Zima 1979: pokles teplot až o 30 °C

 

Kdo z vás pamatujete ještě uhelné prázdniny? Vzpomínáte si na ně? Už jsem to vzpomínala v Kalendáriu a několik návštěvnic k tomu zanechalo komentář se vzpomínkou. Také nedávno v Noční lince na toto prudké ochlazení zavzpomínalo pár posluchačů.

V několika zdrojích, kde jsem hledala přesné informace, jsem viděla, že autoři článků chtěli pozornost čtenáře zaměřit na to, že naše - tehdy komunistická ekonomika, byla touto zimou zaskočena. Zima však tehdy postihla nejen Československo, ale celou střední Evropu. Třeba v Polsku ji označují jako zimu století, na kterou do současnosti vzpomínají i v různých dokumentech. V Německu mluví o sněžné katastrofě, sněžilo tam totiž 80 hodin v kuse. Možná si z dětství pamatujete, jaké u nás dříve bývaly zimy. Bylo to běžné. A dnes? Zkusme si představit, jak bychom se s takovým projevem zimy vypořádali v současnosti. Napadne pár cm sněhu a je kalamita, silničáři opět nejsou připraveni, to je přece také potřeba vidět. Přesně jak zpívá pan Nohavica v Ladovské zimě.

V lednu 1979 si děti užívaly třítýdenní uhelné prázdniny a Československá televize vysílala až od půl deváté večer. Nástup jedné z nejdrsnějších zim ve 20. století byl šokující, v noci ze Silvestra na Nový rok klesaly teploty rychlostí tři stupně Celsia za hodinu. Z plus 15 až na minus 15°C. 

Novoroční pokles teplot byl nevídaný až drastický a měl v regionech jen mírně rozdílný charakter. Všude na území dnešní ČR během deseti hodin poklesly teploty až o 30 stupňů Celsia.  K tomu se přidalo velmi silné sněžení, kdy do rána napadlo přes 15 cm sněhu. Život v Česku se na Nový rok prakticky zastavil. Obrazně i doslovně. Kdo Nový rok 1979 vítal někde na chatě, byl na horách nebo ve společnosti, nemohl se pak dostat domů. Navíc mnozí měli celkem lehké oblečení. Přimrzlá a zamrzlá auta rekreantů se nemohla rozjet v nenadálém poklesu teploty a uvázla v  horách, v tom se shodují i posluchači Noční linky a také několik kronik, do kterých jsem nahlížela. Možná i v kronice vašeho města nebo vesnice byste o tom něco našli. 

 Extrémní zima postihla i Německo

Trochu legračně působil optimistický novoroční projev prezidenta Husáka, protože za pár hodin už zemi trápila sněhová kalamita a počínající energetická krize. Ale copak my dnes nějakou energetickou krizi neznáme? Ne nadarmo se říká, že po bitvě je každý generál, jen se snažím opět myslet na to, jak by to bylo dneska. ... Hned první den roku totiž zamrzlo uhlí i koks ve stovkách nákladních vlaků a tepelným elektrárnám tak začalo brzy docházet palivo. Rázem nebylo uhlí pro elektrárny, vázla všechna doprava.

6. ledna ohlásila Československá televize, že bude vysílat až od sedmé hodiny večer. Od 8. ledna vysílala dokonce po další celý týden až od půl deváté večer.  Děti dostaly třídenní volno a týdeník Mladý svět, který jsem tehdy pravidelně odebírala,  napsal: "Příkazem dnešních dnů je na všech místech šetřit elektrickou energií, nepřipustit, aby se s ní někde plýtvalo." Připomínám, že tohle byl rok 1979. 

 Snímek ze zimy r. 1979

Jak k této situaci došlo?

Meteorologové přitom v předstihu hlásili, jaký zvrat první lednový den přinese. "Tuto nenadálou kalamitu, přes to, že meteorologové upozorňovali na vpád arktického vzduchu, se nepodařilo zvládnout hlavně v energetice a její zásobování uhlím". Ale podobně to bylo přece i před záplavami v r. 1997 nebo 2002!

Už v noci z 29. na 30. prosinec 1978 totiž podobně zamrzlo Německo, kde byla paralyzována veškerá doprava, tvořily se metrové závěje sněhu a při odstraňování následků musela pomáhat armáda s tanky. Byl tam vyhlášen stav ohrožení. Extrémní mrazy postihly mnoho států Evropy. V Moskvě byla naměřena teplota –45 °C, čímž byl překonán rekord z roku 1900, rekordně nízká teplota –47 °C byla naměřena také v severním Švédsku. Dánský rozhlas nabádal občany, aby nevycházeli vůbec z domu. Mnoho lidí také zmrzlo. V Česku náhlý příchod zimy poškodil nejen energetiku ale i lesní porosty. Na hřebenech Krušných hor se teploty před vlastním příchodem studené fronty pohybovaly nad bodem mrazu a náhle se propadly až k arktickým minus třiceti a leckde pak místo lesa zůstala jen holina.

Největší rozdíl mezi maximální teplotou 31. 12. 1978 a minimální teplotou 1. 1. 1979, tedy ochlazení za cca 15–20 hodin, uvádí stanice Městec Králové, a to 34,0 °C, kdy po maximální teplotě 14,9 °C následovalo další den ranní minimum –19,1 °C. Na stanici Litomyšl se ochladilo o 31,9 °C, když po maximu 12,5 °C následovalo minimum –19,4 °C. Na stanici Frenštát pod Radhoštěm se ochladilo o 31,4 °C z 9,4 °C na –22,0 °C. V Praze–Uhříněvsi se uvádí ochlazení o 31,3 °C z 11,8 °C na –19,5 °C. Na dalších 10 stanicích se ochladilo o více než 30 °C.

Nejméně se ochladilo ve stanici Varnsdorf, kde mrzlo již 31. 12., takže maximum 31. 12. tam dosáhlo – 9,5 °C a minimum 1. 1. –20,5 °C. Celkem však pouze na 13 stanicích ze 190 bylo ochlazení menší než o 20 °C, a to v naprosté většině na severu území, kde mrzlo již 31. 12. 

Zima ublížila i lidem. Mnozí lidé si po vánočních svátcích jeli do hor zalyžovat a Nový rok chtěli přivítat na horách. My máme nejblíže Beskydy a např. beskydští záchranáři hned první lednový den zaznamenali několik smrtelných úrazů turistů, náhlý mráz totiž změnil svahy Beskydy ve smrtící skluzavku. Beskydská horská služba v této zimě zaznamenala rekordní počet obětí, v nevinně vyhlížejících horách zahynulo 15 lidí.    

Byly vyhlášeny uhelné prázdniny

Kvůli omezenému přísunu energií a surovin pro výrobu tepla musela vláda přistoupit k několika opatřením. Omezila veřejné osvětlení, provoz Československé televize, vytápění veřejných kulturních a sportovních budov a také škol.

5. ledna Jan Rosák ve vysílání oznámil: „V důsledku obtížných klimatických podmínek a energetické situace vyhlašují ministerstva školství České a Slovenské socialistické republiky pro všechny typy škol včetně vysokých, školní prázdniny. Počínaje pondělkem 8. ledna, prozatím do 14. ledna 1979. Na učilištích se pro toto období přerušuje pouze teoretická výuka.“

Volno nakonec trvalo tři týdny. Družiny ale mnohde zůstaly otevřené. Na vysokých školách ze začátku volno moc nepocítili. Bylo totiž zkouškové období a studenti se učili povětšinou doma. Dnes se tomu říká distanční výuka, to jsme také zažili, že?

 

Dobové fotografie

Uhelné prázdniny skončily 29. ledna. Kvůli zameškané výuce se děti nedočkaly jarních prázdnin, které se ten rok prostě nekonaly. Československo se pak s následky silných mrazů potýkalo ještě několik dalších týdnů i měsíců.  

Zdroj: www.tyden.cz, plus.rozhlas.cz, Wikipedie