Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 22. ledna 2023

Kalendárium z Moravskoslezska: Měsíc leden




Jako bonus do letošního ročníku připomenu 3 vybrané události celorepublikového charakteru: 
 
V lednu mráz – těší nás; v lednu voda – věčná škoda.
Leden jasný, roček krásný.
Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
 
***

 7. 1. 1774

Vydalo zemské gubernium nařízení, ukládající majitelům budov v Praze vést roury od okapů svisle dolů podél domu. Do této doby roury trčely od okapů vodorovně a daleko do ulic. Bylo to za vlády Marie Terezie a ta, jak vidět, myslela na všechno.

5. 1. 1858

Zemřel maršál Jan Václav Radecký z Radče, jeden z největších vojevůdců českého původu. Účastnil se války proti Turecku, zasloužil se o porážku Napoleona a později opět vynikl během válek v Itálii, kde opakovaně porazil vojska sardinského krále Karla Alberta. Později byl generálním guvernérem Lombardsko-benátského království.

20. 1. 1969

byla ve Štětkově ulici na Pankráci zahájena ražba prvního tunelu pražského metra. Je tomu už 54 let.

 

Ve Štětkově ulici, tedy nedaleko dnešní stanice Vyšehrad, nejprve koncem roku 1968 vznikla stavební jáma, ve které si dělníci připravili razicí štít. Poté se s pomocí tohoto zařízení vydali na podzemní cestu směrem na jihovýchod k náměstí Hrdinů.

https://slideplayer.cz/slide/2844998/10/images/16/MORAVSKOSLEZSK%C3%9D+KRAJ+Krajsk%C3%A9+m%C4%9Bsto%3A+Ostrava..jpg 
Vybrané události Moravskoslezského kraje na měsíc leden 
 

1. leden 1954

Na Nový rok 1954 zemřela MUDr. Emilie Lukášová (nar. 30. 9. 1900), ředitelka Masarykova ústavu pro matky a kojence v Ostravě-Zábřehu. Lékařství vystudovala na univerzitě v Brně. Do Ostravy nastoupila nejprve do státní porodnice ve Slezské Ostravě. O několik let později byla pověřena dozorem nad prvním útulkem pro matky a kojence ve Slezské Ostravě. Později se ujala ředitelského místa nově zřízeného ústavu pro matky a kojence v Zábřehu, který byl otevřen 1. 11. 1930. Za svého působení dokázala vyškolit kvalitní profesionály, kteří mohli pokračovat v započaté péči o děti. Na počest obětavé lékařky a ženy nese její jméno Základní škola a mateřská škola MUDr. Emilie Lukášové v Klegově ulici v Ostravě-Hrabůvce. Ve stejné čtvrti je ulice Dr. Lukášové.

5. ledna 1279

Dnem 5. 1. 1279 je datována nejstarší písemná zpráva o Ostravě jako městě, a to v latinském letopise „Zlá léta po smrti krále Přemysla Otakara II.“ Tehdy navštívil Ostravu nový pražský biskup Tobiáš z Bechyně se svým doprovodem, který sem přijel za olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku s pověřením od mohučského arcibiskupa, aby jej vysvětil za pražského biskupa (k vysvěcení došlo poslední únorovou neděli 1279 v Praze). Vzácnou návštěvu Bruno hostil pravděpodobně na nevelkém biskupském hradě, jehož místo dnes připomíná už jen název ulice Zámecké v centru Ostravy. Co přinutilo biskupa Bruna, že se vydal za tuhé zimy a před velkým církevním svátkem Tří králů z Olomouce do Ostravy, zpráva neuvádí.

7. ledna 1963

V tento den došlo na dole Eduard Urx v Ostravě-Petřkovicích ve sloji Nový k průvalu vod s následným výronem sirovodíku, při němž zahynulo otravou sirovodíkem 9 horníků. Při dobývání uhlí ve sloji se objevil u stropu tenký pramínek vody, který později zesílil. V 11.00 hod došlo k průvalu vody provázeném výronem sirovodíku. Pětičlenná osádka z čelby spolu s dalšími pěti pracovníky z údržby a dopravy se pokoušeli sjet klecí na IV. patro. Sjezd klece byl však nouzovým signálem zastaven. Poté se všichni pokusili dosáhnout IV. patra lezným oddělením, kterým se valila voda v množství 0,25 m3/s. Z vody, která se tříštila o výztuž a výstroj, se uvolňoval sirovodík, jehož koncentrace se zvýšila na hodnotu ohrožující život člověka. Tři pracovníci se otrávili již během cesty v lezném oddělení, sedmi mužům se podařilo slézt až do nádraží ve sloji 6. Visutý. Byli však již přiotráveni do té míry, že nebyli schopni dále pokračovat ke IV. patru, šest z nich rovněž zahynulo. Zachránil se pouze jediný člověk, který lezl poslední a nasadil si sebezáchranný přístroj.

 http://podzemi.solvayovylomy.cz/podzemi/nestesti/1502.jpg

8. ledna 1689

bratrstvo Dne 8. 1. 1689 schválil olomoucký biskup Karel Lichtenstein-Castelcorno zřízení škapulířového bratrstva v Moravské Ostravě, u jehož zrodu stál ostravský farář Pavel Leopold Michalin. Škapulířové bratrstvo sdružovalo muže i ženy z Moravské Ostravy a blízkého okolí, ale také z Hlučínska a Ratibořska, z Místecka a Příborska. Účel bratrstva sloužícího mariánskému kultu byl především náboženský, ale měl též humanitní poslání. Členové konali pravidelné bohoslužby a poutě, účastnili se pohřebních průvodů. Velkou slavností byl svátek Panny Marie Karmelské připadající na 16. července. Nezanedbatelná byla role mecenášská, bratrstvo se např. podílelo na financování mariánského sloupu, vztyčeného na ostravském náměstí v roce 1702. Ke zrušení bratrstva došlo v roce 1783 císařským dekretem Josefa II.

https://www.ostravainfo.cz/images_firmy/454_1-mari-nske-morove-sloup-01-jpg.jpeg 

Mariánský sloup na Masarykově nám. v Ostravě 
 

8. ledna 1979 (8.–29. ledna)

Vzhledem ke kalamitní situaci, která nastala na přelomu let 1978 a 1979, kdy teploty během krátké doby klesly až na minus 20 °C a zamrzly mj. dodávky uhlí pro tepelné elektrárny, byly vyhlášeny na základních, středních i vysokých školách tzv. uhelné prázdniny. Zároveň byly omezeny dodávky teplé vody, vytápění veřejných prostor a v průmyslových provozech byla regulována elektrická energie. Problémy nastaly rovněž v dopravě. Na mimořádné brigády, především v průmyslových podnicích a dolech, nastoupily stovky studentů a také vojáků.

Foto: Ostravský večerník 9. 1. 1979, zpráva o opatřeních v souvislosti s kalamitní situací

9. ledna 1371

hradby Dne 9. 1. 1371 byla vydána listina, kterou olomoucký biskup Jan IX. ze Středy odpustil Moravské Ostravě na dobu pěti let polovinu všech vrchnostenských dávek s tím, že ušetřené prostředky budou použity na stavbu městských hradeb, obranných věží, bran a jiného opevnění. Jejich stavba, započatá po roce 1362 v souvislosti s udělením výsady na jarmark císařem a králem Karlem IV., stála do roku 1375 asi 800 hřiven, na tu dobu veliký obnos. Součástí hradeb byly tři brány – Kostelní, Hrabovská (Vítkovická), Přívozská a „fortka“ (branka) v hradební zdi a také hradební vodní příkop. Hradby byly postupně bourány a odklízeny v letech 1780-1833. K odstranění bran došlo v roce 1830. Hradební vodní příkop byl zasypán v roce 1899. Nejdéle přežila půlkruhovitá bašta za kostelem sv. Václava, která byla zbourána v roce 1929. Dodnes stojí asi 50 m dlouhý a 4 m vysoký kus městské hradební zdi v bývalé farské zahradě za budovou Ostravsko-opavského biskupství. Průběh městských hradeb připomíná ulice Na Hradbách.

https://www.opevnovani.cz/wp-content/uploads/2013/10/20130929_123020-e1470390621909.jpg

Na snímku: Hradební zeď za Ostravsko-opavským biskupstvím.

9. ledna 1904

hrusov Dne 9. 1. 1904 byl zahájen provoz na úzkorozchodné parní dráze spojující Slezskou Ostravu s Hrušovem. Provozovala se zde jak osobní, tak nákladní doprava, která zejména přepravovala uhlí z jámy Trojice v Slezské Ostravě do továrny na sodu v Hrušově ve zvláštních samočinných výsypných vozech. Dráha měla původně délku 3,1 km a mezi konečnou u Říšského (dnes Sýkorova) mostu a hrušovským lokálním nádražím na ní byly zřízeny čtyři zastávky. V Hrušově se nacházela vozovna a dílny pro opravu vozového parku. Jízda po celé trati trvala přibližně 16 až 18 minut a jízdné ve druhé třídě stálo 22 haléřů. V roce 1911 došlo k elektrifikaci dráhy a jejímu prodloužení až na Zárubek, kde se propojila s místní dráhou Moravská Ostrava–Karviná. Po vystavění mostu přes železniční trať z Vídně do Krakova byla dráha v červenci 1914 prodloužena do Bohumína. Provoz na ní fungoval do počátku 60. let, kdy začaly být rušeny její jednotlivé úseky. Poslední úsek mezi Hrušovem a Bohumínem byl zlikvidován v roce 1973.

FOTO: Lokální nádraží Slezských zemských drah v Hrušově s vozovnou tramvají kolem roku 1940.

11. ledna 1595

nadrazi Dne 11. 1. 1595 městská rada v Moravské Ostravě obnovila a potvrdila řád pekařskému cechu. Pekařské řemeslo směl provozovat jen ten mistr, který mohl prokázat manželský původ a vyučení řemeslu, byl ženatý a stal se měšťanem. Při přijetí musel zaplatit do cechu 6 slezských zlatých, dva funty (přibližně 1,120 kg) vosku, musel vystrojit mistrům hostinu k svačině a dát k tomu bečku piva. Jestliže byl uchazeč o přijetí synem pekařského mistra, platil jen polovinu přijímacího poplatku, jestliže si vzal dcerku pekařského mistra, nebyl povinen platit nic. Vdova po mistrovi směla mít tovaryše a provozovat řemeslo, pokud by se znovu neprovdala. Mistři se v prodeji střídali a každý týden směli prodávat bílý a režný chléb jen dva z nich. Kdyby nebylo ve městě dosti chleba, mistři by museli zaplatit do městské pokladny jako pokutu kopu grošů.

15. ledna 1920

Dne 15. 1. 1920 byla v Radvanicích jako první v republice ustavena náboženská obec církve československé. Tato nová, národní, a na Vatikánu nezávislá církev navázala na tradice husitské a českobratrské náboženské reformace. Nalezla silnou podporu především mezi dělníky, horníky a příslušníky středních vrstev. Ve velké míře to bylo ovlivněno neúnavným působením radvanického faráře Ferdinanda Stibora. Již v roce 1921 se k této církvi hlásilo v Radvanicích 4 516 členů, zatím co k římskokatolické církvi pouze 1 455 členů. Od roku 1922 byly Radvanice sídlem ostravské (slezské) diecéze církve československé v čele s biskupem Ferdinandem Stiborem. K diecézi patřilo Těšínsko, Opavsko, Hlučínsko a politické okresy Moravská Ostrava, Místek a Nový Jičín. 

  

Radvanický farář Ferdinand Stibor, jeden ze zakladatelů Církve československé husitské.

25. ledna 1795

Dne 25. 1. 1795 potvrdil císař František II. městu Moravské Ostravě privilegium na dva trhy na vepře v týdnu, a to každé úterý a středu. Zároveň byl zrušen svinský trh ve vsi Zámostí (dnes součást Slezské Ostravy). Opatření mělo znemožnit dosavadní volné kupčení s haličskými vepři a umožnit snížení cen. Pro Moravskou Ostravu, město ležící na pruských hranicích, toto privilegium znamenalo značný ekonomický přínos. Nejprve se věhlasné dobytčí trhy konaly na dnešním Masarykově náměstí, ale v roce 1808 se přesunuly za Vítkovickou bránu a odtud asi v roce 1829 na vedlejší prostranství, na místo dnešního Smetanova náměstí, jemuž se brzy dostalo označení Svinský trh. Ostravští kupci tu ve velkém levně nakupovali dobytek od haličských honáků, kteří do města pravidelně přiháněli stohlavá stáda a výhodně je prodávali obchodníkům z Moravy, Čech i do ciziny. 

Privilegium na dva vepřové trhy týdně

25. ledna 1954

Myron Dne 25. 1. 1954 zemřel v Ostravě herec, režisér a ředitel divadla Jiří Myron (vlastním jménem Bohumil Prošek). Narodil se v roce 1884 v Humpolci, studoval v Praze. Od mládí inklinoval k divadelnímu umění, v letech 1904–1909 působil u různých kočovných společností. Z existenčních důvodů přijal místo státního úředníka. Po svém přeložení do Kladna se věnoval ochotnickému herectví a po vzniku Stálého divadla se stal jeho externím členem. Státní službu definitivně opustil v roce 1919. Po krátkém působení v Praze a opět na Kladně byl v letech 1921–1923 členem olomoucké činohry a následně pak až do své smrti Národního divadla Moravskoslezského. Kromě herecké a režijní práce stál v letech 1942–1946 v čele ostravského divadla jako ředitel. Za jeho zásluhy mu byl v roce 1954 udělen in memoriam Řád práce a současně došlo k přejmenování Lidového divadla na Divadlo Jiřího Myrona.

Foto: Jiří Myron (1884–1954), člen činohry a ředitel ostravského divadla.

29. ledna 1934

Dne 29. 1. 1934 byl krajským soudem v Moravské Ostravě zahájen veřejností sledovaný proces s JUDr. Karlem Zajíčkem. Obžalovaný byl obviněn, že jako generální ředitel podniků Jana Larische-Mönnicha v Karviné prováděl bankovní transakce a rozdělování kont bez vědomí svého zaměstnavatele, kterého připravil o více než 7 milionů Kč. Noviny psaly o případu jako o senzačním odhalení, kde se všechno točí okolo tajného bankovní konta separato, které si Zajíček zřídil v roce 1927 u České průmyslové banky v Moravské Ostravě. Zajíček vedl rozmařilý a nákladný život, pro nějž prostředky získával podvodnými finančními machinacemi. Dne 1. 2. 1934 byl odsouzen na čtyři a půl roku těžkého žaláře. Zprvu byl vězněn v Moravské Ostravě, po zamítnutí odvolání ho v listopadu 1934 odeslali do věznice v Plzni-Borech, kde pracoval nejdříve při draní peří a poté v ústavní písárně. V roce 1996 natočila Česká televize Ostrava o Zajíčkově příběhu film „Konto separato. Anatomie omylů jednoho podvodníka," v němž hlavní roli vytvořil Václav Postránecký.

31. ledna 1823

Dnem 31. 1. 1823 je datován okamžik, kdy kaplan Kašpar Pittler odkázal veškerý svůj majetek ve prospěch budoucí nemocnice v Moravské Ostravě. Byl si vědom potřeby zřízení nemocničního zařízení z důvodu neudržitelných zdravotních poměrů vlivem rychlého a živelného rozmachu města.  Obě poslední vůle (první ze 30. 10. 1820) byly podkladem pro nadační listinu, kterou potvrzoval, že po své smrti věnuje veškerý majetek na zřízení nemocnice „pro zdejší chudé nemocné čeledíny a služky, kteří nemohou být nikde umístěni, pro zdejší chudé nemocné podruhy a chudé nemocné měšťany, potřebující péči a ošetření“. Pittlerův majetek čítal dům, pozemky a také hotovost (celkem 3600 zlatých) Tyto prostředky se staly počátečním jměním Pittlerovy nadace pro výstavbu městské nemocnice. Dostatek financí se podařilo nashromáždit do roku 1846, kdy se začalo stavět. 
Zdroj: ostrava.cz

10 komentářů:

  1. Hani, krásně a přehledně zpracováno. 👍👍
    Já si pamatuji na leden 1979, kdy na přelomu roku udeřily mrazy. Na Silvestra jsem si byla na zahradě zakouřit jen v tričku, bylo 15°C. V noci začalo sněžit a ráno byla nefalšovaná zima. I u nás se vypínal proud a nic nefungovalo. A já musela se synem do poradny. S kočárkem to přes závěje nešlo, tak mi muž přidělal korbičku na sáně a já vyrazila. Byla jsem ten den jediná, kdo se na pediatrii dostavil. Tedy kromě paní doktorky, která bydlela hned vedle a došla tam. Ne že bych byla stará, ale už jsem pamětník. 😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, děkuji za hezkou vzpomínku. Pamětníků je tady více, já si na to také pamatuji. Byly i uhelné prázdniny. Je zajímavé, že lidé zapomenou na události "politické", které si tak jasně a přesně nevybaví jako to, co prožili na vlastní kůži. 👍

      Vymazat
  2. Hani,samé zajímavosti.Já si pamatuji na ten velký skok teplot na Silvestra roku 1978.Dopoledne chlapi na stavbě garáží u domu pracovali do půl těla.jaké bylo teplo.Večer jsme jeli s přáteli na chatu na Nebák.Ani jsem se nějak nebalila a jak chodili chlapi ven kouřit,tak najednou,že se venku něco děje.To jsme koukali.Dopoledne jsme odjížděli a bylo -17.Kdo to zažil,nezapomene.
    Měj se moc hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, Jituš, zajímavostí je hodně, musela jsem vybírat z toho množství. Také máš vlastní vzpomínku a jak vidím, je přímo konkrétní a stále "živá" ☺. Napsala jsi správně, kdo to zažil, nezapomene. Nedávno na to pár lidí vzpomínalo v Noční lince a tak jsem to zařadila i do Kalendária.
      Děkuji za pěknou vzpomínku a přeji dobrý začátek týdne. 👍

      Vymazat
  3. Hani, kalendárium mě fakt baví. Líbilo by se mi z našeho regionu, kapacitu na to teď bohužel nemám...
    Děkuji a přeji hezký den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, mám radost, že Tě baví číst i o událostech z našeho regionu. Já bych uvítala, kdybych si něco podobného mohla přečíst i u některých dalších blogerek - z jiných krajů, ale chápu, že s tím je dost práce a zabere to čas. Ale mohlo by to být i ve stručnější podobě.
      Děkuji hlavně za ten zájem a přeji i Tobě úspěšný nový týden. 👍

      Vymazat
  4. Hani, i mě to zajímá a ráda si to čtu, co se kde stalo. Měj se dobře, pozdravuju. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, i Tobě děkuji za zájem o události ze vzdáleného kraje. Znáš to - co si člověk neudělá sám, to nemá, tak jsem se rozhodla trochu náš kraj a region zviditelnit. Událostí bylo mnoho a vždy je co vybírat. ☺
      Přeji pěkný týden. 👍

      Vymazat
  5. Při úvodním čtení událostí z našeho kraje,jsem chtěla napsat,to je omyl🥰Není Hanko,byl to bonus👍,ten krutý mráz si pamatuji, byla u nás na Vánoční svátky až do Nového roku sestra s neteří z Vysočiny. Měli jsme obavu,zda pojedou vlaky a dostanou se domů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, není to omyl, je to oproti minulému ročníku změna. Tady je většina návštěvnic z jiných krajů, tak tento rok budu dávat na úvod vždy tři události "pro všechny". Vidím, že máš docela živou vzpomínku na tu zimu, já snad k tomu napíšu samostatný článek. 🥰

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Klenotnice a varhany vyšehradské baziliky

K Vyšehradu tady byl článek zaměřený na interiér baziliky sv. Petra a Pavla. Zaměřila jsem se na výmalbu a sochařskou výzdobu jednotlivých ...