Kočičí tanec a jeho varianta Šumajstr neboli šulimajs

 

V týdnu velikonočních receptů na blogu jsem zatím vybírala recepty na pečení: Jidáše nebo velikonočního beránka. Dnes si připomeneme, co jedli naši předkové na Zelený čtvrtek. 

 

Jarní kytičkou si připomeneme dnešní Den učitelů a narození J. A. Komenského. Včera v podvečer v Písničkách od srdce bylo hezké, když paní nechala zahrát písničku svým dvěma p. učitelkám, které ji učily kdysi na 1. stupni ZŠ. 

 

***

Jídla mají v různých oblastech jiné názvy. Šumajstr je název, který je znám ze Slovácka nebo Záhoří. V Podkrkonoší se užívá název Kočičí tanec nebo Kočičák. Region byl v minulosti chudý (ani ten náš nebyl bohatý), proto se ta situace odrážela i v jídle. Je to vlastně směs krup a čočky. Ptáte se, jak se to váže k Velikonocům? 

V podstatě se to týká Zeleného čtvrtku, protože čočka je zelená a je to bezmasé jídlo, zdravé jídlo. I když... mnohým to bude lépe chutnat, když se do toho přidá slanina a dělá se to na sádle, tak tato varianta bude mít u nás úspěch. 😜 Když se tam přidá kousek uzeného, tak co si budeme povídat, že... Přidáte tam česnek, majoránku. Mohli bychom připomenout, že tohle jídlo měl velmi rád spisovatel Jaroslav Hašek, bez ohledu na to, jestli byly Velikonoce nebo ne. Bylo to jedno z jeho nejoblíbenějších jídel. Škvarky, česnek a říkáte si, nebude z toho lidem těžko? Myšleno na žaludku. No jasně, někomu třeba bude, ale musíme si uvědomit, že kdysi lidé opravdu poctivě drželi ten 40denní půst, kdy mnozí "pořádně" nejedli, no tak pak si dali. Ale ty kalorické bomby přijdou později, na tu velikonoční neděli nebo pondělí, kdy přijdou na řadu všechny ty mazance, beránci atd. Ale Zelený čtvrtek byl chápán tak, že měl být "očistný". Bohužel, v nabídkách restaurací se s něčím podobným asi nesetkáme, no kolikrát jsem už litovala, že "normální" české jídlo si dát nemohu. Je to škoda a tohle já vytýkám restauratérům apod., že nemyslí na tu starou českou kuchyni, možná také mají podíl na tom, že tu mladší generaci poněkud odvykli české kuchyni. Většinou v nabídce je plno steaků, hranolky nebo americké brambory a anglickými názvy se to hemží... Ano, třeba v rožnovském skanzenu si nějaké krajové jídlo dát můžeme, ale běžně ne. Možná, že v určitém období by taková ta tradiční česká jídla byla prodejná, udělat třeba "týden tradiční české kuchyně", záleží na regionu. 

***

Zelený čtvrtek znamená jíst zelenou stravu. V tento den bylo zvykem vařit skutečně zelené jídlo. Především se vařily polévky z jarních bylin, které byly v tu dobu k dispozici - kopřivy, pampelišky, kerblík, petržel, zkrátka cokoliv, co se v tu dobu urodilo. Později k tomu přibyl i špenát, kapusta nebo zelí. Pokrmy připravené ze zelených bylin a zeleniny měly zaručit zdraví po celý následující rok.

Mezi tradiční pokrmy Zeleného čtvrtku patří i kočičí tanec, což je zapečená čočka, kroupy, česnek, cibule a majoránka a slanina. Tedy slanina být nemusí, pokud jste vegetariány, ale upřímně, Kočičák bez sádla a slaniny, to prostě není ono.

Původní název Zeleného čtvrtku pochází z německého Greindonnerstag (lkavý čtvrtek), ze kterého se zkomolením stal Gründonnerstag (zelený čtvrtek). A když už byl jednou zelený, tak proč tomu rovnou nepřizpůsobit i tradice. 

Přestože byla čočka ve střední Evropě známá od pravěku, nezdomácněla tady tak rychle jako hrách. Hrachu se na rozdíl od čočky dařilo i v severněji položených oblastech Evropy. Čočku jsme v našich zeměpisných šířkách začali používat začátkem 19. století. Luštěnina obsahuje 26 % bílkovin, které jsou důležitou složkou naší stravy. Kočičí tanec jsou kroupy s čočkou. Znovu opakuji, že si ji můžeme vylepšit osmaženou slaninou nebo uzeným. 

 

Ingredience

• 300 g kroupy předem uvařené
• 300 g čočka předem uvařená
• 150 g anglická slanina, nebo jiný uzený bok
• 2 větší cibule
• 4 stroužky česneku
• 2 lžíce sádla
• 1 čajová lžička majoránky
• sůl
• pepř mletý 

Postup:

Nejprve si uvařte namočenou čočku a kroupy. Obojí je dobré namočit den předem. Samotné vaření pak trvá cca 1 hodinu. Důležité však je, abyste luštěniny nerozvařily. Musí být na skus.
Cibuli pokrájíme na plátky nebo klínky, slaninu pokrájíme na kostičky. Dle tučnosti slaniny přidáme do kastrolu trošku sádla a cibuli se slaninou opečeme dozlatova.
Ke konci smažení přidáme nasekaný nebo utřený česnek, kterým nemusíme šetřit, sušenou majoránku, pepř a vše necháme společně krátce osmažit a rozvonět.
Do kastrolu přisypeme předem uvařenou čočku a kroupy, vše promícháme a necháme prohřát, nakonec dle chuti osolíme.
Takto hotovou směs přendáme do vymazaného pekáče (sádlem) a necháme v troubě dobrých 20 minut zapéct, při teplotě 180 °C. A máme hotovo. 

Kočičí tanec podáváme s kysaným zelím nebo kyselou okurkou. Je to tradiční oběd na Zelený čtvrtek.

Znáte šumajstr? Je to jihomoravská dobrůtka.

 

Šumajstr neboli šulimajs z jihu Moravy

Šumajstr je na přípravu jednoduchý, ale chutný a vydatný! Je podobný šouletu. Zda šoulet pochází z tohoto krajového pokrmu, nebo naopak, není známo. To je nakonec jedno, šumajstr neboli šulimajs je vynikající. 😎

Doba přípravy asi 2 hodiny

4 porce:

300 g krup
200 g fazolí
2 bobkové listy
3 kuličky nového koření
5 kuliček pepře
200 g cibule
400 g škvarků
4 stroužky česneku
2 lžíce vepřového sádla
Mletý pepř
Sůl

Kroupy a fazole namočíme přes noc do studené vody, každé zvlášt. Druhý den uvaříme doměkka, také každé zvlášť. Pak k nim přidáme bobkový list, nové koření a celý pepř a uvaříme je. Osolíme, až když budou fazole měkké. Kroupy uvaříme zvlášť v osolené vodě. Na sádle zpěníme cibulku, přidáme škvarky a prohřejeme. Kroupy smícháme s fazolemi, podle chuti dosolíme, opepříme, přidáme utřený česnek a vmícháme cibuli se škvarky. 

Celý postup je na videu:

Zdroj: hradec.rozhlas.cz, ceskatelevize.cz