Technika: tempera na dřevěné desce potažené plátnem
Obraz je jednou z nejstarších a prvních akvizic Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně dnešní Národní galerie. Dostal se do obrazárny už na počátku 19. století. Původně obraz pochází z Roudnice nad Labem z biskupského hradu venkovského sídla pražských biskupů a arcibiskupů. Dílo je pojmenováno po svém objednavateli Janu Očkovi z Vlašimi, který je zobrazen v dolním pásu uprostřed. Patrně on tedy objednal tento deskový obraz v r. 1371, jelikož k tomuto roku se vztahuje i vysvěcení roudnické kaple.
Obraz je notoricky znám díky podobizně císaře Karla IV. Třebaže Karel IV. byl za svého života, ale i po něm několikrát zobrazován, patří tedy k nejčastěji zobrazovaným panovníkům středověku, tak právě tato podobizna je nejznámější a často se objevuje v publikacích apod.
V horním pásu máme z levé strany zobrazeného sv. Zikmunda, který byl v VI. století burgundským králem, stal se později světcem, neboť byl mučedníkem a v 60. letech 14. století Karel IV. přivezl jeho ostatky do Čech, uložil je v katedrále sv. Víta a Zikmund byl tak zařazen mezi české zemské patrony. Zde figuruje jako ochránce Karla IV., nejenom jako český zemský patron, ale možná i pro jednu událost, která je zaznamenána kronikářem Benešem Krabice z Weitmile, že v květnu 1471 Karel IV. vážně onemocněl na Karlštejně a císařovna vykonala pěšky pouť z Karlštejna až na Pražský hrad do kaple sv. Zikmunda u sv. Víta, kde prosila za uzdravení svého chotě. Možná tato událost zapříčinila zobrazení sv. Zikmunda jako patrona Karla IV.
Karel IV. je zde zobrazen v císařském šatu a s císařskou korunou na hlavě. Když porovnáme jeho podobiznu, přičemž on je zde ve svých 55 letech, s jinými vyobrazeními, např. na Karlštejně, jeho tvář s těmi vyobrazeními koresponduje. Nicméně jedná se spíše o jakýsi portrét idealizující než reálný. Autoři této desky Karla IV. na vlastní oči Karla IV. vidět ani nemuseli, protože tehdy ještě nefungovalo portrétní umění ve smyslu model a malíř. Šlo o podobiznu, jak císař chtěl být zobrazován. Na této malbě nezaznamenáváme u Karla IV. typický defekt - jde o shrbenou postavu, že nemohl ani otáčet hlavou, když se chtěl ohlédnout zpět, musel otočit celé tělo. To jako bychom tady neviděli. Je to spíš zobrazení mladšího člověka než 55letého muže. Jinak, co se týče jeho tělesného postižení, to vzniklo patrně v r. 1350, máme k tomuto roku zaznamenánu událost, kdy Karel IV. byl několik měsíců upoután na lůžko, byl ochrnutý a teprve po několika měsících byl schopen pohybu, ale do jisté míry omezeného - nemohl otáčet hlavou, byl shrbené postavy a průzkum jeho ostatků ukázal, že prodělal vážný úraz páteře, zlomeninu čelisti a brady a takové zranění muselo být vidět nejen na jeho shrbené postavě, ale zřejmě i na obličeji. A takového ho zde nezaznamenáme.
Uprostřed obrazu trůní Madona s Ježíškem, přičemž dva andílci za ní drží oponu chrámovou, možná odkaz na oponu, kterou P. Maria tkala a v podstatě odděluje P. Marii od prostoru. P. Marie drží v rukou jablko - symbol vlády a Ježíšek, který je anatomicky velice věrně ztvárněn, ukazuje divákovi chodidlo, což je možná odkaz na pašijovou tématiku, neboť se jedná o chodidlo, které bude v budoucnu probito hřebem.
Po té méně významné straně - po levici P. Marie klečí Karlův prvorozený syn Václav IV., budoucí český král, zde zobrazený ve věku 10 let, on se narodil v r. 1361 v Norimberku a toto dílo vzniklo asi v r. 1371, takže si podle toho vypočítáme jeho věk. Je zde zobrazen se svatováclavskou korunou na hlavě, kterou nechal zhotovit Karel IV. Za princovými zády stojí patron Země české sv. Václav, zobrazený ve své typické podobě jako rytíř a drží praporec s přemyslovskou orlicí.
Svatý Václav má ve spodním pásu také svoji babičku - sv. Ludmilu, kterou poznáme podle atributu, tedy šátku, kterým byla uškrcena. Před ní pak stojí patron metropolitního chrámu svatý Vít, mučedník, chlapec, který zhruba ve 13. letech byl na počátku 4. století umučen, jelikož se dal na křesťanskou víru.
Uprostřed pak klečí objednavatel obrazu Jan Očko z Vlašimi, pražský arcibiskup. Ten je zde jako jediný zobrazen z profilu, což je možná odůvodněno tím, že on byl na jedno oko slepý, měl tedy oční chorobu a aby se tento defekt zakryl, proto ho malíř zobrazil z profilu. Odvozenina jména je od přízviska „Očko“, které Jan z Vlašimi získal kvůli své vrozené oční vadě, kdy po operaci na oko zcela oslepl. Teorie o „zakrytí“ slepého oka vyobrazením z profilu má ovšem jeden zásadní zádrhel. Podle historických pramenů byl totiž Jan slepý na levé oko a přitom právě Janovu levou tvář na obraze vidíme. Arcibiskup klade ruce do dlaní sv. Vojtěcha, patrona pražského arcibiskupství. Jako poslední zobrazený je sv. Prokop, zakladatel kláštera na Sázavě, je zobrazen v benediktýnském hávu.
Obraz je důležitý jako mezičlánek, jako vývojový list mezi vyobrazením Mistra Theodorika, malíře císaře Karla IV. a stylem následujícím, tzv. krásným stylem. Toto dílo stojí mezi těmito dvěma styly, ještě v mnohém sleduje Mistra Theodorika, jedná se hlavně o světlou modelaci světlem a barvou, což je patrné zejména na šatu P. Marie, ale zároveň zde dochází k protažení figurálního kánonu. Oproti Theodorikovým hřmotným postavám, jsou tyto postavy štíhlejší a už to směřuje k novému estetickému názoru. Figury jsou zobrazeny s naturalistickými prvky, malíři, kteří toto dílo tvořili, se snažili o věrné zachycení, zejména u arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, svým způsobem i u císaře Karla IV., i když tam se jedná o jistou idealizaci, kdežto Václav IV. je idealizovaný, jeho věk bychom těžko odhadli, kdybychom nevěděli, kdy tento obraz vznikal.
Hani,děkuji za připomenutí zajímavým článkem.
OdpovědětVymazatMěj se hezky
Jituš, jsem ráda, že Tě článek o tomto obraze zaujal, je to skvost. Nevím, jestli by si někdo na svůj blog vložil podobný námět, ale tohle je kvalita, která překoná věky. 😃.
VymazatDěkuji a přeji červen jak vyšitý, začnou jahody, bude léto... prostě bude fajn. ☺
Máš pravdu, známe ho všichni, ale tolik jsem toho o něm opravdu nevěděla.
OdpovědětVymazatHani, děkuji a přeji příjemný večer, Helena
Helenko, snažím se k vybranému obrazu získat informace, které nejsou běžně k mání. Mě to baví, možná nás moc není, ale to neodradí. 😃.
VymazatHelenko, díky za přízeň a přeji krásný a pohodový červen. ☺