Zlaté prasátko uvidí jen ten, kdo se postí 😉

 

Viděli jste někdy "zlaté prasátko"? Při troše smyslu pro humor se dá na to i vtipně odpovědět 😃. Možná si to pamatujete z dětství, protože tak se to dětem podávalo, aby se postily. Pamatuji si to, ale rodiče to nijak striktně nevyžadovali. On ten půst je i zdravý, tak rodiče šli spíše vlastním příkladem. Ale zase, jestli si někde bokem něco "nezobli" 😍 ... Určité vánoční zvyky se u nás dodržovaly, řekla bych "tak rozumně", nikdo nic nehrotil. Přesto dost štědrovečerních zvyků z dětství neznám. Tak například, maminka vždy pekla cukroví i záviny a nikdy si neodbíhala otřít ruce od těsta o ovocné stromy, aby příští rok rodily - a to jsme jich tehdy měli dost. Také nikdo nešel po večeři zakopat kosti z ryb pod stromy. No, ani nějaké třesení bezem jsem nikdy nezaregistrovala. Psů v našem okolí bylo dost, každý soused měl nějakého hafana, takže o nějaké zaštěkání nouze nebyla.

Postit se v době vánoční je pro dítě velice obtížný úkol, když kolem bylo plno dobrot, jen si sáhnout. Trochu pocvičit svou sebekázeň také není k zahození. Tady se nabízí vzpomínka na maminku, která mi vždy, pokud bylo v prodeji, až do dospělosti kupovala čokoládové prasátko ve zlatém staniolu nebo čokoládovou podkovu pro štěstí. I to snězení jsem pak oddalovala. Maminka dávno tomu odešla na věčnost a tak mi zbyla jen vzpomínka, která se mi vybaví pokaždé, když uvidím "zlaté prasátko". 

 

Tušíte vůbec, kde má svůj původ tradice zlatého prasátka? I když to prasátko máme vidět na Štědrý den - v době křesťanských svátků, odpověď musíme hledat v dávných dobách ještě před příchodem prvních křesťanů. Vánoce jsou totiž také obdobím zimního slunovratu, který podle našeho kalendáře nastává 21. prosince. 

Všichni z vás, kteří se na Štědrý den postí, by měli podle tradice vidět zlaté prasátko. Příběh zlatého prasátka vznikl pravděpodobně u prastarých pohanů. Je spojen právě se svátkem zimního slunovratu, se symbolikou nadcházející úrody, prosperity a hojnosti.

Slunovrat byl důležitým pohanským svátkem. Pohané slavili narození slunečního boha, ustupující noc, prodlužující se den a nadcházející období úrody. Prase představovalo v oslavách slunovratu důležitou roli. Bylo symbolem prosperity a hojnosti, kterou přinese započatý odchod zimy. Zlatá barva pak symbolizovala sluneční božstvo.

Půst měl během let odlišné podoby a pravidla. Dodržoval se několikrát do roka, zejména na Velikonoce se držel velmi přísně. Vánoční půst začíná již během adventu a vrcholí před štědrovečerní hostinou.

Proč křesťané drželi půst?

Už první křesťané věřili, že pokud svou touhu po jídle budou mít pod kontrolou a dodrží půst, přiblíží se tak k Bohu a získají kontrolu nad svou psychikou. Nesou s sebou totiž utrpení Ježíše Krista.

Pravidla půstu:

Zejména pravoslavní křesťané si v období půstu nemohli dopřát živočišné produkty. Drželi se tedy striktně veganské stravy – žádná vejce, maso ani mléčné produkty. O adventní neděli býval půst přerušován a mohly se jíst ryby s výjimkou poslední neděle před Vánoci.

Zlaté prasátko je česká vánoční pověra, která vznikla už ve středověku. Podle ní je zlaté prasátko vidina přislíbená za neporušený předvánoční půst. Podle pověry každý, kdo celý den až do štědrovečerní večeře nebude jíst maso, uvidí zlaté prasátko. Proto se během dne podávají obvykle bezmasá jídla jako je např. staročeský kuba.

 

Zlaté prase je posvátným zvířetem Dažboga Svarožice. Svarožic je slovanský bůh, který byl uctíván polabskými Ratary jako hlavní kmenové božstvo a Východoslovany jako bůh ohně. 

V době adventu se odnepaměti postili zejména věřící. Délka půstu se pak v různých církvích a diecézích lišila. Postí se obvykle ale i nekřesťanské rodiny, půst je tradičním českým vánočním zvykem bez ohledu na náboženskou příslušnost. Pohany ovšem na rozdíl od křesťanů, kteří půst nikdy neměli spojený se zlatým přeludem a prasata považovali za ikonu něčeho podřadného, lákala právě vidina zlatého prasátka pro štěstí.  

Zlato signalizovalo započatý odchod zimy, prase zase příslib hojnosti a prosperity. Valburga Vavřinová v Malé encyklopedii Vánoc uvádí, že dříve se v českých zemích nevěřilo jen na prasátko. V určitých obdobích jej nahrazoval kohout, beránek nebo telátko. Neměnná zůstávala právě zlatá barva. Půst se podle této vánoční pověry z původního celého adventu redukuje na Štědrý den – od půlnoci do západu slunce. Tradice je zážitkem především pro děti, podle rodinných zvyků rodiče postícímu se dítěti zlaté prasátko často předvedou, třeba v podobě odrazu zrcátka na zdi.  

____________________________

 

Co má člověk udělat večer před Štědrým dnem, aby ho celý rok nenavštívily blechy, štěnice a jiná havěť? (správné řešení tu bude zítra)

A/ dát si večer pod polštář ořech 

B/ dát si večer pod polštář šupinu z kapra 

C/ dát si večer pod polštář saze

Zdroj: Wikipedie, internet