Proč si nedat na blog něco, co sice část společnosti zavrhuje, ale v podstatě nás to obklopuje "na každém kroku"? Jen to, prosím, neberte jako obhajobu a propagaci kouření, ale není to ani moje kampaň proti kouření. Podstata tohoto článku je jinde.
Kouření je rozšířené, přesto ho máme spojené s nějakou konkrétní osobou. Vzpomínám si na dědečka z tátovy strany, který kouřil fajfku. Nikdy se neřeklo "dýmka", děda kouřil fajfku. Ta fajfka k němu prostě patřila a docela lituji, že se nezachovala. Líbila se mi, byla to kombinace dřeva a porcelánu, vypadala asi jako na obrázku, jen ta kresba byla jiná:
Dnes se tady dozvíte, odkdy se v Evropě kouří a proč tento článek tvořím k datu 5. březen. Je to výročí, které se nepřipomíná a tak ho nikdo nezná. Jen se dočteme, že kouření zabije každý rok na světě více než 8 milionů lidí, z toho více než 150 tisíc jen v Brazílii. Přesto více než 1 miliarda obyvatel planety konzumuje tabákové výrobky každý den. Jestli někdo kouří nebo ne, je jeho vlastní rozhodnutí. Ono se snadno vyhlásí, že "moderní je nekouřit" a nějaké zdravotnické akce k tomu, jenže nikde jsem neviděla návrh, co pak ti lidé "v zemích tabáku", kde tato plodina (a nejen na plantážích) živí milióny lidí a jejich rodiny. To je velký otazník. Takhle to funguje už dobrých 400 let a na co se tito lidé přeorientují? Nakonec, člověk si vždy nějakou "náhražku" najde, pravda?
Španělé díky zámořským objevům mají podíl na výrazném obohacení evropské stravy. Tak schválně - máte rádi brambory, rajčata nebo čokoládu? Přes Pyrenejský poloostrov se do Evropy dostaly potraviny, které považujeme za zásadní.
Španělští dobyvatelé v aztécké civilizaci (dnes Mexiko) pozorovali kuriózní zvyk domorodých obyvatel - vdechování kouře určité byliny různými druhy dýmek.
Prvním Evropanem, který kouřil, byl prý jeden z členů posádky Kolumbovy výpravy - Rodrigo de Jerez.
Protože mu už kouření "zachutnalo", vzal si na zpáteční cestu tabák. Neuvádí se, kolik toho bylo. Po návratu do Španělska netrvalo dlouho a návrat k rodině nebyl šťastný, protože jeho žena ho udala inkvizici jako muže, který „polykal oheň a vydechoval kouř, což je důkaz, že byl posedlý ďáblem“.
Dnes si ale připomeneme i to, jak 5. března 1558 se Francisco Fernandes, lékař, kterého Filip II. vyslal do Mexika, aby prozkoumal jeho flóru a faunu, vrátil do Španělska. A vrátil se s rostlinou, kterou nazval „všelékařská bylina “, protože se od domorodých Američanů naučil, že kouřením se všechno vyléčí. Tak si pamatujte, že tabáku, než dostal tento název, se v Evropě říkalo všelékařská bylina. 😎
O několik let později se celý španělský dvůr stal závislým na kouření této rostliny a zbytek Evropy to brzy napodobil. Nyní víme, že tato bylina je tabákem a trvalo asi čtyři století, než si lidé uvědomili škodlivé vlivy kouření.
Mimochodem, název tehdy zázračné byliny - tabáku, pochází z arabského „tubbaq“ , což je název, který se používal pro jiné léčivé byliny v Andalusii.
„Svatá bylina“, jak se jí brzy začalo říkat, vyléčila úplně všechno. Tabák se prodával dokonce v lékárnách. Objevily se plakáty dívek, které propagovaly kouření a nejvýše postavenou byla Catherine de Medici, která ujistila, že pouze kouření ji může zbavit intenzivních a opakujících se migrén. Nemluvě o tom, že se cítila „chytřejší“ , a proto brzy byl tabák předepisován také dětem, které měly určité zpoždění v učení.
To je hodně zajímavé. Také jsem této bylině propadla, abych se pak po cca 40 letech z této závislosti zbavila Fajfky se mi líbí a často jsou na zámcích k vidění v pánských pokojích. Je fakt že tabák do Fajfky voněl jinak A přiznám se, že mi to s cigaretou lépe myslelo. 😂Je totiž pravda, že taková "kuřácká", zastavení se v práci na pauzičku kolikrát vnukla nápad, jak něco řešit.
OdpovědětVymazatMaruško, hezky jsi to napsala a díky. Vůbec se nestyďme přiznat, že jsme také kouřily. Tabák z fajky, děda měl myslím Taras Bulba, fakt voněl, to je jiné než cigarety. Na ty kuřácké pauzy mnozí vzpomínají asi také s nostalgií. Nesouhlasím s plošným zákazem kouření, jak se to praktikuje a některé vesnické hospody to možná položilo. To kouření tam zkrátka patřilo. 😊
VymazatTo je zajímavý článek. Já jsem nekouřila nikdy, vždycky mi to smrdělo. Můj táta kouřil hodně, přestal až v pozdním věku, když už měl problémy s dýcháním. Děda byl horník a ten tabák žvýkal nebo "šňupal". V naší rodině nekouří nikdo a jsem moc ráda. Nejmladší syn kouřil, když byl na vojně, ale jak přišel z vojny, tak přestal. Prý tam kouřil, aby neusnul když byl na stráži..Po vojně ještě chvíli kouřil, ale pak najednou přestal, protože v práci kouřit nesměl a tak se to rychle odnaučil. Tak že my sjme rodina nekuřácká... Měj se moc pěkně.
OdpovědětVymazatJasně, Jaruš, hodně ten názor ovlivní to, jak to bylo v rodině. U nás v kraji bylo mnoho, možná většina, hornických rodin a tam chlapi kouřili. Já to hornictví znám z mnoha stran, dole se nesmí kouřit, tak se tabák žvýká a nahoru vyjede a rád si zapálí.
VymazatDnes jsi asi spokojenější za tu nekuřáckou rodinu, tak snad vám to vnoučata nepokazí. Ono zase lepší kouření cigaret než něco tvrdšího, že. Také se měj hezky a hlavně klídek.
Hanko, zajímavý článek a jak píše Marie, leckde jsou fajfky k vidění.
OdpovědětVymazatManžel je nekuřák, rodina dcery taky nekouří a mě to smrdí. Když vidím někoho v obchodě, co dá za štangli cigaret, tak to přepočítávám na zájezdy.A to nemluvím o tom, že mnozí kuřáci jsou čuňata, co házejí vajgly ( nedopalky) na zem.
Ovšem tabák, jako rostlina, vypadá dost dobře, viděla jsem několikrát.
Jiřina z N.
Jsem ráda, Jiřinko, že to je zajímavý článek i pro takového odpůrce kouření, jako jsi Ty. Já sice taky vidím, kolik stojí cigára, ale je to každého věc, když na to má. Ty nedopalky na zemi jsou, ale s tím nic neuděláme. Takže budeme sice "nadávat", ale houby je nám to platné. Tabák je opravdu zajímavý a nějaké léčivé účinky mít bude, tak jako skoro všechno.
VymazatNikdy jsem nekouřila a nekouří ani nikdo v mém okolí, jak píše Jiřinka, smrdí mi to. Tchán kouříval fajfku, kupovali jsme mu kvalitní tabák s bourbon vanilkou a to i u vonělo... Jsem ráda, že se ve veřejných prostorech nekouří, dost mi vadí i kuřáci v zahradních restauracích - světe div se, kouř nevyfukují na toho, s kým sedí, ale k vedlejšímu stolu...
OdpovědětVymazatHani, měj hezký den. Helena
No vidíš, Helenko, když to kouření spojíš s někým, koho máš ráda, nebo jako vzpomínka na tchána, který byl fajn, hned i to jeho kouření "vonělo". Tak to prostě bereme, kdyby byl cizí, tak ho sjedeme na dvě doby. V zahradních restauracích mi kuřáci vážně nevadí, a to v létě často tam chodíme, kam už mají ti kuřáci jít? Když uvnitř se nesmí. Ať si zakouří, když to potřebují. 😊
VymazatAli, moc děkuji za skvělý komentář. Opravdu k věci a na rovinu řečeno. Prostě to byla část života. Z vlastní zkušenosti mi spíše vadí to, že dnes kouření více kritizují ti bývalí kuřáci. Ale je docela možné, že v dobách našeho dětství byl ten tabák jak do fajfky, tak i do cigaret jiný, než dnes. Kdoví, co se tam dnes přidává. Ještě se k tématu vrátím a přeji pěkný sváteční den. 😊
OdpovědětVymazatHanko, zkoušela jsem cigaretu, pak jsem dokonce kouřila,paradoxem je,že tak zhruba týden nepravidelně
OdpovědětVymazatPoslední cigaretu jsem tipla s tím,že mě to vůbec,ale vůbec nechutná a zakoušela jsem se do jablíčka. Cigaretový pach mě smrdí 😱
Ale máš zkušenost a to je asi lepší. Také jsem jeden čas kouřila a pak přestala. Většinou mi cigarety nesmrdí, ale moc se mi nelíbí, jak kuřákům je odpíráno někde si zakouřit. Neumím si představit, že bych toto dnes měla podstupovat, dnes a denně. 😊
Vymazat