Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

pátek 31. května 2024

Naše cesta na Šumavu a zastávka u Podolského mostu

K rodnému místu mívá člověk hluboký vztah a když se odstěhuje daleko, rád se tam vrací. To je případ mého partnera, který na Šumavě vyrůstal. A tak já znám některé jeho kamarády z dětství, u některých jsme spolu byli a má tam ještě i bratrance a sestřenici s rodinami. Bohužel, bratr loni zemřel.

Už jsem psala ZDE, že letos jsme strávili týden dovolené na Šumavě a ubytování bylo v penzionu, o kterém jsme neměli ani tušení, vše tam zcela zařídil bratranec, my jsme si řekli jen termín a pobyt zaplatili. 😎

Naši cestu, přesněji trasu, na místo první části dovolené jsem zachytila z auta. Bližší informace o některých místech jsem vepsala jen informativně do fotografií. Tradiční zastávku jsme měli na vyhlídce u Podolského mostu a přítel jel tak, abychom se opět po několika letech podívali na místo, které máme rádi. Na některá místa se vracíme s nostalgií, jedním z nich je Podolský most. 

Proč dávám tyto fotografie pořízené z auta? Vyjížděli jsme od Ostravy a z tohoto směru většina z vás tuhle trasu na Šumavu nebude znát. Možná jsem měla začít fotit už dříve, ale první naše zastávka byla u Devíti křížů. Pokud cestujete mezi Prahou a Brnem, pak na naší nejstarší a nejdelší české dálnici je známé obousměrné odpočívadlo Devět křížů. Je to místo, kde si můžete dát pauzu v řízení. My to tak pravidelně děláme, protáhneme tělo a dáme si něco k snědku. Právě tam jsem vytáhla foťák, že začnu fotit. Jenže lidi já nefotím, taktéž spousty aut, kamionů a budovy s občerstvením. Následující snímky jsou pořízené za jízdy z auta.

Starý Pelhřimov nemohu vynechat. Leží na naší trase a my si většinou na zpáteční cestě vybíráme místo k odpočinku a nechceme jen tak projet krajinou. "Pro hladové turisty poslouží Motel Gurmania, který nabízí i ubytování", hlásá nabídka. V době před covidem jsme si Gurmanii vybrali k pobytu na dvě noci a dodnes vzpomínáme na jejich neschopnost připravit snídani pro ubytovaného. Přece si nepojedeme pro chleba dál do města. Výsledkem byl na talířku "kopec" na kolečka nakrájené klobásky s paprikou a rajčetem + káva pro každého. Tento typ snídaně nám (naštěstí) nikde nenabídli. 😆 Tam bychom už asi nešli a kdykoliv projíždíme kolem Gurmanie, vždy na to se smíchem vzpomínáme.




 
Z této vyhlídky jsem fotila. Pod mostem je vodní nádrž Orlík, v mapě je zakreslen směr toku Vltavy. (mapy.cz)
 

Temešvár není jen známé město v Rumunsku, ale také malá obec  v okrese Písek na silnici z Písku do Tábora a leží těsně před Podolským mostem na levém břehu Vltavy. V obci žije jen 125 obyvatel. Název Temešvár je vůbec poprvé zmiňován v matriční knize z roku 1737. Obec je mnohem starší, dříve se jmenovala Nová Ves. Proč se jmenuje jako rumunský Temešvár?

Obec byla po městě v Rumunsku, kde rakousko-uherská vojska porazila tureckou armádu, pojmenována na počest vítězství rakouského vojska nad tureckou armádou 12. října 1717. Na březích Vltavy je řada rekreačních zařízení, která pod obec spadají.

Temešvár je známý především Podolským mostem.


Ve Wikipedii je to srozumitelně popsáno: Most je dlouhý 510 m a tvoří ho několik oblouků, z nichž ten největší má rozpon 150 m a krajní 36,65 m. Na pravém vltavském břehu je 6 polí, na levém jen dvě. Šířka mostu je pouhých 8,5 m (6,5 m vozovka a 1+1 m tvoří chodníky). Vozovka leží ve výšce 55-65 m nad dnem řeky a minimálně 39 m nad hladinou. Šířka klenby ve vrcholu oblouků je 7,5 metru, v patkách 9,5 metru, vzepětí klenby hl. oblouku je 41,8 metru, jeho tloušťka je 2,0 m. Hlavní klenba nese další dvě menší, polokruhové klenby stejné šířky - 7,5 metru, tlusté 0,75 m. Vzepětí osmi menších kleneb je 9,8 metru.
 








Upoutal mě dědeček automobil a tak tu "zajímavou" tabulku vpravo jsem objevila až doma, pořídila jsem výřez. Zaujal mě nápad, jak vyrobit ze starých pneumatik tyto "šálky" na květiny.


"Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany, dal bych ti hubičku na obě strany. Ale že je za vodou..." 
Je květen a tak v mnoha jihočeských vesnicích a městech bylo vidět májky. 
"Kdyby byl Bavorov, co Prachatice, dal bych ti hubiček na statisíce."


Silnice z Prachatic do Volar je cestou na jediný jihočeský hraniční přechod s Německem. Pro řidiče jsou některé úseky často "peklem". Jezdí tu hodně kamionů a špatně se tu předjíždí, protože stoupací a předjížděcí pruhy chybí. Tady jsme v kopci za Prachaticemi u Americké zatáčky, kde je teď doprava řízena semafory a pracovalo se i v sobotu. Od konce března se tam buduje předjížděcí pruh na silnici vedoucí na Libínské Sedlo - bývalé Fefry. Od Americké zatáčky směrem na Libínské Sedlo budou možná už příští rok tři pruhy silnice.
 
Pokračování

14 komentářů:

  1. Devět křížů, znám a několikrát to byla odpočinková zastávka i pro nás. Váže se k tomu místu pověst v různých obměnách - zavraždění svatebčané. Šumava mě lákala, při pobytu v Českém Krumlově. Tak aspoň zde ji trochu procestuji . Hanko, ořeji pohodové dny ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, ta pověst o Devíti křížích je opravdu známá. Je škoda, pokud jsi byla v Č. Krumlově, že jste se dále na Šumavu nevydali, ale po pravdě, já jsem tam začala jezdit až s přítelem, který na šumavských hvozdech vyrůstal.
      Děkuji a přeji už klidný nový červnový týden. 😎

      Vymazat
  2. Hani, ta místa znám a mnohá mám projetá na kole...Těším se na další díly. Sháměla jsem pohlednici z Temešváru, ale nebyla k mání a tak jsem koupila ( kdysi ) pohlednici Oslova a poslala ji do práce kolegovi.
    Měla velký ohlas. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak, Jiřinko, Ty jsi byla snad všude, tak ani Temešvár - taková minivesnice, Tě neminul. 😎 Kolařů je celkem dost, ale tam nevím, silnice jsou tam dost frekventované, tak něco jiného jezdit po Temešváru a podobných, ale na těch hlavních tazích určitě ne.
      Jsem ráda, pokud Tě můj seriál zaujme a přeji úspěšný nový týden. ☺

      Vymazat
  3. Devět křížů znám,ale trochu jinak.Četla jsem dost krvavou legendu,co se na tom místě stalo a koukám,že o ni píše už Eva přede mnou.Fotografie máš moc krásné i ty z auta.Také se někdy snažím,vždy nejde ani zastavit.
    Ten most je hodně zajímavý.
    Hani,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, tu pověst o Devíti křížích znají i ti, kteří tam nikdy nebyli. My na svých dálkových cestách tím místem jezdíváme.
      Děkuji za pochvalu fotografií, já dost často fotím z auta, ale je to tak padesát na padesát, jde o rychlost a pohotovost, ale tím jsou ty fotky i vzácné. 😎 Podolský most je zajímavý i svými technickými parametry.
      Měj pěkný nový týden.

      Vymazat
  4. Skvěle zdokumentovaná cesta. Temešvár znám od svého táty, pracoval tam před mnoha roky na přechodu Vltavy (potrubí pro plyn). Jinak na silnicích jde o život a často to je pro hodně silné povahy. Ve středu jsme jeli po D1 - to je prostě parkoviště kamionů...
    Hani, přeji hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, děkuji za pochvalu. ☺ Je fakt, že jízda po D1 je opravdu plná adrenalinu a je pro silné nervy. Každý, kdo tudy jezdí, ví svoje... 😎
      Helenko, měj úspěšný nový týden.

      Vymazat
  5. Hani moc hezká cesta. Loni jsme byli také na jihu Čech v Netolicích a bohužel to byla naše poslední dovolená. Nedá se nic dělat. Ale já aspoň můžu občas s nějkou kamarádkou vyrazit na výlet a tak jsem ráda aspoň za tu možnost jet někam na jeden den...Přeji Ti krásné a pohodvé dny hlavně ve zdraví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, tak mě napadlo, že možná tohle nebyla poslední dovolená. Vím to podle svého otce, ale to je už dávno. Třeba se zdravotní stav manžela ustálí a vy si zařídíte pobyt někde, kde vás to bude bavit a manžel nemusí vůbec chodit po okolí, půl dne tam někde na terase vydrží a bude v novém prostředí, což prospívá. Ty můžeš brouzdat, fotit a pak mu to povyprávíš a předvedeš, co jsi viděla. Myslím, že to není zcestný nápad, co? 😎
      Děkuji za přání a také přeji klidné a ve zdraví prožité dny. ☺

      Vymazat
  6. Některá místa, jako hrad Kámen nebo Prachatice znám z nedávných dob, něco jsem si připomněla z dětství. Třeba Podolský most a Orlík, vzpomněla jsem si i na krušné chvilky na Žďákovském mostě. Těším se na pokračování cesty. Šumava je také moje srdeční záležitost, i když jsem se narodila v jiném koutku než tvůj partner a nikoho tam nemáme, ale občas si tam naplánují dovolenou nebo zájezd. S rodiči jsme to tam hodně prošmejdili, proto se těším, kam nás zavedeš.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, podle toho, co píšeš, jsi vyrůstala ne tak daleko míst, která zde uvádím. Budu ráda, jestli budeš sledovat můj seriál, my v tom šmejdění spoléháme sami na sebe, kolikrát ani místní starousedlíci nám neporadí lépe než je to, co si sami najdeme. 😎

      Vymazat
  7. Hani, díky za zajímavou reportáž. Na Šumavě jsem byla několikrát po stejné trase. Šumava je krásná a jiná než jsou naše Beskydy, stejně tak jak jsou jedinečné Krkonoše, Jizerské hory nebo třeba Jeseníky. Těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, vítej po čase na blogu. Je fajn, že Šumavu znáš, my také nevynecháme Prachatice, ale trasy měníme podle možností a toho, co si vyhledáme. Postupně tu uvedu dost míst, možná některá budeš sama znát. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 202. schůzka: Praha, defenestrace pořadové číslo 1.

 „30. dne měsíce července Léta Páně 1419 purkmistr a někteří konšelé Nového Města s podrychtářem, nepřátelé přijímání z kalicha, od obecnéh...