Fabiánská zima přinesla (nejen) do Těrlicka sněhovou peřinu

Dnešní příspěvek není jen o tom, že jsem nafotila krajinu zasypanou sněhem. Mým záměrem bylo porovnat to dnešní počasí s dávnými pranostikami našich předků. Jejich životy průběh zimy velmi ovlivňoval a po zkušenostech jim v mnohém napověděl, jaký bude ten příští rok. Zajímal je hlavně ten hospodářský rok, hlavně jakou úrodu mohou očekávat, aby uživili rodinu. Proto se tak zakořenilo rčení "Únor bílý pole sílí", ze zkušenosti věděli, že pole jsou pod sněhovou peřinou chráněna před holomrazy a nakonec dostanou i vláhu z tajícího sněhu. 

Leden byl v našem regionu na sníh bohatší, tedy alespoň zatím. Uvedené fotografie uveřejňuji se skluzem, který je způsoben tím, že mám plno jiných témat, která považuji za důležitější (např. výročí pana Wericha nebo poslech Šikmého kostela).

Už naši předkové vypozorovali pranostiku, že „Na svatého Hygina (11.1.) pravá zima začíná“: obvykle mezi 7. a 14. lednem přichází jedno z nejstudenějších období v roce. 

Střídat je může mírné „priské“ oteplení, a to kolem 18. ledna na svatou Prisku (Svatá Priska pod saněmi píská) a po nich, v poslední dekádě ledna, nastává krutá Fabiánská zima. Jméno dostala podle sv. Fabiána a Šebestiána (20. ledna) a dostavuje se s pravděpodobností až 65 %.
A víte kdy vznikly tyto fotky? Právě 13. ledna, takže to potvrzuje tu hyginskou pranostiku. 🙇

Pro vznik sněhové vločky je zásadní vlhkost vzduchu a částečka prachu. Aby vločka dosáhla velikosti, jakou vidíme při sněžení, musí nejprve pořádně "narůst". K tomu dojde spojováním jednotlivých ledových krystalků. První spojování se děje ještě v oblaku. V něm jsou krystalky v neustálém pohybu, při kterém do sebe narážejí a shlukují se. Tím narůstají jednotlivá ramena vločky. Vyšší vlhkost dodá vločce objem a vykreslí na ní krajkové vzory. V přírodě nenajdete dvě stejné vločky. Každou vločku tvoří zhruba trilion molekul vody, které se různě uspořádávají. Navíc podmínky pro vznik vloček jsou velice proměnlivé. (extra.cz)

Pro vznik sněhové vločky je zásadní vlhkost vzduchu a částečka prachu. Aby vločka dosáhla velikosti, jakou vidíme při sněžení, musí nejprve pořádně „narůst“. „K tomu dojde spojováním jednotlivých ledových krystalků. První spojování je ještě v samotném oblaku. V něm jsou krystalky v neustálém pohybu, při kterém do sebe narážejí a shlukují se.

Zdroj: https://www.extra.cz/jak-vznika-snih-a-snehove-vlocky-staci-mirna-zima-a-trocha-prachu

• Jestli se na svatého Fabiána a Šebestiána někdo rozestůně, ne tak brzo a ne tak snadno ku zdraví přijde.
• Když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.

Vypravili jsme se do Těrlicka, na fotografiích je vidět část zasněžené přehrady. Přehrada v údolí Stonávky má délku asi 6 km, fotila jsem s odstupem, v tomto zasněženém terénu není radno jít na některých místech příliš blízko k břehu. Ona totiž existuje i pranostika, že "Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout". 

Sochu sv. Šebestiána jsme viděli u zámku v Paskově.

Na Fabiána a Šebestiána začíná se pravá zima. Tak to jsme zjišťovali a jak to u nás doopravdy bylo dál, to ještě někdy příště. 😎