Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 2. února 2025

Město na zemské hranici Moravy a Slezska

Dnes to bude opět něco z našeho kraje. Název kraje "Moravskoslezský" byl zvolen výstižně, příkladem je mapa Frýdek-Místek s červeně probíhající hranicí, kdy Místek je na Moravě, Frýdek ve Slezsku.
 
 
Zaujal mě výrok autora druhé nejstarší známé mapy Slezska z roku 1561 Martina Helwiga, který ve svém výkladu k mapě v roce 1564 napsal:
„ Mělo by se uvážit, zda je rozumného člověka důstojno, aby neznal, nebo nechtěl znát svou domovinu, když každé dobytče pozná svoji stáj a přístřeší!“
 
I městečko odlehlé od známých center může mít zajímavou historii. Na zimní výlet jsme se vypravili do Paskova v okr. Frýdek-Místek. Městem se stal v nedávné době - v roce 2011! Nejstarší zmínka uvádí letopočet 1267 z doby Přemysla Otakara II. a je to jedno z nejstarších sídel na pomezí Moravy a Slezska. Téměř celé území Paskova se rozkládá na Moravě, ale malé části zasahují do Slezska.

  

Až překvapivě pestrá je historie Paskova a všechno začíná u Arnolda z Hückeswagenu, zakladatele hradu Hukvaldy. Tento šlechtic kolem roku 1230 daroval Paskov a další obce jistému Konradovi z Plavče, který se tím stal prvním historickým pánem Paskova.

Litografie krajiny s paskovským zámkem z r. 1833 od Adolfa Kunikeho. (zdroj město Paskov)

Název Pastecow je poprvé uveden v závěti biskupa Bruna ze Schaunburgu: "Vše, co je od řeky Ostravice směrem k Moravě, náleží Frankovi z Hückeswagenu (Arnoldovu synovi) vše, co je od řeky Ostravice směrem k Polsku, náleží olomouckému biskupovi." Vidíte, už tehdy byla Ostravice jakousi dělící čárou, hranicí. 😎


Jan z Pernštejna paskovské léno povýšil na svobodný statek. On toho vlastnil mnohem víc: před r. 1521 sídlil na hradě Tovačově, po němž se psal jako „Jan z Pernštejna na Tovačově.“ Po smrti svého otce se začal titulovat jako „Jan z Pernštejna na Helfštejně.“ Hrad Helfštejn se stal jeho hlavním sídlem, i když jako reprezentativní moravské sídlo nechal Jan zbudovat zámek v Prostějově. Když město Pardubice roku 1538 vyhořelo, pomohl je znovu vybudovat, tehdy se po Čechách říkalo „skví se jako Pardubice“. 
Poklidná údobí střídala roky strachu a drancování. Prošli zde Švédové i Napoleonova armáda, to rozšiřovat nebudu.

 
Využili jsme vlakového spojení, protože Paskov leží na železniční trati Ostrava – Valašské Meziříčí. ValMez je železniční uzel, tam se kříží čtyři důležité železniční trati. Nádraží Paskov působí ospalým dojmem. Kovová lávka pro pěší je již uzavřena a na jediné nástupiště je nový přechod kolejí. Ve žluté budově je čekárna.
 
 
Paskovská halda a řeka Ostravice, která tady tvoří hranici Moravy a Slezska.
 
  
Název osady byl odvozen od jména Pasek a znamenalo "Paskův majetek". Na znaku Paskova je Panna Maria s žezlem a Jezulátkem.
 
 
Významný rod hrabat z Oppersdorfu v Paskově nastupuje roku 1690. Jeho členové dosáhli vysokých společenských hodností.  
František Josef z Oppersdorfu zastával funkce ve správě moravských krajů a slezských knížectví, stal se zemským hejtmanem na Moravě (1704–1714). Jeho zásluhou si Paskov v roce 1708 vydobyl na císaři Josefu I. právo konání tzv. „výročních dobytčích a koňských trhů“.  Však také sídlil v nejpěknějším domě na náměstí v Olomouci (na snímku), což je Edelmanův palác:
 
Jenže, co vyšlo najevo: František Josef Oppersdorf byl bezdětný a napsal závěť, v níž "všechno" odkázal manželce. Po smrti se ukázalo, že po sobě zanechal značné dluhy, v dědickém řízení navíc vyšlo najevo, že se v úřadu zemského hejtmana dopouštěl defraudace (zpronevěry). Vdova Anna Františka byla vystavena několika exekucím a nakonec byla nucena panství prodat. 😲
 
   
V řece Ostravici jsou peřeje. 
 
      
Tady jsme odbočili.
Míjíme občerstvení na cyklostezce u sv. Kryštofa. Tato odpočívka na cyklostezce Ostrava - Beskydy je symbolickým místem zemské hranice mezi Moravou a Slezskem v Paskově. Je nazvána podle patrona poutníků U Svatého Kryštofa a doplněna informačními tabulemi o historii tohoto místa i o zajímavostech v okolí.

 

 

  
Ctibor Syrakovský městečku Paskov udělil právo mostního mýta - přes Ostravici, samozřejmě. V té době zde již fungoval pivovar a mlýn. Pivo se vařilo do 1. světové války, ale 20. století je spjato s hornictvím. Po sto letech byl pivovar obnoven.
Jednou z nejcennějších památek v Paskově je zámek, byl postaven v letech 1640 až 1646 za Václava z Vrbna. 
Líbí se mi, že v tak malém městě jsou informační tabule, z nichž se návštěvník může mnohé dozvědět. 👍

 

 

  
Filip Ludvík Saint-Genois, majitel Paskovského panství v letech 1809–1846. Rod Saint Genois d‘Anneaucourt pocházel z henegav-
ského hrabství v dnešní Belgii. Panství koupil v r. 1809 za 600 tisíc zlatých a později své území rozšířil dál, patřily mu Řepiště a dnešní Ostrava-Kunčice. Na zámku vybudoval rozsáhlou knihovnu i sbírku mincí od antiky po jeho současnost.
Uprostřed alianční erb Stolbergů a Schaffgotschů nad hlavním vstupem do zámku. Socha Athény na zámku a její detail:
 

 

Tři černobílé staré fotografie zachycují interiéry zámku dávno před 2. sv. válkou. Posledním majitelem byl JUDr. Otto Stolberg-Stolberg (1888–1945), který se přihlásil k německé národnosti, což asi překvapivé nebude, protože jeho rod pocházel z Durynska a později žil v Porýní. 
Během okupace uvolnil část zámku jako lazaret pro zraněné německé vojáky. Na konci druhé světové války byl zatčen a krátce poté zemřel v Ostravě. 
Zámek byl v závěru druhé světové války vyrabován a z původního vybavení se nic nedochovalo. Podle Benešových dekretů se v roce 1945 stal státním majetkem a později byl upraven pro potřeby léčebny pro onkologické pacienty. Takto fungoval do r. 2009. Po opravách je zpřístupněn veřejnosti.


 
Že se vám těch erbů zdá hodně? Tak vás ujišťuji, že tohle je jen část...
 
Galerie dřevěné architektury.
 
 
Paskovské muzeum - stálá expozice k dějinám Paskova. 
 
 
Vstupní trakt do zámku.
 
Malé nahlédnutí do paskovského zámku: 
K zajímavým exponátům patří pečlivě zrestaurovaný historický kočár z přelomu 19. a 20. století, který patřil hraběti Stolbergovi. Náhoda pomohla k jeho nalezení, na obnově kočáru pracovali otec a syn Čambalovi.
 
Do návštěvy Paskova jsem o tomto vědci nevěděla. Nejsem totiž "broukař". 😃 Edmund Reitter byl velmi známý expert na brouky Palearktu. 
To je tato oblast:
  https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Palearctic.png/600px-Palearctic.png 
Jeho sbírka brouků je uchovávána v Národním muzeu v Budapešti, obsahuje více než 30 000 druhů, 5000 holotypů různých druhů. (Zdroj Wikipedie).
 
Vpravo je zrekonstruovaná novobarokní kaple sv. Alžběty v areálu paskovského zámku. Bude tam expozice o městě Turzovka, která přiblíží historii města a jeho okolí, rovněž osobnost zakladatele města Juraje Thurza. Dále pietní místo se vzpomínkou na oběti válečných konfliktů, na pacienty bývalé onkologické nemocnice a také na horníky, kteří přišli o život na bývalém Dole Paskov. 

V zámeckém parku najdeme několik soch, vlevo - sv. Jan Nepomucký, uprostřed socha Herkula, vpravo sv. Šebestián -  patron atletů, vojáků, střelců, hrnčířů, kartáčníků a obchodníků s kovovým zbožím.
 

Pozdně barokní socha sv. Floriána z roku 1780 uprostřed náměstí. Nechal ji postavit zdejší purkmistr Jan Lysek. Sv. Florián je v typické podobě římského vojáka s korouhví v jedné ruce a vědrem hasícím hořící dům v ruce druhé. Po stranách stojí dva andělíčci.
 Barokní kostel sv. Vavřince, který se opravuje, pochází ze 40. let 18. století. Nechala jej, stejně jako faru a kaple křížové cesty v jeho okolí, postavit hraběnka Marie Paula von Fürstenbusch.  Hraběnka byla prý  oblíbená a v kostele byla také r. 1758 pohřbena.
 
Na kafe a zákusek jsme se stavili ve Fantazii, prošli kolem Zámecké krčmy a oběd byl Na rychtě. Ta okna nahoře jsou od hotelových pokojů, je možné se tam ubytovat.
 
Pro zajímavost jsem zkopírovala jedno menu, cena je za jídlo i s polévkou:
 ÚTERÝ: Zeleninový krém s  krutony
1) Kuřecí plátek zapečený hermelínem, dukátky    149,-                             
2) Pečená krkovička na červeném víně, šťouchaný brambor 149,-
3)  Kuřecí špalíky v korejské omáčce na zeleninovém salátku, bagetka       149,-
TOP)  Marinovaná masitá žebra, okurek, rohy, hořčice, křen, chléb      185,-
 
 Jaký poznatek z dnešního výletu vyplývá? K tomu, abychom si udělali výlet, nemusíme jezdit od svého bydliště nějak moc daleko, stačí přemýšlet a program si připravit, tohle dělám vždy, protože všude je něco zajímavého a ani to nestojí spoustu peněz.  👍
Myslím, že i vy jste se v dnešním článku něco dozvěděli. 

4 komentáře:

  1. Ano Hanko dozvěděla, co jsem nevěděla. Že toho bylo, hlavně z historie nebudu zapírat. Nicméně o Paskově se u nás vzpomínalo s dojížděním babičky i mého muže v době, kdy byl batoletem právě na tu onkologii a pak coby záchranář na šachtu. Tak tedy Paskov je nyní pro mě dalším koutem aspoň z části díky Tvé fotoreportáže známější. Hanko,měj pohodový únor 🍀

    OdpovědětVymazat
  2. Souhlasím s tebou, než vyjedu, tak mám seznam co bych měla navštívit a na místě vždy objevím něco navíc. Jinak díky za historii a rozšíření vědomostí. Zdraví Večernice.

    OdpovědětVymazat
  3. Hanko, děkuji za tip na výlet. I když já v zimním období moc na podobné výlety nejezdím, protože nesnáším oblékání. Dívala jsem se již, že do Paskova se od nás dostaneme s jedním přesedáním ve Frýdlantu nad Ostravicí. Každý výlet se musí naplánovat, jinak to nejde. A naštěstí k tomu máme vynikající podmínky jak na internetu, tak v mobilu a podobně. Informací je hodně. Můj táta si musel kupovat turistické průvodce, mapy a chodil na nádraží s prosíkem. na mu vytiskli spojení. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Byl to pěkný článek. A také poučný, hlavně pro nás, co toto místo neznáme. Zajímavé věci má člověk často jen "co by kamenem dohodil". Snad i my někam vyrazíme, až budeme plně v kondici... samotné se mi nikam nechce a marod se musel teď kurýrovat.

    OdpovědětVymazat

Toulky českou minulostí

Město na zemské hranici Moravy a Slezska

Dnes to bude opět něco z našeho kraje. Název kraje "Moravskoslezský" byl zvolen výstižně , příkladem je mapa Frýdek-Místek s červe...