Když je pěkný den, pod Beskydami se projdem

Končí květen, který měl letos, aspoň v našem regionu, značné výkyvy. Už naši předkové tvrdili "Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem a máj - vyženeme kozy v háj". Nevím, kdo letos vyháněl do háje zrovna kozy, já bych tam hnala úplně někoho jiného 🙊. Ledoví muži ukázali, že to nejsou jen pranostiky předků a přinesli ochlazení, i v bytě se topilo a "žebřík" v koupelně je za odměnu. Také Žofka to potuplovala deštěm. 

Přesto jsme využili pár dnů k výletům, i když to bylo na území kraje. Za prožitkem člověk nemusí jet daleko, i v okolí se dají najít místa zajímavá. A pohled na ty naše Beskydy, které navštívenou krajinu lemují,  se neomrzí.

Nebudu mlžit s uvedením místa, vydali jsme se krajinou směrem do Soběšovic v okr. Frýdek-Místek.

 

 

   

Na začátku naší túry jsme narazili na strom, který se nedá přehlédnout díky dlouhým hroznům žlutých květů. I krása může být jedovatá. Bylo to krátce po návštěvě Arboreta v Novém Dvoře, tam jsme viděli tyto efektní dřeviny. Na snímku je mladý stromek, patří do čeledi bobovitých.

Strom má zajímavý český název -  Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides), ale lidově se mu říká "zlatý déšť". U nás se vyskytuje více kultivarů, které se mohou v něčem lišit. Jako zlatý déšť se označuje i keř zlatice z rodu Forsythia.  Štědřenec svůj lidový název dostal z němčiny: der Goldregen. Tady bych mohla skončit, ale ne každý tento strom zná.

Z popisu rostliny v arboretu vybírám: " Štědřenec tvoří statné, opadavé, vícekmenné keře nebo menší stromy - mají hladké větve. Efektní jsou motýlovité, zlatožluté květy vyrůstající v převislých hroznovitých květenstvích dlouhých až 30 cm. Hlavní doba kvetení je druhá polovina května."

Ale pozor! Všechny části rostliny jsou jedovaté, zvláště lusky se semeny. Štědřence obsahují (zejména v semenech) silně jedovatý chinolizidinový alkaloid cytisin (laburnin), dále laburnamin a derivát stilbenu hydroxyresveratol. Otravy se projevují dlouhotrvajícím zvracením, zemdleností, později i průjmem. Při velké dávce může smrt nastat již do hodiny. Otravy se nejčastěji objevují po požití semen nebo nápadných květů. Uvádí se, že k otravě u dětí postačí 2 semena nebo 5 květů. Zvířata s výjimkou koní se štědřenci vyhýbají. U masožravců spouští požití štědřence ihned silné zvracení, které odstraní většinu jedu ze žaludku. (Wikipedie)

 Zaujal mě Kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) vpravo. Je to vytrvalá rostlina, kterou určitě máte někde v okolí. Kvete od května do července a má typicky roztřepené kvítky. Roste na vlhčích loukách a prý má rád vyšší hladinu spodní vody. Je to léčivka, která při zevním užívání hojí bércové vředy. Působí také jako antirevmatikum a podporuje vykašlávání.

Beskydy, Beskydy,

hory milované, 

co přes vaše hlavy

prudkých větrů vane!

Co rok větrů, bouře, 

vichřice divoké -

a to proto, hory,

že jste tak vysoké. 

Josef Kalus 

 

Před námi jsou Soběšovice, věžový vodojem a v dálce kostel Nanebevzetí Panny Marie patří mezi orientační body obce. Je to nová obec, původní Soběšovice zalila voda Žermanické přehrady. Na mapě je vidět, že i zámek Horní Soběšovice skončil na dně přehrady:

 

Beskydy jsou tu na dohled. Z r. 1227 se uvádí dvůr, na němž hospodařil Soběk, řečený Střela, který je pokládán za prvního kolonizátora a uspořadatele Soběšovic, proto má obec tento název.

 

Nakonec typický pohled z kraje u Žermanické přehrady na Lysou horu, které se říká "královna Moravskoslezských Beskyd".  Na její vrchol se turisté nejčastěji vydávají z Ostravice, z Malenovic, Krásné a z Visalají. Ze Soběšovic je také pěkný pohled na horu Javorový.

Proč je Lysá hora lysá?

Dost návštěvníků si myslí, že je to pro nadmořskou výšku a les tu přirozeně neroste. V Beskydech však není žádné místo nad horní hranicí lesa, výška Lysé hory je 1324 m.

Lysá hora byla zarostlá až do příchodu Valachů v 17. století. Ti pak její vrchol a související hřebeny odlesnili kvůli pastvě. A odtud pochází i pojmenování Lysá hora.

Vysvětlení s Valachy se nedivím, však známá píseň "Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide, černooký bača, ovečky zatáča..." to nejspíš potvrzuje. 

Pravidelné výplazy na Lysou podnikal Petr Bezruč a na vrcholu Lysé hory jsou i jeho verše:

Jsou tichy jak ten černý bor,
co kryje jejich hlavy sivé:
to hřebeny jsou našich hor,
to Beskydy jsou zádumčivé.

To už je pohled z hráze na Žermanickou přehradu, za kterou se v dálce rýsují Beskydy. Tabuli jsem fotila tak, aby byly čitelné i hlavní informace o přehradě. Malá pozvánka na horké dny. 😎

Pohledem na soběšovický břeh Žermanické přehrady dnešní příspěvek končí, přeji všem příjemné červnové dny. 🍀 Bylo tady hodně zeleně, však i znak Soběšovic je zelený: