Dnes navštívíme Těrlicko u Havířova. Název se jinde nevyskytuje a pochází od slova „ćerlice“ (ve slezském nářečí). Významově označuje „místo připomínající zvuk vydávaný trdlicí při lámání
lnu“. Lidé tu len pěstovali a podle trdlice byla obec pojmenována.
Posledním šlechtickým majitelem Těrlicka byl do r. 1926 rod Larischů.
Na příkladu Těrlicka je vidět, jak se mění myšlení lidí. Řeknete Těrlicko a každému se tady vybaví přehrada. Myslíte, že tehdejší obyvatelé toho údolí byli stavbou nadšeni? 🙇 Pro vybudování přehrady se musí zatopit určité území. Postoj lidí bývá odmítavý, protože to odnesou i domy, kde žily třeba celé generace. Mohu to zodpovědně napsat, moji rodiče také přišli o dům, kde jsem prožila dětství. Takže vím, co to obnáší... Stavba přehrady je těžké rozhodnutí, protože se musí "tnout do živého".
Zajímavější je, že přehradu už plánovali naši předkové a kolik lidí tu dnes ví, že od r. 1919 bylo vytipováno konkrétní místo! Takže to nebyl blesk z čistého nebe. Už tehdy vybrali za nejvhodnější údolí k přehrazení Stonávky právě to, kde je dnes přehrada. Ovšem potřeba vody se zvýšila po válce se vznikem hutí a dolů.
Sypaná hráz se stavěla v letech 1955 - 1961. Současně
se stavbou přehrady probíhala výstavba sídliště, aby se lidé měli kam přestěhovat. Pamětníků ze zatopených domů je málo, nové generace si zvykly a přehradu berou jako plus pro obec.
Dnes Těrlická přehrada slouží především rekreaci. Najdete tam
veřejné pláže, půjčovny loděk a sportovních potřeb nebo vlek pro vodní
lyžování. Je tam i Škola jachtingu mládeže Těrlicko.
Po břehu je příjemná procházka.
Přibylo tam nové molo.
Celé území patří k úmoří Baltského moře a povodí Odry, do níž je voda z Těrlicka odváděna řekou Stonávkou a malými potůčky. Je to místní "moře". 😎
To je už Jaškovská krčma v Těrlicku, už jsem o ní psala a informace o krčmě překvapí. K přečtení ZDE.
Využili jsme nabídky a zašli na náměstí "do Indiána".
Osvěžili jsme se pivkem od Koníčka, moje bylo višňové a partner si dal Ryzáka. 👍
Na závěr něco duchovního. Nechci to dávat jako samostatný článek, k Těrlicku to patří.
Poblíž
Biologického rybníka v Těrlicku stojí evangelický kostel, do něhož jsme
nahlédli. Za kostelem se buduje komunitní zahrada Cílovka. Je to prostor asi 3 tisíce m², kde by se lidé všech generací mohli setkávat. Má tu být zóna sportovně-herní a zóna odpočinku a rozjímání. Zde je plánek:Proč Cílovka? Zahrada se
totiž nachází poblíž startu a cíle motocyklových závodů, které tady v
minulosti probíhaly. Těrlický okruh někteří budou znát. Evangelictví má v obci tradiční kořeny, o čemž svědčí několik významných rodáků.
Evangelický kostel v Horním Těrlicku, části Osekovice, byl postaven v letech 1966 - 1967 (po vybudování přehrady) dle návrhu Bronislava Firly.
Nejznámější kostel v Těrlicku je na kopci nad přehradou - na Kostelci. Je katolický, ovšem původně tam stál dřevěný kostelík z r. 1652.
Byl evangelický, protože v kraji bylo evangelické náboženství hodně rozšířeno. Po bitvě na Bílé hoře a hlavně po vydání Obnoveného zřízení zemského přišla rekatolizace a datem 24. 3. 1654 se uzavírá
evangelický kostel a stává se katolickým jako kostel sv. Vavřince. To byly náboženské veletoče, co?? Už jsem o tom psala např. ZDE.
Dnešní článek byl ryze letní, užívejme si stále ještě letních dní. 🍦
































Hezký pohled na vodní plochu s možností využití vodních sportů. Fotografie jsou povedené a dobře se na ně dívá. Mimochodem máme také své moře a to je Rozkoš u Náchoda. Jak tak koukám, tak máíš ráda nejen víno, ale i pivko. Hezký den.
OdpovědětVymazatTak největší radost mám, že fotografie jsou "povedené". ☺ Přehrad je u nás hodně, představila jsem Těrlickou.
VymazatTaké přeji hezký den.
Takových míst,které ustoupily přehradě je více.Viděla jsem velmi zajímavý pořad v televizi o vesnicích,které zanikly kvůli výstavbě přehrad a jezer.Těrlická přehrada je podle tvých fotografií moc krásné místo.V dětství jsme jezdívaly s maminkou na Vranovskou přehradu a myslím,že tam byla také zatopená část obce.
OdpovědětVymazatHani,hezký den
Krásné snímky, hezké povídání!! Snad se tam zase někdy podívám. Pěkný den přeji.
OdpovědětVymazatMoc díky za pochvalu, v takovém počasí se také dobře fotí. Bez povídání by to nebylo ono, protože vzdálení čtenáři tuto přehradu neznají.
VymazatPřeji klidný a příjemný nový týden. ☺
Přehradu znám jen podle názvu, moc ráda jsem se podívala na fotky.
OdpovědětVymazatHaničko, přeji hezký den. Helena
Alespoň prostřednictvím blogu jsem tuto přehradu přiblížila vám - vzdáleným. ☺
VymazatPřeji dobrý vstup do nového týdne, Helenko.
Hezké doprovodné fotografie :-) Zaujal mě ten původ názvu... u některých míst může být zajímavý a nečekaný. Myslím, že dnes se přehrady berou tak nějak automaticky a že už člověka ani nenapadne, že dříve tam nebyla a nějak musela vzniknout. Pokud člověk bydlí v takovém místě, odkud je pak nucen odejít, je to určitě nepříjemné. Při čtení článku mi hned naskočily dvě takové vodní plochy - brněnská přehrada a vodní nádrž Nové mlýny (na Pálavě. Vždycky si říkám, jak to tam asi vypadalo dřív. Zahrada vypadá jako super projekt :-)
OdpovědětVymazatPálavu jsem zažila ještě před stavbou přehrady. Byli jsme tam asi v roce 1975 na vandru a spali jsme pod širákem na Sirotčím hrádku. Tenkrát se tam i uskutečnila několikadenní akce Příznivců prima prázdnin z Prahy, která sdružovala zájemce z celého Československa. A tenkrát jsme se právě bavili o tom, že údolí celé má být zatopeno přehradou. Takže cesta, po které jsme na hrádek šli už je částečně pod vodou. :)
VymazatHanko, je to krása. Ano opustit rodný dům třeba i v pokročilém věku a zvykat si na nový život na sídlišti je určitě frustrující. Dneska, jak píšeš se na to lidé už dívají jinak, protože to jinak ani neznají. přiznám se, že jsme kolem přehrady několikrát jeli kdysi dávno, ještě s tátou autem, že jsme se stavovali i s dětmi jen na chvilku a návštěvu tomuto místu ještě dlužím. Podle tvých fotek je tam opravdu krásně a okolí se udržuje.
OdpovědětVymazatKrásný kraj, moc hezké fotografie. Len se pěstoval i tady na severu Čech. Proto tu žili tkalci a máme tu i některá místa, zvaná Bělidla, kde se plátno bělilo na loukách díky působení sluníčka. Ještě jako dítě pamatuji ta modře rozkvetlá lnu.
OdpovědětVymazatPěstování lnu bylo u nás rozšířeno v mnoha oblastech, tedy i v Čechách. O tom jsem měla už několik samostatných článků. Bělidla bývala součástí lnářské výroby, později podniků, např. v Karviné-Fryštátě je dodnes část zvaná Bělidlo.
Vymazat