Kalendárium z Moravskoslezska: Červen + Prázdniny i trable při cestování

Události měsíce připomíná kalendář z r. 1926 z archivu "Książnica Cieszyńska". Obrázky zvětšíte rozkliknutím.

 

 

Červen dá jahody a seče kosami lúky. Mikoláš Aleš

Jak je to s Medardovou kápí? 

 

Svatý Medard žil na přelomu 5.-6. století na území dnešní Francie. Nejznámější příběh z jeho života vypráví o tom, jak ho během bouřky zastihl silný liják. Nad chlapcem se údajně objevil orel, který jej svými roztaženými křídly chránil před deštěm. Právě tato legenda bývá považována za jeden z důvodů, proč je Medard spojován s počasím a deštěm. Jako svatý je považován za patrona zlodějů a zároveň i sedláků, vinařů, sládků.

Medardova kápě 40 dní kape: Lidová moudrost spojena s tím, že začátek června často přináší příliv vlhkého oceánského vzduchu od západu, který zvyšuje pravděpodobnost přeháněk a bouřek. V období kolem Medarda nastává jev označovaný jako evropský letní monzun.

Svatý Medard žil v 5. a 6. století na území dnešní Francie. Narodil se do rodiny bohatého šlechtice a už od mládí byl podle legend známý svou laskavostí a štědrostí. Nejznámější příběh z jeho života vypráví o tom, jak ho během bouřky zastihl silný liják. Nad chlapcem se údajně objevil orel, který jej svými roztaženými křídly chránil před deštěm. Právě tato legenda bývá považována za jeden z důvodů, proč je Medard spojován s počasím a deštěm.

Zdroj: https://www.extra.cz/svaty-medard-a-jeho-kape-proc-lide-verili-ze-po-jeho-svatku-40-dni-prsi-513fe

Svatý Medard žil v 5. a 6. století na území dnešní Francie. Narodil se do rodiny bohatého šlechtice a už od mládí byl podle legend známý svou laskavostí a štědrostí. Nejznámější příběh z jeho života vypráví o tom, jak ho během bouřky zastihl silný liják. Nad chlapcem se údajně objevil orel, který jej svými roztaženými křídly chránil před deštěm. Právě tato legenda bývá považována za jeden z důvodů, proč je Medard spojován s počasím a deštěm.

Zdroj: https://www.extra.cz/svaty-medard-a-jeho-kape-proc-lide-verili-ze-po-jeho-svatku-40-dni-prsi-513fe

Od počátku měsíce až do 21. června přibude dne o 19 minut a od 23. 6. až do konce měsíce ubude dne o 3 minuty.

 

Zajímavá jména před sto lety v červnu: Všemil, Oliva, Pěvuška, Perluška, Setěch, Ofka, Těšivoj.

 

1. června 1817 konal první veřejnou zkoušku s parolodí na Vltavě Josef Božek, český mechanik, rodem z Bírů u Grodzce na Těšínsku. Asi je málo známé, že Josef Božek pocházel z Těšínska.

Pohled do koňského kalendáře, v červnu mají svátek koně: 

1. Sagita, 2. Royal, 3. Sahib, 4. Vaneta, 5. Lomax, 6. Mandát, 7. Paris, 8. Marcus, 9. Librita, 10. Kašmír, 11. Grand, 12. Komtesa, 13. Andora, 14. Frank, 15. Dynamit, 16. Atlanta, 17. Drago, 18. Kordon, 19. Gradace, 20. Sagar, 21. Vertikála, 22. Silver, 23. Lorieta, 24. Sheraton, 25. Alegro, 26. Librentina, 27. Amurath, 28. Dakota, 29. Ankera, 30. Dahoman 

______________________

 Blíží se prázdniny a to je čas, kdy mnoho lidí cestuje. Přečtěte si, jaké trable vás mohou potkat při cestování vlakem (rozklikněte):

 

Veselé cestování z Brna do Tišnova

Zleva doprava: 1. Obchodník pan Peňáz hodlal jeti místní drahou do Tišnova. Koupil si tedy na nádraží v Brně lístek a šel na nástupiště.  

2. A právě když chtěl vstoupiti do vlaku, strhl se velký vítr, který panu Peňázovi vyrval jízdenku z ruky. 

3. ... a jízdenka letěla přes nádražní plot do polí. Pan Peňáz přes plot za ní. 

4. A pan Peňáz běžel za jízdenkou dál, přes pole a luka, 

5. až ji konečně dopadl. 

6. Rozhlédnuv se, kam to vlastně doběhl, zjistil radostně, že je na tišnovském nádraží, kam právě vjížděl vlak, kterým pan Peňáz chtěl jeti. 😸

(Nakreslil Josef Lada, Lidové noviny 30. 8.1925, publikováno se souhlasem autorova vnuka Mgr. Josefa Lady, majitele autorských práv.) 

 

Na závěr si přečtěte článek z novin přesně sto let starých (1926), co autor chtěl sdělit žákům před začátkem prázdnin:

 

 

Na prázdniny!

Blíží se konec školního roku. Dostanete vysvědčení, abyste rodičům ukázali, jak jste byli pilní po celý rok. Ale hlavní je to, že máte dva měsíce prázdno, abyste užili letního sluníčka a přírody. Budete rádi, že nemusíte pracovati úlohy a že se nemusíte učiti. V prvních dnech prázdnin najdete si všeliké zaměstnání, ale brzy vám nastane dlouhá chvíle, kdy nebudete věděti, co počíti. 

Lépe bude těm, kteří budou moci jeti s rodiči ven na letní byt. Poznají nové kraje, jiné lidi, jiná města a vesnice, jiné hory a řeky, zkrátka mnoho nového, o čem se jim v Ostravě ani nezdá. Touhy dětí jsou různé. Ty, které žijí po celý rok ve městě, touží po lesích, horách a čistém vzduchu a ony, které žijí na venkově, chtěly by opět do města. Ve škole se učíte o Tatrách, Beskydech, o různých lázeňských místech a přáli byste si to vše vidět. Dnes, kdy jezdí už všude vlak, autobusy a mnohde i parníky, možno se v krátké době dostati i do těch nejvzdálenějších míst. Tyto dopravní vymoženosti znamenají však též, že musíme dávati na sebe více pozor, abychom nepřišli k úrazu. 

A kam budeme cestovati?

Je naší povinností, abychom poznali své nejbližší okolí. Máme mnoho případů, že děti byly až někde u moře, ale krásy svého domova neznají. Řiďme se proto heslem: Poznej nejdříve svou vlast! Naše republika má tolik krásných míst a krajů, že nemusíme jezditi do ciziny. Kdo můžete, cestujte, neboť cestováním se osvěžíte i poučíte. A vy, kteří nemůžete cestovati, využijte krásného letního času o prázdninách, zotavte se, naberte nových sil, abyste v příštím školním roce znovu s chutí se dali do práce. A hlavně dávejte na sebe dobrý pozor, abyste sobě nezpůsobili bolest a rodičům zármutek. Přejeme vám příjemné prázdniny. Tohle psal dětem redaktor roku 1926. 🙆

 

A já přeji všem krásné léto s ucházejícím počasím a hlavně šťastný návrat z dovolenkových pobytů! 👍 🍀 🍹

Léto je tady, pojďme k vodě

Příspěvek je od Těrlické přehrady v povodí Stonávky, která odvodňuje severozápadní svahy Moravskoslezských Beskyd. Stonávka je sice říčka, ale mnohokrát se rozvodnila a nadělala pěknou paseku! Pramení na svazích vrchu Čupel, a když v Komorní Lhotce přijímá potok Ráztoka, pak se její tok zdvojnásobí.

Málokdo Stonávku znal do let 1955-1964, kdy na ní byla vybudována Těrlická přehrada, původně pro zásobování dolů a Třineckých železáren provozní vodou. Dnes přehrada poskytuje hlavně relax a rekreaci.

 

 

Archivní fotografie p. Chroboczka ukazují původní Těrlicko před napuštěním přehrady. Toto údolí tvoří dnes dno přehrady, část obce byla zatopena. Fotograf zachytil i demolici kostela, nový kostel byl postaven výše na jiném místě. 

Pojďme se podívat, jak to v květnu u Těrlické přehrady vypadalo. V dáli za přehradou se tyčí Lysá hora. 

 

Vodní nádrž Těrlicko jako jediná na Moravě a ve Slezsku má vodní vlek. Návštěvník si tam užije vodní lyže nebo wakeboard a zažije adrenalin. Mezi další vodní sporty  na Těrlické přehradě patří sportovní potápění, dálkové plavání a jachting.

 

 

Plánek přehrady podává praktické informace. Plavba možná pouze ve výtlačném režimu znamená, že ponor odpovídá výtlaku plavidla s rychlostí omezenou na 25 km/hod. Jednoduše - nedělat vlny. 

 

Vpravo Hawaii Beach Bar na východním břehu.

Kolem přehrady rostou dřeviny keřového patra:
Kalina obecná (Viburnum opulus)
Břečťan popínavý (Hedera helix)
Ostružiník ježiník (Rubus caesius)  
Svída krvavá (Cornus sanguinea)
Bez černý (Sambucus nigra)
Brslen evropský (Euonymus europaeus)
Střemcha ptačí (Prunus padus)
Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna)
Líska obecná (Corylus avellana)
Krušina olšová (Frangula alnus)

Fotografie na panelech u stezky (foto vpravo) připomínají domy, které tu v místech přehrady stávaly.

Novinka: od srpna bude na přehradě fungovat přívoz. Loď vyrábí loděnice v polském Krakově. Přívoz bude spojovat Jaškovskou krčmu a Ski&Wake Resort Těrlicko na západním břehu přehrady a Hawaii Beach Bar na východním břehu. (zdroj Deník)

 

Vizualizace:

Přeji všem hezké léto! 🏄 🏊

Co lákalo cestovatele k protinožcům?

Víte, kdo jsou protinožci? 🙇

Jako protinožci (též antipodi) jsou označováni obyvatelé na protilehlých stranách zeměkoule (s opačnou zeměpisnou šířkou a zeměpisnou délkou rozdílnou o 180°). Dvě protilehlá místa mají opačné denní časy – např. v poledne na jednom místě je na opačné straně Země půlnoc; a opačná roční období - u nás léto, tam je zima. V Evropě se za protinožce vesměs označují Australané nebo Novozélanďané. (Wikipedie)

Už jsem představila českého cestovatele Josefa Kořenského. (rozklikněte) Z jeho knihy dnes vybírám "Co mě lákalo do zemí našich protinožců". Kniha z r. 1902 mě zaujala i proto, že v jeho době mnohé poznatky byly nové. 😊 

 

Vyobrazení jsou z knihy Josefa Kořenského.

"Již pouhé pomyšlení, že v dálce 20 000 kilometrů od nás spatříme země protinožců, nám připadá jako sen díky úžasným přírodním zvláštnostem. Žhavé slunce tam praží, když u nás vše svírá krutý mráz! Svět našich protinožců je vskutku podivuhodný. Copak není podivné, že tam sluneční kotouč neputuje po nebi jižním, ale po obloze severní? 😉 Že tam jižní vítr je studený a severní teplý a kolikrát tak palčivý jako vzduch z rozžhavené pece? Že tam rtuť v tlakoměru stoupá za větru jižního a padá za větrů severních? Copak není divné, že na jižní polokouli žijí ještě tvorové, vyskytující se v jiných světadílech již jenom jako zkameněliny?

 

Kdo by se nepodivil, že skoro všichni tamější savci přechovávají mláďata ve zvláštních kapsách břišních po několik měsíců, a že i největší autralští savci rodí mláďata veliká jako malíček? Koho by nezarazilo, kdyby tam spatřil savce, jenž má zobák jako kachna a je napůl vydra a napůl pták? Neměli by zastánci učení Darwinova jásat, že mají konečně v rukou hmatatelný důkaz svého tvrzení o postupném vývoji organismů?

 

Soužití tříoké ještěrky Hatérie novozélandské (Hatteria punctata) s buřňákem (Aestrelata Cooki).

Co je tam savců s podivuhodným vakem, např. mladému vlkovi podobný psohlavec, zvaný pro svou krvežíznivost tasmánským tygrem. Vačnatý medvídek, vačnatý rejsek, vačnaté myši s ohonem jako peříčko, vačnaté veverky, vačnatí klokani. 

Jak se nemá člověk divit, doví-li se, že kraje vzdálených protinožců nemají žádného původního kopytnatce? Že tam lesům a polím schází chutná zvěř nízká i vysoká, že kolonisté si z nasazených králíků a zajíců vychovali největší škůdce polního hospodářství?

 

  

Náklad králíků k přípravě konzerv. 

Kůň tam byl přivezen, a vyvinul své přednosti v nové vlasti. Také brav splácí vděčně námahu věnovanou k jeho zdomácnění a vede přistěhovalce dále do australského vnitrozemí. Bez vepřů byly by zůstaly mnohé kraje posud zemí tajemnou a vypadaly by do dneška jako poušť, jež tam do nedávna bývala.

Ale zakládáním artéských studní a umělým zavodňováním země kdysi vyprahlé položil se základ k výnosnému pastýřskému zaměstnání. Přibývá ovčáckých stanic a vnitrozemí australského kontinentu nehrozí již cestovatelům hladem, záhubou a bídnou smrtí. Velká artézská pánev v Austrálii je největší na světě a obsahuje přes 3 000 přírodních studní. Pusťte si krátké video - ZDE.)

Pro anglicky hovořící čtenáře je toto video:

 

 

"Kdo by se byl před padesáti lety nadál, že kraje našich protinožců, kdysi jen neblahé země pro odsouzence a trestance, budou zásobovat Evropu masem, připravovaným k vývozu v četných závodech!

Kdo také někdy slyšel, že jsou země s labutěmi nikoli bílými, ale černými jako krkavci? Jak neměli holandští plavci nazvat tohoto podivuhodného opeřence "avis rara" (vzácný pták)?"

 

Labuť černá (Cygnus atratus) - rozšíření v Austrálii. Je na vlajce Západní Austrálie. 

 

Kdo tehdy viděl, že jsou pevniny, kde jazýček ptáků začíná něžnou štětičkou k vystírání medové šťávy, vypadá to jak zdrobnělé košťátko?
Že jsou pralesy, hostící ptáky břichomluvce, kteří mají chvost jako lyra a umějí štěkat, plakat jako děti a skřehotat jako žáby? Je to lyrochvost nádherný (Menura novaehollandiae). Tento australský pták je nejlepší přírodní imitátor na světě. Tohle video stojí za to vidět, je to v angličtině. 

 

 

Šestnáct per tvoří většinou stříbrná vlákna, která připomínají závoj a dvě stříbrná pera. Jejich efektní vějířovitě roztažený ocas vypadá jako lyra, podle níž ptáci dostali své jméno.

 

Na jižní polokouli žijí opeřenci, kteří snášejí vejce do teplého popela tamější živé sopky, aniž se dále starají o kuřátko. Že tam jsou ještěři skákající po zadních nohách jako klokani a vykrášleni mohutným nákrčníkem jako rytíři dávnověku?

 

 

Chlamydosaurus kingii, známý také jako agama límcová, je denní ještěr, který obývá savanu s blahovičníky, suché sklerofytní lesy, parky a venkovské zahrady.

 

Je to div divoucí, že žijí u protinožců savci, kteří snášejí vejce? Jak neměl se divit přírodozpytec z povolání, když slyšel poprvé, že byla v Austrálii objevena ryba mající jako dýchací ústrojí nejen žábra, ale pro všecky případy zápasu životního také plíce? Jedná se o bahníka australského (Neoceratodus forsteri). 

 "Dvojdyšné ryby, fascinující stvoření stojící na pomezí dvou světů, nám připomínají, že evoluce je plná překvapení a zdánlivě nemožné je často začátkem něčeho úžasného."

  

Mořské korálové dno za odlivu. 

Pokračování