Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

čtvrtek 8. prosince 2022

Tam... v předvánoční Karviné

 

Karviná... Odvažuji se tvrdit, že je to málo známé město. Když už  jsem s někým vzdáleným mluvila, tak: "... aha, tam jsou šachty, uhlí, horníci a ... nic víc." Ti, co přijeli do lázní nebo rehabiliťáku, byli překvapeni. Je to mylná zakořeněná představa, protože se mnohé změnilo a je tam toho mnohem víc. O tom v předvánočním období psát nebudu, ale nabídnu sadu fotek, které jsme pořídili v adventním období v Karviné-Fryštátě.  

Fryštát je centrální historickou městskou částí statutárního města Karviná. Také slyšíte v tom názvu původní pojmenování Freistadt? 

Tento snímek jsem si "vypůjčila" z Deníku, protože takový záběr na půlku náměstí bych nepořídila. Je to pohled na část Masarykova náměstí a zámek Fryštát, před ním je socha TGM. Vpravo od zámku je kostel Povýšení Svatého Kříže, což je nejstarší historická památka ve městě ze 14. století. 

 

To je pohled na jednu z ulic starého Fryštátu, která ústí na Masarykovo náměstí a nese název Fryštátská, jinak se jí říká Zlatá ulička.

 
Na náměstí poblíž zámku Fryštát je každoročně instalován betlém. Na  rozsvícení vánočního stromu se přišlo podívat tolik lidí, že bylo plné náměstí.



 
 
Na snímku je hlavní budova fryštátského zámku, ve vedlejším křídle - v Lottyhausu si mohou návštěvníci v zimě prohlédnout multimediální výstavu o císaři Rudolfu II. -  "Rudolf II. ožívá" k 410. a 460. výročí jednoho z našich nejvýznamnějších i nejznámějších panovníků a celá ta výstava je moderně pojata. Jedná se o multimediální expozici kde mají různé technologie jako multi videomapping, projekci, animaci, hologramy a další. Nahlédnout můžete ZDE.

 
Průčelí a vstup do zámku

Fryštát je spojován zejména s Piastovci a rodem Larisch-Mönnichů. Za vlády obou významných slezských rodů žilo město společenským životem. Zámek ve Fryštátě hostil i několik královských a císařských návštěv.

 

 Radnice s renesanční věží. Původní radnice v r. 1511 vyhořela a musela být postavena nová. Tehdy vyhořel i zámek.


 
Kašna na náměstí je z roku 1900. Je litinová a pod vrchním kalichem jsou sošky čtyř ročních období. Kromě zimy je v kašně voda a ta vytéká ze lvích tlam, které jsou po obvodu. Vánoční osvětlení mělo to proudění vody znázornit a myslím, že se jim to povedlo.
 
 
 
 
V adventním období je připraven i kulturní program, v době naší návštěvy vystupovala skupina Poutníci.

 
Poutníci už oslavili 52. výročí kapely a tento muzikant - pan Jiří Karas Pola stál u jejího založení. Klobouk dolů! V aktuální sestavě ho doplňují Jakub Bílý, Jan Máca a Petr Vošta. A přestože někteří z nich ještě ani nebyli na světě, když se první sestava Poutníků dala dohromady, jejich publikum se příliš nemění.

"Panenka"  Poutníky proslavila 
 
Napsal jsem jméno svý na zdi, Pojďme se napít, Hvízdání nebo Panenka. To jsou hity, z nichž mnohé zlidověly, kdy je bylo slyšet od legendární sestavy Poutníků dříve v čele s Robertem Křesťanem.










 
V rámci vánočního městečka tam mají i zvířecí "koutek", jak by ne, vždyť v nedalekém parku pod zámkem chovají zvířata už desítky let a lidé tomu místu říkají "u zvířátek".

 
Karviná je i městem univerzitním, protože je sídlem Ekonomické fakulty Slezské univerzity, která sídlí v Opavě. Před univerzitní budovou mají tuto půvabnou svítící výzdobu: 

 
"... Měsíčku na nebi hlubokééém karvinském ..." 😎

středa 7. prosince 2022

Perníčky a laskonky bez lepku, laktózy a vajec

 

Dnešní recepty jsou pro omezený počet strávníků, ale jsou mezi námi jedinci, kteří nějakou intoleranci mají. Poznala jsem to u kolegyně, která se dost dlouho trápila, stále nevypadala zdravě a pořád měla problémy, než jí přišli na to, že musí mít bezlepkovou dietu. Asi je to dědičné, protože na vyšetření pozvali i její tři děti a u dvou z nich to zjistili také. Tak začala vařit a péct na dvě party - pro manžela a syna normálně a pro zbytek rodiny bezlepkovou stravu. Musím potvrdit, že kolegyně se viditelně "spravila", celkově ožila. Tento příspěvek vkládám s předpokladem, že někomu se může hodit. 😉

Perníčky bez lepku, laktózy a vajec

 Videonávod přípravy je ZDE

100 g rostlinného másla
300 g jemně mleté bezlepkové mouky
1/2 balíčku kypřicího prášku do perníku
1 lžíce kakaa
2 lžičky perníkového koření
120 g třtinové šťávy
3 lžíce medu

Na vál nebo do mísy nasypeme bezlepkovou mouku, třtinovou šťávu, perníkové koření, kypřicí prášek, lžící kakaa, med a rostlinné máslo.

Vypracujeme hladké těsto, které zabalíme do potravinářské fólie a necháme nejlépe přes noc odležet.

Z těsta vyválíme asi 3 - 5 mm silný plát, ze kterého vykrajujeme různé tvary a klademe dál od sebe na pečicí papír. Perníčky pečeme 5 - 7 minut při teplotě 175 °C.

Podle tohoto receptu jsou perníčky hned měkké.

Pokud nemáme intoleranci na vejce, můžeme do těsta přidat 2 vejce. Těsto trochu více nabyde.

Ještě horké perníčky potřeme rozšlehaným bílkem. Krásně se pak lesknou.

Perníčky můžeme nechat bez zdobení. Pokud chceme zdobit a zachovat zdravou variantu, pak použijme hořkou čokoládu. Tu rozehřejeme s kakaovým máslem. Zdobíme pomocí cukrářského sáčku nebo kornoutu.

Klasické zdobení bílou bílkovou polevou je možné, ale perníčky již nebudou splňovat variantu bez cukru.

***

Laskonky bez lepku a laktózy

 

 Videonávod ZDE
Těsto

3 bílky
250 g třtinové šťávy
120 g kokosu
20 g kakaa

Krém

100 g rostlinného másla
100 g rozpuštěné čokolády

Máslo a rozpuštěnou čokoládu vyšleháme do jemného krému.

Z bílků a poloviny třtinové šťávy ušlehejte sníh. Přimíchejte druhou polovinu třtinové šťávy, kokos a kakao.

Na plech položte pečicí papír a lžičkou tvarujte oválky. Pomoci si můžete i oválným vykrajovátkem, které po naplnění nadzvednete a pokračujete dál, až zaplníte plech.

Ideální je pracovat s formou na laskonky.

Na laskonky stačí tenká vrstva těsta. Těsto nabyde a laskonky budeme také plnit.

Troubu si předehřejeme na teplotu 120 °C. Sušíme těsto asi 20 minut. Upečené laskonky poznáme tak, že jdou pěkně nožem sundat z papíru. Pokud se ještě lepí, necháme je dosušit.

Vychladlé korpusy plníme krémem. Ideálně cukrářským sáčkem. 
Zdroj: ceskatelevize.cz

"Faraonova slepice" v ZOO Ostrava

 

Nedávno jsem tady představila pandu červenou, dnes vyberu supa. Už na pohled jsou tito dva zástupci v oblíbenosti v ZOO jistě na opačných pólech žebříčku, ale k článku o tomto mrchožroutovi mě vedly dva důvody. Jednak zrovna v sérii článků článků připomínám objevení Tutanchamona a kdo zná jeho "zlatou masku", ví, že je tam vztyčená kobra a také sup. 

Vybrala jsem záběr, kde je tu supí hlavu dobře vidět.

Sup mrchožravý byl ve Starověkém Egyptě vysoce uctíván a představoval bohyni Nechbet, ochránkyni faraonů a sestru bohyně Isis. Společně s kobrou egyptskou byl zvířecím ochráncem a symbolem faraonovy moci. Jeho zpodobnění bylo součástí pokrývky hlavy egyptských královen, např. Kleopatry VII. Proto bývá označován také jako "Faraónova slepice". 

Druhým důvodem, proč psát zrovna o supovi je fakt, že umí používat kámen jako nástroj.

Používání nástrojů ptáky: Sup mrchožravý rozbíjí kamenem pštrosí vejce tak, že na ně pustí kámen ze zobáku.

Používání nástrojů a jejich příprava byly dříve přisuzovány pouze lidem (viz Franklinova definice člověka jako živočicha vyrábějícího nástroje). U bezobratlých a primitivních obratlovců je tato činnost programována geneticky, u ptáků a savců je často výsledkem učení; tradicí se pak předává na další generace. 
 
 
Tak vypadá umělý odchov supa v ZOO

V posledních letech jsme mohli zaregistrovat snahu našich zoologických zahrad odchovat mladé a vypustit je zpátky do přírody. Samička ze Zlína opustila hnízdo jako první, ornitologové její první let sledovali díky malé satelitní vysílačce umístěné na jejích zádech. Postupně se k ní přidávali další vypuštění supi. Po několika hodinách však samička podle získaných informací při letu narazila do drátů vysokého napětí. 😕 Zásahem elektřiny okamžitě uhynula. „Odhaduje se, že ve světě po zásahu elektrickým proudem ročně zahyne jedna miliarda ptáků,“ uvedl ředitel zlínské zoo. V České republice je to podle studie Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) 350 tisíc jedinců ročně.
 
 
Sup mrchožravý je nejmenším a zároveň nejohroženějším supem Evropy. Zoologická zahrada a botanický park Ostrava chová tyto ptáky už od roku 1972 a je zapojena i do Evropského ex situ programu (EEP), který pro tento druh vede pražská zoo. 
 
 
V loňském roce se v Ostravě podařilo odchovat historicky první mládě supa mrchožravého. Rodičovský pár byl sestaven v roce 2012, ale teprve po devíti letech patnáctiletý samec a čtrnáctiletá samice poprvé v životě zahnízdili. Sup mrchožravý (Neophron percnopterus percnopterus) je menší druh supa, který se vyskytuje v severní a východní Africe kolem rovníku (izolovaná populace i v jižní Africe), dále v jižní Evropě, Malé a Přední Asii, na sever až po Kavkaz, na východ až do Indie. Upřednostňuje hlavně suché otevřené nížiny, zdržuje se i v blízkosti lidských sídel. 
Mezi supy má vcelku pestrý jídelníček – živí se mršinami, vejci, sbírá i drobné živočichy (ryby, plazy, hmyz). Jako jeden z mála živočichů umí používat nástroj - kámen, kterým rozbíjí velká vejce ptáků hnízdících na zemi, např. pštrosů. Hnízdo umístěné většinou na skalách je vzhledem k velikosti supa poměrně velké a působí neuspořádaně. Samice klade 1-2 vejce, inkubace trvá asi 42 dní. Mladí ptáci se od dospělých liší hnědým opeřením.
 
Při naší návštěvě ZOO Ostrava jsem "faraonovu slepici" takto nafotila. Přes pletivo voliéry se však ne příliš dobře fotí.
 
V Červeném seznamu IUCN je sup mrchožravý globálně veden v kategorii „Endangered“ (ohrožený), balkánská populace je na tom ale podstatně hůře. Její početnost se odhaduje na  pouhých 60–80 párů. V roce 2016 byl zahájen mezinárodní repatriační projekt „Egyptian Vulture New LIFE“, jehož cílem je posílení hnízdní populace supa mrchožravého na Balkáně. Je do něj zapojena řada institucí nejen z Evropy, ale také ze Středního východu a Afriky. Nově se do něj mohla zapojit i Zoologická zahrada a botanický park Ostrava. Zdroj: fm.denik.cz, zoologie.frasma.cz, zoo-ostrava.cz, hn.cz



V dospělosti je sup mrchožravý nezaměnitelný. Má hlavu a krk ze všech supů nejméně lysé a je z nich nejmenší. Především však má převážně bílé peří, tmavé letky a žlutou až oranžovou lysou kůži na hlavě. Mladí ptáci jsou hnědaví.

Možná vás překvapí recept:

Faraónova slepice s medem

1 slepice, 2 lžíce medu, 1,5, lžíce másla, 1 lžíce jemně posekaných burských oříšků, 0,5 lžičky mletého zázvoru, tuk na pečení.

Máslo rozpustíme a smícháme s medem. Nařežeme stehna a hruď slepice a potřeme medovým máslem. Zbytkem másla potřeme slepici zevnitř. Pečeme na másle nebo na margarinu. Upečenou slepici posypeme oříšky a mletým zázvorem.

 

Toulky českou minulostí

Tam... v předvánoční Karviné

  Karviná... Odvažuji se tvrdit, že je to málo známé město. Když už  jsem s někým vzdáleným mluvila, tak: "... aha, tam jsou šachty, uh...