"Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť na dvě, brzy se déšť ozve."
Vždy jsem měla ráda léto. Nejen kvůli prázdninám, ale dědova zahrada nabízela tolik druhů ovoce ve výborné kvalitě, jen si utrhnout. Takový domácí rybíz tří druhů, angrešt nebo třešně jsou dnes vzpomínkou na dětství a nevadilo, že jsme tehdy neznali třeba kiwi. Ani dnes to moje oblíbené ovoce není. V dětství jsem neřešila výši letních teplot, byla jsem raději, když nepršelo.
Vstup do letošního léta nás potrápil vysokými teplotami. 🙀 To aby pak měl člověk obavy o své zdraví. Absolutní teplotní rekord byl naměřen v Doksanech 41,9 °C dne 28. 6. 2026. Jen pozor, švagrová říká, že na jižní Moravě měli 44°C! Chyba, to měli na slunci a tak se teplota vzduchu neměří. Teplota vzduchu se správně měří v meteorologické budce (ve stínu) 2 metry nad zemským povrchem.
I v našem regionu jsme toho data měli supertropickou noc, na balkóně jsem ve 3 hod. ráno naměřila 25,7°C!
Při ochlazení silné bouřky s kroupami také nepotěší. 🙆 Raději připomenu humoristickou novelu Rozmarné léto Vladislava Vančury z roku 1926. Kniha vyšla právě před sto lety, podle ní byl natočen stejnojmenný film režiséra p. Jiřího Menzela.
„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“
Mám chuť si knihu znovu přečíst. 😊
Po úvodu dnešní téma začíná:
_____________
Na léto a dovolenou si ženy doplňují svůj šatník, dnes nahlédneme do listu paní a dívek Nové pařížské módy z roku 1909! Hlavně, jaké modely si tehdejší paničky braly na dovolenou k moři.
Před 117 lety nebylo vhodné odhalování těla, což v horkém létě mohl být problém. Letní šaty nebyly vzdušné, sukně splývaly až k zemi a mít krátké rukávy, to se neslušelo. Ve vzdušné plátěné košili s výstřihem a v kratší sukni chodily jen děvečky někde na poli. Pravá dáma se ani neopalovala, opálenou pleť měly právě jen vesničanky, které se opálily při senoseči, při žních nebo práci na poli. Můžeme to vidět na obrazech.
Dáma se vypravila k moři, i když málokterá šla do vody. Pořídila si dlouhé šaty a chodila s vysoce zahaleným krkem nejen po palubě lodi, ale i na pláži a předpisový byl velký zdobený klobouk. Žádná plážová obuv, snad tam zahlédnete i botky, ve kterých se jistě "dobře" chodilo po pláži - prostřední obrázek. To je móda r. 1909!
Obrázky zvětšíte rozkliknutím, dají se zvětšit a číst i drobný text!
Ženy, které zatoužily smočit nožku nebo se ponořit do mořské vody, mohly mít tyto obleky ke koupání: pod zkrácenou sukni se oblékaly podvlékačky pod kolena, vrchní část oděvu měla krátký rukáv a výstřih. Nebyly to plavky, ale oblek ke koupání.
Gustav R. Opočenský: Letní noci
Šel lesem temný stín a píseň podvečera
tak měkce změla stromů korunami.
Umlkla náhle ptačí hrdla sterá, -
my zvolna lesem šli jsme sami, sami...
Tak němě stáli lesní velikáni,
jak obři mrtví, navždy zkamenělí,
stín roste víc a do cesty se sklání,
kde kráčeli jsme tiší, rozechvělí.
A kouzlo noci, odlesk noci stínu,
nám padly v duše touhou rozbouřeně.
Co je ta touha proti noci klínu,
jež mrakům velí, nad zemí se klene?
Obr. 62 a 63: Po ranním probuzení si dáma mohla obléknout župan z foulardu nebo voilu a vyjít si třeba do zahrady. Obr. 104: Spodní oblek (spodnička) princesse z bílého foulardu s vložkami krajek, zdobený vyšíváním a provlékanou stuhou.
Obr. 13: Oblek z bílého plátna nebo jahodově růžového hedvábí tussor je zdoben šňůrkami a je určen k mořskému břehu. Doplněn samozřejmě slunečníkem, ale neumím si představit k tomu ta letní vedra!
Módní letní klobouky z fantastického pletiva jahůdkami, růžemi, kopretinami a ptáčetem zdobené. K tomu fešná kabelka.
Módní byly vícedílkové slunečníky z taftu nebo vyšívaného hedvábí.
Obr. 86: Slunečník býval dokladem mnohahodinové práce: pečlivě vyšitý tvary munida a háčkováním zdobený. A kde je práce švadlenky a toho deštníkáře! Vedle je krajka použitá na slunečník.
A teď něco pro turistky, tehdy se psalo "touristky":
Dáma úplně vlevo na obr. 69 se s dlouhou holí vypravila na turistiku. Má oblek z nepromokavého lodenu s bluzou. V klobouku ze slámy, zdobeném velkými brky a hedvábnými růžicemi by dnes touristka budila rozruch a všichni by ji fotili. 😯 Praktická hůl a torna přes rameno - tak se chodilo na turistiku na začátku 20. století!
Dáma zcela vpravo obr. 74 si jde v šatech zahrát tenis. Na obr. 77 je typický dámský turistický oděv. Tak jako se dnes nosí trekové hole, dříve měly dámy dlouhou hůl.
V čem ženy sportovaly? Nečekejte sportovní dresy nebo tenisky, to vidíte u dam s tenisovou raketou. Jistě neobvyklá představa běhat po kurtu s kloboukem na hlavě!
Každý nejel k moři, potěšila procházka mezi dozrávajícím obilím, samozřejmě v módním šatu s prima kloboukem!
Snad se vám nahlédnutí do pařížské módy před 117 lety líbilo, všem přeji příjemně prožité léto podle vašich představ! 🍀 🍨 🍹
P. S. : Pokud budete komentovat, pište k této letní módě a NE jak jste prožívaly vysoké teploty. Díky. 😚
