Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 16. srpna 2022

Fotila jsem Měsíc v "Jeseteřím úplňku"

 

Jeseterův či jeseteří měsíc završuje letošní sérii čtyř superměsíců, která začala v květnu. Superměsíce jsou definovány jako úplňky, které se nacházejí nejblíže k Zemi. Jsou blíže než běžný úplněk, proto vypadají jasnější a větší. Srpnový úplněk dosáhl svého vrcholu 12. srpna ve 3:35 hodin.

Původ názvu

Měsíc jesetera, jeseteří měsíc nebo jeseterův měsíc – ve jméně nesou rybu jménem jeseter. Srpnový úplněk se takto tradičně nazýval především podle indiánských tradic, protože se dal obří jeseter z Velkých jezer a jezera Champlain nejsnáze chytit během této části léta. Jméno pochází od kmenů Algonquinů, kteří žili v severovýchodních Spojených státech a jihovýchodní Kanadě.

https://www.agrojournal.cz/images/resized/2017/1024x800-fit/02p-jeseteri-2.jpg

Jeseter dorůstá velikosti až 3,5 metrů. Byly chyceny kusy vážící až 320 kg! V dávné minulosti se objevoval i v našich vodách … Ovšem dnes se považuje tento druh v Česku za vymizelý. Dožívá se více jak 50 let, ovšem kolik přesně, to se zatím nepodařilo prokázat. Většinu času žije v moři, jen při tření, na krátkou dobu, opouští moře a plave do řek.

Srpnový úplněk nese i další jména, která se pojí s děním v přírodě. Jedním z nich je Vzlétající měsíc, jelikož jsou v tuto dobu ptačí mláďata připravena vzlétnout. Názvy jako zelený kukuřičný měsíc, měsíc sklizně nebo měsíc zrna odkazují na sběr dozrávajících plodin.

Narazit můžeme i na označení Červený úplněk. Měsíc se často objevuje v lehkém červeném oparu. S tím se také pojí planeta lásky Venuše, která 11. srpna vstoupí do znamení Lva. Podporuje sílu lásky, srdečnost i laskavost.  
Zdroj: magazinplus.cz

Fotit jsem začala lehce před úplňkem, protože byla dobrá viditelnost. 


Tady byl Měsíc dost nízko a jeho zbarvení potvrzovalo označení "Červený úplněk". Byl v lehkém červeném oparu.


Za dvě hodiny byl Měsíc podstatně výš na obloze a viditelnost byla dobrá.


Na tyto záběry jsem čekala, Měsíc bude za tři hodiny v astronomickém úplňku. 

Příští noc vypadal Měsíc takto a ve dne pršelo. Následující dva večery se nedalo fotit. 


14. 8. počítadlo ukázalo kulaté číslo: 


Příběhy slavných značek: Canon

 

Tento týden se budeme trochu věnovat fotoaparátům a focení. Dnes totiž fotí "každý" a na blozích je to vidět. Jistě, je fotograf a fotograf, ale tak je to i v jiných oborech. Fotíme velmi často, ale dnes se zaměříme na to, čím fotíme. Já osobně preferuji fotoaparát. Pro dnešní téma jsem vybrala "Canon". Jedná se o jednoho z těch výrobců, jejichž logo se pro většinu lidí stalo v podstatě synonymem pro fotoaparát. Začátky byly ale mnohem skromnější.

Japonská firma Canon Inc. (japonsky: キヤノン株式会社; Kijanon kabušiki gaiša) je předním světovým výrobcem optických přístrojů a kancelářských zařízení.

 https://slideplayer.cz/slide/12068378/69/images/19/V+sou%C4%8Dasnosti+je+Chammurapiho+z%C3%A1kon%C3%ADk+ulo%C5%BEen+v+Louvru..jpg 

Tady si uvedu osobní vzpomínku, jak jsem já značku Canon vzala na vědomí. A může za to tato starověká perla z Mezopotámie na snímku. 

Při své první návštěvě Louvru jsem samozřejmě měla vytipovaných pár "špeků", které jsem chtěla vidět. Na Monu Lisu vás tam upozorní šipky, ale na Chammurapiho zákoník mě upozornili Japonci. Opravdu. Jak tak procházím Louvrem, vejdu do menší místnosti, která byla do kruhu zaplněna japonskou skupinou turistů. Zatím jsem nic netušila, oni obklopovali památku, z níž koukal jen vršek. Všichni  okolo 160 cm, tmavé téměř černé oblečení, černé rovné vlasy většinou na ofinku, ale na břiše všichni měli dělo a fotili a fotili... Oni nejsou hluční, ale místnost byla plna toho šumu z kvalitních aparátů, které zvedali do výše. To byl moment, který ani neumím popsat. Nejdříve jsem zkoumala, jaké značky jsou ta jejich "děla" s obřími objektivy, kdy já se svým kompaktem do ruky, mimochodem také Canonem, jsem byla  jako "chudý příbuzný". Ano, měli Canon... až pak jsem si uvědomila, jak mi udělali krásné entrée (když už jsme v Paříži) k Chammurapiho zákoníku. Bohužel, při dalších návštěvách Louvru už tam Japonci nebyli. 😉

Historie společnosti sahá do roku 1933, kdy vznikla společnost Precision Optical Instruments Laboratory, která se zabývala výzkumem nových technologií pro fotoaparáty.  V roce 1934 byl vyroben první prototyp fotoaparátu Kwanon. V příštím roce společnost zaregistrovala název Canon jako ochrannou známku. 

V roce 1937 vzniká společnost Precision Optical Indrustry, Co., Ltd. Jako první generální ředitel společnosti je jmenován Takeshi Mitarai v roce 1942. Ve 40. letech vzniká malá společnost, tehdy zvaná laboratoř pro přesné optické nástroje. Vyvíjí a na přelomu 40.-50. let vydává prototyp kamery Kwanon, pojmenované podle budhistické bohyně milosrdenství. Jedná se o první japonský aparát se štěrbinovou závěrkou a kopíruje design tehdy celosvětově známé Leicy. Ve 40. letech společnost ještě nemá prostředky pro výrobu vlastní optiky a používá objektivy Nikkor - společnosti, která se v budoucnu stane jejím hlavním rivalem. 

V roce 1947 si společnost dává do názvu slovo Canon, firma totiž usoudila, že je to mezinárodně srozumitelnější a oficiálně se přejmenovává na Canon Camera Co., Inc.

V roce 1955 otevírá Canon svou první kancelář mimo Japonsko - v New Yorku v USA. V následujícím roce vzniká Canon Europa v Ženevě, která zaštiťuje prodej značky Canon v Evropě. V dalších letech vzniká pobočka v Latinské Americe (Canon Latin America).

V roce 1967 přichází Canon na veřejnost se svým historicky prvním sloganem, který v originále zní: "Cameras in the Right Hand, Business Machines in the eft". V roce 1968 vzniká jedno z aktuálních sídel a ředitelství celého Canon Evropa - Canon Amsterdam N. V. (současný název Canon Europa N. V.). 

Roku 1969 se společnost Canon Camera Co., Inc. přejmenovává na Canon Inc. a to jí zůstává až do současnosti. V r. 1970 vzniká první továrna mimo území Japonska - na Taiwanu. 

Jako první dceřiná společnost v Evropě vzniká německá společnost Canon Deutschland GmbH. V roce 1975 se přidává Francie se společností Canon France S. A. A. O rok později vzniká pobočka ve Velké Británii pod názvem Canon (U. K.) Ltd. V roce 1978 se Canon objevuje i na autralském trhu se společností Canon Australia Pty. Ltd. Jako první z asijských poboček vzniká r. 1979 Canon Singapore Pte. Ltd. 

V roce 1988 Canon zveřejňuje svou firemní filozofii Kyosei, což volně přeloženo z japonštiny znamená: "Žít a pracovat pro společné blaho". Vyjadřuje snahu vidět všechny lidi (bez ohledu na rasu, zvyky, jazyk či kulturu) žít spolu v harmonii a pracovat společně pro radostnou budoucnost. 

Logo značky Canon a jeho vývoj

Název Kwanon je odvozen od buddhistické bohyně milosti. Toto původní logo znázorňuje bohyni s tisíci rukama  a plameny ohně. Obrázek pak demonstruje vývoj a proměny loga. 

Aktuálně se celosvětově používá sytě rudá barva loga, která znázorňuje energii, odhodlání a odpovědnost za celou společnost. Logo je již skoro 50 let stále ve stejném a neměnném tvaru.


Loga jsou vyrobena tak, aby se snadno zapamatovala, musí spojovat lidi se značkou. Předávat své hodnoty svým klientům a pomáhat v tom společnostem budovat svou identitu. Není to však snadné, protože spotřebitelé jsou velmi nároční a jakýkoli malý detail může způsobit odmítnutí. Taková je jejich "politika". 

Canon wordmark.svg

S postupem času vzniká mnoho dalších zajímavých fotoaparátů, kromě toho ale Canon zasahuje prakticky do všech příbuzných odvětví. Jedná se o kancelářskéou techniku a tisková zařízení, s logem Canon byly jednu dobu prodávány například i osobní počítače. Velmi silný Canon od počátku byl a dodnes je i v oboru filmové a televizní techniky. A to nejen na poli kamer, ale také optiky.

Pojďme se podívat na několik přístrojů podle  jejich technické výjimečnosti a dopadu na vývoj fotografického světa. Je to opravdu těžký výběr, protože Canon má takových přístrojů mnoho.

Canon VT de luxe

Když fotografové - znalci mluví o nejkrásnějších kamerách jaké "potkali", Canon VT bude na jednom z prvních míst. Už v roce 1957 kdy byl vydán, musel působit nadmíru futuristicky, dodnes si zachovává velmi moderní look i ve srovnání se svými současníky. Tak je hodnocen. Jeden z těch přístrojů, který by snad ani nemusel fotografovat, aby si jej člověk chtěl vzít do ruky. Perfektní příklad funkčního japonského inženýrství a minimalistického funkčního designu.

Canon 7

Prototyp Kwanon se odpíchl od designu Leicy, pozdější redesign dospěl až k této špičkové kameře taktéž dálkoměrné konstrukce. Vybavený rychlou štěrbinovou závěrkou a měřením expozice směle konkuroval dálkoměrům tehdejší doby, designem i mnohé z nich strčil do kapsy. Co bylo ale skutečně unikátní, je objektiv, který vidíte na obrázku. Už tehdy se všichni předháněli v technických parametrech, Canonu se podařilo podobně jako Leice s Noctiluxem, vyrobit základní sklo se světelností f0.95. Dodnes se jedná o takové unikum a tak dobrý kus optiky, že bývá přebudováván na moderní dálkoměrné aparáty a některé mirrorless přístroje.

Canon Pellix

Že už znáte koncept polopropustného zrdcadla z přístrojů Sony? Určitě jste ale nevěděli, že Canon tuto technologii implementoval už v roce 1965. Pellix si získal velikou oblibu na olympijských hrách, hlavně jeho úprava určená k rychlému sériovému snímání. Díky polopropustnému zrdcadlu totiž vidíte fotografovanou scénu i při samotné expozici, pro každého sportovního fotografa přímo dar z nebes.

Canon AE-1

A aby nám nechyběla nějaká ta klasická SLR, je zde zařazen Canon AE. Po boku Nikonu F, Olympu Om, Minolty 101, Pentaxu Spotmatic a dalších ikonických zrcadlovek, je to právě ten aparát ze zlaté éry, s maximálně funkčním designem, skvělým ovládáním, s dlouho používaným FD bajonetem, který nakonec ustoupil novému, většímu a elektronickému mountu EOS.

Canon EOS 5

Prodávaný i pod názvem A2, byl ve své době takřka standardní poloprofi zrcadlovkou, automatické zaostřování, expozice, vcelku standardní parametry. Co z něj ale dělalo další důkaz neúnavné inovace Canonu, bylo ostření pomocí sledování zornice. Zní to překotně, ale představte si nemuset volit ostřící body, aparát prostě zaostří tam, kam se v hledáčku podíváte. V takovém případě ani nemusíte nastavovat dioptrickou korekci, málem i v rozostřeném hledáčku se prostě stačí dívat tam, kam chcete ostřit. Škoda, že se tento systém nedochoval do dnešních moderních kamer.

Canon EOS (Electronic and Optical System) je systém zrcadlovek a od června 2012 také bezzrcadlovek s automatickým zaostřováním a elektronicky ovládanou clonou, objektivy mají bajonet Canon EF, Canon EF-S nebo Canon EF-M. Tento systém představila firma Canon v roce 1987 a postupně zcela nahradil v její produkci zrcadlovky s ručním ostřením a objektivy s bajonetem Canon FD. 

Produktové skupiny, které Canon vyrábí a dodává do ČR, jsou následující:
  •  Foto video technika (jednooké zrcadlovky, bezzrcadlovky, objektivy, blesky, kompaktní digitální fotoaparáty, videokamery, bezpečnostní kamery)
  • Projektory, dalekohledy, kalkulačky
  • Tiskárny a multifunkční stroje (inkoustové a laserové)
  • Kancelářské stroje pro tisk a kopírování
  • Velkoformátové stroje (plottery)
  • Zařízení na produkční, komerční a kontinuální tisk
  • Dokumentové skenery
  • Spotřební materiál (cartridge, tonery, kancelářský papír, fotopapír)
  • Softwarová řešení pro tisk a správu dokumentů
Mohu se zeptat, čím fotíte vy?
Zdroj: megapixel.cz, Wikipedie, canon

pondělí 15. srpna 2022

Dnes je výročí Panamského průplavu: Z Pacifiku do Atlantiku a zpět


 

Jsou vynálezy, které mě fascinují. Snad zaujmou i vás. Je dost míst na zeměkouli, která běžně nenavštívíme, většinou je vidíme v televizních dokumentech nebo o nich čteme v knihách či časopisech.

K nim patří i Panamský průplav. Je to uměle vytvořená tepna, jejíž výročí chci připomenout. Slavnostně byl otevřen 15. 8. 1914 — tedy před 108 lety, a to tak, že parník Ankon přeplul z  Atlantského do Tichého oceánu. Do plného provozu byl ovšem průplav uveden až po první světové válce v roce 1920.

Ani tento div techniky nevznikal bez problémů. Krátce po uvedení do provozu se totiž zřítily stometrové svahy zářezu Culebra, což znamenalo stopku.  Průplav mohl být znovu otevřen až 12. června 1920. Takže z dnešního výročí musíme odpočítat 6 let.

Panamský průplav byl otevřen před 104 lety.

Kanál spojuje dva oceány - Pacifik a Atlantik. Konkrétněji: Panamský záliv s Karibským mořem. Nachází se ve státě Panama, asi 9 stupňů severní šířky a 79 stupňů západní délky. Takové jsou jeho zeměpisné souřadnice. Panamský průplav se v historii stal jedním z největších inženýrských projektů v celé historii lidstva a výrazně ovlivnil vývoj světové lodní dopravy jako celku.

https://st.depositphotos.com/2465573/4573/v/950/depositphotos_45737765-stock-illustration-panama-canal-political-map.jpg

Panamský průplav patří mezi vrcholná díla a ve světě nemá obdoby.

Kanál nejprve snížil vzdálenost po moři mezi dvěma největšími středisky v USA: New York a San Francisco téměř třikrát! Myslím, že to mohl být hlavní důvod, proč se stavby průplavu tak aktivně chopily Spojené Státy.

Vstup z karibské strany se nachází u města Colón, tichomořský je u Ciudad de Panamá. 

Vstup z karibské strany se nachází u města Colón, tichomořský je u Ciudad de Panamá.

Panamský průplav je jednou z největších technických staveb 20. století. Jeho délka od břehu k břehu měří asi 80 km a lodě plující mezi východním a západním pobřežím USA, které by jinak musely obeplout Hornův mys v Jižní Americe, si díky průplavu zkracují plavbu přibližně o 15 000 km. I plavidla plující mezi Evropou a východní Asií nebo Austrálií mohou použitím průplavu ušetřit až 3700 km cesty. Jedná se tedy o neocenitelný způsob, jak zefektivnit a zlevnit přepravování osob i zboží po moři.

Nápad vybudovat průplav vznikl už v 16. století, kdy španělský průzkumník Vasco Núñez de Balboa zjistil, že Panamský průliv tvoří jen úzký pevninský most oddělující Atlantský a Tichý oceán. Tento objev byl podnětem k hledání přirozené vodní cesty spojující tyto dva oceány. Po několika desetiletích bezvýsledného hledání nechal císař Karel V. provést průzkum, aby zjistil, zda je možné takovou cestu vybudovat. K jeho velkému zklamání nebyli však tehdejší stavitelé ani geologové přesvědčeni, že by to bylo možné.

NA ZAČÁTKU STÁL FERDINAND DE LESSEPS

V roce 1881 se začali Francouzi pod vedením diplomata Ferdinanda de Lessepse, který pomohl vybudovat Suezský průplav, pokoušet o vybudování průplavu Panamského. Kvůli špatnému plánování, technickým problémům a tropickým nemocem však tisíce dělníků předčasně zemřely. De Lesseps měl v plánu dokončit projekt na úrovni moře, aby nebylo nutné stavět zdymadla, ale to se ukázalo jako velmi špatné rozhodnutí. Po lopatě řečeno pro nás laiky - vodní hladina Pacifiku, což je Tichý oceán, není ve stejné rovině jako hladina Atlantského oceánu na opačné straně.

De Lesseps navštívil toto místo jen několikrát, navíc pouze v období sucha, které trvá jen čtyři měsíce v roce. Jeho muži proto nebyli na přívaly vody v období dešťů vůbec připraveni. Francouzi se rozhodli cestu pro průplav mýtit ručně, nikdo ale nepočítal s tak děsivými přírodními podmínkami, jaké tehdy v oblasti byly. Problémem byla řeka Charges, protože její hladina v období dešťů stoupala až o 13 metrů a způsobovala sesuvy půdy.

 

Pohled na Panamský průplav z vesmíru

Navíc se v husté džungli vyskytovali jedovatí hadi, hmyz a pavouci, hrozila žlutá zimnice, malárie a další tropické nemoci. Tisíce dělníků zemřely, v roce 1884 jich zemřelo víc než dvě stě měsíčně. 

 

Francouzský hřbitov obětí 

Projekt skončil poté, co společnost De Lesseps v roce 1889 vyhlásila bankrot, protože do něj investovala 260 milionů dolarů. Neúspěch podniku byl ve Francii skandální událostí a De Lesseps, který byl k pracím přizván, a další vedoucí pracovníci byli obviněni ze zpronevěry finančních prostředků. De Lesseps byl dokonce odsouzen k pěti letům vězení, výkon trestu však nemusel nakonec nastoupit kvůli vysokému věku.

Vzhledem ke skandálu při stavbě Panamského průplavu se francouzské metropoli Paříž dodnes přezdívá Madame Paname. Přezdívka vznikla koncem 19. století a používala se zejména pro označení politiků a obchodníků, kteří byli do fiaska kolem stavby zataženi. Lidé je hanlivě nazývali panamisté. Výskyt tohoto termínu by se však dal vysvětlit také „panamským“ kloboukem, který přišel do módy díky dělníkům pracujícím na stavbě Panamského průplavu a který později nosili i elegantní Pařížané.

https://im9.cz/iR/importprodukt-orig/55e/55ea187d983c7f58a7fec25a3cb0d6b0.jpghttps://im9.cz/iR/importprodukt-orig/f87/f87e32aba9e13920d3dda076a647a892.jpg

https://1gr.cz/fotky/idnes/13/112/org/HIG4f2842_04.jpg

Zdymadla Pedro Miguel

Po francouzském neúspěchu projevily velký zájem o vytvoření transamerického průplavu Spojené státy, a to zejména z ekonomických a vojenských důvodů. Původně však uvažovaly o jeho umístění v Nikaragui. O opaku je přesvědčil Phillippe-Jean Bunau-Varilla, francouzský inženýr, který se podílel na dřívějších neúspěšných francouzských pokusech. Koncem 90. let 19. století začal Bunau-Varilla lobbovat u amerických zákonodárců za odkoupení francouzského majetku v Panamě. Nakonec řadu z nich přesvědčil, že v Nikaragui jsou nebezpečné sopky, takže Panama je bezpečnější volbou.

Roku 1906 se do stavby průplavu pustili Američané podle dokonalejšího projektu Johna Stevense mezi městy Colón a Balboa. Lodě od Tichého oceánu vystoupají o 26 m trojicí plavebních komor Miraflores a Pedro Miguel na hladinu uměle zřízeného Gatunského jezera a do Atlantiku sestupují trojicí zdymadel Gatun. 

https://1gr.cz/fotky/idnes/13/112/org/HIG4f2840_02.jpg 

Gatunská zdymadla

Jak projet zdymadlem

Lodivod navede loď k prvním vratům zdymadla, odkud je pomocí lokomotiv mechanicky vlečena do první ze tří plavebních komor. Když tam vjede, vrata se vodotěsně uzavřou. Otevřenými otvory ve zdech se pak do komory vpouští voda z Gatúnského jezera. Přísun vody se uzavře v okamžiku, kdy loď dosáhne úrovně druhé komory. Potom se otevřou druhá vrata a operace se opakuje i ve třetí – poslední plavební komoře zdymadla. Poté se loď dostane do nadmořské výšky 26 metrů na úroveň hladiny Gatúnského jezera, které přejede a vjede opět do první komory zdymadla. Zde vše postupuje obráceně: vrata se uzavřou a z komory je vypouštěna voda tak dlouho, dokud hladina neklesne na úroveň druhé komory. Poté se loď doopraví do druhé a nakonec do třetí komory, až se dostane opět na úroveň hladiny oceánu.

https://1gr.cz/fotky/idnes/13/112/org/HIG4f2843_05.jpg 

Práce v r. 1907 a jedna z prvních lodí, která proplula průplavem

https://1gr.cz/fotky/idnes/13/112/org/HIG4f2845_06.jpg

Miliony dolarů a tisíce životů

Celkově měly Spojené státy na výstavbu průplavu vynaložit přibližně 375 milionů dolarů, což zahrnovalo platbu 10 milionů dolarů Panamě jako podmínku smlouvy z roku 1903 a 40 milionů dolarů na odkup francouzského majetku. Odhaduje se, že stavba průplavu stála život více než 25 000 dělníků, kteří se museli potýkat s náročným terénem, horkým a vlhkým klimatem, silnými dešti a tropickými nemocemi. Prvotní francouzské úsilí si vyžádalo životy přibližně 20 000 dělníků, americký projekt realizovaný v letech 1904 až 1913 přibližně 5600 lidí. 

Tady si uvědomíme, co pro stavbu tak rozsáhlého projektu znamenal jeden lidský život. Vlastně nic. Každý z těch lidí měl nějakou rodinu a určitě důvod, proč tam šel pracovat. Měl své plány jak si tam vydělá a s tím spojená přání i představy. A skutečnost? Přišel na stavbu, kde v některých úsecích to musela být sebevražda už na první pohled... Prostě dál už raději neuvažovat. 😗

Před rozšířením měl průplav tři zdymadla. 

Délka průplavu je asi 80 kilometrů a propojuje přístavní město Panama City s Colónem v Atlantiku, široký je 150 až 305 m. Proplutí lodí trvá zhruba 8 – 10 hodin, skutečná doba se však prodlužuje o čekání na zhruba 24 hodin. Každé naplnění zdymadel spotřeje 200 milionu litrů sladké vody. Hloubka kanálu, který rozdělil Ameriku, je "pouze" 12 metrů.

  

Loď je do plavební komory tažena šesti lokomotivami a tlačena remorkérem.

 

Zdymadlo je už zcela naplněno vodou. V pozadí čínská kontejnerová loď.

 

Dvojitá vrata zdymadla.

 

Nepřestává fascinovat. Už od roku 1914. Tehdy v polovině srpna, těsně po začátku první světové války, proplula touto unikátní vodní cestou oficiálně první loď.

Pokračování 

Zdroj: puntomarinero.com, reflex.cz, lifee.cz, idnes.cz, technickytydenik.cz

neděle 14. srpna 2022

Kdo se skrývá za monogramem C A na balkoně zámku v Bruntále?

 

Už na začátku své série jsem představila tuto fotografii. Je pořízena na zámku v Bruntále. Všimněte si toho balkonu, na kterém je zlatými písmeny monogram: CA

Pod monogramem se "skrývá" Karel Alexandr Lotrinský ( 1712, Lunéville –  1780, Tervuren).  Byl to lotrinský princ, mladší bratr císaře Svaté říše římské Františka I. Štěpána.  Byl tedy švagrem královny Marie Terezie, která je v našich zemích dostatečně známá i díky televiznímu seriálu.

CA od mládí sloužil v rakouské armádě a již v roce 1740 dosáhl hodnosti polního maršála. Za války o rakouské dědictví a sedmileté války, která poznamenala vládu už zmíněné Marie Terezie, která tehdy ztratila Slezsko, byl vrchním velitelem rakouské armády, kvůli neúspěchům byl v roce 1758 odvolán

Od roku 1761 byl zároveň velmistrem Řádu německých rytířů. Proslul mimo jiné jako mecenáš umění a vědy, zemřel v Bruselu jako poslední mužský potomek lotrinské dynastie

CA pocházel ze starého lotrinského rodu, narodil se z manželství lotrinského vévody Leopolda Josefa s francouzskou princeznou  Alžbětou Orleánskou jako pátý syn, dva starší bratři už zemřeli před jeho narozením.  Dalšími sourozenci byli Leopold (1707–1723) a František Štěpán (1708–1765), který se po otcově smrti v roce 1729 stal jako František III. lotrinským vévodou. 

Spolu se sourozenci vyrůstal u vévodského dvora v Lunéville, jako desetiletý se v roce 1722 zúčastnil v Remeši korunovace Ludvíka XV. Francie v té době zvažovala možnost sňatku Ludvíka XV. s některou z lotrinských princezen, které byly ale nakonec kvůli příliš nízkému věku odmítnuty. 

Rodina lotrinského vévody se následně upnula k ambicióznímu plánu příbuzenského spojení s Habsburky, díky tomu se také lotrinští princové v roce 1723 zúčastnili v Praze korunovace Karla VI. (otec Marie Terezie) českým králem. 

Karel Alexandr mezitím absolvoval vzdělání v různých oborech a byl připravován na vojenskou dráhu. V sedmnácti letech se stal rytířem Řádu zlatého rouna. Po sňatku svého staršího bratra Františka Štěpána s Marií Terezií (1736) přesídlil do Vídně a vstoupil do rakouské armády.

Jako voják se zúčastnil tažení proti Turkům a již v roce 1737 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Na počátku vlády Marie Terezie byl jmenován polním maršálem (1740) a zúčastnil se války o rakouské dědictví. V roce 1742 převzal vrchní velení v Čechách, ale téhož roku byl poražen Fridrichem II. v bitvě u Chotusic. Takže nic moc. 

Úspěšnější byl v letech 1742–1743 proti bavorské a francouzské armádě, pronikl do Bavorska a v roce 1744 obsadil Alsasko. Chtěl to nějak odčinit. K plánované velké bitvě s Francouzi nedošlo, protože byl povolán zpět do Čech, znovu ohrožovaných pruskou armádou. Ti Prusové pořád otravovali. 

V roce 1745 byl dvakrát poražen Fridrichem II. v bitvách u Hohenfriedbergu a Žďáru, téhož roku kvůli pozdnímu příchodu nemohl zasáhnout do další prohrané bitvy u Kesselsdorfu. Mezitím byl v roce 1744 jmenován místodržitelem v Rakouském Nizozemí a přestěhoval se do Bruselu. Rakouské Nizozemí však během roku 1745 obsadil Mořic Saský, který Karla Alexandra v roce 1746 porazil v bitvě u Rocoux. Karel Alexandr poté pobýval ve Vídni a podílel se na reformách rakouské armády, do Bruselu se vrátil až v roce 1749. Od roku 1746 byl generálem-polním maršálem (General-Feldmarschall) Svaté říše římské.

Za sedmileté války byl znovu jmenován vrchním velitelem rakouské armády. Tehdy se to mlelo. Na jaře 1757 byl poražen Fridrichem II. v bitvě u Štěrbohol, reputaci rakouské armády o měsíc později napravilo Daunovo vítězství u Kolína. Spolu s Daunem se Karel Alexandr stal jedním z prvních nositelů velkokříže nově založeného Řádu Marie Terezie (1758). V závěru roku 1757 pronásledoval pruskou armádu do Lužice a Slezska, zvítězil u Vratislavi, ale 5. prosince 1757 byl znovu poražen ve velké bitvě u Leuthenu. Se značnými ztrátami se stáhl do Čech a krátce nato padla do zajetí i celá posádka ve Vratislavi. V podstatě od počátku války poukazovali generálové, ministři i zahraniční diplomaté na nepříliš vysoké kvality Karla Alexandra jako vojevůdce. Dlouhou dobu měl však důvěru své švagrové Marie Terezie a o jeho odvolání bylo rozhodnuto po bitvě u Leuthenu.

Po rezignaci na post vrchního velitele rakouské armády odešel znovu do Bruselu, kde se až do smrti věnoval správě Rakouského Nizozemí.

  

Od roku 1761 byl též velmistrem Řádu německých rytířů a také řádovým záležitostem věnoval značnou pozornost, řídil je ale převážně z Bruselu. Tak vidíte, dneska se kolikrát divíme, v čem nás "kontroluje" úředník v Bruselu 😉.

Jako místodržitel v Belgii byl ve své samostatnosti limitován požadavky vídeňského dvora, proslul ale jako mecenáš umění a inicioval stavební rozmach v Bruselu

Na postu velmistra Německého řádu nechal přestavět zámek Heuchlingen v Bádensku-Württembersku. Řád německých rytířů vlastnil mimo jiné rozsáhlý majetek na severní Moravě, kde Karel Alexandr nechal po sedmileté válce přestavět zámek v Bruntálu. Přestavbu z let 1766–1769 připomíná jeho erb nad hlavním vchodem do zámku. Jako nástupce v hodnosti velmistra byl předurčen jeho synovec arcivévoda Maxmilián, který byl již v roce 1769 zvolen koadjutorem. Maxmilián byl také univerzálním dědicem strýcova majetku, který mu odkázal 580 000 zlatých. 

Princ Karel Alexandr Lotrinský zemřel na zámku Tervuren a pohřben je v Bruselu. Belgické hlavní město zdobí na památku jeho dlouholetého působení v úřadu místodržítele dvě sochy.

  

Socha Karla Alexandra Lotrinského v Bruselu, tam za ním nepojedeme, ale vidíte, stačí zámek Bruntál.

Zdroj: Wikipedie

sobota 13. srpna 2022

Dovolená v Jeseníkách: Ludvíkovské "skalní město"

 

Ludvíkov žije turistických ruchem, proč by také ne, když ...

https://img.hotelypenziony.cz/cache/1400x900-1/www.ceskyseznam.cz/foto/2803145/5547bd711f172.jpg 

Možností k ubytování je tam dost, tohle je Penzion Grizzly

https://img.hotelypenziony.cz/cache/1400x900-1/www.ceskyseznam.cz/foto/2803145/Restaurace.jpg 

Hned za ním je toto okolí:

https://images.static-hotel.cz/images/photos/hotel/12486/20160818103811_ysnzAH.jpg 

Dá se tu i zaparkovat a podle mapy vyrazit na výlet, abychom se pokochali pěknou vyhlídkou:

https://g.denik.cz/75/57/spendlik-ludvikov-ftg-09_denik-galerie-800@2x.jpg

https://g.denik.cz/75/cd/spendlik-ludvikov-ftg-14_denik-galerie-800@2x.jpg 

Vyhlídka nad Ludvíkovem ve výšce asi 870 m

https://g.denik.cz/75/c0/spendlik-ludvikov-ftg-18_denik-galerie-800@2x.jpg 

Jste v Jeseníkách a tam se počasí rychle změní:

https://g.denik.cz/75/80/spendlik-ludvikov-vyhlidka202106-09_denik-galerie-800@2x.jpg

Všechny turistické příručky zmiňují "Skály nad hřbitovem" v Ludvíkově. Spojení horolezectví a pohřebiště je sice místopisně správné, ale zní to divně. Proto dnešní horolezci a milovníci Ludvíkova dávají přednost novému názvu Ludvíkovské skalní město. V Ludvíkově narazíte i na tuto studánku: 

https://www.estudanky.eu/foto4/5797.jpg 

Znalost mapy a orientace v ní je výhodou.

http://vyraznavylet.cz/wp-content/uploads/2019/05/Bez-n%C3%A1zvu.bmp

Několik možností, jak se dostat k Sedlové boudě a na vrchol Žárového vrchu. Červená – ze sedla Kóta. Žlutá – z Karlovy Studánky kolem Rolandova kamene. Fialová – z konce obce Ludvíkov. Hnědá – po asfaltové cestě od kempu Vrbno pod Pradědem, vzdálenost cca 6 km. Modrá – z Ludvíkova kolem malebné vyhlídky s dřevěným přístřeškem. Zelená – z vrcholu Žárového vrchu dále po hřebeni přes Plošinu k Zámeckému vrchu. (Zdroj obrázku: mapy.cz.)

http://vyraznavylet.cz/wp-content/uploads/2019/04/mapa-2.png

Na mapě můžete sledovat trasu Plošina, Žárový vrch, Lyra a další, je to na videu:

https://www.vrcholovka.cz/img/vylet/3407-44647-500x500.jpg?d=20201208230401
 
Žárový vrch ( na videu): výrazný vrchol, 1094 metrů vysoký, nacházející se 4 kilometry severně od Karlovy Studánky. Není dostupný z turistické značky, ale i tak je na vrcholu za pěkného počasí poměrně živo. Aby také ne, z vrcholového skaliska se naskýtá výhled na značnou část Hrubého Jeseníku společně s Pradědem. Okolo najdete mnoho skal a balvanů nejrůznějších tvarů. Na vrchol vede chodník výrazným průsekem severovýchodně od Sedlové boudy
 

 Sedlová chata 

Výstup je proto orientačně nenáročný. Směrem na východ se cca 100 metrů od vrcholu nachází skalisko s velkým převisem. Za špatného počasí může sloužit jako dobré útočistě, pokud se chcete na Žárovém vrchu schovat 😉.

K Sedlové boudě vede několik cest. Nejkratší a nejméně náročný je výstup od sedla Kóta po asfaltce z jedné nebo z druhé strany Lyry. Mezi další možnosti patří výstup od kempu Vrbno pod Pradědem – ATC, z Ludvíkova nebo i z Karlovy Studánky (přes Rolandův kámen). Od Sedlové boudy se nabízí výstup na Lyru.

Lyra se nachází 3 kilometry severozápadně od Karlovy Studánky a spadá do podcelku Medvědské hornatiny. Její výška je 1092 metrů nad mořem. Na vrcholové části se  nachází několik skal s výškou i 20 metrů. Lyra je celá zalesněná smrky a jedinými výhledovými místy jsou právě skalní výchozy. Částečně lze zahlédnout Praděd a Petrovy kameny. Lepší výhledy jsou směrem na Žárový vrch (1094 m) severovýchodně. Nabízí pohodu a klid. 

Úplně nejjednodušší cesta k vrcholu vede ze sedla Kóta nacházející se mezi Karlovou Studánkou a Vidlemi. Z tohoto sedla obepínají Lyru z obou stran asfaltové cesty, které se scházejí u hájenky Sedlová bouda. Se sedla tak stačí jít po lesní cestě začínající v místě rozdvojení asfaltových cest. Pokud se jí budete držet, tak vás dovede až na vrchol. Na snímku skály na vrcholu:


Ludvíkov: Skály jsou v Ludvíkově schované v lese sto metrů od silnice, takže si ani neuvědomíš, jak je to rozlehlý skalní komplex. A další téměř stovka různých útvarů, mrazových srubů a věžiček je ukrytá na zalesněných svazích tisícimetrových vrcholů Lyry a Plošiny. Ani k nim nevede oficiálně značená trasa a navíc je velmi nesnadné je v terénu nalézt.

Koho zajímají Ludvíkovské skály, klikněte ZDE.

V Ludvíkovských skalách potkáte takové nadšence lezení, jako je na videu, které jsem vybrala.

  

Ludvíkovské skalní město zdaleka není jen pro aktivní horolezce a výkonné sportovce. Potkáte tu pejskaře, fotografující nadšence, rodiny s dětmi i seniory, kteří se přišli na horolezce a na skály jen tak podívat. Přinese zážitky všem bez ohledu na věk a kondici.

Zdroj: bruntalsky.denik.cz, YouTube, vyraznavylet.cz,

Toulky českou minulostí

Fotila jsem Měsíc v "Jeseteřím úplňku"

  Jeseterův či jeseteří měsíc završuje letošní sérii čtyř superměsíců, která začala v květnu. Superměsíce jsou definovány jako úplňky, kte...