Dnes se po turistickém chodníku vydáme ke stupině čtyř horských ledovcových jezer. Je to na severní straně Západních Tater, kterým se říká Roháče.
Kolem ples jsou doliny - Roháčská, Spálená a Smutná. Největší Velké Roháčské pleso má rozlohu 2,22 ha. Na slovenské straně Tater se ledovcovému jezeru říká pleso, v sousedním Polsku je to "staw".
Poslední doba ledová skončila zhruba před 12,5 tisíci lety. Ledovce v Tatrách pokrývaly území o rozloze zhruba
150 km2.
Na slovenské straně Tater bylo asi 21 samostatných ledovců, největší ledovec v Bielovodské dolině měl délku kolem 14 km a jeho tloušťka byla 350 metrů. (zdroj treking.cz)
Na fotografiích uvidíte strmé skalní štíty, dlouhé horské doliny a pak zmíněná plesa, to všechno je názornou ukázkou ledovcové činnosti.
Voda z tajících ledovců zaplnila vyhloubené kotly a tak vznikla tato horská jezera. Ledovec se pomalu sunul horským údolí, při pohybu odlamoval kusy skal, přesunul je o kus dál a postupně odtával. Kar je široký závěr horského údolí tvaru U jako vana, dno je vyhloubené a obklopují ho strmé skalní stěny.
Žijí tu živočichové: Mlok vrchovský (Triturus alpestris) se vyskytuje i v hlubších vodách 4. plesa. Česky se nazývá čolek horský, je to středně velký obojživelník. Pro překlad do angličtiny a jiných jazyků je nutný latinský název.
Mlok karpatský (Triturus montandoni) je obyvatelem vod těchto ples. Česky se nazývá čolek karpatský.
Ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) novějším názvem Zootoca vivipara dokáže žít ve vysoce položených severních oblastech (do 2000 m) a zbarvením se liší podle lokalit. Rodí živá mláďata.
Podle názvů poznáte, zda cizí jazyk skutečně ovládáte. To je příklad zmije obecné (Vipera berus), které se na Slovensku říká vretenica severní (Vipera berus).
Zmije je nejrozšířenějším suchozemským hadem na světě, žije na většině území Evropy a
ve velké části Asie. Také je nejseverněji žijícím hadem, protože má extrémní odolnost vůči chladnému počasí.
Po zvětšení se texty dají přečíst.
Rozcestí k Roháčským plesům ve Smutné dolině.
Studený potok
Roháčske plesá
Plesa zde vznikla v oblasti nejrozsáhlejšího a nejdelšího zalednění. Nemají jména, označují se čísly. Jsou v kotlech po ledovci.
V
pozadí Ostrý Roháč 2088 m.
Výstup na
tuto horu je velmi náročný a nejtěžší části trasy jsou jištěny řetězy.
Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum): Vytrvalá bylina z čeledi šáchorovitých (Cyperaceae).
Co vám budu povídat, je to tam nádherné!

















































