Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

sobota 31. července 2021

Hlas pro tento den: Čejka chocholatá

 

Vědecké zařazení: Bahňáci (čejka, kulíci atd.) 
 cejkachoch
Foto

Velmi dobře si pamatuji, kdy jsem se poprvé setkala s čejkou. Naživo ne, protože jich ubývá, ale už dávno v textu řecké báje "Daidalos a Ikaros". Ano, to je ten příběh, jak Daidalos vytvořil křídla, aby se synem unikli z ostrova. Let se nezdařil a když pak moře vyplavilo Ikarovo tělo, Daidalos syna pohřbil. Na hrob přiletěla čejka, aby mu připomněla jeho dávný čin. Tak se mi to vrylo do paměti. Četli jste tuto pověst? 

Kdo prožil dětství na venkově, možná se na tohoto ptáka upamatuje. Býval dříve velmi hojný a na jaře jedním z prvních, který se vrátil ze zimovišť. Okamžitě po příletu se stal nápadným kotrmelci ve vzduchu a naříkavým, chvílemi vrkavým hlasem. Podle toho naříkavého hlasu mu lidé říkali místy kníha. 

Délka:28-32 cm
Rozpětí:67-72 cm
Hmotnost:170-300 g

V posledních letech čejek katastrofálně ubylo. Nejenom u nás, ale v celé Evropě. Nejvíce se na jejich úbytku podepsala likvidace mokřin, pastvin a přeměna přirozených luk na pole na trávu, jak výstižně říká travním monokulturám jeden náš kolega. Další příčinou nízkých stavů je bezesporu bezohledný lov čejek v západní Evropě. Tam totiž většina našich čejek přezimuje. U nás už dávno není čejka lovným ptákem, zatímco v tak vyspělých a kulturních státech, jako je Francie, Belgie, Holandsko, je boj za ochranu čejky stále marný.

Čejka chocholatá (foto Andrej Chudý)

Čejka je při hnízdění snadno zranitelným ptákem. Její hnízdo je prostý důlek na zemi, do něhož snese čtyři vajíčka, která jsou velmi pěkně špičkami uspořádána k sobě do tvaru čtyřlístku. Jsou skvrnitá a svým zbarvením se zcela ztrácejí lidským očím. Kdysi prý bývala sbírána jako lahůdka. K největším ztrátám při hnízdění čejek dochází pochopitelně, když zemědělci kultivují louky a pole a zajedou-li nějakým kultivátorem na pole, rozhodně nemá šanci žádné čejčí hnízdo přečkat s úspěchem.

Pokud se přece jen někde s čejkou setkáme, zaposlouchejme se do jejího hlasu a obdivujme její krkolomné vzdušné přemety.

Čejka poblíž vody sídlí,

při létání plácá křídly,

vhod jí přijde vlhká louka,

co sezobnout hned se kouká. 

 

V trávě máma chocholatá,

hnízdo chystá pro mláďata,

před vetřelci si jej brání,

hlasitý křik bývá zbraní. 

 

S krmením pomáhá táta,

ulovit hmyz pilně chvátá,

dešťovka též přijde vhod,

pavouk bývá druhý chod. (plysacek)

 

Základní údaje

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus). Velikosti holuba, svrchu černá s nazelenalým leskem, zespodu bílá, na hlavě a krku s černou kresbou. Na hlavě má nápadnou chocholku. Žije na vlhkých loukách, polích u rybníků, v mokřinách. Potrava je tvořena převážně různými bezobratlými živočichy. Hnízdí na zemi, ve snůšce jsou 4 žlutohnědá vajíčka s tmavými skvrnami. Zahřívají je obvykle oba staří ptáci, mláďata po vylíhnutí vodí a zahřívá samice a samec je střeží. Naše čejky zimují v západní a jihozápadní Evropě a v severní Africe. Přílet koncem února a v březnu, odlet převážně v listopadu.

Jak vznikaly nahrávky

Pro nahrávky hlasů velkých dravců, jako jsou např. orli, luňáci a další, jsem si vytvořil svůj pracovní název „dálkové záznamy". Mezi ně můžeme klidně zařadit i nahrávání hlasových a zvukových projevů čejek. Za jarního toku provádějí čejky v letu prudké obraty, při nichž se převracejí i na záda. Rychlým letem vystoupají do velké výšky, prudce se obrátí a opět klesají, až těsně nad zemí změní směr letu a opět nabírají výšku. Občas zaslechneme jejich zavolání. Rychlý let je doprovázen instrumentálními zvuky, které vznikají prudkým máváním křídel, znějícími dutě i svištivě. Zvuky znějí v rytmu mávání křídel. Za rychlého letu neustále mění výšku a místo. Jednu chvíli jsou těsně u nás a v následujícím okamžiku je čejka od nás vzdálena sto metrů. Toto její chování vyžaduje použití ostře směrového mikrofonu a neustálého sledování jejího letu.

Populace tohoto ptáka prudce klesá, za posledních 30 let se v Česku snížila o 90%.

Z některých oblastí čejky téměř úplně vymizely a jejich počty se snížily i na tradičních hnízdištích v jižních a východních Čechách nebo na jižní Moravě. Důvodem je zejména způsob zemědělského hospodaření, kdy je krajina ošetřována těžkou mechanizací, chemikáliemi a dochází k vysušování mokřadů.

Mapování hnízdního výskytu čejek organizuje Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity. Odborníci chtějí zjistit, v jakém prostředí a jak početně tento bahňák nyní hnízdí, a nové údaje pak využít pro ochranu jeho nejvýznamnějších hnízdních lokalit.

zdroj: Pavel Pelz, Naši ptáci, video Jarmila Kačírková

pátek 30. července 2021

Toulky českou minulostí: 30. schůzka: Staré pověsti české aneb Ještě o lucké válce a hlavně o Durynkovi

 

Ještě stále i v těchto Toulkách máme co dělat se starými pověstmi českými, ale na rozdíl od těch ostatních se příběh o lucké válce zdá být až podezřele reálný. Je více než pravděpodobné, že v sobě skrývá skutečnou událost. Nebo události. Problémem však zůstává, kdy se to všecko skutečně stalo? A zdali mají všechny jednající osoby šanci na svoje místo v historii...

"Potom Čechové, vpadnuvše do té země, beze všeho odporu i pustošili, hrady rozbořili, vesnice spálili a mnoho kořisti pobrali.." Ano, těmito slovy popisuje Kosmas situaci těsně po lucké válce, na začátku české, vlastně přemyslovské okupace Lucka, luckého knížectví. "Neví se, od koho který nebo jakou zahynul ranou, jen to víme jistě, že Čechové dobyli vítězství a Lučané všichni byli pobiti."

 

čtvrtek 29. července 2021

Jak jednoduše namnožit hortenzie

 
Máte hortenzii? Já ano - bohatě a krásně kvete. Někdo ani neví, proč zakoupená  modře kvetoucí rostlina nakonec vykvete jako růžová... To se také dočtete v článku. Keř hortenzie se obvykle pyšní nádhernými barevnými květy, které se hodí jak do předzahrádky, tak i na balkon či terasu. Zdá se vám, že jich máte málo nebo chcete s jejich pěstováním teprve začít? Nemusíte je kupovat v zahradnictví a utrácet tím stovky korun. Namnožte si je sami. Stačí nařízkovat vlastní rostliny nebo poprosit sousedku o vhodný řízek.
Hortenzie se dá snadno rozmnožit zelenými řízky, které odebírejte v letních měsících. Právě teď je na to vhodný čas. 

https://flowers.designluxpro.com/wp-content/uploads/2019/08/bcd060ec.jpg

Hortenzie je rod rostlin, který patří do čeledi hortenziovité. Je jich přes 70 druhů a jsou rozšířeny především v Asii, ale také v Americe. Hortenzie jsou nejčastěji keře s květy v bohatých květenstvích, která mohou dosahovat velikosti až několika desítek centimetrů. 

Jejich barva se pohybuje od bílé přes růžovou až po fialovou a je závislá na kyselosti půdy. Pokud jsou hortenzie pěstované v kyselé půdě s pH 5,5 a nižší, nakvétají obvykle modře. Naopak v půdách s vyšším pH  mají barvu většinou růžovou. Hortenzie s bílými květenstvími většinou pH půdy neovlivňuje.

Hortenzie s bílými květenstvími většinou pH půdy neovlivňuje. 

Zdroj: Ariephotography/shutterstock.com

Jak a kdy připravit správný řízek

Ideální čas k řízkování hortenzií je buď ihned na jaře, anebo právě teď v červenci a srpnu. Pro zakořenění se však hodí pouze takové kousky, které ještě nejsou dřevnaté. Typicky jde o mladé a čerstvé stonky, na kterých se již tvoří začínající květy.

Jak nařízkovat hortenzie

Na mateřské rostlině vyberte zdravé letošní výhony bez květů, alespoň se 4 listy. Odstřihněte špičku cca 2 mm nad spícími pupeny. Řízek zkraťte na 10-15 cm a konec zastřihněte šikmo, aby se zvětšila plocha pro růst kořenů. Na větvičce nechte jeden až dva páry listů. Ty ale zkraťte na polovinu, aby kořenícímu řízku nebraly zbytečně energii. 

Pokud jsou na řízku již připravená poupata na kvetení, budete je muset také odstřihnout, aby se stonek soustředil opravdu na tvorbu kořenů. Spodní řez pro kořenění by měl být šikmý zhruba pod úhlem 45 stupňů.

Pro zakořenění se však hodí pouze takové kousky, které ještě nejsou dřevnaté.

Pro zakořenění se však hodí pouze takové větvičky, které ještě nejsou dřevnaté. Zdroj: Take Photo/shutterstock.com

Stačí si připravit obyčejný písek, dostatečně velkou plastovou láhev a řízky hortenzie.

Miniskleník z PET láhve

U větší PET láhve opatrně odřízněte její vrchní část a získáte tak dno květináče a provizorní stříšku miniskleníku. Do dna udělejte odtokové dírky a nasypejte do něj písek s rašelinou v poměru 1:1, perlit nebo speciální substrát určený na řízkování. Výška by měla být cca 10 cm, aby se řízek nedotýkal dna. Substrát zvlhčete a zapíchněte do něj mírně šikmo řízky ošetřené práškovým stimulátorem růstu. Poté větvičky přikryjte stříškou.

Díky průhlednému plastovému materiálu, budete mít možnost sledovat, jak se kořeny u řízků rychle vyvíjejí. Zhruba už po měsíci budou tak silné, že přijde vaše chvíle a budete moci rostliny bez obav přesadit na připravený záhon. Myslete při tom, že je lepší vhodný substrát smíchat s rašelinou, aby byla zachována kyselost, kterou hortenzie vyžadují.

Tuto množírnu postavte na světlé a teplé místo. Dejte však pozor - vyhněte se přímým slunečním paprskům.
 

Jak se o řízky starat?

Řízky hortenzií mají rády „teplo od nohou". Proto, pokud teplota v noci klesne pod 20 °C, je raději nechte doma. Substrát by měl být stále vlhký, ale ne přemokřený. Čas od času odšroubujte ze stříšky horní víčko a skleník vyvětrejte. Za 2-3 týdny by měly větvičky zakořenit a vytvořit nové listy. Za 4-6 týdnů můžete rostlinky opatrně přesadit na konečné stanoviště.

Tradiční součástí starých zahrad byly hortenzie.

Hortenzie je kompaktní keř s velkými listy a zajímavým květenstvím. Zdroj: Lapina / Shutterstock.com

Takhle bude vaše zakořeněná rostlinka vypadat:  

řízek hortenzie

Řízkování jiných rostlin

Podobně můžete v průběhu července a srpna nařízkovat kromě hortenzií také azalky, rododendrony, komule, dřišťály, brsleny, fuchsie a ibišky.

zdroj: iReceptář.cz

středa 28. července 2021

Do terénu s mapou a buzolou: k čemu jsou azimuty, vrstevnice, měřítko a plánovací folie

 

Článek je součástí turistického seriálu ZDEZDE  a následujících.

S jakýmkoli pohybem v horách je neodmyslitelně spojeno umění orientace. A i když se zrovna za experta v navigaci nepovažujete, znát pár základních pravidel a dovedností není rozhodně na škodu. Podle Murphyho zákonů dojdou v GPS baterky zrovna v momentě, kdy lije jako z konve, netušíte, kterým směrem je chata a došla poslední tabulka čokolády. V tu chvíli přicházejí na řadu těžce nemoderní orientační pomůcky, a to mapa a kompas, respektive buzola. K nim přidejme ještě nadmíru praktickou plánovací fólii (tzv. Planzeiger) a jde se na věc.

Jaké zvolit měřítko?

Zkontrolujte si u mapy měřítko: s „pětadvacítkou“ (tedy mapou 1:25 000) se vám bude líp pracovat (měření vzdáleností, sklonů svahu, souřadnic apod.), na druhou stranu, když tuto mapu rozložíte, tak málem převrhnete pivo u sousedního stolu.

Měřítko mapy udává kolika centimetrům ve skutečnosti se rovná jeden centimetr na mapě. V členitém horském terénu je ideální měřítko 1:25 000.

Někteří výrobci začali vyrábět mapy laminované, tištěné na voděodolné materiály nebo upravené tak, aby výrazně zvýšili jejich životnost. Stojí za to se zamyslet nad tím, jestli považujete mapu za spotřební zboží, nebo se chcete s jednou a touž do oblasti vrátit. Klasická papírová mapa se časem jednoduše potrhá, a tak budete nuceni investovat svůj čas a izolepu do její opravy nebo koupit další novou. A mapa odlehlé oblasti někde na druhé straně zeměkoule asi nebude v obchodech tak snadno dostupná jako mapa Dachsteinu.

V neposlední řadě si projděte tiráž mapy – jestli vám stačí všechny uvedené informace, jestli na mapě nechybí souřadnicová síť nebo jestli vám vyhovuje výškový rozdíl mezi vrstevnicemi.

Čteme vrstevnice

Ukázka znázornění terénu vrstevnicemi.

Křivkám na mapě, které spojují body se stejnou nadmořskou výškou, nebude od věci věnovat víc pozornosti. Setkáte se s třemi základními typy vrstevnic – vrstevnice základní (nepřerušované tenké hnědé linie), zesílené (rovněž nepřerušované, ale zesílené linie) a doplňkové (zakreslují se čárkovanou čarou a používají se v takových místech, kde základní vrstevnice nestačí k vystižení tvaru terénu). Zesílené vrstevnice bývají doplněny výškovou kótou. Ta je na mapách vždycky psána tak, abyste ji četli po směru stoupání terénu. Díky vrstevnicím znáte tedy nadmořskou výšku každého místa (chaty, jezera, vrcholu).

Na mapě bychom měli být schopni přečíst díky vrstevnicím také reliéf terénu (vrcholky, údolí, hřebeny…), což je jedno ze stěžejních umění orientace. Pokud stoupáte údolím, ale z mapy pomocí vrstevnic vyčtete, že cesta vede spíš po hřebeni, s největší pravděpodobností jste na jiné stezce. Jednoduché pravidlo velí – čím klikatější vrstevnice, tím členitější terén. Řada map zjednodušuje začátečníkům orientaci v terénu tím, že má vystínovaný reliéf.  Mapa tak působí víc plasticky.

Sklon terénu

Čím blíže jsou vrstevnice u sebe, tím prudší je terén. A platí to samozřejmě i naopak. S tímto faktem souvisí další dovednost – určení sklonů svahů na mapě. Při pohybu ve vysokohorském terénu je tato dovednost mnohem důležitější než odhad vzdálenosti. Např. v zimě je znalost sklonu svahů, na kterých se budeme pohybovat, zcela stěžejní informace při našem rozhodování o tom, jestli na túru vyrazit nebo ne, protože určité sklony svahů jsou např. náchylnější k lavinám apod.  Měření sklonů se přitom na mapě provádí velmi jednoduše. Tedy za předpokladu, že máte kvalitní mapu, kterou výrobce opatřil patřičným měřítkem. Skvělé pro určování jsou mapy, které vydává Österreichischer Alpenverein. Mají vrstevnice kreslené po 20 výškových metrech (což je už výš zmiňovaná ekvidistance), vrstevnice znázorňující stometrové vzdálenosti jsou navíc tučněji zvýrazněny a vždycky obsahují i výškovou kótu.

S mapami je kompatibilní i plánovací fólie, tzv. Planzeiger – pokud jedno meřítko na něm přiložíte na mapu tak, aby spolu lícovaly jednotlivé linky, víte během pěti vteřin, kolik stupňů konkrétní svah má. Někteří vydavatelé tisknou mapy s ekvidistancí 10 nebo 25 metrů, často ale přikládají ke svým mapám vlastní měrku pro změření sklonů. Obecně – pokud je vzdálenost mezi vrstevnicemi na mapě 50 až 100 metrů, zkuste se poohlédnout po jiném vydavateli. Čitelnost takové mapy je velmi špatná a nejste schopni rozlišit důležité detaily.

Co vám řeknou azimuty?

Nevím, kolik lidí dnes chodí podle azimutu a do terénu si bere buzolu (buzola je de facto kompas doplněný o úhloměr), ale oproti GPS má jednu ohromnou výhodu – nikdy jí nedojdou baterky a práce s ní je velmi jednoduchá. Základní pravidlo orientace zní – v každém okamžiku znáte svou polohu a dokážete ji určit i na mapě. Drtivá většina map je zorientována na sever. Tam ukazuje i magnetická střelka kompasu.  V terénu se proto vždycky snažte orientovat si mapu směrem k severu. Jednoduše tak, že mapu otočíte tak, aby sever na mapě mířil tam, kam ukazuje střelka buzoly. Můžete pak porovnávat terén s mapovými podklady a případně si pomocí azimutů třeba změřit, na které vrcholy koukáte. Jak na to? 

Azimut z buzoly odečítáme ve výšce očí. 

Azimut z buzoly odečítáme ve výšce očí

Z terasy na horské chatě se například díváte na lákavý kopec a s parťáky se hádáte, jak se jmenuje. Wi-fi na chatě není, signál taky ne, GPS nemáte. Vezměte si k ruce buzolu a zaměřte cíl, který vás zajímá, v našem případě vrchol kopce. Buzolu držte v úrovni očí. Pak otáčejte úhloměrem buzoly tak dlouho, dokud nebude střelka ukazující na sever schovaná přesně mezi ryskami. Na stupnici úhloměru si pak přečtěte změřenou hodnotu (např. 320 ⁰). Na papírové mapě si najděte bod, ze kterého azimut měříte (tedy terasu chaty). Teď můžete použít znovu buzolu, libovolný úhloměr nebo plánovací fólii. Ta je pro práci s mapou při určování azimutů rozhodně nejpřesnější. Z bodu, ze kterého jste azimut měřili, si na mapě vytáhněte linku, která svírá se severem úhel právě oněch 320 ⁰. Tato linie protne na mapě vámi měřený vrchol. Jakmile si osvojíte dovednost měření azimutů, jejich přenos z mapy do terénu nebo opačně přenos naměřeného azimutu na mapu, dokážete tyto znalosti využívat např. i při obcházení překážek nebo při určování vlastní polohy podle dvou známých bodů.

Mapa je při plánování túry nepostradatelná.

Plánovací fólie, tzv. Planzeiger, je v alpských zemích samozřejmým doplňkem papírové mapy. Velmi usnadní určování azimutů nebo sklonů svahu. Díky několika měřítkům a stupnicím spočítáte jednoduše a rychle vzdálenosti na mapě a určíte souřadnice. Někteří mapoví výrobci nabízejí ke svým mapám obdobné orientační pomůcky tištěné na papíře, nejpraktičtější je ale plánovací fólie průhledná, se silonovým vlascem uprostřed. Zakoupíte ji ve specializovaných obchodech nebo na českých pobočkách zastoupení rakouského Alpenvereinu. Ceny se pohybují lehce nad 100 Kč.

Úskalí magnetické deklinace

Pro práci s buzolou/kompasem je jedinou větší záludností tzv. magnetická deklinace. Jedná se o odchylku – úhel mezi geografickým a magnetickým pólem Země. Zatímco střelka kompasu ukazuje vždycky k pólu magnetickému, ten není totožný se severem zeměpisným, kam jsou naopak orientovány mapy. V rámci střední Evropy se pohybuje magnetická deklinace v jednotkách stupňů (asi 2 – 4 ⁰), a tudíž je pro praktickou orientaci v terénu opravdu zanedbatelná. Při treku např. v Kanadě, ale i v severnějších částech Skandinávie, je ale už potřeba tento údaj zohlednit, deklinace tam může dosáhnout odchylky až 20 stupňů. Na kvalitních mapách si v tiráži můžete vyhledat informaci o tom, jaká je magnetická deklinace pro danou oblast. Zajímá vás velikost a směr – západní či východní.  Dražší, kvalitnější buzoly nabízejí možnost deklinaci v těle korigovat. Magnetická deklinace navíc není stálá, ale časem se mění. Hlavně praxe Rada na závěr: Umění orientace je běh na dlouhou trať. Můžete si přečíst desítky článků a prozkoumat stovky map, ale absolutním základem je hlavně praxe. Koukejte na túrách do mapy, porovnávejte s terénem, který vidíte, a cvičně si počítejte. Vzdálenosti, převýšení, sklony svahů. Noste a používejte kompas. Porovnávejte svůj odhad s realitou. A hlavně si udělejte z orientace zábavu, ne nepříjemnou povinnost.

Zdroj: Marie Lollok Klementová

úterý 27. července 2021

Příběhy slavných značek: ETA

 

Ptát se vás, jestli znáte značku ETA, je skoro jako nepovedený vtip, že?

ETA, a. s. je česká obchodní firma. Do 21. prosince 2011 sídlila v obci Hlinsko. Historie značky sahá až do roku 1943. Pod obchodní značkou jsou to výrobky pro domácnost (například žehličky, vařiče, vysavače, mixéry, vysoušeče vlasů a další).

Mixér z r. 1963

Původní obchodní značku „ETA" vlastnila akciová společnost ETA v Praze, název firmy byl odvozen ze slovního spojení „Elektrotechnické aparáty". Společnost používající tuto značku sídlila od začátku dvacátých let 20. století v Praze - Vršovicích a zabývala se výrobou rozhlasových přístrojů, hracích automatů, transformátorů a elektrických ledniček. 

V roce 1929 byla ve tvaru oválné ochranné známky obchodní značka „ETA" zaregistrována. V roce 1939 většinu akcií společnosti „ETA" získala od původního vlastníka (pražský továrník Bukovský) německá společnost Askania. Následně se výroba akciové společnosti „ETA - Askania" zaměřila na optické přístroje, včetně fotoaparátů.

Na počátku stál pražský podnikatel Jan Prošvic, který hned v začátcích začal vyrábět stavebnice domácích rozhlasových přijímačů. Časem se rozhodl podnikání rozšířit a založil v Libni první továrnu na elektrické žehličky a kávomlýnky. Jeho výrobky byly kvalitní, měly moderní design a tak se prodávaly jedna radost.


Cesta k prvnímu vysavači

Byl ale čas posunout se zas o kus dál. A tak se Prošvic dohodl s chotěbořským továrníkem, výrobcem kovového zboží Vilémem Eckhardtem a společně založili v areálu bývalé cihelny na okraji Hlinska závod ESA

Kde je Hlinsko?
Hlinsko, město s 10 tisíci obyvateli, najdeme na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Železných hor. Hlinskem protéká řeka Chrudimka. Název jména Hlinsko pochází od slova hlína. Velká ložiska kvalitní hrnčířské hlíny umožnila vzniknout nejstaršímu řemeslu hrnčířství, jehož počátky spadají do 15. století.


 
 
Zkratka ukrývala název „Elektrotechnická společnost akciová“. Firmu nechali zapsat do obchodního rejstříku 3. září 1943. Dva roky až do konce války ESA oficiálně vyráběla telefonní rozdělovače pro německé dělostřelectvo. A kromě nich – neoficiálně – jednoduché žehličky s keramickou vložkou.
Po válce už v továrně pracovaly tři stovky zaměstnanců, Prošvic se stal výhradním majitelem ESY a výrobu rozšířil o topidla, kávovary, ventilátory, měniče ke gramofonům a další spotřebiče do domácnosti. Posléze zakoupil další objekty a přesunul do nich i své podnikatelské aktivity z Prahy.

Osud českých továren se opakuje

Po Vítězném únoru podnik opanovaly komunistické akční výbory a Jana Prošvice zbavily jeho vlastnických práv. ESA byla znárodněna a značka přestala existovat. Její produkty se dál vyráběly pod značkou národního podniku Elektro-Praga. V roce 1949 se osamostatnil národní podnik Elektro-Praga Hlinsko s monopolem na výrobu tuzemských elektrických domácích spotřebičů – vařičů, teplometů a žehliček.

 

foto Josef Mucha

Kdo v 50. a 60. letech nevlastnil vysavač ETA 401 Standard od firmy Elektro – Praga Hlinsko,  jako by ani neexistoval. V té době se ho prodalo přes milion kusů. Byl to první autentický předchůdce slavného vysavače ETA 402 Jupiter, který dodnes platí za designový kousek.

To je on, ten krasavec - ETA Jupiter 402 👍.
Tento vysavač se liší od svého předchůdce celoplastovým tělem a další novinkou bylo odepínání části, kde byl uložen prachový filtr od motoru vysavače. Prachový filtr se dal vyndat a vysypat až u popelnice. 

V roce 1960 se Elektro-Praga Hlinsko rozrostla natolik, že pod ni spadaly dva národní podniky a deset závodů, vyráběla dvanáct různých spotřebičů a zaměstnávala skoro tři tisícovky lidí. Podnik získal ochrannou známku, kterou v předválečné době vlastnila firma Elektrotechnické aparáty. Od té doby se označení ETA objevovalo na všech nově vyrobených elektrospotřebičích. 

Co přinesla novodobá historie?

V roce 1993 zamířila ETA Elektro-Praga Hlinsko do kuponové privatizace. Prvními vlastníky se staly privatizační fondy velkých bank. S pádem železné opony a invazí zahraničních značek, začínala být značka ETA v českých domácnostech čím dál vzácnější. Ještě v polovině 90. let se ale v každé české domácnosti našly tři až čtyři výrobky této značky. Dnes už je to podle průzkumů už pouze jeden.

Prodejní program tvořilo 36 druhů výrobků se zhruba dvěma sty typy a provedeními, většina výrobků byla výsledkem vlastního vývoje společnosti a měla originální konstrukci. Společnost „ETA-TRADING" spravovala tuzemskou obchodní síť, která zahrnovala 50 maloobchodních prodejen a 3 velkoobchodní střediska.  

V roce 2004 došlo ke sloučení firem „ETA" a „Plastkov" pod jednotné vedení, v roce 2005 se výrobní oddělení rozdělilo na dvě divize: „Elektrické spotřebiče" a „Plastkov - výroba komponentů".

Vysavač Eta 80.-90. léta

V roce 2011 společnost „ETA" ukončila výrobu domácích elektrospotřebičů v Hlinsku a přesunula ji do spolupracující firmy „E-technik" v Miloticích nad Bečvou, v Hlinsku zůstalo cca 200 kmenových zaměstnanců pro logistiku, obchod, sklady a reklamace.

Od roku 2011 vlastní firmu ETA česká společnost HP TRONIC Zlín, spol. s r.o.

Zdroj: J. Škápíková, M. Šorelová, Wikipedie, ETA, hlinsko.cz, foto internet

pondělí 26. července 2021

Milostné legendy: Napoleon a Walewská - 3. Šagrénová kůže

 

Pokračování dílů: 1. Diadém a 2. Perský šál 

V Balzacově románu (Honoré de Balzac, francouzský spisovatel) získá hrdina Raphael tajemný talisman. Na vydělané oslí kůži je nápis: "Přej si a tvá přání budou splněna. Ale přizpůsob je svému životu. Je zde. Při každém přání budu ubývat jako tvé dny." Magická slova jako by se dotýkala dalšího osudu císaře Napoleona a jeho lásky k hraběnce Walewské. 

Po uzavření smlouvy v Tylži (1807) se Bonaparte cítil na vrcholu svého životního i mocenského vzestupu. Porazil vyzývavé Prusko a uzavřel mír s carem Alexandrem. Nyní přijde na řadu Anglie, pokusí se rozrazit její blokádu. 

Na dalekém severu, na statku komořího Walewského, nastal stav chmurného příměří. Starý hrabě pochopil, že Napoleon nesplní naděje Polska v něj kladené. Byla oběť jeho choti marná? Jako polský šlechtic se choval k ženě i nadále galantně, ale roztržka na sebe nedala dlouho čekat. 

Marie trpí a zoufale čeká na jakoukoliv zprávu z Paříže. Rozjela by se ihned do kouzelného města nad Seinou a opakuje si v duchu vše, co jí při posledním setkání císař řekl. Podal mistrný psychologický rozbor polské šlechty, jímž zdůvodnil své váhání: polský šlechtic lehce vzplane, zahoří, ale za chvíli propadne chandře a melancholii. "Když moji vojáci žádají chleba, dostanou odpověď: není... Marie, jen prací všech lidí, kteří obývají tuto zemi, lze podepřít naději na samostatnost."

Napoleon nemá zatím na setkání s polskou krasavicí ani pomyšlení. Projevilo se to, co bylo napsáno na šagrénové kůži: "Při každém přání budu ubývat jako tvé dny." Císař se dosud cítí na vrcholu moci a boje o světovládu, snad ani netuší, že stojí na prahu katastrofy. Všichni monarchové Evropy se proti Napoleonovi spikli, neboť se cítili ohroženi. Císař navíc vyzývavě prohlásil: "Není daleko doba, kdy se Bonapartové stanou nejstarší evropskou dynastií." To bylo víc než vyhlášení války proti monarchistické Evropě. 

Otěže událostí postupně ztrácí Napoleon a ujímá se jich uhlazený a ženami rozmazlovaný dvořan, rakouský velvyslanec v Paříži a pozdější kancléř - Václav Kliment Metternich. Ačkoliv Rakousko chystalo válku, podařilo se mu korzického ďábla uchlácholit nabídkami na výhodný dynastický sňatek. Habsburský dvůr měl vždy k dispozici výběr nevěst ze své bohatě rozvětvené rodiny. 

Rozhodujícího vítězství nad Rakouskem dosáhl Napoleon v bitvě u Wagramu nedaleko Vídně. Pak slavil okázalé vítězství parádní přehlídkou v Schonbrunnu. Přitom se samolibým úsměvem otáčel zlatým prstenem, jenž ho posiloval a dával mu sílu po celou dobu válečného tažení. Bylo na něm zevnitř vyryto: "Přestaneš-li mne milovat, nezapomeň, že já tě miluji." A iniciály "M. W." Jak lehké jsou starosti a pocity vítězů! 

Marie mezitím truchlila v malém zámečku ve vsi Walewicích a vzpomínala na chvíle strávené s temperamentním Korsičanem. Napětí a hádky s manželem se stupňovaly. Kdo ji vysvobodí? Rozhodla se, že se vydá za hlasem svého srdce a připojila se k polskému vojsku, jež využilo zeslabení Rakouska a obsadilo Krakov. V té době otvíral Napoleonův sekretář Méneval růžová psaníčka z Krakova od hraběnky Walewské. Psala zoufale, zda může za císařem přijet do Vídně. Čtrnáct dní před rozhodující bitvou u Wagramu diktoval Napoleon svému důvěrníkovi tento list:

"Drahá Marie, nejsem spokojen s tím, žes provázela vojsko do Krakova, ale nemohu ti to zazlívat. O polských záležitostech se znovu rozhoduje a chápu neklid, jaký jsi prožívala. Snažil jsem se pro vás něco udělat, a to bylo lepší než všechny útěchy. Nemusíš mi děkovat. Miluji Tvou zemi a náležitě oceňuji zásluhy mnoha Tvých rodáků. Aby skončila válka, nutno učinit víc než jen obsadit Vídeň. Až vše skončí, zařídím to tak, abych se k tobě přiblížil, má milovaná, protože bych Tě už velice rád viděl. Pokud k tomu dojde v Schonbrunnu, budeme se spolu radovat z procházek v krásném parku a zapomeneme na nedobré okamžiky. Měj trpělivost a nepřestávej důvěřovat. N. " 

 Hraběnka Walewská (1937) 76% 

Z filmu z r. 1937

Útěchu a naději hledala nešťastná polská hraběnka v setkání s milencem. Francouzský císař Napoleon Bonaparte se cítil polichocen. Netušil, že z šagrénové kůže, do níž je každému člověku vepsán počet jeho splněných přání, zbývá už jen nepatrný proužek. 

Zdroj: Radko Pytlík

neděle 25. července 2021

O češtině od A do Z: Shoda podmětu s přísudkem

 

20. Praktická škola naší mateřštiny s humorem a nadhledem. 

Rychlé šípy utekly nebo utekli? A co sněhuláci nebo slanečci? Co pokládat za životný podmět?

Připravili Michal Jagelka a Alex Röhrich.

Toulky českou minulostí

Hlas pro tento den: Čejka chocholatá

  Vědecké zařazení : Bahňáci (čejka, kulíci atd.)     Foto Adolf Goebel, Naši ptáci ...