Příběhy slavných značek: Velkopopovický Kozel

 

"Jeden zlatavý mok, který zdobí načechraná čepička!" 

Často slýcháme, že Češi jsou národem pivařů. Je to pravda? Tuzemské pivovary v r. 2019 podle zdroje vyrobily 21,3 milionu hektolitrů piva. Jen 135 litrů na hlavu v roce 2020, tedy o 1,5 milionu hektolitrů méně. Tak se na oblíbeném českém „sportu“ podepsala pandemie koronaviru. Znovu se ale snížil podíl konzumace čepovaného piva v restauracích a hospodách. Prý bychom měli ještě více přemýšlet, jak podpořit českou hospodskou kulturu a zastavit přesun pití piva z hospod do domácností. Na obyvatele se v ČR loni vypilo 141 litrů, o šest velkých piv meziročně více. Tak za mne někdo pořádně "nasává", protože tolik piva jsem nevypila za celý život a ne za rok!! Tak jen si dejte 😆. Takže rozhodně nejsem znalec, ovšem v létě si ráda dám po obědě černé pivo značky Velkopopovický Kozel. Je to pivo "vagonových králů" s kozlem ve znaku. To mi chutná. 

 

Kolem černého piva koluje poměrně dost mýtů, z nichž jeden říká, že je to pivo pouze pro ženy. Není to pravda. I když pravdou je, že mnoha ženám černé pivo chutná více než světlý ležák, protože je sladší, často s karamelovými tóny. Ale pozor, mnohá černá piva jsou naopak velice těžká a silná. Černému pivu škodí i názor, že je to pivo na zimní měsíce. Ne, není to zimní pivo. Směle se přidejte k jeho milovníkům a dejte si jej kdykoliv a kdekoliv. To je názor odborníků. A co "pivní psychologie"? Výrobci piva již ví, jak zapracovat také na ženské poptávce. Elegantní sklenka na stopce, lákavý obal a zejména nové barvy a chutě. Vedle toho příjemná obsluha  – důvody, proč do spotřeby piva začínají stále více promlouvat i ženy. Nemáte náhodou Cenosillicafóbii? Pokud nevíte, co to je, zjistíte v testu dole.

 

  

Jméno Kozel se ujalo po první světové válce a registrovanou značkou se stalo 1. března 1922. Od té doby podporuje značku ve Velkých Popovicích již několikátá generace živých kozlů. 

Původ názvu Kozel se přičítá dolnosaském městu Einbeck, kde se vařil tento typ piva již ve 14. století. Název města měl být zkomolen na Ein Bock, tedy v němčině kozel. Typovým názvem se dodnes označují silné ležáky německého původu.

Ikonické zvíře
V té době procházel Velkými Popovicemi potulný francouzský malíř, kterého natolik dojala pohostinnost místních lidí, že se rozhodl jim z vděku vytvořit emblém pivovaru. Malíř se nechal inspirovat postavou Kozla a vtiskl jeho podobu do emblému. (Wikipedia)

Symbol Velkých Popovic

První živý kozel se v pivovaru chová od třicátých let 20. století. "Symbolem kraje kolem Velkých Popovic je mohutný černý kozel, jenž je chován u vchodu do krásného parku pivovaru. Popásá se na trávě, přivázán na silném řetězu, který mu nedovoluje nabrati na pořádné rohy každého obdivovatele, jenž by se k němu přiblížil trochu blíže. Je to pořádný - starý - černý klacek, ohromné síly, s bradou, která mu zakrývá celou šíji. Kozel, jenž je ve znaku pivovaru ve Velkých Popovicích, dává obživu mnoha rodinám v místě i okolí a s jeho obrazem setkáváme se nejen na chutných výrobcích tohoto podniku, nýbrž i na dresech místního sportovního klubu," uvádí se v článku z Národní politiky 15. 10. 1939.

První zmínky o vaření piva v Popovicích pocházejí z 16. století. Zlatý věk ale v Popovicích nastal, když panství v roce 1870 získal podnikatel František Ringhoffer. Moc mu chutnala místní voda, a tak ho napadlo znovu založit Velkopopovický pivovar. První várka tmavého ležáku se tu uvařila roku 1874.

Všechno to začalo v centru Prahy v polovině 18. století. Tehdy bývala v samém srdci města, v Platnéřské ulici kousek od Mariánského náměstí, kovářská dílna. Založil ji v roce 1769 burgenlandský kotlář František Ringhoffer. Po jeho smrti roku 1827 dílnu převzal jeho syn Josef. Ten si navíc zřídil hamr v Kamenici u Jílového a začal vyrábět i cukrovarská zařízení.

 

Pivovar Velké Popovice

Podnikání se rozjíždělo zlehounka, jenže když k prosté kovařině přibyla výroba pivovarských kotlů, začalo toho být na staroměstské usedlíky už moc. Ten hluk, lomoz a šrumec už nebyli ochotni snášet. Josefův syn František tedy továrnu přestěhoval na Nové Město do dnešní Opletalovy ulice. Roku 1852 však zakoupil pozemky v polích na opačném břehu řeky, v obci zvané Smíchov, a rozjel podnikání ve velkém.

Vagonoví králové

František Ringhoffer II. byl český a rakouský podnikatel a politik z rodiny Ringhofferů, v 60. letech 19. století starosta Smíchova a poslanec Českého zemského sněmu.

Zdroj: Státní oblastní archiv Praha, fond: Velkostatek Kamenice - Velké Popovice

Bez Františka Ringhoffera II. by Smíchov nebyl tím, čím se stal. Byl to právě on, kdo položil základ slavné smíchovské vagonky i samotného města Smíchova. Do dvou let na zakoupených pozemcích vyrostl areál továrny, která začala vyrábět železniční nákladní vagony, zanedlouho přibyly také lokomotivní tendry, osobní vozy a pak ve spolupráci s Křižíkovou firmou i tramvaje.

V roce 1852 koupil pozemky na Smíchově mezi dnešními ulicemi Štefánikova, Plzeňská a Kartouzská a zbudoval zde nový areál továrny na železniční vagony.

Zdroj: Repro: czumalo.wordpress.cz

 

Z kotlářského podniku svého otce, který  přesunul ze Starého Města pražského na Smíchov, vybudoval nejen továrnu, ale celou průmyslovou čtvrť. Z Ringhofferova podniku se kolem roku 1863 stala největší vagónka v Rakousku.

Zdroj: archiv NTM

František se stal starostou města Smíchova, od císaře pána dostal Rytířský řád, byl poslancem Českého zemského sněmu, a byl dokonce povýšen do šlechtického stavu s titulem baron. Když 23. března 1873 v pouhých šestapadesáti letech zemřel, odkázal svým třem synům továrny, rozsáhlá panství a několik zámků.

Vagony a pivo

Vedle strojírenství podnikal František Ringhoffer II. i v pivovarnickém průmyslu. V roce 1871 po objevení pramenů vody ve Velkých Popovicích se rozhodl pro stavbu pivovaru. 

Zdroj: Repro: fabriky.cz

 

O tři roky později byl Velkopopovický pivovar otevřen a po roce provozu dosáhl produkce 18000 hektolitrů. Toho už se ale František Ringhoffer II. nedožil. Zemřel náhle ve věku 56 let v roce 1873.

Zdroj: archiv pivovaru Velké Popovice

Průmyslové impérium Ringhofferů nemělo v tehdejším Rakousku-Uhersku obdoby.  Během 1. světové války vyrobila vagonka přes dvacet tisíc vagonů. Později firma koupila i automobilku v Kopřivnici a postupně ovládala i další vagonky v Československé republice. Stala se tak vůbec největším výrobcem vagonů na světě.

František Ringhoffer si ze všech svých panství obzvlášť oblíbil to Velkopopovické. Nejen proto, že mělo výhodnou polohu poblíž staré císařské cesty do Vídně. Zamiloval si také tamní přírodu. V lesích poblíž Štiřína nechal zřídit anglický park s honitbou, vodu z Mariánské studánky si dokonce nechával posílat až do svého smíchovského sídla… A právě jakost a vydatnost zdejších vodních pramenů ho přiměly k tomu znovu založit zde Velkopopovický pivovar.

Po vzniku Československa v roce 1918 začal Hanuš Ringhoffer (na snímku) vytvářet rozsáhlý koncern zabývající se dopravním strojírenstvím. Do jeho majetku přešla Kopřivnická vozovka (dnešní Tatra), Moravskoslezská vozovka ve Studénce (nástupcem byla Škoda Vagonka), Továrna na vozy v Kolíně (nástupcem jsou Dukla strojírny), a další podniky. V roce 1936 se z celého koncernu stala akciová společnost Ringhoffer–Tatra.

Zdroj: ČTK

„Ringhofferům se nikdy nedostalo v české společnosti věhlasu, jako měli podnikatelé jako Tomáš a Jan Antonín Baťa či František Křižík. Jednou z příčin byla i jejich národnostní nevyhraněnost, která se stále více stávala pro většinovou česky mluvící společnost českých zemí těžko přijatelnou. Oblíbenosti rodiny nepřispěly ani vazby na habsburskou rodinu, konkrétně na osobu následníka trůnu Františka Ferdinanda." Miloš Hořejš, Národní technické muzeum

                  

Československá rarita: kruhový paster na lahvové pivo - 30. léta 20. století Autor: Archiv pivovaru

Po skončení války byl pivovar znárodněn a potýkal se s nedostatkem dělníků. V roce 1951 proto vedení podniku tento problém vyřešilo historicky prvním zaměstnáním žen v pivovaru. Poměr žen a mužů se téměř vyrovnal roku 1962, například stáčírna byla už v té době výhradně v ženských rukou.

V roce 1965 začal Kozel jako první na světě rozvážet pivo v tankových nákladních vozech a dal tak vzniknout tradici tankových pivnic.

V roce 1991 získal pivovar opět nezávislost a v roce 1992 se stal akciovou společností. V roce 2002 Kozla odkoupil pivovar Plzeňský Prazdroj.

  

 

Ve většině českých ledniček nebo sklepů prý nalezneme pár lahví piva. Není divu, vždyť s troškou nadsázky jsou Češi na pivu odkojení, a častokrát mu přezdívají blahodárný lék. Pravdou zůstává, že STŘÍDMÉ pití piva může doopravdy naše zdraví posílit. Vždyť chmelený nápoj kromě vitamínu B obsahuje také vlákninu, která podporuje správnou funkci zažívacího traktu. Zároveň v pivu nalezneme křemík, jenž je důležitý pro kosti a chrání nás před Alzheimerovou chorobou. Nedávný výzkum vědců z amsterdamské univerzity dokonce odhalil, že silnější pivo obsahuje probiotické bakterie, které nastolují rovnováhu ve střevech. Jestli je to pravda, musíte vyzkoušet. 😉 

K tomu si můžete zkusit TEST - klikněte ZDE

 zdroj: dvojka.rozhlas.cz, ctidoma.cz, frekvence1.cz, zivotvcesku.cz, Wikipedie