Kalendárium z Moravskoslezska: Březen + Vláda velkého klobouku i padělaná vejce

Události měsíce připomíná kalendář z r. 1926 z archivu "Książnica Cieszyńska". Obrázky zvětšíte rozkliknutím.

 

V této rubrice připomínám počasí. Před sto lety, přesněji 6. ledna 1926, byla změřena nejnižší teplota v historii na severní polokouli (−71 °C). Teplotní rekord padl ve vesnici Ojmjakon na Sibiři v tehdejším SSSR, dnes Rusko. (zdroj Wikipedie)

Potěšující je, že v měsíci březnu přibude dne o 1 hod. 52 minut!

 

V březnovém českém kalendáři jsou zajímavá jména Bělík, Želimír, Olbram, Hašek, Prospěch, Lutobor a Myslena.

 

 

Z událostí tohoto regionu vyčnívá 6. březen 1885, kdy na dole v Karviné při výbuchu plynů bylo zabito 110 havířů.

Březen přivádí dlouho očekávané jaro, které připomene báseň dříve velmi populárního českého básníka Adolfa Heyduka:

Touha po jaru

Jaro, zašlé jaro, 

přijdeš-li pak zpět?

Stále ještě dálný

zasněžen jest svět, 

stále ještě lesy,

šerý svírá mráz,

jaro, milé jaro, 

vrať se mezi nás.

 

Vrať se v slunném voze

do zapadlých hor,

ať nás obveselí

křídlatý tvůj sbor,

vrať se v zlaté záři,

aby bylo snáz,

s usměvavou tváří,

s kytkou sedmikrás.

 

Vrať se s kytkou blýšťků

našim luhům vděk,

s kytkou podléšek:

s kytkou slunných pršků

vítáno nám buď,

zaleť s horských vršků

v každou lidskou hruď.

 

Jaro, milé jaro,

už se z toulek vrať,

dlouhé zimní noci

vnad svým kouzlem zkrať,

zrak tvůj fialkový

a tvůj růžný dech

jas a radost snesou

v ňadra lidí všech. 

Březen přináší Mezinárodní den žen, článek jste mohli číst ZDE . Pro ženy přidám něco z módy přesně před 115 lety. Noviny Dennice novověku otiskly článek o módě velkého klobouku: 

"V poslední době byla nastolena vláda velkého klobouku. Přes všechny výstřelky této módy možno říci, že dámský širák - tak by se snad dal onen typ klobouků česky nejlépe označiti - se dobře osvědčil. Většině žen, pokud nejsou malé postavy, sluší mírně široký klobouk vždy lépe, než jiná ozdoba hlavy. Tím, že střecha klobouku nemá ztrnulou formu, dodává se mu jistá lehkost. Ozdoba nutně musí být co možná jednoduchá - velikost a rozmanitost se dají těžko sdružit. Proto nejsou široké klobouky tak nákladné, jak se obyčejně myslí. 

Vedle širáku ujaly se všechny jiné tvary, které se dříve nosily v empíru, snad právě jen vysloveně trychtýřovitý a čepcovitý klobouk vyjímaje. Ale jeví se už náběhy, které by nasvědčovaly, že i na tyto formy dojde. Některé dnešní turbanovité klobouky jsou ještě po způsobu napoleonského klobouku přehnuty přes uši, takže už jen krok k zarámování celé tváře." 

Originál článku:

  

  

Moderní kostým s bolerovým kabátcem a s astrachánovým obsazením. Model Mlle Doussemont v Paříži.

 

 

Moderní kostým ze sametu s cibelinovým obsazením. Maison Rivain v Paříži. Fotograf Talbot. Je to móda z r. 1911. 

 

  

Tyto modely mají název Činči a Muchomorka (Vochomůrka).

 

 

Blíží se Velikonoce, k nim jsem vybrala článek o padělaných vejcích. Článek vyšel v novinách Rolník v r. 1879.

 

"Padělaná vejce. Z Nového Yorku se píše do "Kreuzztg." To, že se zde v Americe vše falšuje, je známou věcí, že by to však došlo i na vejce, toho by se přece málokdo byl nadál. A přece je tomu tak, jak jsem se sám přesvědčil. 

V Novém Yorku je za tím účelem zřízena skutečná továrna. Na jedné straně stojí několik měděných kotlů, ve kterých se připravuje bílek. Na druhé straně jsou podobné kotly, v nichž připravují se žloutky. Skořepina hotoví se z bílé, sádře podobné látky na způsob mýdlových bublin pomocí rourek, které se pak v peci suší, načež se naplňují bílkem, pak žloutkem a konečně zase bílkem. Malinký otvor zatmelí se pak bílým cementem a umělé vejce je hotovo! 

Dle pohledu je vejce takové přirozenému vejci podobno, však postrádá všech látek živných a nelze je ani surové ani vařené ztráviti. Ostatně prý jsou látky, z nichž umělá tato vejce se hotoví, naprosto neškodné." 

Originál článku:

 

Všem návštěvníkům blogu přeji úspěšný závěr března! 👍