"Faraonova slepice" v ZOO Ostrava

 

Nedávno jsem tady představila pandu červenou, dnes vyberu supa. Už na pohled jsou tito dva zástupci v oblíbenosti v ZOO jistě na opačných pólech žebříčku, ale k článku o tomto mrchožroutovi mě vedly dva důvody. Jednak zrovna v sérii článků článků připomínám objevení Tutanchamona a kdo zná jeho "zlatou masku", ví, že je tam vztyčená kobra a také sup. 

Vybrala jsem záběr, kde je tu supí hlavu dobře vidět.

Sup mrchožravý byl ve Starověkém Egyptě vysoce uctíván a představoval bohyni Nechbet, ochránkyni faraonů a sestru bohyně Isis. Společně s kobrou egyptskou byl zvířecím ochráncem a symbolem faraonovy moci. Jeho zpodobnění bylo součástí pokrývky hlavy egyptských královen, např. Kleopatry VII. Proto bývá označován také jako "Faraónova slepice". 

Druhým důvodem, proč psát zrovna o supovi je fakt, že umí používat kámen jako nástroj.

Používání nástrojů ptáky: Sup mrchožravý rozbíjí kamenem pštrosí vejce tak, že na ně pustí kámen ze zobáku.

Používání nástrojů a jejich příprava byly dříve přisuzovány pouze lidem (viz Franklinova definice člověka jako živočicha vyrábějícího nástroje). U bezobratlých a primitivních obratlovců je tato činnost programována geneticky, u ptáků a savců je často výsledkem učení; tradicí se pak předává na další generace. 

 

 

 

Tak vypadá umělý odchov supa v ZOO

V posledních letech jsme mohli zaregistrovat snahu našich zoologických zahrad odchovat mladé a vypustit je zpátky do přírody. Samička ze Zlína opustila hnízdo jako první, ornitologové její první let sledovali díky malé satelitní vysílačce umístěné na jejích zádech. Postupně se k ní přidávali další vypuštění supi. Po několika hodinách však samička podle získaných informací při letu narazila do drátů vysokého napětí. 😕 Zásahem elektřiny okamžitě uhynula. „Odhaduje se, že ve světě po zásahu elektrickým proudem ročně zahyne jedna miliarda ptáků,“ uvedl ředitel zlínské zoo. V České republice je to podle studie Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) 350 tisíc jedinců ročně.

 

 

Sup mrchožravý je nejmenším a zároveň nejohroženějším supem Evropy. Zoologická zahrada a botanický park Ostrava chová tyto ptáky už od roku 1972 a je zapojena i do Evropského ex situ programu (EEP), který pro tento druh vede pražská zoo. 

 

 

V loňském roce se v Ostravě podařilo odchovat historicky první mládě supa mrchožravého. Rodičovský pár byl sestaven v roce 2012, ale teprve po devíti letech patnáctiletý samec a čtrnáctiletá samice poprvé v životě zahnízdili. Sup mrchožravý (Neophron percnopterus percnopterus) je menší druh supa, který se vyskytuje v severní a východní Africe kolem rovníku (izolovaná populace i v jižní Africe), dále v jižní Evropě, Malé a Přední Asii, na sever až po Kavkaz, na východ až do Indie. Upřednostňuje hlavně suché otevřené nížiny, zdržuje se i v blízkosti lidských sídel. 

Mezi supy má vcelku pestrý jídelníček – živí se mršinami, vejci, sbírá i drobné živočichy (ryby, plazy, hmyz). Jako jeden z mála živočichů umí používat nástroj - kámen, kterým rozbíjí velká vejce ptáků hnízdících na zemi, např. pštrosů. Hnízdo umístěné většinou na skalách je vzhledem k velikosti supa poměrně velké a působí neuspořádaně. Samice klade 1-2 vejce, inkubace trvá asi 42 dní. Mladí ptáci se od dospělých liší hnědým opeřením.

 

Při naší návštěvě ZOO Ostrava jsem "faraonovu slepici" takto nafotila. Přes pletivo voliéry se však ne příliš dobře fotí.

 

V Červeném seznamu IUCN je sup mrchožravý globálně veden v kategorii „Endangered“ (ohrožený), balkánská populace je na tom ale podstatně hůře. Její početnost se odhaduje na  pouhých 60–80 párů. V roce 2016 byl zahájen mezinárodní repatriační projekt „Egyptian Vulture New LIFE“, jehož cílem je posílení hnízdní populace supa mrchožravého na Balkáně. Je do něj zapojena řada institucí nejen z Evropy, ale také ze Středního východu a Afriky. Nově se do něj mohla zapojit i Zoologická zahrada a botanický park Ostrava. Zdroj: fm.denik.cz, zoologie.frasma.cz, zoo-ostrava.cz, hn.cz

V dospělosti je sup mrchožravý nezaměnitelný. Má hlavu a krk ze všech supů nejméně lysé a je z nich nejmenší. Především však má převážně bílé peří, tmavé letky a žlutou až oranžovou lysou kůži na hlavě. Mladí ptáci jsou hnědaví.

Možná vás překvapí recept:

Faraónova slepice s medem

1 slepice, 2 lžíce medu, 1,5, lžíce másla, 1 lžíce jemně posekaných burských oříšků, 0,5 lžičky mletého zázvoru, tuk na pečení.

Máslo rozpustíme a smícháme s medem. Nařežeme stehna a hruď slepice a potřeme medovým máslem. Zbytkem másla potřeme slepici zevnitř. Pečeme na másle nebo na margarinu. Upečenou slepici posypeme oříšky a mletým zázvorem.