Jak pruský proutkař našel vodu nejenom pro celé Poděbrady.
Poděbradka byla objevena náhodou při hledání pitné vody pro město Poděbrady. Vody jejího typu je pod Středočeským krajem tolik, že je prakticky nevyčerpatelná.
První zmínku o budoucí Poděbradce najdete už v roce 1624. Tehdy na okraji Poděbrad vytryskl pramen a objevila se studánka, z níž „po celý měsíc krev tekla“, jak zmiňuje sám Ján Ámos Komenský ve spise O těžkých protivenstvích církve české. Nikdo tehdy netušil, že jde o železitou vodu, která dala později základ slávě dnešních lázní.
Klíčovou událostí v její historii bylo hledání pitné vody pro město Poděbrady v roce 1903, kdy kníže Arnošt Filip z Hohenlohe-Schillingfürstu pozval do Poděbrad pruského šlechtice a věhlasného proutkaře Karla von Bülowa z Bothkampu. O dva roky později se na druhém zámeckém nádvoří dělal vrt do hloubky 96,7 m.
Na srdce jsou Poděbrady
Pramen dostal název Bülow po svém objeviteli. Postupně se navrtaly další dva zdroje minerálky a 5. června 1908 se slavnostně otevřely i lázně, které kníže Hohenlohe nechal postavit na radu doktora Bohumila Boučka. Později se mezi lidmi vžilo úsloví: „Na srdce jsou Poděbrady.“
Prameny Eliška a Bülow už dnes nejsou funkční. Většina z původních 27 vrtů v okolí Poděbrad byla utěsněna. Minerální vodu si můžete načepovat u vývěrových altánů na Riegrově náměstí, naproti nádraží, v zámeckém příkopu a uvnitř kolonády.
Poděbradka je nevyčerpatelná
Z chemického hlediska jsou si zdejší minerální vody velmi podobné. Rozdíly jsou hlavně v množství rozpuštěných látek a obsahu oxidu uhličitého. Chuť mají ale všechny přibližně stejnou.
Voda podobného typu je díky hydrogeologickému podloží asi pod třetinou Středočeského kraje, což je asi 900 metrů čtverečních. Nachází se v křídovém pískovci v hloubce 80–150 m, takže je prakticky nevyčerpatelná.
Video (Youtube) z r. 2015:
Hani,ráda jsem si početla.Poděbrady se mi moc líbí,tatínek sem jezdil léčit nemocné srdce a kousek bydlí moje sestra.Ráda bych si udělala do Poděbrad zase výlet.
OdpovědětVymazatMěj hezké dny
Jituš, Poděbrady se mi také moc líbí. Mám to daleko a spojení není přímé, tak jsem tam byla asi 2x. Město jsem si prošla, dost fotila, pokaždé byla i na zámku a ta lázeňská atmosféra tam dýchá na každém kroku. K výletům je to jak stvořené. ☺
VymazatPoděbradku jsem kdysi mívala ze sladkých vod nejraději, měla pro mě takovou zajímavou chuť, co jiné minerálky neměly :) Teď už piju jen vodu z kohoutku, je to zdravější a ekologičtější :) Moc se mi líbí plakát z roku 1912
OdpovědětVymazatMáš pravdu, Eliss, já už také slazené minerálky nepiju, jen málokdy. Voda z kohoutku je jistě zdravá, ale ne v každém městě je chutná, o tom jsem se přesvědčila. Ty dobové plakáty měly své kouzlo. ☺
VymazatV Poděbradech jsem byla několikrát a mám na ně krásné vzpomínky. Plakáty jsou opravdu moc hezké. ☺
OdpovědětVymazatTo jsi měla dobré, že jsi tam byla víckrát. Mi se tam také moc líbí. Plakáty ano a já tam mám ráda jednak ty květinové hodiny a pak zámek - dvakrát jsem si ho prošla. ☺
VymazatHani Poděbrady miluji. Nedaleko jezdíme na chalupu a často do Poděbrad zavítáme. Moc se nám tam líbí - promenáda s fontánama, květinové hodiny. S holkama každý rok na parník. Na koupání je tam krásné čisté jezero. Plno hezkých obchůdků, skvělá zmrzlina...Moje rodiče tam měli svatbu. Zkrátka na Poděbrady nedám dopustit.Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Leni, to jsi napsala moc hezky, asi jsi z toho kraje. Já tam byla asi 2x a vždy na jednodenní výlet. Ten parník mě taky lákal, jenže když tam přijedeš na krátkou dobu, vždy zvítězilo něco jiného - pochodit a posedět v krásném parku, zažít lázeňskou atmosféru a já musím na zámek ☺. Samozřejmě zmrzlina nebo prostě kafe v cukrárně být musí, to jsou Poděbrady a také ochutnat jejich vodu. ☺
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat