Je tu poslední den měsíce a ještě k tomu "čarodějnice". Někde je zákaz ohňů, ale bývá to spojeno s další lidovou tradicí:
Dnes představím něco z dubnových zážitků. Duben se ukázal opravdu jako měsíc aprílový, přinesl teplo i mrazíky. Vydáme se do Žermanic (okr. Frýdek-Místek), které by asi nebyly tak známou vesnicí, nebýt přehrady, která je v obci největším poutačem pro návštěvníky. Vodní plochy lákají hlavně v létě, ale ne každý holduje koupání nebo nemůže ležet na sluníčku. Pak může jít do parku pod hrází. Vše tam začalo nenápadně, vlastně prodejem pole. V obci, kde se v r. 2023 uváděl počet obyvatel 351 (turistů tam přijíždí mnohonásobně více), je určitě výhrou aktivní obyvatel. Ne ten, který mudruje a dělá jen na svém. Často vidíme, jak majitel svůj pozemek obestaví vysokým plotem a ještě tam zasadí túje. Tady to pojali jinak. Paní Irena Hermanová koupila od sousedů pole a od r. 2015 se svou rodinou tu vytvořili relax pro všechny. Osobně tu paní neznám, ale takových lidí si vážím, hlavně v dnešní době. Přečtěte si, co tam všechno je: Bylinková zahrádka, labyrint, anglické růže, kašna, ovce, kozy, koně,
slepice zachráněné z klecových chovů i vzácné kačeny. Vytvořili malebný vodopád,
menší vyhlídku i možnost grilování či opékání po domluvě. To všechno návštěvník vidí v
Žermanickém parku, který je navštěvován hlavně rodinami s malými dětmi. Vlastnit a udržovat takový park není pro lenochy, jen té práce kolem zvířat, pravidelné krmení a ošetřování trávníků a květinových záhonků. 👏 Jistě i spolupráce s veterinářem není zanedbatelná.
My jsme navštívili tento park začátkem dubna, kdy slunečné počasí dovolovalo chodit v tričku a vždy je tam i co fotit:
Jsem ráda, že se podařilo vystihnout dobu, kdy tam dost rostlin kvetlo, i ta louka plná pampelišek vypadá jinak. Vodník tam stále střeží svůj revír. V přístřešku je i stůl s posezením, za pěkného počasí si tam menší společnost může posedět a po dohodě s majitelkou něco ugrilovat. Gril je k zapůjčení. Houpačky, skluzavky a hračky jsou připraveny pro děti. Několik druhů domácích zvířat je oživením parku a je pamatováno i na tabulky, aby návštěvník věděl, o jaké plemeno se jedná. "Dnes" byl venku jen tento koník, ale bývají tam i větší. Koník s focením souhlasil, udělala jsem mu pár fotek. 😊 Tyto ovce tam nejdříve jen ležely jako vlněné "koule" a zdálo se, že jinou fotku neudělám. Pak se konečně ta tmavá zvedla a to zase nožky kmitaly, bylo těžké ji vyfotit. 😎 Malý ostrov Ouessant leží necelých 20 km západně od pobřeží francouzské Bretaně. Díky drsnému podnebí
(vítr, déšť, skoupá vegetace, tudíž málo stromů k přirozené ochraně) se
přírodním výběrem vyselektovalo toto malé, ale velmi odolné plemeno.
Ostrov Ouessant spolu s dalšími ostrovy a okolním mořem je od roku 1988 chráněný jako biosférická rezervace UNESCO pod souhrnným názvem „Ostrovy a Iroiské moře“, francouzsky „Iles et Mer d'Iroise". Nejvyšší bod ostrova dosahuje pouze 61 m n. m.
Ouessantské ovce žily výhradně na svém domovském ostrově až do začátku
20. století a jsou dodnes vzácným plemenem. U nás jsou v ZOO Tábor a v Děčíně. V našich podmínkách slouží jako "živé sekačky". Pokračování - do parku se ještě vrátíme.
Přeji příjemný vstup do nejkrásnějšího měsíce roku. 🌺 🍀
