Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

čtvrtek 30. června 2022

Zkusme oznámkovat Českou poštu!

 

Je konec školního roku a jsme zvyklí na známkování. Co kdybychom dnes - prosím, z vlastních zkušeností - oznámkovali Českou poštu? Já své hodnocení napíšu na závěr.

Historie pošty na českém území sahá do 16. století. 

Jede, jede poštovský panáček,
jede, jede poštovský pán.
V předu má trubičku,
vzadu má truhličku,
jede, jede poštovský pán.

Česká pošta

zaj_ud_2_3.jpg (26017 bytes)

Česká pošta je symbolem republiky, pošťáci vždy byli ti, kteří jako zaměstnanci státu první přicházeli do kontaktu s občany a jsou tak pro mnohé z nich stále synonymem státu, úřadu. Tak bylo zažito, že pošťák měl svůj rajon a znal, někdy opravdu osobně, lidi tam bydlící. Napadla mě otázka - znáte svého pošťáka/pošťačku? Přiznám se, že já už několik let neznám. Dříve jsem znala, ale střídá se to tady a hlavně, když budou prázdniny, očekávám, že se objeví pár brigádníků. A tady je možná "problém". Může mít takový "krátkodobý pracovník" ke svému rajonu vztah? Nezná lidi a hlavně ve městě je ani znát nemůže. Ale tak nějak to bude i v jiných povoláních. 
Z naší rodiny pracoval několik let u poštovního úřadu můj kmotr v Šumperku. Mám ještě fotku, jak jede v rozevlátém plášti na kole a veze plnou brašnu.  Nikdy jsme se spolu o poště nebavili, on pak už pracoval v rožnovské Tesle. Musel vypadat nějak takhle: 

 Jede, jede poštovský panáček (1949) | Galerie - Z filmu | ČSFD.cz

To  moje kamarádka z gymplu hledala po mateřské dovolené práci, kývla na nabídku dělat u nich v dědině doručovatelku. Jinou práci v místě bydliště tam neměla a při malých dětech z toho jejich "zapadákova" dojíždět do města nechtěla. Tak jsem přes ni poznala i tu práci "pošťačky na dědině". 

 (ilustrační snímek) 

V zimě - v létě, ať pražilo slunce nebo byl liják, vždy musela ujít v tom jejich opravdu kopcovitém terénu těch svých - už nevím přesně kolik - kilometrů, až později si na to obstarala kolo. Tak se stále nabitější poštovní kabelou, protože přibývalo letáků a různých firemních nabídek, rajtovala na kole a kolikrát spadla, takže stále plno modřin, protože tam jsou spíše chodníčky, mnohdy mezi poli, kde jsou často domy dost daleko od sebe. Lidem, většinou těm starším, nenosila jen psaní, ale i noviny a časopisy, podávala sportku, zařizovala jejich záležitosti ohledně Poštovní spořitelny, nosila důchody a některým občas i léky, když nikoho neměli... V době před svátky zase chodila po chalupách prodávat vánoční a velikonoční pohlednice, i známky, aby ty jejich "babičky a dědové" nemuseli do města. Už věděla, kam se do vrátek dostane snadno a kde musí dát pozor na vrčícího psa. Později sice dostala poštovní auto k rozvozu, ale do některých lokalit se nedostali, tak někde na rozcestí byly zřízeny modré uzamykatelné schránky.

Je fakt, že dnes se už klasické dopisy posílají asi minimálně, no, zkuste říct, kdy jste naposled psali ten klasický dopis "kamarádce, tetě atd."? Myslím, že i posílání klasických pohlednic (z dovolené, Vánoce, Velikonoce) se hodně omezilo, když budu konkrétní, já pravidelně posílám 4 pohlednice toho druhu (slovy čtyři kusy) lidičkám, které více potěší ta "kartička" než nějaká SMS. A pošlu to nejméně týden před svátky, nebudu si pak stěžovat, že to adresát nedostal včas.

Čeho však využívám, je balíková služba. Po počáteční nedůvěře nakupovat na internetu jsem zjistila, jak je to výhodné a Česká pošta má na tom svůj podíl. Myslím, že hlavně v době covidové karantény hodně lidí využívalo tyto internetové nákupy a člověk si může vybrat v klidu a kdy má chuť a čas. Určitě to znáte a není to pro vás nic nového, ale nevím jak vy,  já si už volím dopravu jen Českou poštou - balík do ruky. 
 
Samozřejmě u internetového obchodu uvádím svůj e-mail i telefonní číslo, což doručení hodně urychlí a zjednoduší. Takže mám okamžitou zprávu, kdy ČP převzala zásilku pro mne - zprávu zasílají formou SMS i e-mailem. Tak si mohu vybrat, jak chci být informována a  celou dobu ji mohu sledovat. Vidím tak např. symbol poštovního auta nebo to, že balík je už na dodací poště. To je známka, že toho dne bude zásilka doručena. Ráno dostanu SMS, že dnes bude pošta balík doručovat a je tam i kontakt na řidiče, se kterým je možno se domluvit. Tohle dříve nebývalo. No uznejte, na tohle si stěžovat? 
 
 Rohožka pro pošťáka - jsem doma 40x60 cm
Mám několikaletou zkušenost s doručováním balíků a většinou jsou od odeslání doručeny do druhého dne. Naposledy jsem obdržela balík v pondělí, byl odeslán v pátek  24. 6. a zásilku jsem obdržela v pondělí 27. 6. v 11 hodin (o víkendu se balíky vozí jen v předvánoční době). Takže opět spokojenost. 👍
Pokud jsem několikrát doručené zboží vracela (nebo jen část zboží), uvedla jsem na podacím lístku telefonní číslo a už následujícího dne jsem měla zprávu, že zásilka je na místě. Někdy dříve než za 24 hodin. 
A že je pošta drahá? ... Prosím vás, co je v dnešní době levné? Zkusím pár příkladů různého charakteru:
 
Lanovka: Nedávno jsme byli v Jeseníkách a lanová dráha Ramzová - Šerák - Ramzová (tam a zpět) činí 440,- Kč/osobu. Máte-li s sebou psa, za něj je 50,- Kč jeden úsek, úseky jsou celkem čtyři, takže celkem 200 Kč. A velikost psa je omezena do kohoutku 35 cm, takže nejlepší je mít trpasličí plemeno v tašce. Tak počítejte se mnou. Jste dva a jedete lanovkou s psíkem. Vyjde vás to svezení lanovkou na 1080 Kč a to jste si nahoře v chatě ještě nic nedali. Dobrá cena, co říkáte? 
 
Zubař: Připadají vám ceny za plomby a zubní náhrady, ošetření jako "lidové"? Tam to jde do tisíců. A stěžuje si snad někdo? Ne, protože jak známo, tisíce lidí u nás jsou bez zubaře. Tak každý, kdo ho má, je vlastně šťastlivec. Ostravská lékařská fakulta obor stomatologie v září neotevře. 

Třešně: Ano, ovoce oblíbené a rozšířené už za našich babiček a kdo nemá třešni v zahradě, musí si koupit. Dnes v Globusu bylo kilo třešní za 160,- Kč. Je to výhodná cena na bublaninu nebo na kompoty, pravda? 
 
Benzín: Víme všichni, kdo jezdíme autem, jak ceny pohonných hmot letos narostly. A odstavíte auto nebo budete jezdit dál? Sice se o tom dost často mluví v televizi, ale nějaké výrazné řešení nelze očekávat. Stejně na ty výlety a dovolené, někdo do práce, budeme jezdit dál, pokud je možnost a nějak to zvládáme.
 
Tak si odpovězme: Je v současné době "pošta" drahá? Pokud si odpovím ANO, mohu omezit své zásilky na minimum a "zbytečné" neposílat. Mohu pozdrav k Vánocům poslat e-mailem nebo SMS. Nechci-li platit poštovné při internetovém nákupu, mohu jít nakoupit do kamenného obchodu a nebudu si "stěžovat" na doručování balíků. Prostě naše životní náklady stouply, ale některé bereme jaksi "samozřejměji". Ještě dodám, že co pamatuji, nikdy se mi žádná zásilka posílaná poštou neztratila, tedy nevím o tom. Ale je pravda, že bydlím ve městě, kde je i dojezd poštovního auta bez problémů a schránku máme všichni čitelně označenou.
 
V den, kdy naši žáci dostávají vysvědčení - moje známka pro Českou poštu: 1

Jakou známku podle školního hodnocení byste pracovníkům a naší poště dali/y? Děkuji za zdůvodnění.

Zdroj: obrázky internet

úterý 28. června 2022

Příběhy slavných značek: Kolo Favorit

 

Je léto a hned se vidí, kolik cyklistů u nás máme. Původně se naše nejslavnější značka kol měla původně jmenovat Borec. Pro pamětníky nebo fandy je tady video: 
 

Vlastnit kolo značky Favorit býval za socialismu sen mnoha kluků. Jeho příběh ale začal o mnoho let dřív.

V roce 1910 si dva kamarádi, pánové Ambros Swětlik z Opavy a Heinrich Kastrup z Německa, založili v Chebu továrnu na výrobu kol. Název pro ni vymysleli o čtyři roky později. Firma je založena  pány Ambrosem Swetlikem a Heinrichem Kastrupem, firma nese název Es-Ka (Swetlik-Kastrup) z Chebu společně s Františkem Heringem. Montovala se zde kola značky Tripol ze součástek chebské Es-Ka.

Byl hlad po kolech

Tou dobou prodává František Hering z Rokycan kola významných evropských výrobců a sní o tom, že jednou bude vyrábět svoje vlastní. Otevírá si tedy Sportovní závod na opravu a stavbu velocipedů. Jenže přichází první světová válka, poptávka po kolech klesá, a pan Hering musí zavřít krám.

Všechno se změnilo po válce, kdy byl naopak po kolech velký hlad, a panu Heringovi se začala otevírat cesta k uskutečnění jeho snu. Na počátku 20. let si otevřel vlastní dílnu a začal s výrobou kol. Tou dobou chtěli zvýšit výrobu i Swětlik s Kastrupem.

Rokycanům vládnou velocipedy

A tak se všichni tři spojili a v roce 1922 vznikla v Rokycanech továrna, která o něco později dostala název „Tripol-Hering a.s., továrna na velocipedy“. Montovala se v ní kola značky Tripol ze součástek chebské Esky. Majitelé se ale časem nepohodli, po 12 letech se firma rozpadla a každý si šel po svém.

Eska si v Rokycanech postavila novou výrobnu a svým kolům ponechala název Tripol. František Hering koupil původní areál a začal vyrábět konkurenční kola značky Velo-Tudor. Od té doby v Rokycanech vyráběly kola továrny hned dvě. A obě prosperovaly, protože o jejich výrobky byl mezi válkami obrovský zájem.

Jedno město, dvě značky

Po znárodnění veškerého průmyslu včetně drobných podnikatelů bylo „shora“ rozhodnuto, že kola se v Rokycanech budou vyrábět i nadále. Montovala se cestovní kola Tripol a Tudor, ale na spadnutí byla už i produkce kol závodních.

Rodila se totiž tradice Závodu míru, pro jehož první ročník se musela kola dovézt z ciziny. Závod míru se stal největším amatérským etapovým podnikem na světě.

Závod míru s Borcem

První rokycanské kolo pro Závod míru s přehazovačkou a čtyřkolečkem vážilo 9,5 kg. V roce 1950 jich v Rokycanech vyrobili necelou dvacítku. A jak se měla nová sportovní kola jmenovat? No přece Borec. To navrhovali z ministerstva.

"Chceš-li poznat, co je dřina, kup si kolo Ukrajina. Chceš-li letět jako šíp, kup si kolo Favorit!"

Z výstavy Fenomén Favorit v Národním technickém muzeu

V roce 1950 byla vyrobena první série 15 závodních kol pro reprezentaci, název měl být Borec. Roku 1951 navrhl tehdejší ředitel Josef Bochníček značku Favorit. Výroba této značky začala v roce 1951. V roce 1953 vznikl odloučením z Eska, n.p. samostatný podnik Favorit, n.p. ale již v roce 1958 je včleněn zpět.

Kolo olympionika Jiřího Dalera z olympiády v Tokiu 1964