KALEIDOSKOP podle Hanky : května 2024

Na staré fotografie měst mají své kouzlo. Tak které vybrat, aby se většina zorientovala? Fotografie si rozklikněte. Doplnila jsem to krátkým textem. Získat srovnávací fotografii stejného místa není vždy snadné. Možná se někdo diví, že popisuji místa, která zná každý. Většinou asi ano, nepočítám Pražáky, ale je to i pro ty, kteří nemají Prahu zrovna "za humny". I ten, kdo tam může být často, může mít zkreslený pohled, že to přece "musí každý znát". Přátelé, nemusí..., ti, kteří tam nebyli třeba pár let, někdo vůbec, na některá místa prostě zapomněli. 😃

Nejvýznamnější český katolický kostel a dominanta Pražského hradu. Výstavba trojlodní gotické katedrály byla započata r. 1344. Objekt byl slavnostně dokončen r. 1929.

Monumentální barokní stavba s mohutnou kopulí, která spolu s malostranskou věží a zvonicí, tvoří dominantu Prahy, stojí uprostřed někdejšího rynku. Na výzdobě mimořádného interiéru se podíleli nejvýznamnější soudobí mistři - Kryštof Dienzenhofer, Kilián Ignác Dienzenhofer, Jan Hennevogel, Jan Lukáš Kraker, Ignác Platzer a Karel Škréta.

... a srovnávací foto Josef Balek:

Nejznámější pražský most se 16 oblouky a 30 sochami je 516 m dlouhý a 9,5 m široký. Do roku 1870 označovaný jako Kamenný nebo Pražský most nechal postavit císař Karel IV. Základní kámen položil 9. 7. 1357 v 5:31 na místě povodní zničeného Juditina mostu. Stavitelem byl Petr Parléř.

Most nese jméno Svatopluka Čecha. Jde o největší secesní mostní konstrukci v České republice. Svou délkou 169 m je ale v Praze nejkratším. Dokončen byl v roce 1908. Most se skládá ze tří oblouků s různým rozpětím. Obzvláště kvalitní umělecké výzdobě vévodí čtyři 17,5 m vysoké sloupy se sochami géniů. Na pilířích jsou pak umístěny bronzové sochy světlonošů a šestihlavých hyder.

Novorenesanční budova Rudolfina od architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze byla postavena v letech 1876 až 1881. Jméno dostala po následníkovi rakousko-uherského trůnu, korunním princi Rudolfovi. V roce 1884 byly vnitřní prostory upraveny na koncertní síň. Po vzniku samostatného Československa patřila budova Národnímu shromáždění (Parlamentu). Dnes slouží především České filharmonii jako Dům umělců.

Národní divadlo bylo poprvé otevřeno v roce 1881. Autorem návrhu byl architekt Josef Zítek. Na výtvarné výzdobě se podíleli významní čeští umělci 19. století, jako např. Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek, Bohuslav Schnirch, atd.
Novorenesanční budova vyniká honosnou vnější a vnitřní výzdobou, především bohatým zlacením.

Staroměstská radnice vznikla v roce 1338 jako sídlo samosprávy Starého Města Pražského. Tvoří ji komplex několika budov, které byly postupně připojeny do jednoho celku. Jednu z nejstarších částí tvoří 69,5 metrů vysoká hranolová věž s arkýřovou kaplí a proslulým orlojem.

Za Pražského povstání na konci druhé světové války v květnu 1945 sloužila Staroměstská radnice jako jedno z ústředí protinacistického odboje. V jejím bezprostředním okolí probíhaly boje mezi povstalci a německou armádou, což vedlo k velkým škodám. Požár vznikl při ostřelování radnice 8. května německými vojsky, pár hodin před podepsáním jejich kapitulace.

Staronová synagoga v Praze pochází ze 13. století a je tak nejstarší synagogou České republiky. Zároveň je i nejstarší dochovanou synagogou v Evropě.

Podle legendy je na půdě synagogy ukryto tělo golema - netvora, kterého vytvořil rabín Jehuda Liva ben Becalel. Golem prý zprvu dlouhá léta chránil židovské obyvatele Prahy před nespravedlností, ale pod vlivem nahromaděné energie začal bořit a ničit vše, co mu přišlo do cesty. Teprve jeho tvůrce mu mohl vyjmout šém, tím ho uklidnit a později zbavit života. Golemovo tělo pro jistotu ukryl na půdu synagogy. Zde jeho stopa končí.

Secesní budova Nové radnice pochází z let 1908-11. Reliéfy kolem hlavního portálu vytvořil Stanislav Sucharda, na sochařské výzdobě se podíleli Josef Mařatka a Ladislav Šaloun. Právě tady byly poprvé instalovány dva oběžné výtahy (tzv. páternostery). V současné době v budově sídlí Magistrát hlavního města Prahy.

Novorenesanční budova byla otevřena u příležitosti zahájení Jubilejní výstavy ve dnech 15.-18.5. 1891. Dávno předtím, konkrétně 15. dubna 1818, ale skupina osvícených šlechticů (především hrabě Kašpar Maria Sternberg, světově uznávaný paleontolog, a František Antonín hrabě Kolovrat–Libštejnský) podepsala provolání o založení muzea. Mezi další osobnosti, které se podílely na vzniku muzea, patřil historik František Palacký, botanici Tadeáš Haenke, Karel Bořivoj Presl a Jan Evangelista Purkyně nebo paleontolog Joachim Barrande a matematik Bernard Bolzano.

Prašná brána je pozdně gotická stavba na rozhraní ulice Na Příkopě a náměstí Republiky vedle Obecního domu. V bráně začíná Celetná ulice, která zde tvoří první část Královské cesty, která vede odtud až na Pražský hrad. Brána vznikla roku 1475 k reprezentačním účelům a nahradila Bránu svatého Ambrože, dostavena byla ale až na konci 19. století, v pseudogotickém puristickém stylu. Brána má výšku 65 metrů, vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 44 metrů a vede na něj 186 schodů.

Kamenný most pojmenovaný po Františku Palackém spojil Smíchov a Nové Město v roce 1878 a jedná se o třetí nejstarší dochovaný most v Praze. Po dokončení ho zdobily národní barvy, ty už do dnešních dnů nevydržely. Při výstavbě jeho pilířů bylo poprvé využito kesonové zakládání. Jeho délka je 229 m.

Klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl založen králem Karlem IV. v roce 1347 pro benediktiny, kteří měli posílit slovanské vztahy. Stal se centrem vzdělanosti, umění a slovanského písemnictví. Proto se mu říká Na Slovanech.
Fotografie je z doby před 2. světovou válkou, tak vypadal původně. Dnešní typická podoba betonových skořepinových křídel je ale výsledkem oprav v 50. letech 20. století. Ty proběhly poté, co v roce 1945 bomby při leteckém náletu zničily většinu kláštera, včetně mnoha nástěnných maleb.

Silniční tunel pod Vyšehradskou skálou byl vybudován v letech 1903–1905. I přes svou nevelkou šířku je určen pro silniční a tramvajovou dopravu a také jím vede chodník pro pěší a cyklisty. Délka se uvádí 35 m.

Barrandov je čtvrť na jihu městské části Praha 5 v katastrálním území Hlubočepy, ležící na skále nad levým břehem řeky Vltavy. Čtvrť je známa filmovým průmyslem a filmovými ateliéry ve staré části. V současné době nepřístupný objekt někdejší vyhlídkové restaurace na Barrandovských terasách, jehož součástí je i vyhlídková věž. Restaurace vznikla v roce 1929 zároveň s vilovou čtvrtí, na vzniku se podílel Václav Havel (otec bývalého prezidenta).

Průmyslový palác od autorů Františka Prášila a Bedřicha Münsbergera je ústřední budovou Výstaviště, které vzniklo jako výstavní areál pro Zemskou jubilejní výstavu.
V letech 1952–54 byl palác zrekonstruován podle projektu Pavla Smetany a přejmenován na Sjezdový palác.
Nejvyšší bod budovy, kde se pořádají různé akce a výstavy, je věž s hodinami, měřící 51 m.

Bývalý Wilsoňák, kam spousta lidí přijede, my tady končíme. Asi netřeba moc představovat.

Fantova budova, pojmenovaná podle projektanta J. Fanty, byla pro svůj vzhled nazývána "zámecké nádraží". Už od pohledu je to secese a otevřeno to tady bylo r. 1909, takže ještě "za císaře pána".

V kopulovitém vestibulu spatříte výzdobu od sochařů F. Kraumana, J. Pikarta, B. Šimonovského a malíře J. Fröhlicha. Dvě věže jsou zdobené alegorickými plastikami Stanislava Suchardy a Hanuše Folkmanna včetně soch Géniů držících zeměkouli, které vytvořil Č. Vosmík. V nádražní hale je spousta restaurací a obchodů.