Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

pondělí 25. září 2023

Kalendárium z Moravskoslezska: Měsíc září

 

 Tři události celorepublikového významu:

14. září 1884 – Vznik Pohorské jednoty Radhošť, prvního československého turistického spolku.

24. září  1815 – Po řadě neúspěšných pokusů proběhla ve Stromovce první zkušební jízda českého parovozu Josefa Božka, první tohoto druhu na kontinentě za přítomnosti veřejnosti.

30. září 1975 – Začal unikátní přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě.

  https://img.obrazky.cz/?url=b9380eb9d32d17a9&size=2 

Vybrané události za měsíc září z Moravskoslezského kraje:

1. září 1880


Dne 1. září 1880 se "před šestou hodinnou ranní" na vlakovém nádraží v Přívoze sešlo velké množství lidí, hornické kapely ale i školní děti, aby viděli císaře Františka Josefa II., který si v Ostravě udělal krátkou zastávku při cestě do Haliče, Bukoviny a Uher. Císař byl nečekaným uvítáním mile překvapen a německy i česky odpovídal na dotazy shromážděných obyvatel. Při této příležitosti přislíbil, že v brzké době vykoná v Moravské Ostravě řádnou návštěvu. Tento slib císař splnil 20. října téhož roku. 

3. září 1936

Ve čtvrtek 3. 9. 1936 došlo v časných ranních hodinách na Jámě Trojice ve Slezské Ostravě k mohutnému důlnímu otřesu, v jehož důsledku byli na 11. patře ve sloji Adolf zasypáni čtyři horníci. Naděje na jejich záchranu byla od počátku velmi malá, vzhledem ke značnému množství uvolněného uhelného prachu a důlních plynů byla těla obětí vyproštěna až po dvou dnech. Pohřeb mrtvých horníků byl vypraven v neděli 6. září z budovy hasičské zbrojnice u Jámy Trojice do krematoria v Moravské Ostravě, urny s popelem poté uloženy do společného hrobu na slezskoostravském hřbitově, který toto tragické důlní neštěstí připomíná dodnes.

https://g.denik.cz/57/4f/hornicke-hroby-ba201701_denik-630-16x9.jpg 
Hrob horníků (Antonín Vylegala, Antonín Olšar, Frant. Káňa, Jan Kůrka) na slezskoostravském hřbitově navštěvuji pravidelně.

4. září 1898

Dne 4. 9. 1898 se v Národním domě v Moravské Ostravě (dnes Divadlo Jiřího Myrona) konala slavnostní první výstava a ochutnávka piva z Českého akciového pivovaru (dnešní Ostravar). Mezi ostravskými Čechy šlo o významnou událost, neboť zdárné uvedení pivovaru do provozu bylo velkým úspěchem místních představitelů české národní politiky v hospodářském boji s německou a německo-židovskou buržoazií a jejím kapitálem. Slavnosti se účastnili čelní představitelé české části ostravské společnosti, z nichž mnozí byli současně akcionáři a někteří též členy správní rady pivovaru, i zástupci firem podílejících se na jeho výstavbě. První sládek František Hörbinger, pocházející z Radnic na Plzeňsku, vařil tehdy čtyři druhy piv: březňák, klasický ležák, speciální pivo Královské (světlý ležák plzeňského typu) a tmavé pivo Ostravský havíř.

6. září 1887

Dne 6. září 1887 se na moravskoostravské radnici konala schůze vodní komise. Jednalo se o zřízení nového vodovodu v Moravské Ostravě, a sice z pramenů v údolí Ostravice u Hrabové, odkud měla voda vést litými železnými rourami do Moravské Ostravy. Tento projekt se neuskutečnil, stejně jako vybudování velkého skupinového vodovodu pro celou ostravskou průmyslovou oblast, který by byl zásoben vodou z přehrady v Beskydech. Projekt vypracovala pražská firma Korte & Comp., která však náklady odhadla na 10–12 mil. zlatých. To samozřejmě nebylo v silách Moravské Ostravy, a protože o účast neprojevili zájem ani zástupci průmyslu, ani sousední obce, realizace nepřipadala v úvahu. Na delší dobu odstranil problémy se zásobováním pitnou vodou až městský vodovod z Nové Vsi, uvedený do provozu v roce 1908 nákladem 850 000 korun.

8. září 1902

V poslední sletový den České obce sokolské v Moravské Ostravě 8. září 1902 došlo k incidentům mezi jejími účastníky a ostravskými Němci. Několik Sokolů bylo na Nádražní ulici u hostince U Dlouhých v Přívoze a u přívozské železniční stanice zraněno. Německá zvůle nabyla takového rozsahu, že v říjnu 1902 o tomto počínání podali poslanci Reichstädter  a Pražák v rakouském parlamentu pilný návrh na prošetření. 

 
Slet sokolstva na Ostravsku Pamětní spis Ostrava

14. září 1939

Mnoho obyvatel Ostravy uctilo druhé výročí úmrtí prezidenta T. G. Masaryka vystavováním jeho portrétů, bust a rozsvícených svíček za okny bytů a ve výkladních skříních obchodů. Tento protest proti okupačnímu režimu se uskutečnil i přes zákaz úřadů. V té době již bylo zakázáno nošení symbolických čepic "masaryček", sokolských odznaků, trikolór apod. Blížilo se výročí vzniku republiky, jehož oslavy byly rovněž přísně zakázány.

15. září 1879

Byla otevřena židovská synagoga v Moravské Ostravě. Židovská náboženská obec v čele s předsedou Markusem Strassmannem mohla představit svým souvěrcům a ostravské veřejnosti první ostravskou synagogu postavenou v maurském stylu na Pittlerově ulici (dnes Zeyerova). Synagoga díky své poloze v centru města, velikosti (pojala až 600 věřících) a svému významu, byla později označována jako hlavní nebo centrální. V noci z 12. na 13. června 1939 byla synagoga nacisty vypálena.

18. září 1942

Dne 18. září 1942 byl z Ostravy do Terezína vypraven první ze čtyř transportů Židů. Židovští obyvatelé Moravské Ostravy byli postupně podle čísla transportu shromážděni v obecné škole v Přívoze (dnes střední škola v ulici Na Mlýnici) v relativní blízkosti nádraží. Do každého ze čtyř transportů bylo zařazeno 860 osob. Zářijové terezínské transporty roku 1942 prakticky znamenaly zánik židovské náboženské obce v Moravské Ostravě. Ještě v roce 1945 byl z Ostravy vypraven poslední transport, v němž bylo deportováno 53 osob ze smíšených manželství. 

Transport Židů z Ostravy a památník transportu - První transport odjel z ostravského hlavního nádraží v Přívoze 18. září, další pak 22., 26. a 30. září 1942. Své město Ostravu v nich musely většinou navždy opustit bezmála tři a půl tisíce obyvatel židovského původu.

23. září 1918

Před zeměbraneckým soudem v Moravské Ostravě se 23. září 1918 konalo přelíčení se šesti horníky jámy Louis ve Vítkovicích, kteří byli obžalováni pro zločin vzpoury. Dopustili se jí tím, že 9. září vstoupili do stávky. Na svou obhajobu uváděli, že je do stávky vehnal hlad. Poukazovali na to, že na sobě mají poslední šaty, vše ostatní museli prodat, aby nakoupili trochu jídla pro své děti. Přes účinnou obhajobu advokáta dr. Zikmunda Witta byli odsouzeni na 8 měsíců těžkého žaláře. Při přelíčení se ukázalo, že jejich denní mzda činila 5,50 až 7,50 korun, což při tehdejších cenách potravin nemohlo stačit k přežití.

Důl Louis v Ostravě, později Důl Maršál Jeremenko

25. září 1935


V článku ze dne 25. září 1935 přinesl Ostravský večerník znepokojivou zprávu o řádění zlodějů a vandalů v Hrabůvce (městská část Ostravy). Objektem zájmu těchto nekalých živlů se stala budova fary, kde neznámí pachatelé odcizili faráři P. Rudolfu Kvapilovi 45 l vína v hodnotě 650 Kč. Aby zloději mohli lup odnést, odcizili cestou rolníku Jindřichu Sobkovi ze dvora trakař za 75 Kč. Na hřbitově poničili vandalové čtyři pomníky v majetku občanů Hrabůvky a odnesli si 8 bronzových svítilen v celkové hodnotě 860 Kč. Foto: Dobový pohled na faru s kostelem v Hrabůvce

27. září 1919

Dne 27. září 1919 rozhodla Nejvyšší dohodová rada v Paříži o provedení plebiscitu na Těšínsku poté, co mezi Polskem a Československem došlo ke krátkému ozbrojenému konfliktu o toto území. Obě soupeřící strany ustanovily své vlastní plebiscitní komise, přičemž ta československá sídlila na slezskoostravské radnici. Jejím úkolem bylo propagačně působit na obyvatelstvo těšínského Slezska tak, aby se v co možná největším počtu vyslovilo pro příslušnost k Československé republice. Na obou stranách nezůstalo však jen u horlivé agitace, docházelo stále častěji ke krvavým násilnostem, které hrozily přerůst v novou válku. Dohodové mocnosti proto nakonec rozhodly 28. července 1920 o rozdělení celého území bez plebiscitu v hranicích, které odpovídají dnešnímu stavu.

27. září 1998

Dne 27. září 1998 ukončila akciová společnost Vítkovice po 162 letech výrobu surového železa ve vysokých pecích. Tento krok, spolu s ukončením těžby uhlí na území města v roce 1994, výrazně změnil tvář Ostravy a bezesporu významně přispěl ke zlepšení životního prostředí. Zároveň však otevřel diskusi o tom, jaký bude další osud „ostravských Hradčan“, tvořených panoramatem vysokých pecí, a v podstatě i celé vítkovické dolní oblasti. Navrhovaná řešení byla velmi rozdílná, od plošné demolice po kompletní zachování celého areálu. 

Ostravské Hradčany
28. září 1580

Dne 28. 9. 1580 vydal olomoucký biskup Stanislav Pavlovský moravskoostravskému cechu kožešníků a blanařů nový cechovní řád, jelikož starší regule zničil požár. Některá jeho ustanovení se nesla ve výrazně protireformačním duchu. Členové cechu byli povinni účastnit se církevních procesí, navštěvovat kostel o nedělních bohoslužbách, účastnit se každoročně zpovědi a přijímání. Cech musel mít vlastní korouhev a svíce. Každý mistr při přijetí do cechu prokazoval manželský původ, zachovalost a řádné vyučení řemeslu. Podmínkou bylo také vykonání díla: vyhotovení blán ze sta králíků a kožichu ze tří skopových kůží. Nový mistr měl být ženatý, v opačném případě mu bylo nařízeno do čtvrt roku se oženit. Pokud tak neučinil, nesměl řemeslo vykonávat a navíc musel vždy po čtvrt roce mistrům dát achtel (přibližně 6,7 l) piva. Učeň při přijetí do cechu zaplatil mj. rovněž achtel piva, jeden zlatý cechu a šest zlatých přímo mistrovi, u kterého se učil. Zajímavé je ustanovení, jež zakazovalo hanění práce jiného mistra pod trestem čtyřtýdenního vězení.

29. září 1667

 

Dne 29. září 1667 byla vydána instrukce rychtáři města Ostravy. Tato pravidla byla vyhlášena před celou obcí a dávala rychtáři poměrně široké pravomoci v oblasti udržování veřejného pořádku na jedné straně a na straně druhé měla mít výchovný charakter, aby „lid obecný dobrým obyčejům navykl“. Samotnému rychtáři se ukládalo, že se musí chovat střídmě, příkladně a důstojně reprezentovat svou funkci. K jeho povinnostem patřilo též dohlížet na kvalitu pekařských výrobků, na správné míry a váhy, dohlížet na noční klid a pořádek atd. Závěrečné paragrafy instrukce se týkaly dodržování nezbytných hygienických pravidel, zákazu zakládat smetiště a povinnosti všechny nečistoty vyvážet za město. 
Zdroj: internet a www.ostrava.cz

neděle 24. září 2023

Slovácký rok - Kyjov 2023, III. část

 

Pokračování krojovaného průvodu 12. srpna 2023 v rámci Slováckého roku v Kyjově. II. díl je ZDE





















































Pokračování

Toulky českou minulostí

Kalendárium z Moravskoslezska: Měsíc září

    Tři události celorepublikového významu: 14. září 1884 – Vznik Pohorské jednoty Radhošť , prvního československého turistického spolku. ...