Sebeobrana: Jak se zachovat při napadení, zda se tahat o kabelku, jak zacházet s pepřovým sprejem

 

V dnešní nebezpečné době si nikdy nemůžete být jisti, kdy se budete muset bránit útoku. Není to jen útok slovní nebo nějaká rozepře, do které se můžeme dostat. Vynecháme napadení psem, k čemuž také může dojít, dnes jde o člověka jako pachatele. Někdo použije jednoduché chvaty a tak se může útočníkovi ubránit. Jenže toho je spíše schopen člověk trénovaný. Důležité především je, zachovat v takových chvílích chladnout hlavu. To se snadno řekne, když reagujete na reálné situace. 

Odborníci radí pokusit se kritické situaci vyhnout. "Žena asi nezamíří přímo do hloučku opilých lidí v parku. Pokud už v té situaci jste, snažte se utéct nebo je verbálně ukecat".

Je třeba vědět, že útočník má před svou případnou obětí určitou psychologickou výhodu, jelikož ví, jak si bude počínat a využívá momentu překvapení. Nejčastějšími jsou útoky zezadu, rdoušení, objetí, úchop za prsa, útok nožem apod.

Podle Záchranného kruhu bezpečí: Jak si tedy poradit v případě napadení?

• má-li útočník zbraň, pro záchranu vašeho života mu raději neodporujte a vše co chce, mu odevzdejte
• je-li útočník neozbrojen, zvažte rychle své možnosti a snažte se bránit nebo utéct
• rozhodnete-li se pro fyzickou obranu, jednejte rozhodně, razantně abyste útočníka donutili upustit od svého jednání. Je dobré znát některé základní hmaty a chvaty, které lze při sebeobraně použít
• je-li útok opravdu nebezpečný, nebojte se v sebeobraně útočníkovi ublížit, způsobit mu zranění, v krajním případě ho usmrtit. Nutná obrana je proti útočníkovi zákonem povolena. Obrana ale nesmí být nepřiměřená způsobu útoku
• k obraně použijte kabelku, klíče, kamení, deštník, spreje a jiné předměty
• víte-li že šance se ubránit je malá, nikdy nevyhrožujte útočníkovi, že jeho jednání nahlásíte na policii
• některé útočníky můžete zastrašit tím, že začnete silně křičet
• odvrátit anebo zdržet útok agresora můžete, uděláte-li něco nečekaného. Místo volání o pomoc zakřičte např. „HOŘÍ“, „HURÁ“, snažte se předstírat mdloby, hysterický záchvat, vyvolejte u sebe zvracení, mějte u sebe píšťalku a začněte na ni pískat a pokud na to máte, začněte s útočníkem mluvit – nabídněte mu například, že půjdete společně k vám, snažte se na něj působit a jeho úmysl mu rozmluvit 
• využijte překvapení útočníka a utečte
• vždy si všímejte vzhledu útočníka kvůli případné identifikaci
• volejte na tísňovou linku 158 a pamatujte, pokud přepadení nenahlásíte, může být brzy obětí někdo další, nebo opět vy.

  Vracíte se sami v nočních hodinách domů – z návštěvy, kina, divadla, práce – cestou přemýšlíte o svých zážitcích, radostech, starostech a vůbec nevnímáte, že vás někdo sleduje, má zlé úmysly a že vám hrozí nebezpečí.

  Ano, taková situace bohužel může nastat, může se stát komukoliv i vám, že vás někdo přepadne a vy se nedokážete ubránit.

  Proto, aby váš pohyb po ulicích byl více bezpečný, držte se těchto rad:

• vyhýbejte se opuštěným, neosvětleným místům. Choďte ulicemi, kde je větší frekvence lidí
• noste u sebe prostředky, které lze použít při sebeobraně (spreje, paralyzér, píšťalku, klíče apod.)
• pamatujte si čísla tísňového volání – 112, 158, 156, 155, 150
• máte-li pocit, že vás někdo sleduje, snažte se co nejrychleji dostat na místo, kde je více lidí
• při návratech v nočních hodinách si předem zajistěte raději doprovod spolehlivou osobou, nebo se domů nechte odvézt
• dávejte pozor na svou kabelku, klíče apod. Chce-li vám někdo kabelku ukrást, nebraňte se za každou cenu. Zdraví a život je přednější než peníze
• při vstupu do domu se pozorně rozhlédněte a nevcházejte tam s někým neznámým. S neznámým člověkem nejezděte ani ve výtahu
• odmítněte doprovod nabízený neznámým člověkem. Jeho ochota může být pouze záminkou k tomu, aby vás okradl či se vůči vám zachoval ještě hůř
• vyhněte se čekání na liduprázdné zastávce hromadné dopravy (zvážit)
• přidružte se k důvěryhodným lidem, kteří cestují stejným směrem (zvážit)
• v prázdném autobusu, tramvaji, apod. si sedejte co nejblíže k řidiči, ve vlaku nezůstávejte sami v kupé 
• I při schůzce s neznámou osobou můžete být ohroženi.
• zvažte přijetí pozvání na pochybné akce, které vzbuzují byť jen malé podezření
• neseznamujte se s cizími lidmi pod vlivem alkoholu nebo omamných látek a alkohol nebo jiné nápoje konzumujte pouze tehdy, přinese-li vám je obsluha podniku
• pokud se na schůzku rozhodnete jít, nahlaste svým blízkým, známým, kam jdete a kdy se nejpozději vrátíte
• nebuďte důvěřiví a nesdělujte cizím lidem soukromé informace
• na schůzku s neznámým člověkem nikdy nechoďte na osamělá a neznámá místa ani s ním nenasedejte do vozidla
• zajistěte si bezpečný návrat domů – doprovod příbuzného, známého, taxislužba, apod.

***

Co vše rozumíme pod pojmem sebeobrana, co se zvládneme sami naučit či jak řešit určité modelové situace, probereme s instruktorem sebeobrany a emeritním důstojníkem Policie ČR René Kaniokem. Zapněte si poslech:

 

 

Zdroj: ostrava.rozhlas.cz, zachranny-kruh.cz

Když někdo vybere zesnulému úspory ještě před dědickým řízením

 

Končí měsíc, na jehož začátku jsme prožili Dušičky. Většina návštěvníků hřbitova šla a na Vánoce zase nasměruje své kroky za svými rodinnými příslušníky, kteří už léta sní svůj věčný sen, ale úmrtí některých je čerstvé. S tím je spojen i majetek zesnulého. Jde o dědictví. Myslím, že dnešní téma je aktuální stále. Přitom není vůbec radostné. 

Snad každý se už dostal do situace, kdy bylo nutné absolvovat pozůstalostní řízení, během kterého dojde k rozdělení dědictví a případných dluhů. Nejsem právník, snažila jsem se jen v kostce sesumírovat dostupné základy.

Zpronevěra (někdy také defraudace) je trestný čin definovaný v § 206 trestního zákoníku České republiky. Zpronevěry se pachatel (defraudant) dopustí, pokud si přisvojí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Trestná je i samotná příprava.

Řízení o pozůstalosti, které lidé znají také pod názvem dědické řízení, představuje jeden z několika druhů nesporných občanskoprávních řízení. Provádí se za účelem rozhodnutí o právních nástupcích zemřelé osoby, tedy o tom, kdo patří mezi dědice. V rámci tohoto řízení se také zjišťuje, zda po sobě zesnulý člověk zanechal nějaký majetek nebo dluhy, a dále i to, zda před smrtí sepsal závěť či dědickou smlouvu.

Snad každý z nás, kdo žije zodpovědně, spoří a má tedy "nějaké úspory". Jak s nimi pak nakládat? Říkáte si, že takové téma se na blog nehodí? Že není optimistické a vůbec není radostné? Někdo ho však možná i zažil. Zkuste si poslechnout audio, není to příliš dlouhé. Jde o zpronevěru dědictví.

 

Jde o případ mladé ženy, která po smrti své matky vybrala z banky její úspory, i když dědické řízení za účasti notáře zatím vůbec neproběhlo. A nás by mělo zajímat, do jakých problémů se může dostat do té doby bezúhonný pozůstalý.

 

Počítejte s tím, že  notář bude zjišťovat, jaké finanční prostředky byly na účtě ke dni úmrtí zůstavitele a pokud z účtu někdo vybral peníze, musí dědicům ale vyplatit podíl z toho, co na účtě bylo ke dni smrti zůstavitele. Pokud se obáváte nakládání s majetkem zemřelého, oslovte notáře, aby co nejdříve provedl soupis pozůstalosti nebo ustanovil správce dědictví, který bude dědictví hlídat.

Jak se vypořádají jednotlivé produkty

Stavební spoření – řídí se vlastním zákonem o stavebním spoření
Penzijní připojištění – buď osoba s nárokem na odbytné ve smlouvě, nebo klasické dědické řízení
Cenné papíry – běžná součást dědického řízení
Běžné účty a termínované vklady – čekají na dědické řízení, do té doby nadále samy fungují

Vyberte si, komu úspory připadnou U penzijního připojištění máte jako účastník smlouvy právo určit oprávněnou osobu. Pokud vám není lhostejné, co s naspořenými prostředky bude, tak práva využijte.

Podílové listy či akcie? Součást dědického řízení
V případě, že byl zemřelý investor a disponoval cennými papíry, musí tyto až do ukončení dědického řízení zůstat nedotčeny. Nevyplatí je žádnému z dědiců, i kdyby se jich dožadoval sebevíc.

 

Peníze na účtech či termínované vklady – někdy problém s dispozicí
Co se týče běžných nebo vkladových účtů, je třeba za jejich majitele považovat osobu, pro kterou peněžní ústav zřídil na základě smlouvy účet. Smrtí majitele účtu smlouva sama o sobě nezaniká. Nadále na účet mohou chodit peníze a nadále z něj mohou odcházet peníze například v důsledku trvalých příkazů uzavřených ještě za života zůstavitele anebo například souhlasu k inkasu.

Samozřejmě záleží na tom, zda měl zůstavitel dispoziční právo k účtu sám anebo k tomu pověřil ještě někoho jiného (například někoho z dědiců). Pokud ne, pak se k možnosti ovládat účet dostanou dědicové až děděním. Banka si bez ohledu na to dál účtuje poplatky v nezměněné výši. O něco jednodušší situaci má ten, kdo má k účtu zemřelého disponentské právo. Ani v tomto případě ale nemusí být tak úplně vyhráno. Záleží, jaké konkrétní úkony vám majitel účtu povolil. Obecně mohou disponenti provádět standardní platební transakce, vybírat nebo vkládat peníze, využívat platební kartu i internetové bankovnictví. Změny smlouvy – například rušení účtu ale mezi standardní disponentská práva nepatří.

Problém může nastat i tehdy, jestliže majitel účtu omezil vaši pravomoc pouze na dobu svého života – i takové nastavení disponentského modelu banky nabízejí. V takovém případě pro vás platí postup popsaný výš. Jestliže je k účtu zřízené disponentské právo omezené pouze po dobu života majitele účtu, má banka povinnost disponentské právo zrušit, jakmile se dozví, že majitel účtu zemřel. Jestliže majitel účtu takové omezení neurčil, můžete s účtem nakládat stejně jako dosud.

Zdroj: www.penize.cz, mujrozhlas.cz, internet, idnes,

Co dělat, když objevíte nebezpečnou věc ležící na zemi nebo v zemi

 

Nebezpečné věci na zemi nebo v zemi. Patří sem spadlé dráty elektrického vedení, odhozené plastové  láhve s neznámým obsahem, použité injekční stříkačky a také výbušniny z války.

Stalo se to určitě každému z vás, přijdete s dětmi na pískoviště a na zemi leží injekční stříkačka. Kdyby se s tím vaše hravé dítě poranilo, mohlo by v  tom horším případě vážně onemocnět. V dnešním pokračování seriálu budeme hledat odpověď na otázku co dělat, když objevíte nebezpečnou věc ležící na zemi nebo v zemi.   

Zdroj: ostrava.rozhlas.cz

Vydávají se za bankéře i policisty a okrádají důvěřivé lidi o úspory

 

Poslechněte si audio, kde uslyšíte, co se může stát. Dnes jde o peníze - vaše peníze.  

Podvodníci přišli s novým způsobem, jak lidi připravit o peníze. Zavolají klientům některé z bank s tím, že jsou jejich úspory v ohrožení. Po telefonu vystupují jako pracovníci banky a kriminalisté, kteří chtějí klientům pomoci. Nabídnou jim pomoc a způsob, jak peníze na účtech ochránit. Přitom ale nepozorné lidi o peníze připraví.

Doklad o identitě, který poslali podvodníci ženě z Frýdlantu, aby ji přesvědčili, že nejde o podvod.

Celý podvod začíná tím, že klientovi banky zavolá falešný bankéř a upozorní ho na to, že si na jeho jméno chtěl předchozího dne někdo vzít úvěr. Zděšený klient, který si o žádný úvěr nezažádal, na to upozorní a začne s domnělým zástupcem spořitelny celou věc řešit. Je předán dalšímu domnělému pracovníkovi banky, tentokrát z oddělení bezpečnostní služby. Ten ihned po telefonu začne činit kroky, aby klienta "ochránil".
Domnělý kriminalista také informuje o tom, že jde o rozsáhlejší podvod, kterému jsou na stopě a potvrdí, že jít si do banky tímto způsobem snížit možnost na další podvod jinde v souvislosti s klientovým účtem, je nejlepší řešení, které také doporučují. V případě, že úvěr klient dostane a vyzvedne si ho na pokladně České spořitelny, je instruován, aby ho zaslal obratem zpět přes vkladové místo. V ten moment klient přijde o peníze, protože je pošle na účet podvodníka.

Velmi častým, řekněme moderním podvodem těchto dní jsou falešné telefonáty bankovních úředníků, kteří vás upozorní na to, že se z vašeho konta ztrácejí peníze a poradí, co dělat, abyste zbytek peněz zachránili. Je to ale jenom finta, jak vás připravit o vaše peníze.

 

Duplikáty telefonních čísel

Podvodníci používají duplikáty reálných telefonních čísel. Takže když zavoláte na tato čísla zpátky, opravdu se vám ozve Česká spořitelna nebo třeba pražská policie, i když jiná, než je uváděna. Podvodníci také u osoby policisty použili reálné jméno policisty, byť pracuje na jiném oddělení. Ten osobně poté po pátrání potvrdil, že se tyto podvody dějí v současné době v extrémním počtu a že i přes osvětu jsou lidé často oběťmi těchto podvodníků".

Pro spoustu klientů, kteří jsou podobnými telefonáty překvapeni, může být obtížné se v problému zorientovat a vyřešit ho s chladnou hlavou. Klientům se  doporučuje, aby nereagovali na podezřelé telefonáty nebo výzvy k potvrzování úkonů, které sami neprováděli, aby nepřeposílali kódy z SMS zpráv a především s nikým nesdíleli důvěrné informace, přihlašovací údaje, hesla, údaje z platebních karet, PINy a podobně.

Velkou roli, kvůli které se lidé často nechají zmanipulovat, hraje to, že v podvodu figurují falešní policisté. Lidem na druhém konci „drátu“ prostě řeknou, že jim informaci potvrdí ještě policista, aby měli jistotu, že se je nikdo nesnaží podvést. Zavěsí a po chvíli se skutečně ozve člověk vydávající se za policistu. Přitom často zneužívá identitu skutečných policistů, kterou si vezme třeba z webových stránek nebo článků v tisku. To proto, kdyby si to ještě chtěl někdo ověřit. 

Skutečný policista by ale nikdy nevolal a nepřemlouval lidi, aby si převedli peníze na účet do jiné banky. Mezi oběťmi  nejsou jen ti z nezranitelnější skupiny -  čerstvě plnoletí či naopak senioři, ale například i třicátníci.

Vydávat se za bankéře je jeden z oblíbených způsobů útočníků, jak okrást svou oběť.

Policie řeší asi čtyři sta takových případů. Škody jsou v desítkách milion korun. Hlavní rada zní: nenechte se volajícím vystresovat a klidně si hovor ověřte například zavoláním na oficiální linku banky, nebo zajděte přímo na její pobočku.

Banky navíc nikdy po klientech nechtějí údaje o platební kartě nebo převádění peněz na kryptoměnové účty.

Zdroj: A. Kubica, denik.cz

Podvodník sliboval opravy hrobů a vybíral zálohy

Dnešní téma nějak časté nebude, ale jsem přesvědčena, že i toto na blog patří.  Ať si to připustíme nebo ne, týká se to každého. 

Máte na starosti hrob nebo dokonce hroby? Není to otázka jen tak, píši z vlastní zkušenosti. Starám se a vlastním dva hroby na různých hřbitovech. Není tomu tak dlouho, kdy jsem se starala (i s oplácením hrobového místa) o tři hroby. Na hřbitov (obecně) chodím od dětství docela ráda, k tomu mě vedla babička a jak vidět, povedlo se jí to. Nejsem zastáncem názoru, že děti by se na hřbitov brát neměly, kvůli jakémusi traumatu. 

Pokud člověk chce mít místo odpočinku našich předků v pořádku, patří k tomu i péče o náhrobek, správně řečeno o hrobové místo. Není to vždy jen umytí pomníku, zakoupení kytičky či běžná oprava písma nebo přebroušení kamene. Kdo přinese "jen svíčku", často si neumí představit, co vše to obnáší. Náš ústřední hřbitov je prý už 100 let největší v oblasti Slezska, protože je na Slezské Ostravě. Je částečně poddolovaný a tak se poklesy projeví na křivě stojícím náhrobku (něco jako známý šikmý kostel) nebo na rozkládajícím se rámu. Podle toho poznáte, jak ta zem "pracuje".  Tohle člověk neopraví svépomocí, je třeba se obrátit na odborníka. Ne, že by nebyli, člověk je až překvapen, kolik "kameníků" máme 😯. Někdy vás osloví přímo na hrobě, předají svoji vizitku nebo ji najdete v lucerničce. Mnozí se doslova vnucují, aby měli zakázku, naslibují vám hory doly. Takových jsem zažila už dost. Jenže jak poznat, že je to skutečný kameník a ne podvodník? Osobně to řeším tak, že zajdu přímo do kamenictví (na tom menším hřbitově znám kameníka osobně) nebo do jejich kontaktní kanceláře. Jemu věřím. Podvodníků je dnes celá řada a mnozí se neštítí parazitovat na smutku pozůstalých. Pojmy jako pieta, úcta, čestné jednání  nebo ohleduplnost a takt jim jsou na hony vzdálené. Na hřbitovní správě našeho největšího hřbitova jsou si toho vědomi a ten, kdo se rozhodne hrob nějak podstatně upravovat, s náhrobkem nějak manipulovat, měl by mít od správy potvrzení, že oni o tom byli informováni. Jenže, znáte to...  Tohle vyžaduje kameník, který je v tom obvodu známý a tedy korektní.

Úvodu už bylo dost, poslechněte si audio - tentokrát se zaměříme podvodníka, který se specializoval na opravy hrobů. Nechal si zaplatit za práci i materiál a pak už se o nic nestaral.  

Zdroj: rozhlas.cz

Bezpečný průvodce: Střety parkujících řidičů s cyklisty a holandské otevírání dveří

 

Jezdíte na kole nebo jste za volantem auta?  Na silnicích, ale někdy i na chodnících, což je nebezpečné pro chodce, budeme až do podzimu potkávat množství cyklistů. Vždyť jízda na kole je tak fajn... Zapněte si audio: 

K častým nehodám patří  střety mezi cyklisty a řidiči. Ale pozor! Například když vystupujete z auta a nedíváte se, jestli okolo někdo náhodou nejede. Možná se to nezdá, ale právě takových střetů je mnoho. Přitom existuje překvapivě jednoduché a velmi bezpečné takzvané holandské otevírání dveří.

„V relativně nedávné minulosti jsme řešili nehodu, při které se cyklistka smrtelně zranila,“ říká dopravní policista Filip Lažek.

Jak zabránit střetu motoristy a cyklisty? Těmto nebezpečným situacím při otvírání dveří auta přitom podle policisty lze celkem snadno předejít. „Jeden z nejúčinnějších prostředků je otevírání dveří za použití takzvaného holandského úchopu, který je obecněji známý pod anglickým názvem the dutch reach. A je to vlastně otevírání dveří pravou rukou,“ vysvětluje policista. Zdánlivá maličkost. Otevřít dveře auta "odvrácenu rukou". Takzvaný holandský chvat by měl mít moderní motorista zautomatizovaný. Ve Velké Británii ho dokonce začali vymáhat zákonem. Za otevření auta špatnou rukou hrozí v zemi pokuta třicet tisíc korun.

Otevírání dveří vzdálenější rukou je sice svým způsobem namáhavější, ale pohyb vás přinutí otočit i hlavu, takže vidíte, co se děje mj. i v oblasti mrtvého úhlu.

„Pokud otvíráte dveře vozu, nesmíte ohrozit ostatní účastníky silničního provozu. Takže primární odpovědnost je na řidiči, je to ustaveno i v zákoně,“ připomíná dopravní policista. 

zdroj: ostrava.rozhlas.cz

Bezpečný průvodce: Sexuální vydírání dětí na sociálních sítích

 

... Jak ho poznáte a jak mu předcházet 

Doba se mění velmi rychle. Za našeho dětství nebyly žádné sociální sítě a dnešní mladí těžko chápou, jak jsme mohli žít bez mobilních telefonů a počítačů. Jak jsme jen mohli žít bez FB, instagramu a podobných vymožeností? ... 😀 Ale mohli a nemusela se řešit závislost, měli jsme "živé" kamarády, ne ty virtuální, běhali jsme kolem potoka, hráli s míčem a měli jsme plno pohybu. Máma nemusela mít zmapován každý náš krok. Tím jsme nebyli ohroženi něčím, o čem je dnešní článek. 

Myslím, že ten, kdo má děti nebo možná vnoučata určitého věku, zpozorní. Jiný mávne rukou, protože tomu jejich "dítěti" se to stát nemůže. Možná hlavně prarodiče mají zkreslený pohled na vnouče a nechtějí si to připustit. Doba se však změnila a v posledních letech velmi změnila. Zapněte si audio:

Náš případ má klasický průběh. Dívka dostane zprávu od nějakého mladíka (podle fotografie) a začne komunikovat. Časem si ale mladík, až si získá důvěru, vyžádá fotku, pak i obnaženou fotku a pro dívku začíná peklo.

„Na základě už jedné obnažené fotografie jí mladík začal vyhrožovat, že snímek zveřejní, pošle rodičům, přátelům. Tak tu dívku vlastně dostal do pasti, z které se sama nedokázala dostat,“ popisuje policistka Pavla Welnová.

Na vše naštěstí relativně včas přišla matka dívky, když ji přistihla, jak se fotografuje nahá. Dcera jí pak všechno řekla a do případu se vložila policie.

„Jediný problém, který tam byl, že dívka to všechno přes sociální síť napsala pachateli. Ten začal jednat a pro nás nebylo už tak jednoduché se k němu dostat. Ale naštěstí se nám to podařilo,“ dodává Welnová.

Jak poznat, že dítě někdo vydírá

„Takové dítě bude chodit všude s telefonem. Dítěti zprávy přicházejí v různém čase, také odhalené fotky bude tvořit někde v soukromí... Takže určitě by se dalo poznat, že si na ten telefon dává větší pozor, že ho nechce dát rodičům k nahlédnutí. I to můžou být první známky toho, že se něco děje,“ vysvětluje Welnová.

Jak tomu předejít?

„Stejně jako děti učíme, aby se na ulici nestaly obětí dopravní nehody, tak bychom je měli učit, jak se chovat na sociálních sítích. Je to stejné. Když dáme dítěti možnost mít telefon a možnost jít na sociální síť, tak úplně stejně mu musíme vysvětlit, jak se tam chovat, jaká jsou tam rizika,“ připomíná preventistka.

Je třeba dítě upozornit, že fotka daného člověka v profilu nemusí být pravá. „Asi nejlepší by bylo, kdybychom s těmi dětmi byli na síti zároveň – aby nás měly v přátelích a mohli jsme sledovat, co na těch sociálních sítích dělají,“ radí Welnová.

Podle ní je ideální, když vám dítě dá vstupní heslo ke svému účtu. „Pak existují možnosti jako rodičovská kontrola – můžete si stáhnout aplikaci, naistalovat dítěti do mobilu a sledovat, kde se pohybuje. Ideální je samozřejmě důvěra,“ dodává preventistka. 

zdroj: ostrava.rozhlas.cz

Bezpečný průvodce: Motorkář je na silnici jedním z nejzranitelnějších

 

Je duben - měsíc bezpečnosti a dočetla jsem se, že učitelé základních i mateřských škol se více než jindy zaměřují na výuku bezpečnosti v silničním provozu. Jsou to užitečné věci do života, mnohdy potřebnější, než vyjmenovaná slova po "b" a to nechci pravopis zlehčovat. Navíc po dlouhé době probíhající distanční výuky mnohé děti mohly ztratit své návyky. Začíná jarní sezona, a tak mnozí kontrolují po zimě svá jízdní kola a chystají se na kratší či delší projížďky. S příchodem pěkného počasí vyráží na silnice stále více cyklistů, lidí s in-line bruslemi i těch co putují po cestách jen tak pro radost z pohybu. A právě o tu radost hlavně jde. 

Taky vás zamrazí, když se kolem vás prožene motorkář velkou rychlostí na silném stroji jen tak v tričku a v džínách? Na rozdíl od svezení chtivých dívek, naskakuje husí kůže při pohledu na motorkářovo oblečení a mnohdy na způsob jízdy. Marně se ptám, proč chtějí spáchat sebevraždu zrovna takovýmto způsobem. A už vůbec nechápu, proč zrovna někomu chtějí přivodit doživotní trauma, o případném pobytu v nápravném zařízení nemluvě. Já to občas sleduji z balkonu a pomyslím si: To zase bude nějaká maminka nešťastná. Přítel má pro to chlapské vysvětlení: zase jede dedeóčko (= dobrovolný dárce orgánů). 

Motorku v Česku vlastní čím dál více lidí, a i když ročně nenajedou tolik kilometrů jako řidiči aut, stále patří k jedné z nejohroženějších skupin silničního provozu. Statistiky také tvrdí, že těžké nehody už nejsou doménou především mladých řidičů, po střetu nejhůře dopadnou motorkáři ve věku od 35 do 44 let. Nejčastěji se bourá o víkendech. 

Pro většinu motorkářů je motocykl způsob odreagování. Jezdí pro radost, chtějí si o víkendu užít svižnou jízdu a po práci vyčistit hlavu. Mezi motorkáři je minimum lidí, kteří stroj využívají k přepravě do práce.

Nejrizikovější skupinou podle statistik jsou jezdci ve věku 35 až 44 let, u kterých jsou nejčastěji zaznamenána vážná či dokonce smrtelná zranění. Tato generace často hledá nové formy zábavy, obvykle si plní své sny a pořízení motocyklu je pro ni navíc dostupné. Tato slova nejsou jen planým teoretizováním, i v přítelově rodině se zhruba před rokem stala nehoda, jejíž obětí byl 32letý Kuba, který se jel k večeru jen tak projet a zanechal přítelkyni s maličkou dcerkou. Ta si tátu rozhodně pamatovat nebude. Teď už jen občas jezdíme kolem pomníčku v místě nehody. Tachometr se mu zastavil na 160 v místech, kde je dovolená rychlost 90km/h ... Pak je už jedno, jestli má motocykl Harley-Davidson nebo značky Kawasaki a Suzuki. Pro příbuzné zbude jen cestička na hřbitov nebo k pomníčku u cesty a ani mně se moc nechce o tom psát... 

Dopravní nehody rychlých motocyklistů s automobily mívají pro majitele motorky obvykle katastrofální následky. Co všechno by měl respektovat motocyklista, než usedne za řídítka svého silného stroje?

Motorkářská sezóna ještě ani pořádně nezačala a policisté v Moravskoslezském kraji už registrují několik těžkých nehod, jednu dokonce smrtelnou. Motocyklisté zkrátka patří k nejzranitelnějším účastníkům silničního provozu.

Video of Besipky - Nebezpečí pro motorkáře

„Upozornil bych také na řidiče aut, kteří motorkáře mohou přehlédnout ve zpětném zrcátku při předjíždění, nebo když vyjíždí z vedlejší komunikace a motorkář jede rychle. Hlavně dodržovat rychlost, ta je skutečně důležitá,“ říká v rozhovoru dopravní policista René Klímek.

 zdroj: ostrava.rozhlas.cz

"Kožená kombinéza je nejúčinnější ochrana. Standardně obsahuje chrániče kolen, holenní, loktů a ramen; přidává se i páteřový chránič, který ochrání páteř proti záklonu; a u závodních nebo sportovních kombinéz dělají výrobci ještě takový hrb, který ochrání krční páteř - na supersport ho mohu jedině doporučit," říká Petr Polanský bývalý závodník a majitel firmy.

Co znamená helma na zemi?
Všichni motorkáři vědí, že umístění helmy na zemi je smůla, ale ne každý ví, že helma umístěna na zemi je mezinárodní záchranný signál pro motorkáře.
Tak pokud uvidíte na silnici motorku nebo motorkáře s helmu na zemi, neváhejte, zastavte a pomozte mu.

Pokud to budete považovat za dobrou informaci, můžete se o ni podělit s ostatními. Šťastnou cestu všem. A hlavně bezpečný návrat. 👍 👍  

Zdroj: internet

Bezpečný průvodce: Krádeže jízdních kol. Jaká je šance, že se vám bicykl vrátí?

 

Jezdíte na kole? Pokud ano, jistě máte s kolem a vším, co s ním souvisí, svoje zkušenosti. Dobré i ty horší. K nim patří i to, že se kola prostě kradou.  V Česku ukradnou zloději v průměru 13 kol denně, nejrizikovější jsou prázdniny, což je samozřejmé.

Jak si ochránit své jízdní kolo před zloději. Dozvíte se, kde se nejvíce krade, na co se zloději zaměřují a kolik stálo to nejdražší kolo ukradené na severu Moravy.

Co se stane s ukradeným kolem, kde končí? „Většinou v zastavárně. Nebo mají kola vytipovaná, kdy kolo kradou na objednávku,“ říká policista.

Když se své ukradené kolo vydáte hledat a uvidíte ho v zastavárně, zamluvte si ho, že si koupíte s tím, že si ale musíte zajít pro peníze. Pak, když vyjdete ven, zavolejte policii. „Máme pak oprávnění kolo zabavit a zjistit, jestli bylo opravdu vaše,“ dodává Petr Směták.

Jak se pozná vlastník

„Ideální je, když si koupíte nové kolo, vyfotit si ho i s výrobním číslem. Nechat si ho očipovat u městské policie a do kola si taky můžete nechat nainstalovat GPS hlídač, když už je to nějaké dražší kolo,“ popisuje policejní preventista.

Pokud pachatel kolo např. přestříká, vypiluje výrobní číslo, je všechno složitější. „Ale zase třeba na základě kamerových záznamů a dalších věcí se dá zjistit, že bylo odcizeno vám. Pak by se vám kolo vrátilo,“ dodává policista.

Co všechno je náhoda a co už je tip, co zloděje zajímá, na co se soustředí a proč? Nejen na to vám odpoví náš Bezpečný průvodce džunglí zločinu. Jen si musíte zapnout poslech. 

 

Statistika z doby před covidem 2019

Skoro 95 procent zlodějů, kteří ukradnou jízdní kolo, na něm také odjíždí. Z toho vyplývá také nejjednodušší pravidlo, jak krádeži předejít: ve chvíli, kdy z kola odstraníte nějakou podstatnou část, kvůli které na něm zloděj odjet nemůže, kolo pro něj přestává být zajímavé. Často stačí odmontovat sedlo.

Na cyklistickém výletě to sice není nejpohodlnější způsob obrany proti zlodějům, ale pokud kolo přes zimu majitel třeba ukládá do společného sklepa v panelovém domě, může tento jednoduchý trik zloděje snadno odradit.

V Moravskoslezském kraji se rozšiřuje speciální značení jízdních kol či koloběžek. Dělají ho strážníci, kteří na rám nanesou nátěr s mikrotečkami. Na první pohled značení není vidět, zvyšuje ale naději majitelů, že se jim ukradený bicykl opět vrátí.

6 tipů na ochranu kola proti krádeži 

V posledních letech se značně rozrostla síť cyklistických stezek a tras. Češi tak stále častěji vyrážejí do města i do přírody na kolech. To sebou ovšem přináší také zvýšený počet krádeží. Zloději využívají nedostatečného zabezpečení kol. Jízdní kola přitom mají hodnotu i několika desítek tisíc a lidé přesto nejsou schopni investovat pár stovek korun do kvalitního zabezpečení svého majetku. Znáte možnosti, jak ochránit své kolo před zcizením?

1. Klasický zámek s řetězem

Nepříliš praktickou záležitostí je volba klasického zámku, kterým kolo upevníte do stojanu či k pevnému bodu pomocí řetězu. Zámky s řetězy jsou poměrně těžké a také zaberou dost místa při převozu. Pokud už zvolíte toto řešení, je potřeba mít opravdu pevný a silný řetěz, který nepůjde tak lehce přestřihnout štípačkami.

2. Zámky s elektronickými snímači

Jedná se o lankové zámky, které jsou navíc vybaveny elektronickým zařízením, jež vyluzuje zvuky ve chvíli, kdy je s nimi neoprávněně manipulováno. Zloděj se tak obvykle vystraší, upoutá na sebe pozornost a od kola raději uteče. Lanko zámku by mělo mít průměr minimálně 8 milimetrů, menší průměr lze snadno přestřihnout. Elektronické snímače fungují na mikrotužkové baterie.

3. Uzamykatelná vložka na stojan

V některých městech jsou k dispozici stojany na kola, ke kterým se dá kolo jednoduše připevnit pomocí uzamykatelné vložky. V tomto případě tedy kolo vložíte do stojanu a obemknete jej třmenem. Jeho uzávěr pak vložíte do zámku.

4. Vysokopevnostní řetěz

V současné době lze v obchodech zakoupit také speciální vysokopevnostní řetězy, které jsou vyrobeny ze zvlášť odolné oceli. Jejich překonání klasickými štípačkami prakticky nepřichází v úvahu. Je samozřejmě důležité zvolit také kvalitní zámek.

5. Neviditelný fix

Když už dojde k odcizení kola, může se stát, že jej objeví policisté a strážníci. Často je ale problém s identifikací kola, zda opravdu patří vám. V tomto případě pomůže, když si kolo označíte neviditelným fixem, který je vidět při přiložení UV lampy. Je dobré tento způsob zkombinovat s výše uvedenými prvky.

6. Mikročip

Podobně jako neviditelný fix lze zvolit ještě důmyslnější mikročip. Pomocí něho dojde k označení kola. V čipu jsou zaznamenány informace o identifikačním čísle, případně další údaje. Je tak snadno dohledatelné, komu vlastně kolo patří.

zdroj: ostrava.rozhlas.cz, jakopravit.cz, idnes

Bezpečný průvodce: Začalo to telefonem z banky, který ale nebyl z banky. A paní přišla o půl milionu

 

 

Sedmdesátiletá paní si šla vybrat peníze k bankomatu a zjistila, že jí chybí půl miliónu korun. A tak se do toho pustili kriminalisté a zjistili, že zmíněnou paní v březnu kontaktoval třicetiletý podvodník z Havířova.

Dostala esemesku, že ji budou za chvíli volat z banky a následně jí telefonovala neznámá žena s upozorněním, že její účet napadli hackeři, a že je nutné učinit opatření. Seniorka se vylekala a poskytla podvodníkům veškeré informace ke svému účtu a platební kartě.

Policejní preventistka Pavla Welnová|foto:Policie ČR

„Z jejího účtu pak začaly odcházet částky od stokorun až po statisíce, o čemž seniorka neměla tušení. A to do té doby, než přistoupila k bankomatu a chtěla si vybrat peníze. Tam dostala hlášení o překročení limitu. A tak vlastně zjistila, že jí chybí několik set tisíc korun,“ popisuje policejní preventistka Pavla Welnová.

Seniorka vše nahlásila policii, která jí ještě stihla zachránit 120 tisíc korun. „Dále bylo zjištěno, že třicetiletý muž užíval finance pro svou potřebu a také, že má v rejstříku trestů nějaké majetkové skutky i podvodná jednání,“ dodává Welnová.

Pachateli teď hrozí trest v rozmezí tři až osm let. Ale co paní a její peníze? Jak nenaletět podvodníkům? To nám prozradí další díl Bezpečného průvodce džunglí zločinu. Poslechněte si. 

zdroj: ostrava.rozhlas.cz

Bezpečný průvodce: Snadno zranitelné oběti - děti

 

V obchodních centrech se každý den pohybují partičky školáků. Všimli jste si jich? Vždy si říkám - to je ale "dětství", takhle se potloukat a mnohdy se bavit tím, že otravují lidi. Bez peněz ale nejsou, jak jsou vidět s energetickým nápojem v ruce a nějakými chipsy v ruce. My jsme kdysi běhali venku, v přírodě, hráli s míčem nebo jezdili na kole. Doba se změnila a je "modernější", tohle se už nenosí. Rodiče mnohdy ani nevědí, kde jejich děti právě jsou. To myslím, že není přehnané tvrzení. Nebo vědí a raději dají "dítku" nějaký peníz, aby sami měli pokoj na své "aktivity". Jistě, ne všichni jsou takoví a namítnete, že "dítě" má mobil, takže jste informováni. To sice ano, ale kdo si připustí, že to "dítě" řekne rodičům to, co chtějí slyšet? To tady rozbírat nebudeme. Pro nás je ale důležité, že na tyto děti se zaměřují zločinci, kteří využívají jejich slabosti a zranitelnosti a okrádají je, jakmile k tomu mají příležitost.

Vše si popíšeme na případu školáka, přepadeného na veřejné toaletě, kde ho zkušený kriminálník obral o zimní bundu, telefon a peníze. Když chtěl chlapec alespoň nějaké peníze zpátky na cestu domů, protože nebyl z Ostravy, zločinec mu hodil na zem patnáct korun.

„Jednalo se o zločin loupeže, který začal na zastávce Náměstí Republiky. Tam si pachatel vyhlédl skupinku mladistvých, kteří nastoupili do tramvaje. Už tam je slovně napadal, po vystoupení na zastávce u obchodního centra skupinku následoval, dal se do komunikace se dvěma mladíky ze skupinky,“ popisuje začátek celého případu ostravský kriminalista Pavel Svrchokryl.

Ideální oběť je dítě a starý člověk

„Je zajímavé, že vesměs ti pachatelé si v krátkém časovém úseku dokážou ve skupině mladistvých či nezletilých vybrat tu oběť, která je nejvíce podřízená, nejvíce jakoby ohrožená, takzvaná ideální oběť. Na tu se zaměří a s ní potom manipulují,“ vysvětluje kriminalista.

Pachatele z našeho příběhu se podařilo vypátrat a dopadnout během 14 dnů. Byl to svým způsobem starší kriminálník – využil nevinnosti dětí a toho, že se ho bály. Ale těchto činů se dopouštějí i mladší, a to cíleně. Hlavně mladiství a nezletilí.

„Oni ví, že pokud udělají nějaký takový čin – a někteří přesně vědí, co dělají – tak vědí, že to postih moc nehrozí,“ podotýká policista.

Jak se mají děti bránit

Když si pachatel vybere svou oběť a osloví ji třeba pod záminkou, že se znají ze školy, že si potřebuje zatelefonovat, tak už v tento moment by měla potencionální oběť zareagovat. „A pokud vidí, že situace není čistá, tak vyhledat pomoc. Vždycky se doporučuje, aby někam utekly, aby opustily ten prostor. Nicméně z mých zkušeností opouští ten prostor do dalších otevřených prostor, kde ale nejsou žádní lidé. A to je špatně,“ upozorňuje Svrchokryl.

Potencionální oběť – pokud se dostane do takovéto situace – by měla vyhledat kontakt dospělé osoby. „Nikdy jsem nezažil, aby oběť začala v nákupním centru, pokud se něco takového děje, třeba křičet. Nebát se toho a opravdu to uplatňovat. Zachovat klid, rozvahu a vydat se za někým pro pomoc,“ uzavírá kriminalista.  

zdroj: ostrava.rozhlas.cz

Bezpečný průvodce: Chování cyklisty na přejezdech a přechodech přes vozovku a na co si má dát pozor chodec

 

Kde a kdy musí cyklista na přejezdech přes vozovku dávat přednost ostatním a na co by si chodec měl dávat velký pozor?

Cyklista je z hlediska zákona o silničním provozu chápán jako řidič nemotorového vozidla a tudíž musí dodržovat veškerá pravidla a povinnosti, které mu ze zákonné úpravy vyplývají.

Cyklisté přejíždějí i přes běžné přechody pro chodce. „Pokud máte na mysli jen to banální přejetí toho přechodu pro chodce, tak tím ten cyklista nenaplňuje skutkovou podstatu nějakého přestupku, protože neporušuje dopravní značku, která by mu něco zakazovala nebo přikazovala, říká v rozhovoru dopravní policista Filip Lažek.

Dva nehodové scénáře

Nicméně mohou nastat dva nehodové děje. „Tím jedním je to, že cyklista užije přechodu, najede do komunikace a dostane se do kolizní situace s projíždějícím vozidlem, což by zakládalo zavinění z jeho strany, protože vyjížděl z místa ležícího mimo pozemní komunikaci. A v případě, že vozidlům v dané chvíli přednost dá, ale bude se soustředit na vozidla, která mu přijíždějí z pravé strany, tak se může dostat do takové sekundární pozice, kdy může na přechodu srazit i toho přecházejícího chodce. A zavinění by bylo na straně toho cyklisty,“ vysvětluje v rozhovoru dopravní policista Filip Lažek.

Pozor na přechodech s dělícím ostrůvkem

Pokud vás na takovém přechodu pustí vozidlo například v bližším, tedy levém pruhu, nespoléhejte na to, že vás pustí i řidiči v dalším pruhu. Může totiž dojít ke střetu s fatálními důsledky.

„Pro chodce je důležité kontrolovat veškerý prostor, než dokončí přechod. A jako řidič můžu kontrolovat další prostor ve zpětném zrcátku – a když uvidím řidiče, který nereaguje na to, že vy u přechodu stojíte, tak toho chodce můžete upozornit i zatroubením, abyste zabránil případnému střetu,“ dodává Filip Lažek.

S dopravním policistou Filipem Lažkem natáčel rozhovor Artur Kubica|foto:Policie ČR 

zdroj: ostrava.rozhlas.cz

Bezpečný průvodce: Domácí násilí přichází nenápadně

 

Málokdo si dokáže představit dny i noci týrané ženy, která se rozešla s otcem svých dvou dětí a zamilovala do nového partnera. Ideální milující muž se ale několik dní po nastěhování do jejího bytu, změnil v monstrum hrůzy, násilí a ubližování.

Navíc láska je slepá a tak udat policii člověka, který vás mlátí pěstí, kope po celém těle, drží nůž pod krkem a vyhrožuje smrtí, je velmi těžké. Mladé ženě to trvalo celý rok a  její soužití s milencem, který vyhnal i její děti, málem skončilo utýráním k smrti.

„S novým přítelem se seznámila na sociálních sítích, rychle se zamilovala, s otcem svých dvou dětí se rozešla a nového přítele si nastěhovala do bytu, který vlastnila,“ popisuje začátek dramatického příběhu policejní specialista na problematiku domácího násilí Petr Návrat.

Nový partner nelibě nesl, že se žena musí starat o dvě malé děti, takže se jich vzdala.

„Často se stává, že ty ženy jsou tak ovlivněny tím svým partnerem, že kolikrát zapomínají na veškeré další okolí. Zase na druhou stranu pokud se jedná třeba o otce, který týrá matku, tak dá se říct ten poslední střípek, kdy ta partnerka se rozhodne řešit tu svoji situaci, je, že on vztáhne ruku na ty děti,“ připomíná policejní specialistka Martina Fabiánová.

Kam až týrání může dojít

„Začalo to nadávkami a verbálními útoky, které se postupně změnily ve fyzické. Nikdy neuvedla napadení ze strany svého přítele, ale například pády ze schodů, pád na nábytek. Po dobu jednoho roku se ho snažila bránit a neuváděla pravý důvod svých zranění a trablů,“ popisuje Návrat.

Útoky se stupňovaly, přibylo i vyhrožování zabitím. „Poslední kapkou bylo, že napadl ženu takovým způsobem, že už mezi námi nemusela být. Po tomto incidentu se zmohla na to, že se svěřila rodině. Pak spolu došli na policii, kde žena celou historii vztahu popsala. Proto jsme se o tom dozvěděli a mohli začít jednat,“ dodává policista.

Pomoc oběti

„V prvé řadě provádíme vykázání násilníka z bytu na deset dní, potom oběť předáváme do péče intervenčního centra Bílého kruhu bezpečí. Tam s ní dále pracují – nabízí sociální, psychologickou a právní pomoc. Pomůžou jí třeba i sestavit návrh na sepsání předběžného opatření, které ona podává k soudu. Vykázání může být prodlouženo o měsíc a pak až na půl roku. Ale o tom už rozhoduje soud,“ popisuje postup Fabiánová.

Během té doby jsou policisté s obětí týrání v kontaktu a sledují, zda pachatel neporušil podmínky vykázání. „Měli jsme případ, kdy jsme měli tak nepoučitelného pachatele, který opakovaně porušoval vykázání, až nakonec skončil ve vazbě,“ dodává policistka.

Policejní specialisté na problematiku domácího násilí Petr Návrat a Martina Fabiánová, vpravo redaktor Artur Kubica|foto:Policie ČR 

zdroj: ostrava.rozhlas.cz

Bezpečný průvodce: Co dělat, když najdete někde starou munici nebo bombu

 

Začínají jarní práce na zahrádkách, na polích, někdo vyklízí půdu nebo sklep po zimě, a právě tam všude se dají třeba zbraně a výbušniny. Co s tím dělat, komu volat?

Důležité v takových případech je na nic nesahat a s ničím nehýbat. I kdyby se později ukázalo, že to byl planý poplach a že to třeba bomba vůbec nebyla.

„Pokud má někdo podezření, že se jedná o nějakou výbušninu, granát, zbraň, pyrotechniku, ať opravdu zavolá na místo policii. Místo se zajistí a přivolá pyrotechnik, který rozhodne, jestli se opravdu jedná o něco nebezpečného, nebo je to nějaká atrapa, konkrétně třeba pípající past na krtka,“ vysvětluje policejní preventista Petr Směták.

Určitě nemějte obavy při podezřelém nálezu ve sklepě, na půdě, na poli, zavolat. „Policie se opravdu nebude zlobit, když ji k takovému podezřelému nálezu zavoláte,“ ujišťuje Směták.

Co určitě nedělat

Například paní zavolá na linku 158, že na zahradě našla něco, co vypadá jako bomba a má to na stole v kuchyni.

„Správná reakce to není. Dokonce se stává, že nám to lidé přinesou na služebnu – ještě řeknou, že to vyčistili. To je potom opravdu problém, protože když to bude opravdu výbušnina, tak pyrotechnik následně bude muset nařídit evakuaci,“ říká policista.

Dodává, že správná reakce je: nálezu se nedotýkat, nemanipulovat s ním. Můžete ho nějak viditelně označit, dokonce i po domluvě s policií vyfotit mobilem a poslat.

Můžu si nechat nalezenou zbraň?

„Pokud naleznete nějaké zbraně, měli byste zavolat policejní hlídku. Nemůžete si tyto věci přisvojit. Mohl by vám hrozit trestný čin nedovoleného ozbrojování,“ varuje policejní preventista.

Pokud náhodou patříte mezi ty, kteří nález hned neohlásili, můžete využít některou ze zbraňových amnestií. „Na policii tak můžete přinést veškerý zbrojní arzenál a legálně ho odevzdat. Zajímavostí možná je, že zrovna při této zbraňové amnestii dotyčný sběratel odevzdal tank,“ uzavřel Petr Směták. zdroj: ostrava.rozhlas.cz

Bezpečný průvodce: Kdy je stahování filmů z internetu v pořádku a kdy už ne?

 

Stahujete nebo nestahujete? Dnešní téma bude zajímavé pro všechny uživatele internetu - všech věkových skupin. 

Dva roky nelegálně nahrával z internetových serverů hudbu a zajímavé filmy a ukládal to na externí uložiště. Nakonec se o něj začala zajímat kriminální policie. Teď mu hrozí velký trest, zabavení veškerého počítačového majetku a dokonce i statisícová pokuta.

Kdy je stahování filmů z internetu v pořádku a kdy ne, tak na to nám odpoví krajská policejní preventistka Pavla Welnová. 

zdroj: ostrava.rozhlas.cz

Bezpečný průvodce: Lukrativní investice nebo podvod? Jak nenaletět

 

 Jak nenaletět, poradí Bezpečný průvodce džunglí zločinu

Představte si, že máte celoživotní úspory a někdo vám slíbí vysoký roční zisk, jaký jiné peněžní ústavy nenabízejí. Zrovna dnes ráno mi přítel četl příběh z internetu, kdy manželský pár pod slibem zhodnocení svých úspor přišel o 17 miliónů! Pokud se k lukrativní investici necháte zlákat, může se stát, že svěříte peníze  do projektu, na kterém pracují zkušení lidé. V horším případě se ale můžete stát obětí dobře promyšleného  podvodu. A nás zajímá, jak se nenechat napálit.

„Vodítkem může být to, že v bankovním sektoru jsou sazby nízké. A když vám někdo slibuje deset a více procent, tak už jen to je podezřelé. Pokud vám někdo dává takovýto výnos, tak se minimálně jedná o rizikovou investici,“ upozorňuje vedoucí krajského policejního odboru hospodářské kriminality Martin Válek na jednu z věcí, na kterou je třeba si dát pozor.

Pokud někdo má zájem investovat, měl by si v prvé řadě daný subjekt prověřit. „Možností je poměrně dost. Člověk by si měl zjistit, v jaké oblasti firma podniká, kdo za ni jedná a vystupuje, jaká je tam fluktuace těchto osob. Také jestli daná firma má nějaké webové stránky, zda zakládá hospodářské výsledky a pokud ano, tak jaké ty výsledky jsou,“ dodává kriminalista.

Jak takový podvod může vypadat? Právě na příkladu konkrétního případu vám řekneme, jak se nenechat napálit. Mimochodem napálených lidí bylo přes tři sta... 

zdroj: ostrava.rozhlas.cz

Bezpečný průvodce: Podvodná pracovní agentura. Jak ji poznat a jak se nestát obětí podvodu

 

Mnozí si ani neuvědomujeme, že nějaké nebezpečí - krádež, podvod, přepadení, prostě nějaká "bouda" na nás číhá na každém kroku a mnohdy prostě jsme v danou chvíli na nesprávném místě. Některá témata se nemusejí zrovna konkrétně týkat nás, ale našich dětí, vnuků nebo přátel. V Bezpečném průvodci si s policejními preventisty na příkladu reálného zločinu řekneme, jak se nestát jeho obětí. Jsem přesvědčena, že i tohle téma na blog patří.

S policejními preventisty a kriminalisty každý pátek budeme pátrat po způsobech,  jak se takovým nebezpečným situacím vyhnout v každodenním životě. Bezpečný průvodce džunglí zločinu je tu pro vás.

Seznámím vás s internetovým podvodem v podobě falešné pracovní agentury, která z žadatelů o brigádu na italské jablkové farmě lákala peníze. Více uslyšíte v Bezpečném průvodci džunglí zločinu.

 Kdo by si nechtěl vydělat nějaké peníze. A na internetu se to různými nabídkami jen hemží. Jak se v nich ale vyznat a nenaletět podvodníkovi, jako se to stalo desítkám lidí z našeho případu?

„Pokud už lidé mají nějakou takovou brigádu zájem, měli by si zjišťovat informace o tom daném zprostředkovateli, kde ta brigáda bude probíhat, žádné peníze by se neměly platit předem,“ vysvětluje policejní preventista Petr Směták.

Pozor také na podezřele nízké nároky na zaměstnance. „Pokud je velmi snadné se na tu brigádu přihlásit, je to podezřelé. Většinou tito podvodníci využívají inzertní části internetu, takže jsou to inzeráty na různých webech a klidně to může být jeden podvodník, který má inzerátů více,“ dodává preventista.

Doporučuje také zjistit si na danou agenturu zjistit si reference, jaké má v oboru zkušenosti. Je možné také zavolat do jiné agentury a zeptat se, zda onu agenturu znají. Tohle je, myslím, dobrá rada. U nás se říká: Líná huba, holé neštěstí…

zdroj: ostrava.rozhlas.cz