Dnes představím jednu šumavskou obec, kterou asi nebudete znát. Když jsme během dovolené zajeli pár kilometrů od našeho dočasného bydliště do Křišťanova, napadlo mě, jestli název vesnice nesouvisí s Křišťanem z Prachatic. S tímto jménem jsem se setkala v prachatickém muzeu a ten člověk se prosadil tím, že to byl český astronom, matematik, lékař a teolog, ještě k tomu stoupenec Jana Husa. Takže velký učenec. Jenže samá voda, on spojitost s Křišťanovem nemá. Obec vznikla jako dřevorubecká osada (nejstarší zmínka je z r. 1694) a majitelem panství byl Jan Christian z Eggenbergu.
Vlastnil toho pochopitelně mnohem víc a říkám si, kdoví, jestli tam někdy vůbec byl. Sídlil na Českém Krumlově. No a logicky on do této oblasti povolal německé kolonisty. U něho musíme hledat původ názvu Křišťanov. 👍
Z dnešního pohledu, kdy je tam "pár chalup", je zajímavé sledovat, kolik domů tam v minulosti stálo. Tak na konci 17. století se píše o 42 domech, ale v r. 1910 zde stálo už 182 domů a žilo tam 947 obyvatel! Ovšem, nutno říci, že se to místo nazývalo Christianberg a obyvatelstvo bylo německé národnosti, k češtině se tehdy přihlásili DVA lidé. Já si spíše myslím, že přihlásit se tehdy k českému jazyku chtělo hodně odvahy. V rámci odsunu po válce odešlo z vesnice 90% obyvatel. K dnešnímu tématu se přímo nabízí uvést, že tento Christianberg byl po dlouhou dobu významným centrem chovu skotu v kraji. V dobách minulého režimu v Křišťanově většina obyvatel pracovala v zemědělství v rostlinné a živočišné výrobě, bylo tam JZD. Na stránkách obce se uvádí, že dnes se do Křišťanova opět navrátilo tradiční pastvinářství, chov skotu a část obyvatel je zabývá těžbou dřeva a lesnictvím.
Tento předchůdce dnešních krav je vysoký až dva metry a dosahuje hmotnost jednu tunu. Charakteristické jsou vzhůru otočené mohutné rohy. Pratuři z českého území zmizeli mezi 10. a 12. stoletím. Poslední evropský pratur zmizel ze světa roku 1627 v Polsku. Příčinou jejich vyhynutí byl nekontrolovaný lov.
Dnes se zvěř na mnohá
území pomalu znovu vrací. Po pravdě mám raději pratura v ohrazeném prostoru, než to, aby turista na svých trasách potkával medvědy nebo snad vlky. Tomu já nefandím.
V Křišťanově se dovíte, že o opětovné vyšlechtění pratura se ve 20. letech
20. století zasloužili němečtí bratři Heckové. Trvalo jim to 30 let a museli zkřížit
sedm druhů evropského dobytka včetně skotských horských krav a
španělských zápasnických býků z arény. Největší stádo praturů prý žije v Holandsku. Pratur
je nenáročné zvíře. Ve zdejší krajině se pase celý rok a v přírodě
najde potravy dostatek, takže se nemusí ani na zimu schovávat pod
střechu.
Ta pozorovací věž tam má svůj smysl, jinak bych takové fotky těžko nafotila. Zajeli jsme i dál, kde jsou budovy pro ustájení zvířat i seníky. Je tam pamatováno i na turisty, turistický přístřešek posloužil i nám k odložení věcí. Samozřejmě, ty fotky jsou si hodně podobné, protože co takový tur dělá? Spásá pastvu, prostě žere a pak se svalí na zem a tráví... 😃 A má po šichtě.