Viděli jste u nás v zimě čápa? Je to možné, migrační zvyky ptáků se mění

 

Kteří ptáci se vrací z teplých krajin? Jak na jaře správně krmit zpěvné ptactvo a jak se postarat o budky?

Ornitoložka Pavlína Ráslová má ráda ptáčky. Sleduje třeba jejich migrační zvyky. To znamená, že ji zajímá, kdy odlétají za teplem do dalekých zemí, kdy se vrací a kudy letí. Určitě vás taky někdy napadlo, kam se v zimě někteří ptáci ztratí a proč je jich na jaře najednou tolik. Ale i to se mění. 

Ornitoložka Pavlína Ráslová|foto:Pavlína Ráslová, Kateřina Perglová 

Čapí baťůžkář Kryštof už je z Afriky doma

Anabáze čápa Kryštofa skončila, v úterý dorazil domů do západních Čech, přistál v Polžicích u Horšovského Týna. Cestu z Afriky delší než pět tisíc kilometrů mohli ornitologové sledovat díky miniaturní satelitní vysílačce, kterou si pták nesl na zádech.

V neděli 4. dubna se konečně odlepil a za pomoci příznivého větru překonal Gibraltar. V následujících dnech se hlásil ze Španělska a Francie, až dorazil do sousedního Německa. Němečtí ornitologové čápa dokonce vyfotografovali. Že jde o Kryštofa, bylo jasné z čísla na odečítacím kroužku. V úterý opeřený cestovatel překonal posledních 250 kilometrů z německého Lauchheimu do Polžic. A vrátil se jak podle grafikonu.

„Vítr pomohl Kryštofovi v neděli překonat Gibraltar a bezpečně ho donesl do Evropy. Kryštof, předpokládáme, že i s dalšími čápy, tak zhruba za deset hodin, co opustil africký kontinent, urazil vzdušnou čarou 251 kilometrů. Domů do Čech se tak pohodlně vrací unášen větrem přes Španělsko, Francii a Německo. Je to prostě mazák. A pokud naskočil na správný vzdušný proud, tak ho tady máme cobydup".

Kryštofovi budou letos čtyři roky a podle ochránců přírody nyní prožil v Africe již čtvrtou zimu, je to tedy velmi zkušený cestovatel. Zimu trávil v Senegalu v okolí města Touba, vzdušnou čarou přes 5500 kilometrů od západních Čech. V okolí města a na skládkách měl dostatek kobylek či sarančat, nepohrdne ani termity. Podnikal také cesty za potravou až k hranici Senegalu s Gambií. Například během necelého týdne na konci letošního ledna nalétal za potravou 532 kilometrů, ukázalo satelitní sledování.

Kryštofovi dali ornitologové vysílačku loni. Ptáka ale znali už z dřívějška. Jako mládě ho kroužkovali v červenci 2017 na hnízdě v Brodu nad Tichou na Tachovsku a až do loňska o něm nic nevěděli. Loni v červnu spadl u Města Touškova na severním Plzeňsku v noci z vysílače do oplocení a zranil se. Na záchranné stanici se léčil a protože ornitologové podle kroužku poznali, že je to pták, který už musel opakovaně absolvovat trasu na zimoviště a zpět, rozhodli se mu dát „batůžek” s vysílačkou napájenou solárním panelem. Na konci července ptáka vypustili do přírody a Kryštof pak koncem léta zamířil do Afriky.

Dosud sledovaní čápi mířili na Rakousko a v Africe se zdržovali v Keni a Tanzanii, ale i v Egyptě. Kryštof letěl jinou trasou - přes Německo a Francii do Madridu, na Gibraltar, do Maroka, při pobřeží Atlantského oceánu a pak podél hranice mezi Mali a Mauritánií do Senegalu. Termín návratu do 15. dubna je pro přílet čápů normální a zároveň je ještě jistotou na standartní průběh hnízdění.

Ornitologové vyfotili Kryštofa v Německu
(zdroj Novinky.cz)

video Youtube

Všechny čápy už Afrika tolik neláká

Čápi na zimu odlétali vždy do Afriky. Jenže v posledních letech zjistili, že mírné zimy jsou i daleko blíž, než na jiném kontinentu. A tak se často stěhují jen do Středomoří. Zkrátí si tím cestu a na jaře se k nám tedy vrací dříve, než bývalo obvyklé. Pár jedinců tu dokonce zůstává i přes zimu.

Čápi si rádi hnízda staví ve výškách. Třeba na továrních komínech|foto:Shutterstock

 

Pavlína Ráslová ví o případech, kde takové čápy museli pak lidé přikrmovat rybami, když uhodily opravdu tuhé mrazy a všude byl sníh. Mezi další pochoutky, které čápi normálně vyhledávají, patří malí obratlovci nebo velký hmyz.

Čekáme na vlaštovky

Z teplých krajin se budou ještě vracet například vlaštovky a rorýsi, kteří vždy přilétají až jako poslední. I tak už je tu ale mnoho ptáčků, jejichž zpěv nám zlepšuje náladu.

autoři: Veronika Hájková, Kateřina Perglová