Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

čtvrtek 23. září 2021

Naši předkové přišli až z Haliče

 

A já začnu otázkou: Je to u nás známé? Slyšeli jste už o tom?

Občas slyšíme o kolonizaci některých území v minulosti u nás, o osídlování pohraničí po válce, o odchodu za prací v době hospodářské krize do Vídně nebo do Ameriky. Našeho kraje se týká především Halič, mohu říci, že do Haliče to máme blízko. Kde to bylo? 

Halič ( polsky Galicja) je historická země v severovýchodní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část). Rakouská Halič zaujímala severní podhůří Karpat od horní Visly na západě až po horní Prut na východě. Řeka San dělila Halič na západní část s městem Krakov, kterou obývají hlavně Poláci,

Krakow - Cloth Hall from Basilica - 1.jpg

Krakov - Sukiennice (historická tržnice uprostřed hlavního náměstí)

a východní část s městem Lvov, kterou obývají hlavně Ukrajinci (s početnou polskou menšinou – kolem 20 %). Na této mapě je vidět, že za Rak.-Uh. to bylo souvislé území.

 https://1.bp.blogspot.com/-SaQhsB5cMS4/W8Lhcq1ZteI/AAAAAAAAB28/0GS_rMnrmVQG0KZ1TmofayRZyxY8c3s-QCLcBGAs/s1600/rakousko-uhersko_1899.JPG 

Polská část Haliče kolem Krakowa (Cracow) a Vieliczky 

Map of the Kingdom of Galicia, 1914.jpg

Od 6. stol. je toto území osídleno Slovany. Od roku 1199 součást Haličsko-volyňského knížectví, v letech 1387–1772 pod správou Polska. 

https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/scale_1180/public/2142433-halic.png?itok=D5yNoe2L

Znak Haliče

  Halič – znak

Od 1772 připadla Halič postupně k Rakousku jako jeho korunní země, od 1867 byla součástí Předlitavska. Byl to velice chudý kraj.

1cw61_duze

Jak to všechno souvisí s naším krajem? Ve druhé polovině 19. století přišly na Ostravsko za prací tisíce chudých rolníků z oblasti Haliče. Byli to negramotní lidé zvyklí tvrdě pracovat za jakýkoliv plat a přežívat v těch nejchudších podmínkách. Dnes už ani nepoznáme, kdo z Ostraváků má v rodokmenu některého z nich za předka, ale bude nás určitě dost. 

Ve druhé polovině 19. století a na začátku 20. století zachvátily migrační vlny celou střední a východní Evropu. Západ se vyvíjel směrem k průmyslu, který potřeboval velké množství dělníků a chudší zemědělský východ mu je mohl poskytnout. Halič byla ze všech zemí tehdejšího Rakouska-Uherska tou nejzaostalejší a Ostravsko naopak procházelo bouřlivým průmyslovým rozvojem, takže bylo logické vyplnit potřebu velkého množství nových zaměstnanců právě odtud. 

Haličské vystěhovalectví patřilo k tzv. vnitřím migracím (Binnerwanderungen) v rámci jednoho státního celku, takže nebylo spojeno s žádnými administrativními překážkami, jako by tomu bylo u vystěhovalectví za hranice monarchie. Ostravsko a Halič navíc ležely poměrně blízko. 

<p>Nejen alkohol, ale také rozbujelá prostituce a hazardní hry dennodenně trápily počestné občany Ostravy.</p>

Ostravsko patřilo již delší dobu k nejbližším cílům polského vystěhovalectví a právě s Haličí mělo dávné kontakty. Po rozdělení Pruska v roce 1772 (část tzv. Trojího rozdělení Polska), kdy byla Halič připojena k habsburské monarchii, se ještě prohloubily. Město Moravská Ostrava se poté stalo významným odbytištěm produktů haličských zemědělců. Například na místní dobytčí trhy každoročně putovaly desítky tisíc kusů haličského dobytka. 

První haličští emigranti za prací v průmyslu začali na Ostravsko proudit již na počátku 19. století. Pocházeli se střediska dolování soli ve Věličce, měli tak potřebné zkušenosti, které mohli uplatnit i v uhelných dolech. Obrovských rozměrů však emigrace z Haliče dosáhla teprve v posledních dvou desetiletích 19. století, kdy podle polských historiků z Haliče odešla celá jedna třetina celkového přirozeného přírůstku obyvatel. 

Do začátku první světové války (1914) se do celé Evropy a zámoří vystěhovalo z Haliče celých šest miliónů lidí. Chudé zemědělce k tomu nutila potřeba obživy. Nevelké území Haliče bylo rozkouskováno na drobná zemědělská hospodářství, která nemohla uživit všechny hladové krky, ani když byl úrodný rok. Navíc Haličané rodili děti jako o závod, takže se mohli "chlubit" největším přirozeným přírůstkem v celé monarchii. 

V roce 1900, tedy poté, co již značné množství lidí odešlo, činilo průměrné zalidnění 93 obyvatel/km2. Věku nad 60 let se přitom v důsledku životních podmínek dožívalo o polovinu méně lidí než v jiných částech Rakousko-uherské monarchie. (Pokračování)

Zdroj: Archiv města Ostravy, Wikipedie, internet

6 komentářů:

  1. Hanko, něco málo jsem znala a nyní si vědomosti doplnila. Děkuji a přeji pohodový pobyt na Valašsku.🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je fajn, Marti, protože vím, že jsi rodačka z jižní Moravy. Děkuji za přání, na Valašsko se chystáme v příštím týdnu, už jsme probírali, kam zajedeme. Měj se moc pěkně. ☺

      Vymazat
  2. Haničko, moc ráda jsem si tento článek přečetla. Na dovolené jsem poslouchala knihu Šikmý kostel, ta mi rozkryla mnohé, ty si tomu dala ještě jasnější obraz.
    Děkuji a zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za zájem, Helenko. Obojí - i Šikmý kostel - se týká našeho kraje, na toto téma tu bude více článků, i k Haličanům mám už připraven další.
      Měj úspěšný den. ☺

      Vymazat
  3. Hani, dostala jsem od syna taky knihu Šikmý kostel, tak na mě čeká na nočním stolku, až přijde její čas... Nějak mě teď nejde číst. Děkuji za článek. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, děkuji Ti za zprávu. Já jsem letos měla dost velký problém s očima a od té doby se do čtení nemohu dostat. Tento týden jsem byla na klinice, mělo by to být OK, ale nějak mě to změnilo, nemám chuť číst knihy. No tak počkám. To píšu, abys viděla, že nejsi sama, komu to nejde číst.
      Děkuji a měj se fanfárově. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

O češtině od A do Z: Skloňování vlastních jmen

  28. Praktická škola naší mateřštiny s humorem a nadhledem. Připravili Michal Jagelka a Alex Röhrich.