Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

čtvrtek 18. listopadu 2021

Psaní všemi deseti: Dodržujte prstoklad + tři lekce kursu

  

Neznáte znaky na klávesnici a přitom chcete zlepšit a zrychlit své psaní na počítači? Chcete se naučit prstoklad a psát všemi deseti?

Co je třeba si uvědomit:

  • Osvojit si prstoklad.
  • Důslednost vede k zautomatizování prstů.
  • Sledovat počet  úderů.
  • Sledovat počet chybných úderů.
  • Vyhodnocovat svoji chybovost po absolvovaném cvičení. 
  • Stále musíme mít na paměti: Klasický prstoklad

Pro psaní naslepo desetiprstovou hmatovou metodou na největší části klávesnice PC, která je podobná psacímu stroji, tedy na alfanumerické dílčí klávesnici, je nutné mít ruce umístěny stále v jedné výchozí poloze, která zabezpečí možnost pohybu prstů po celé této dílčí klávesnici naslepo. Tuto polohu prstů na jednotlivých klávesách nazýváme základní polohou. Při výuce na alfanumerické dílčí klávesnici umisťujeme prsty na střední písmennou řadu takto:

levá ruka
pravá ruka
malíček A malíček ů (;)
prsteníček S prsteníček L
prostředníček D prostředníček K
ukazováček F ukazováček J
palecmezerníkpalecmezerník  
  • klávesnice
  • Nesnažte se psát hned rychle! Pište pomalu, ale plynule. Mezera mezi "klepnutími" by měla být stejná. 
  • Na další písmena (cvičení) přejděte po dobrém zvládnutí těch předcházejících. 
  • Buďte klidní. 
  • Nezrychlujte zbytečně za cenu zvýšení počtu chyb. Pokud zrychlíte, ale počet chyb se výrazně zvýší, opět trochu zpomalte. 
  • Zrychlení přijde samo, pokud budete pravidelně a poctivě trénovat. 

Jak dlouho potrvá, než zvládnete techniku všemi deseti? 

Je to individuální. Někomu stačí ťukat do klávesnice, aniž by se na ni díval, někdo si dá za cíl určitý počet úderů za minutu. Nemusíte lámat rekordy, ale počítejte, že pár měsíců to potrvá. Přece i klavírista musí cvičit!

  • První týden: nadšení z něčeho nového. 
  • 2.-3. týden: naučení se, které písmeno nebo znak kde najdeme. 
  • 4.-8. týden: trénink a trénink, dobré jsou 2 hodiny denně. Mohu potvrdit, sama jsem tím prošla. 
  • 9. týden: obvykle se dostaví chuť s tím praštit, protože ačkoliv jsem se nedíval na klávesnici, rychlost nepřicházela. A zdá se mi to časově náročné. Někdo hledá výmluvy proč mu to nejde.
  • 10. týden: Nastane zlom, ale je to individuální, zjistíme u sebe zrychlení. V té fázi jsme to ani neočekávali. 
  • Od 10. týdne neustálý trénink, je dobré měřit si čas, kolik napíši a spočítat si údery za minutu. 
Začneme cvičit:

1. písmena j, f, d, k - takhle: 

fff jjj fff jjj fff jjj fff jjj celé řádky, procvičíme si všechny prsty:

ddd kkk ddd kkk ddd kkk ddd kkk .... 

dk dk dk dk dk dk ... 

kd kd kd kd kd kd ... 

jk jk jk jk jk jk ... 

fd fd fd fd fd fd ... 

kf kf kf kf kf kf ... 

2. písmena s a l:

sss lll  sss lll sss lll sss lll sss lll .... 

sd sd sd sd sd sd sd sd sd sd sd ....

ds ds ds ds ds ds ds ds ds ....

ls ls ls ls ls ls ls ls ls ls ls ... 

lsl lsl lsl lsl lsl lsl lsl lsl ... atd. 

3. písmena a ů: 

aaa ůůů aaa ůůů aaa ůůů aaa ůůů.... 

aů aů aů aů aů aů aů aů ....

sůl sůl sůl sůl ... 

kůl kůl kůl kůl kůl ... 

sad sad sad sad sad ...

kal kal kal kal kal ... 

dal dal dal dal dal ... cvičíme několik řádků denně. 

Mezerník ovládáme palcem. 

zdroj:psani-deseti.cz

Landek u Petřkovic je zalesněný protáhlý kopec ležící ve slezské části statutárního města Ostravy v katastrálním území městského obvodu Petřkovice  nad soutokem Odry a Ostravice. Jedná se o evropsky i světově známou lokalitu především z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Její význam je srovnáván se známějšími kopci (např. s Řípem, Blaníkem, Orebem či Táborem).

Více zde: https://provsechnydusiky.webnode.cz/kronika-sveta-z-historie-/petrkovicka-venuse-/landek-/
Landek u Petřkovic je zalesněný protáhlý kopec ležící ve slezské části statutárního města Ostravy v katastrálním území městského obvodu Petřkovice  nad soutokem Odry a Ostravice. Jedná se o evropsky i světově známou lokalitu především z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Její význam je srovnáván se známějšími kopci (např. s Řípem, Blaníkem, Orebem či Táborem).

Více zde: https://provsechnydusiky.webnode.cz/kronika-sveta-z-historie-/petrkovicka-venuse-/landek-/

Landek u Petřkovic je zalesněný protáhlý kopec ležící ve slezské části statutárního města Ostravy v katastrálním území městského obvodu Petřkovice  nad soutokem Odry a Ostravice. Jedná se o evropsky i světově známou lokalitu především z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Její význam je srovnáván se známějšími kopci (např. s Řípem, Blaníkem, Orebem či Táborem).

Rozhledna na Landeku

Jedná se o nejvýchodnější místo Českého masivu, podle kterého dostal také svůj název – Landek je počeštěný německý výraz Land-Ecke (kout země). Severní úbočí kopce se mírně svažuje do okolní krajiny, kdežto jižní a jihovýchodní svah prudce spadá do údolí Odry.  Právě zde se vlivem eroze odhalil unikátní geologický profil s karbonskými vrstvami a vystupujícími uhelnými slojemi.

Výška kopce je sice pouhých 280 m n. m., avšak i tak je zdálky dobře viditelný. Jeho rozloha činí 85,53 hektarů.

Sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné, staré asi 30 000 let, bylo objeveno v roce 1924 při úpravě tenisových kurtů na vrcholu kopce. Lidé se zde usídlili díky výhodné poloze k úkrytu a obraně, ale také hojnosti zvěře v lesích a ryb v řekách. Jedná se o součást pravěkého „civilizačního centra Evropy“, což je pás archeologických nalezišť táhnoucí se od rakouského Willendorfu přes Věstonice a Předmostí u Přerova až do Polska. První experimentální výzkumy proběhly roku 1927 mnohem podrobnější potom v letech 1952 - 1953. Právě zde byla Bohuslavem Klímou nalezena Petřkovická venuše. Nacházejí se zde jedny z největších evropských uhelných slojí, které navíc vystupují na zemský povrch, což je světový unikát. Právě zde bylo poprvé použito černé uhlí jako palivo. Starším využitím uhlí bylo jen spalování lignitu  pravěkými lidmi v jižní Francii. Landek se může pyšnit nepřetržitým osídlením trvajícím více než 23 000 let.

Za vlády Přemysla Otakara II.  zde stával hrad, majetek opavských  knížat, vybudovaný někdy v letech 1253 - 1256 k ochraně hranic českého státu a zároveň solné a jantarové obchodní stezky vedoucí kolem toku Odry. První písemná zmínka o něm je z 2. srpna 1297. Hrad měl pravidelný ortogonální půdorys s věžemi v rozích. Landecký hrad tvořil protipól hradu ve Slezské Ostravě, který chránil hranice polského státu. Údajným impulsem k vybudování landeckého hradu byl tatarský nájezd v roce 1241 či vpád polských vojsk v roce 1253. Hrad byl pobořen kolem roku 1474 vojsky krále Matyáše Korvína. Jeho zbytky byly patrné ještě v roce 1912, avšak obyvatelé okolních obcí (Koblova, Petřkovic a Šilheřovic) je použili jako základy pro svá obydlí. Na jeho místě nyní stojí rozhledna. Na místě hradu původně stálo od 8. století do 11.století středně velké slovanské hradisko(cca 0,61 ha).

V roce 1782 byla na Landeku zahájena těžba uhlí, která zde trvala nepřetržitě až do roku 1991, kdy byly uhelné zásoby vyčerpány. Landek se tak stal prvním místem na Ostravsku, kde bylo uhlí cílevědomě těženo pro podnikatelské účely. Kromě uhlí však kopec poskytoval také lákavá přírodní zákoutí a záhy se stal oblíbeným místem pro procházky. Místní turistický průmysl se čile rozvíjel, takže již brzy mohli návštěvníci posedět ve dvou výletních restauracích či se projet na loďkách.

Vrch požívá ochrany od roku 1966, v nynější formě od 3. listopadu 1993, kdy byl vyhlášen národní přírodní památkou Landek.



Více zde: https://provsechnydusiky.webnode.cz/kronika-sveta-z-historie-/petrkovicka-venuse-/landek-/

Landek u Petřkovic je zalesněný protáhlý kopec ležící ve slezské části statutárního města Ostravy v katastrálním území městského obvodu Petřkovice  nad soutokem Odry a Ostravice. Jedná se o evropsky i světově známou lokalitu především z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Její význam je srovnáván se známějšími kopci (např. s Řípem, Blaníkem, Orebem či Táborem).

Rozhledna na Landeku

Jedná se o nejvýchodnější místo Českého masivu, podle kterého dostal také svůj název – Landek je počeštěný německý výraz Land-Ecke (kout země). Severní úbočí kopce se mírně svažuje do okolní krajiny, kdežto jižní a jihovýchodní svah prudce spadá do údolí Odry.  Právě zde se vlivem eroze odhalil unikátní geologický profil s karbonskými vrstvami a vystupujícími uhelnými slojemi.

Výška kopce je sice pouhých 280 m n. m., avšak i tak je zdálky dobře viditelný. Jeho rozloha činí 85,53 hektarů.

Sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné, staré asi 30 000 let, bylo objeveno v roce 1924 při úpravě tenisových kurtů na vrcholu kopce. Lidé se zde usídlili díky výhodné poloze k úkrytu a obraně, ale také hojnosti zvěře v lesích a ryb v řekách. Jedná se o součást pravěkého „civilizačního centra Evropy“, což je pás archeologických nalezišť táhnoucí se od rakouského Willendorfu přes Věstonice a Předmostí u Přerova až do Polska. První experimentální výzkumy proběhly roku 1927 mnohem podrobnější potom v letech 1952 - 1953. Právě zde byla Bohuslavem Klímou nalezena Petřkovická venuše. Nacházejí se zde jedny z největších evropských uhelných slojí, které navíc vystupují na zemský povrch, což je světový unikát. Právě zde bylo poprvé použito černé uhlí jako palivo. Starším využitím uhlí bylo jen spalování lignitu  pravěkými lidmi v jižní Francii. Landek se může pyšnit nepřetržitým osídlením trvajícím více než 23 000 let.

Za vlády Přemysla Otakara II.  zde stával hrad, majetek opavských  knížat, vybudovaný někdy v letech 1253 - 1256 k ochraně hranic českého státu a zároveň solné a jantarové obchodní stezky vedoucí kolem toku Odry. První písemná zmínka o něm je z 2. srpna 1297. Hrad měl pravidelný ortogonální půdorys s věžemi v rozích. Landecký hrad tvořil protipól hradu ve Slezské Ostravě, který chránil hranice polského státu. Údajným impulsem k vybudování landeckého hradu byl tatarský nájezd v roce 1241 či vpád polských vojsk v roce 1253. Hrad byl pobořen kolem roku 1474 vojsky krále Matyáše Korvína. Jeho zbytky byly patrné ještě v roce 1912, avšak obyvatelé okolních obcí (Koblova, Petřkovic a Šilheřovic) je použili jako základy pro svá obydlí. Na jeho místě nyní stojí rozhledna. Na místě hradu původně stálo od 8. století do 11.století středně velké slovanské hradisko(cca 0,61 ha).

V roce 1782 byla na Landeku zahájena těžba uhlí, která zde trvala nepřetržitě až do roku 1991, kdy byly uhelné zásoby vyčerpány. Landek se tak stal prvním místem na Ostravsku, kde bylo uhlí cílevědomě těženo pro podnikatelské účely. Kromě uhlí však kopec poskytoval také lákavá přírodní zákoutí a záhy se stal oblíbeným místem pro procházky. Místní turistický průmysl se čile rozvíjel, takže již brzy mohli návštěvníci posedět ve dvou výletních restauracích či se projet na loďkách.

Vrch požívá ochrany od roku 1966, v nynější formě od 3. listopadu 1993, kdy byl vyhlášen národní přírodní památkou Landek.

Uhelná sloj na Landeku

V současné době na úpatí kopce sídlí Hornické muzeum, které zahrnuje také Důl Anselm, nejstarší důl na Ostravsku. Územím kopce vede přírodovědná a hornická naučná stezka.

Landecké pověsti: Zejména mezi obyvateli Koblova se kdysi o Landeku vyprávěly strašidelné pověsti. Mezi nejčastější patří pověsti o landeckém pokladu, který hlídá paní v černém oblečení na černém koni, nezdárná dcera landeckého pána proměněná v kance, nebo bílý pes s klíčem v hubě. K pokladu také bylo možno sestoupit dírou v zemi, která se otevírala většinou během některého významného církevního svátku. Další z pověstí se týká vodníků, případně vodních panen.

Zdroj: Wikipedie



Více zde: https://provsechnydusiky.webnode.cz/kronika-sveta-z-historie-/petrkovicka-venuse-/landek-/

Landek u Petřkovic je zalesněný protáhlý kopec ležící ve slezské části statutárního města Ostravy v katastrálním území městského obvodu Petřkovice  nad soutokem Odry a Ostravice. Jedná se o evropsky i světově známou lokalitu především z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Její význam je srovnáván se známějšími kopci (např. s Řípem, Blaníkem, Orebem či Táborem).

Rozhledna na Landeku

Jedná se o nejvýchodnější místo Českého masivu, podle kterého dostal také svůj název – Landek je počeštěný německý výraz Land-Ecke (kout země). Severní úbočí kopce se mírně svažuje do okolní krajiny, kdežto jižní a jihovýchodní svah prudce spadá do údolí Odry.  Právě zde se vlivem eroze odhalil unikátní geologický profil s karbonskými vrstvami a vystupujícími uhelnými slojemi.

Výška kopce je sice pouhých 280 m n. m., avšak i tak je zdálky dobře viditelný. Jeho rozloha činí 85,53 hektarů.

Sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné, staré asi 30 000 let, bylo objeveno v roce 1924 při úpravě tenisových kurtů na vrcholu kopce. Lidé se zde usídlili díky výhodné poloze k úkrytu a obraně, ale také hojnosti zvěře v lesích a ryb v řekách. Jedná se o součást pravěkého „civilizačního centra Evropy“, což je pás archeologických nalezišť táhnoucí se od rakouského Willendorfu přes Věstonice a Předmostí u Přerova až do Polska. První experimentální výzkumy proběhly roku 1927 mnohem podrobnější potom v letech 1952 - 1953. Právě zde byla Bohuslavem Klímou nalezena Petřkovická venuše. Nacházejí se zde jedny z největších evropských uhelných slojí, které navíc vystupují na zemský povrch, což je světový unikát. Právě zde bylo poprvé použito černé uhlí jako palivo. Starším využitím uhlí bylo jen spalování lignitu  pravěkými lidmi v jižní Francii. Landek se může pyšnit nepřetržitým osídlením trvajícím více než 23 000 let.

Za vlády Přemysla Otakara II.  zde stával hrad, majetek opavských  knížat, vybudovaný někdy v letech 1253 - 1256 k ochraně hranic českého státu a zároveň solné a jantarové obchodní stezky vedoucí kolem toku Odry. První písemná zmínka o něm je z 2. srpna 1297. Hrad měl pravidelný ortogonální půdorys s věžemi v rozích. Landecký hrad tvořil protipól hradu ve Slezské Ostravě, který chránil hranice polského státu. Údajným impulsem k vybudování landeckého hradu byl tatarský nájezd v roce 1241 či vpád polských vojsk v roce 1253. Hrad byl pobořen kolem roku 1474 vojsky krále Matyáše Korvína. Jeho zbytky byly patrné ještě v roce 1912, avšak obyvatelé okolních obcí (Koblova, Petřkovic a Šilheřovic) je použili jako základy pro svá obydlí. Na jeho místě nyní stojí rozhledna. Na místě hradu původně stálo od 8. století do 11.století středně velké slovanské hradisko(cca 0,61 ha).

V roce 1782 byla na Landeku zahájena těžba uhlí, která zde trvala nepřetržitě až do roku 1991, kdy byly uhelné zásoby vyčerpány. Landek se tak stal prvním místem na Ostravsku, kde bylo uhlí cílevědomě těženo pro podnikatelské účely. Kromě uhlí však kopec poskytoval také lákavá přírodní zákoutí a záhy se stal oblíbeným místem pro procházky. Místní turistický průmysl se čile rozvíjel, takže již brzy mohli návštěvníci posedět ve dvou výletních restauracích či se projet na loďkách.

Vrch požívá ochrany od roku 1966, v nynější formě od 3. listopadu 1993, kdy byl vyhlášen národní přírodní památkou Landek.

Uhelná sloj na Landeku

V současné době na úpatí kopce sídlí Hornické muzeum, které zahrnuje také Důl Anselm, nejstarší důl na Ostravsku. Územím kopce vede přírodovědná a hornická naučná stezka.

Landecké pověsti: Zejména mezi obyvateli Koblova se kdysi o Landeku vyprávěly strašidelné pověsti. Mezi nejčastější patří pověsti o landeckém pokladu, který hlídá paní v černém oblečení na černém koni, nezdárná dcera landeckého pána proměněná v kance, nebo bílý pes s klíčem v hubě. K pokladu také bylo možno sestoupit dírou v zemi, která se otevírala většinou během některého významného církevního svátku. Další z pověstí se týká vodníků, případně vodních panen.

Zdroj: Wikipedie



Více zde: https://provsechnydusiky.webnode.cz/kronika-sveta-z-historie-/petrkovicka-venuse-/landek-/

14 komentářů:

  1. Jejda, vrátím se na střední? 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, klidně, mám tuto rubriku zatím nově, ale kdo bude chtít, ať se připojí. Však každý nemá obchodní akademii nebo dříve ekonomickou školu. Já také ne a píšu jak ďas. ☺

      Vymazat
  2. Jejku, pro mě vzpomínka na Střední školu ekonomickou. Učili jsme se na starých strojích, kde ještě musel být pořádný úhoz, ne jako teď, kdy máme dotykové klávesnice. To je něco úplně jiného... a když se zasekla písmena do sebe...jooooj...to bylo něco! Bohužel teď už mě prsty moc neposlouchají, ale co se dá dělat. Pro mně jsou to vzpomínky na dobu, kdy jsem sice už pracovala v účtárně, ale po nocích ještě při práci studovala SEŠ...Bylo to náročné, ale zvládla jsem to.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, i já jsem zažila psaní na starém stroji, byl to Consul, který si koupila maminka, která studovala taktéž při zaměstnání na SEŠ, aby měla maturitu, celý život byla profesí mzdová účetní. Mě na tu školu "naštěstí", jak říkám, nepřijali, ale stejně jsem se naučila velmi dobře psát na gymnáziu a psali jsme na starých strojích. Bez dívání, pořádný úhoz mám zažitý a je to lepší, než na klávesnici. Ale vývoj jde dál. Gratuluji, že jsi to zvládla při zaměstnání, moje máti také a já studovala na denním studiu, ale později opět při zaměstnání. Je to náročné, ale člověka to posune dál. Děkuji moc ☺.

      Vymazat
  3. A, S, D, F .... to už si budu pamatovat do smrti. Dokonce jsem měla i státní zkoušku, ale dneska už to nejraději mrskám dvěma prsty. Při vyučování nám profesorka zakrývala ruce papírem, někdy jsme se nestačili divit, co jsme vlastně napsali 😄

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, tak v tomhle jsi úspěšnější, než já, já mám ty státnice z jiných oborů, ale píšu dodnes všemi deseti a dost rychle. My jsme měli kryt na klávesnici a díky bohu, za to. Náročnost je důležitá a dodnes do umím. ☺

      Vymazat
  4. Jak píše Eva,to co nás naučili ve škole si už budu pamatovat do smrti.Přitom jsem v zaměstnání na stroji psala minimálně,protože jsem pracovala v účtárně a to jsem psala perem samá číslička.Někdy jedu docela rychle a hlavně poslepu,ale nesmí být velký třes.Musím se optat vnuka,jestli to už jde jemu.Včera tu byl,ale to jsem si na jeho školu nevzpomněla.Článek je velmi poučný.
    Hani,měj hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byla to, Jituš, dobrá škola, když vám to tak vštípili. Ono se to hodí. My to zvládáme a vnukovi bych to také doporučila. Díky, také si myslím, že toto téma je nejen poučné, ale důležité.
      Přeji pěkný víkend. ☺

      Vymazat
  5. Zkoušela jsem, pravá snad levá ne, prsty se pletou. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, zkoušet to, je dobré, ale to chce cvičit týdně, každý den, aby byly výsledky. Dá se to zvládnout. Jsem toho důkazem. ☺

      Vymazat
  6. Mám doma učebnici, mohu darovat, pokud by někdo chtěl... Píšu hlavně večer a ani ve dne v pokoji moc světla nemám a tak na písmena klávesnice vůbec nevidím. Navíc mám zatvrdlé prsty od dřevovýroby a jiných podobných prací. Jde to tedy s psaním pořád hůř a to nepočítám oči, které se někdy příliš nechytají ani svítící obrazovky...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsi hodný, že nabízíš učebnici. Mám ji také doma. Prsty pro psaní se musí procvičovat pravidelně, však i klavírista "trénuje" každý den, prý několik hodin. O očích bych mohla psát dlouze, dopracovala jsem to letos tak daleko, že mi hrozilo oslepnutí. Pokud máš s očima problémy, vyhledej odbornou pomoc, já jsem díky klinice získala zrak zpět.

      Vymazat
  7. Hani, zdravím. Já jsem se učila psát na gymplu (kde jsem chodila na psaní na stroji) na slepých psacích strojích bez písmen. Moc mě to bavilo a nezapomněla jsem to, je to jako s jízdou na kole. Měj se hezky Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, také jsem absolventka gymplu, ale měli jsme v nabídce psaní na stroji, což jsem využila a pak bohatě zúročila. Mě to také bavilo a dodnes baví, všechny dokumenty jsem si vždy psala sama a docela jsem byla výjimka. Proto na blogu nabízím tento "minikurz".
      Děkuji a přeji příjemný víkend. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Kalendárium z Moravskoslezska: Duben - ze starého kalendáře

  Sto dva roky starý kalendář můžeme otevřít díky archivu "Książnica Cieszyńska".