Příspěvky o Těšínsku mají nastínit nelehký vývoj této části republiky. Dnešní příspěvek navazuje na 1. část těšínské série.
Těšínské Slezsko, zkráceně Těšínsko je součástí mnohem většího historicko-geografického evropského územního celku. Je součástí Slezska (pol. Śląsk, něm. Schlesien), jehož hlavním městem byla Vratislav (pol. Wrocław, něm. Breslau). Na evropské politicko-geografické scéně se Slezsko objevilo zhruba ve 12. století.
Piastovci (polsky Piastowie) byli původní polskou knížecí a později královskou dynastií. Přestože svůj původ odvozovali od bájného Piasta, oráče z hnězdenského podhradí, byl historicky za prapředka všech polských knížat považován jistý Chościsko. Slezští Piastovci je souhrnné označení příslušníku rodu Piastovců, vládnoucích ve Slezsku.
Zakladatelem této větve Piastovců byl polský kníže Vladislav II. Vyhnanec, nejstarší syn Boleslava III. Křivoústého, jenž po roku 1146 pobýval spolu se svou rodinou v exilu v říši. Jeho synové se vrátili po teprve roku 1163, kdy jim bylo uděleno Slezsko (Boleslav I. Vysoký, Měšek I. Křivonohý a Konrád Hlohovský).
Slezské větve vymíraly postupně: 1335 vratislavská, 1368 svídnická, 1492 olešnická, 1504 hlohovská, 1532 opolská, 1625 těšínská a poslední břežsko-lehnická roku 1675 vévodou Jiřím IV. Vilémem, který byl posledním mužským příslušníkem dynastie Piastovců vůbec. Poslední Piastovna, sestra Jiřího IV. Viléma Karolína, žila do roku 1707.
V roce 1138 se rozhodnutím Boleslava Křivoústého stalo Těšínsko jednou z provincií středověkého polského státu v držení jeho nejstaršího syna Vladislava Vyhnance.
Boleslav III. Křivoústý (polsky Bolesław III Krzywousty; 1085 – 28. říjen 1138) byl polský kníže (od roku 1102 do své smrti), který znovusjednotil stát. Boleslav byl posledním piastovským panovníkem, který vládl sjednocenému Polsku před jeho rozpadem ve 12.– 14. století, ke kterému sám napomohl svým nástupnickým testamentem.
Vladislav II. zvaný Vyhnanec, polsky Władysław II Wygnaniec (1105 Krakov – 30. května 1159 Altenburg) byl polský kníže a první senior, který vládl v letech 1138–1146. Pocházel z rodu Piastovců a je pokládán za zakladatele jeho větve, tzv. slezských Piastovců. Byl synem polského knížete Boleslava III. Křivoústého a jeho první ženy Zbyslavy Kyjevské.
Z hlediska svého územně správního vývoje je Slezsko naprosto výjimečným regionem v Evropě - zejména pro jeho postupný proces dělení na řadu územně správních celků, údělů, jež téměř všechny měly vzhledem k užívanému polskému dědickému právu status vévodství, resp. knížectví.
K dělení docházelo postupně od roku 1177, kdy se na slezském území vytvořily nejprve čtyři úděly (s centry v Hlohově, Vratislavi, Opolí a Ratiboři) a později dva s centry ve Vratislavi (Dolní Slezsko) a Opolí (Horní Slezsko). V celém historickém Slezsku se postupně utvořilo až 18 slezských knížectví, která sice zajišťovala svým držitelům, knížatům z původně polské dynastie Piastovců, vysoké postavení a prestiž v tehdejší feudální evropské společnosti, ale neposkytovala jim dostatek prostředků pro náležitou reprezentaci. Jedním z takových knížectví ve Slezsku bylo i Těšínsko s politickým, obchodním a správním centrem na hradě v Těšíně. První latinská písemná zmínka o Těšíně, kde je uveden jako Tessin, pochází z roku 1155.
Na snímku zbytky brány vedoucí k Hornímu hradu společně se zachovanou středověkou dlažbou a základy věže u brány, která chránila objekt z konce 14. století. Dodnes jsou zachovány základy cylindrické věže z vápence umístěného do kruhu o průměru asi 10 m. Nafotila jsem v Cieszyně.
Listina z října 1299, kterou olomoucký biskup Dětřich potvrdil držbu území na levém břehu Ostravice osoblažskému fojtu Gerlachovi
Pokračování
zdroj: Muzeum Těšínska, Wikipedie
Zajímavý článek Hani. Je to historie, kterou neznám a možná jsme se to ani tak dříve neučili. Měj se moc pěkně,.
OdpovědětVymazatJaruško, vůbec se nedivím, že tohle neznáš a nejsi sama. Ve škole se to neučilo a dnes je pouze úvod k událostem, které už příště asi překvapí. Těšínsko se svým vývojem hodně vymyká, a proto to vkládám na blog.
VymazatDěkuji a přeji pěknou neděli. ☺
Hani, ráda jsem si přečetla něco z "vaší" historie. nevím, jestli jsem tě už někdy pochválila za vkládání map. Velmi to pomůže při hledání kontextů. Některá jména a pojmy jsem pochopitelně už slyšela, ale ty jim dáváš jasný obrys.
OdpovědětVymazatDěkuji a přeji příjemnou neděli, Helena
Helenko, mapy mám velmi ráda a vždy je vyhledávám. Orientace na mapě je potřebná dovednost.
VymazatMoc děkuji za pochvalu a přeji pěknou neděli. ☺
Jsou to pro mě neznámé končiny a tak jsem se ráda s jejich historii seznámila
OdpovědětVymazatHani,měj hezkou neděli
Já to, Jituš, chápu i předpokládám, proto to sem zařazuji. Je to dáno tou vzdáleností našich regionů, já také vaše končiny, které fotíš, většinou neznám, ale pohybuješ se v Českém ráji, tak aspoň o něčem jsem četla.
VymazatDěkuji a také měj hezkou neděli. ☺
Hanko,se zájmem jsem si vše přečetla.
OdpovědětVymazatDěkuji, Marti. ☺
OdpovědětVymazat