Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 10. května 2022

Příběhy slavných značek: Stará žitná myslivecká

 

Znáte myslivce? Dávám otázku, tak bych měla odpovědět: Asi jsem tuto značku nikdy neochutnala, navíc v naší domácnosti se nepije "tvrdý" alkohol.  Říká se, že česká whisky, jak se destilátu ze žita také říkávalo, patřila v dobách omezené socialistické nabídky k lepšímu pití. Jestli je to skutečně pravda, nemohu posoudit. 

Láhev s myslivcem na etiketě se objevila skoro v každém filmu, kde se něco slavilo. A aby ne. Jemnou chuť lihoviny mají na svědomí dubové sudy, ve kterých zraje, a výluh ze sušeného ovoce. Palírna, kde pálenka vzniká podle původní receptury už 500 let, patří mimochodem k nejstarším svého druhu v Evropě.

Tehdy Vilém II. z Pernštejna udělil jedenatřiceti majitelům domů města Prostějova právo vařit a šenkovat pivo, nalévat víno a zřejmě i kořalku. Byl mezi nimi i majitel domu U Zeleného stromu, hajný Jež ze Seloutek.

 

Vilém II. z Pernštejna

R. 1493 Jan Děvečka z Herštejna postoupil své dědictví v obci s pustou tvrzí a dvorem v Kloboučkách Vratislavovi z Pernštejna, který Seloutky natrvalo připojil k plumlovskému panství 

1518 Hajný Jež ze Seloutek kupuje v Prostějově dům U zeleného stromu. Je prvním známým majitelem později vzniklé Starorežné Prostějov

Dne 4. července roku 1518 Vilém z Pernštejna udělil právo várečné jednatřiceti majitelům domů města Prostějov. Jedním z nich byl Hajný Jež ze Seloutek, který vlastnil dům U Zeleného stromu. Díky uděleným výsadám se zvýšila laťka kvality a o Prostějově se plným právem začalo mluvit jako o městě s nejlepší žitnou kořalkou. 

 

Zatěžkávací zkouškou pro město Prostějov byl rok 1697, kdy vypukl nejničivější požár v historii a popelem lehla polovina města. Díky pomoci obyvatel Prostějova Dům U Zeleného stromu však vyvázl bez škod.

 

V nejstarší palírně v Evropě se vystřídala dlouhá řada správců a majitelů a každý přišel se svou trochou do mlýna.

Z počátku se vařilo hlavně pivo. Ježův nástupce Jan Chytrovský inovoval sladovnu a pivovarské místnosti. Vyrábět a prodávat pálenku mohly jen domy s udělenou výsadou, což přispívalo k vysoké kvalitě. Zdejší lékař a kazatel Jan Černý přeložil do češtiny první návod, jak na destilaci alkoholu. Koncem 16. století se tak v palírně U Zeleného stromu už vyráběla nejkvalitnější pálenka v celém širém kraji.

Palírna přežila nejen těžké období třicetileté války, nedostatek surovin i plundrování vojáků, ale také následné epidemie, které město téměř vylidnily. Přestála i rok 1697, kdy v Prostějově vypukl nejničivější požár v historii a polovina města lehla popelem. Slavný dům s vyobrazením zeleného stromu však zůstal jako zázrakem neponičen.

Palírna začala opět vzkvétat v první polovině 18. století s příchodem nového majitele Michaela Storcha z Markvartic. Tento profesí lékárník začal jako první pálit kořalku ze žita – do té doby se totiž pálilo zpravidla zkažené pivo, zkvašené víno či nahnilé ovoce.

Tak vznikla receptura proslulé Prostějovské starorežné, které se také říkalo „bílá kořalka“. A proč vlastně starorežná? Na Moravě se žitu říká rež.

Storch také začal do obilného kvasu přidávat výluh z bylin a koření, zejména z fenyklu a anýzu.

Základy slavné receptury Starorežné položil lékárník z Markvartic Michal Storch, který začal do kvasu přidávat výluhy z drog, zejména anýz.

 

Už na počátku 19. století, v roce 1810, produkovala Palírna U Zeleného stromu více než 11 000 hektolitrů a Prostějov se stal palírnickou jedničkou Moravy. V roce 1925 se na reklamních cedulích se již objevuje symbol s vyobrazeným košatým zeleným stromem se siluetou města Prostějov v pozadí. Symbol zeleného stromu je zachovaný i v současném logu.

 

Na počátku 19. století se Prostějov stal palírnickou jedničkou Moravy. Celková produkce kořalky přesahovala 11 000 hektolitrů. Ty pravé zlaté čas však přišly v roce 1843. Tehdy palírnu koupil nový majitel Jakub Vojáček. Vojáček byl pokrokový muž, inspiroval se výrobou slavné whisky a způsoby destilace zdokonalil. Dubové sudy, ve kterých Vojáčkova pálenka zrála, se používají dodnes.

Roku 1948 došlo ke znárodnění a přejmenování firmy na Starorežná Prostějov. 

 

V roce byl podnik byl privatizován. V roce 2011 došlo ke spojení Starorežné Prostějov se společností Granette Ústí nad Labem . V loňském roce se palírna vrátila k původnímu názvu Palírna U Zeleného stromu.

Současnost

EXPORTNÍ TRHY
Slovensko je největším exportním trhem s 92 % podílem na celkovém exportu společnosti.
Další:
Austrálie, Nizozemí, Mexiko, Litva, Kanada, Chile, USA, Maďarsko, Srbsko, Čína a další.

Zdroj: dvojka.rozhlas.cz, J. Škápíková, M. Šorelová, cysnews.cz, aktualne.cz, palirnauzelenehostromu.cz, Foto: Muzeum a galerie v Prostějově, Zuzana Hronová

6 komentářů:

  1. Tak toto som si so záujmom prečítala, lebo starú mysliveckú mám rada :-)
    Páááá

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Danka, většina lidí má svůj oblíbený likér, tak "na zdraví"! ☺

      Vymazat
  2. Znám etiketu, zaznamenala jsem reklamu s panem Bartoškou. Ten podstatný "zbytek" jsem si přečetla teď tady u tebe.
    Haničko, děkuji a přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vlastně tu reklamu s p. Bartoškou neznám, ale mě zaujalo, jakou to má spojitost s Prostějovem.
      Děkuji a přeji úspěšnou středu. ☺

      Vymazat
  3. Nebudu zapírat Myslivce i griotku jsem několikrát ochutnala,ale víno je víno . Se zájmem jsem si vše přečetla a mnohé informace byly o této palírně prvotní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, já jsem také na víno, ale suché červené... Myslivce neznám, ale griotku jsme kdysi dávno také "pily" - s holkama, dnes je to na mne moc sladké a už jsem ji roky neměla.

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Slovensko: Megoňky - kamenné gule

  Pokud je možnost, ráda navštívím Slovensko. Megoňky jsou na druhé straně Jablunkovského průsmyku . Možná jste o tom už slyšeli. "Loka...