Příběhy slavných značek: Tatra Kopřivnice

 

Tatra (oficiálně TATRA TRUCKS a.s.) je český výrobce nákladních, vojenských a speciálních automobilů sídlící v Kopřivnici v Moravskoslezském kraji. V minulosti tam vyráběli i osobní automobily, hasičské a závodní vozy a co teprve Slovenská strela - o ní jsem psala ZDE. Většinu z toho uvidíte v Technickém muzeu Tatra Kopřivnice. Je toho hodně, zaměřila jsem se na začátky firmy. A začalo to u kočárů.

  

Je to třetí nejstarší automobilka světa s dosud nepřerušenou výrobou, která má mj. na kontě speciální limuzínu pro prezidenta Masaryka nebo Tatru 87:

Své kvality prokázala Tatra 87 v letech 1947–1950, kdy s tímto vozem stříbrné barvy podnikli Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund cestu do Afriky a Jižní Ameriky.

Mezi majiteli tohoto typu vozu bylo mnoho známých osobností:

• Hans Ledwinka, dlouholetý konstruktér firmy Tatra
• Ernst Heinkel, letecký konstruktér
• John Steinbeck, nositel Nobelovy ceny za literaturu
• Eliška Junková, česká automobilová závodnice
• E. F. Burian, divadelní režisér
• Faruk I., egyptský král
• Vítězslav Nezval, básník
• arcibiskup Josef Beran
• generál Erwin Rommel (také používal přímého konkurenta této Tatry Škodu Superb)
• prezident ČSR Klement Gottwald
• prezident ČSR Antonín Zápotocký
• maršál Jeremenko (dostal darem první vyrobený poválečný vůz Tatra, toto vozidlo je v Technickém muzeu Tatry v Kopřivnici)
  
• 

 Za vším stál sirotek Ignác Šustala, kterého odmalička fascinovaly kočáry. Narodil se 7. prosince 1822, v šesti letech přišel o matku a pět let nato i o otce. Ihned jak se vyučil, odešel do světa na zkušenou. Kam jinam než do Vídně - Mekky výroby kočárů, kde se pilně učil.

 

 

Pamětní deska Ignáce Šustaly – Muzeum Fojtství v Kopřivnici

Když měl pocit, že už umí všechno, vrátil se do Kopřivnice, kde byl tou dobou fojtem jeho bratr Jan. Fojt byl tenkrát takový "starosta" v obci. Jeho bratr Jan Schustala mu v rodinném hospodářství přidělil k užívání hospodářskou budovu (stodolu), ve které Ignác vybudoval dílnu o rozměrech 6×7 m s předsíní o rozměrech 3×3,7 m a v ní se dvěma pomocníky postavil první kočár. 

 

Kopřivnické Muzeum Fojtství,  kde Ignác Šustala začal s výrobou kočárů

Následovala obrovská poptávka po kočárech, a tak se v samotné dílně brzy prováděly pouze některé montážní a dokončovací práce, zatímco převážná část dílčích prací se odehrávala na dvoře fojtství a do výroby byli manufakturním způsobem zapojeni i další kopřivničtí řemeslníci: železné součásti vyráběl kovář Bortel, dřevěné korby na kočáry  vytvářel kolář Kuchař.  

Šustalovy lehké vozíky vyhovovaly zejména potřebám venkova, a byly proto velmi žádané.  Šustala proto brzy svou činnost rozšířil, v letech 1850 – 1852 se kromě výroby kočárů věnuje i výrobě bryček a koňských povozů. Během tří let zaměstnávala jeho dílna již osm tovaryšů a několik učňů.

Šustala sám byl nejen zdatný obchodník a organizátor, ale byl velmi nadaný i po technické stránce. Ve své firmě uplatnil řadu vlastních patentů a zlepšení. V roce 1870 dokázal se 150 kvalifikovanými dělníky různých profesí vyrobit 1200 kočárů. Sortiment rozšířil i o různé užitkové vozy. Největší úspěchy slavily speciální poštovní vozy. 

Po smrti továrníka Adolfa Rašky, s nímž se Šustala spojil, sice začal mít podnik finanční potíže, ale ty se podařilo překonat díky rozšíření výroby o železniční vozy.  Roku 1881 totiž zahájila provoz lokální dráha Studénka–Štramberk. Tato dráha funguje dodnes. I přes minimální zkušenosti v tomto oboru se vedení společnosti rozhodlo vyhradit část výrobních kapacit pro stavbu vagonů a zřídit i vlastní tovární vlečku. Jako technického poradce se podařilo získat Hugo Fischera z Röslerstammu – ten dříve pracoval jako přebírající inženýr Severní dráhy císaře Ferdinanda. V roce 1882 firma vyrobila prvních 15 železničních vagónů.

 

 

NW Präsident byl prvním továrně vyráběným sériovým automobilem na území Česka, resp. tehdejšího Rakouska-Uherska a jedním z prvních automobilů na světě vůbec. Automobil vyráběla továrna Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesselschaft A. G. (NW) v Kopřivnici, dnešní Tatra. 

 

Duchovním otcem NW Präsident byl Leopold Sviták, první kus byl vyroben v letech 1897–1898. Konstrukce částečně vycházela z automobilu Benz Phaeton přejmenovaného v Kopřivnici na „Instructor“ a do vozu byl namontován i originální motor mannheimské automobilky, o nějž se zasloužil liberecký továrník baron Theodor von Liebieg, který se s jeho konstruktérem Karlem Benzem přátelil. V Kopřivnici však do konstrukce vnesli několik originálních prvků a vylepšení, takže vznikl úplně odlišný automobil. Kromě Leopolda Svitáka se na konstrukci vozu podíleli také inženýři Rumpler a Sage a spolu s nimi i mladý Hans Ledwinka, tvůrce takzvané Koncepce Tatra.  

Podvozek Präsidenta i karosérie typu Phaeton, vycházela z osvědčeného kopřivnického kočáru „Mylord“. Pod sedadlem v zadní části – v prostoru, který u kočárů sloužil pro zavazadla – byl umístěn dvouválcový řadový ležatý motor Benz o obsahu 2,714 l a výkonu přibližně 5 kW (6,6 k) při 600 ot/min (vrtání i zdvih 120 mm). Palivová nádrž o obsahu 23 l se nacházela pod předními sedadly. 

 

V roce 1898, krátce po dokončení, uskutečnil první vyrobený automobil ve dnech 21.–22. května 1898 propagační jízdu se čtyřmi pasažéry po vlastní ose z Kopřivnice do Vídně na výstavu konanou k výročí 50 let vlády Františka Josefa I. Trasu dlouhou 328 km absolvoval za 24,5 hodiny z čehož bylo 14,5 hodiny čisté jízdy s průměrnou rychlostí 22,62 km/h. Po jejím skončení jej získal darem rakouský automobilový klub (po jehož prezidentovi byl vůz pojmenován) a Präsident byl používán pro zácvik řidičů. Ve 20. letech 20. století se vrátil do Československa, už jako muzejní exponát.

Některé vybrané typy vozů, které jsem nafotila v Technickém muzeu Tatra Kopřivnice:

Zdroj: dvojka.rozhlas.cz, Wikipedie, Technické muzeum Tatra Kopřivnice