Co je motovidlo a vzpomínka na babičku

 

Znáte pojem "motovidlo"? Nemohu se divit, pokud ne, protože to pravé motovidlo se už dávno nepoužívá (tedy běžně). Já vím přesně, kdy a od koho jsem "motovidlo" určitě slyšela. Od mé babičky, která vůbec nepoužívala vulgární slova. Dnes kolikrát děcko ještě neumí pořádně mluvit a už žvatlá "ty či vul" a možná i horší. Babička v tomto "oboru" moc slovní zásoby neměla a buď někdo něco "vymamlasil" nebo byl "motovidlo". To když někdo byl nějak neobratný, neuměl se k práci postavit tak, jak bylo třeba. Pak se mu řeklo: "Motáš se tu jak motovidlo!" 😎

V té době mě, bohužel, nenapadlo pátrat, tedy ptát se, co je motovidlo. Možná to byla chyba, ale znáte to, dítě se nezeptá, když by mohlo a pak, po letech, kdy by se určitě na víc a důležitějších věcí zeptalo, už není koho se ptát. Tak jsem měla i já spoustu let s motovidlem pauzu, protože to nikdo neříkal a já jsem na motovidlo zapomněla. Až jsme se jednou s přítelem vypravili do muzea (tedy, my do muzeí chodíme často, to zase jo). To musím upřesnit, protože někoho, jak je rok dlouhý, nenapadne, aby muzeum navštívil. Ono to bylo Slezské muzeum v Opavě a to není lecjaké muzeum. Vsadím se, že málokdo ví, že to opavské muzeum je nejstarší muzeum ve střední Evropě a bylo založeno jako gymnazijní už v roce 1814! I to naše slavnější Národní muzeum v Praze bylo založeno "až" v roce 1818 jako Vlastenské muzeum za vlády Františka I. Jsou to čtyři roky, ale stejně Opava zabodovala. No a právě v tomto muzeu jsem po letech, mnoha letech motovidlo spatřila! Tam bylo také popsáno, k čemu sloužilo. Tady vznikly moje první fotky motovidla, tam jsem si i na tu svou milovanou babičku vzpomněla. 😘 Pak jsem milé motovidlo viděla už víckrát, ale vždy v muzeích, naposledy asi v Brušperku.

Využiji vzpomínky na babičku, protože 11. února by měla svátek. Byla Božena. Ženské křestní jméno Božena je slovanského původu.  Je to česká varianta jmen Benedikta, Dorota, Beatrice, Beatrix, Beáta, tj. „blahoslavená“, „bohem obdařená“. To mohu potvrdit, protože znám babiččin rodný list a byla křtěná jako "Beatrix". Bylo to za Rakouska-Uherska, pak se dokumenty (občanský průkaz) překládaly do češtiny a babička potom byla Božena.

 

Jak bylo uvedeno, motovidlo se říká člověku, který je tak trochu nešika nebo nemotora. Ale hlavně je to název pro velmi důležitou pomůcku, která se používala na namotávání a měření ručně soukané příze.

Pro zjednodušení řekněme, že to všechno začalo u přadleny, která dostala vlnu z ovečky. Tu ručně upředla v přízi, kterou si můžete představit jako takovou tlustou nit. Tato nit se pak namotávala na ono motovidlo. Příze sundaná z motovidla vytvořila tak zvané přadeno. Ale zpět k motovidlu. Víte, jak vlastně vypadalo? Dá se to popsat jako takové dřevěné tyče, které byste si mohli představit jako písmeno H. S tím malým rozdílem, že ta prostřední čárka byla delší než postranní. 

 

Motovidlo je nástroj, který byl využíván při zpracování vlny nebo lnu. Používal se na samém konci celého procesu a sloužil jako ukazatel toho, jaké množství vlákna přadlena upředla. Abychom tu práci pochopili, je dobré kouknout na video, kde paní předvádí "Jak pracovat s motovidlem - navíjení příze z cívky do přadena".

Motovidlo muselo být kdysi hodně používané, jakby ne, vždyť u nás se hojně předlo a tkalo běžně v chalupách a dělali to někdy i chlapi. Pak z toho vznikl náš textilní průmysl, jehož existence je asi už také spíš muzejní záležitost, bohužel... Zůstala písnička, vypadá jako dětská - na prvním videu, ale slyšela jsem ji na slavnostech i od starších: Vdávalo se motovidlo. 

 

 

Motovidlo s vypálenou značkou r. 1786 mají v Muzeu Novojičínska v Příboře.

Další motovidlo z 19. století mají i na Selském dvoře U Matoušů v Plzni-Bolevci. Ačkoliv se jedná o exponát pocházející z oblasti Horšovského Týna, je jisté, že i na boleveckém statku motovidlo bývalo.

Motovidlo sloužilo k tomu, aby se přadleně upředené vlákno nezamotalo a také k tomu, aby dokázala spočítat, kolik toho vlastně upředla. V západních Čechách bylo poměrně rozšířeno předení pro tkalcovské manufaktury. Přadleny během zimního období, v období takzvaných přástek, odnášely upředené vlákno právě to těchto manufaktur, kde se z něj poté tkala látka.

Popis principu, na kterém motovidlo funguje:

„Motovidlo má 4 ramena, na která se navíjí vlákno z kolovratu. Tím se otáčí soukolí ozubených koleček uvnitř motovidla, které je napojeno na ručičku. Ta na ciferníku ukazuje, kolik otáček přadlena udělala. Ta musela motovidlem otočit celkem 60krát. Celý proces 60 otáček se opakoval 12krát.“  

 

Ale pozor, kdo myslí, že motovidlo je minulostí, tak v šicím centru jsem viděla, že nabízejí motovidlo na přízi v přadenech z březového dřeva:

 

  

 

Takhle se dá složit:

 

 

Zdroj: vary.rozhlas.cz, junior.rozhlas.cz, YouTube