Geologická stezka v ZOO Olomouc

 

Zoologické zahrady jsou příjemným místem, občas některou navštívíme. Někdo si řekne - ZOO jako ZOO, vždyť slon vypadá stejně v Ostravě jako v Praze. To byste se divili, jak se zoologické zahrady liší, tedy pokud mezi časté návštěvníky nepatříte. Nepočítám mezi tyto odlišnosti lanové parky, které tam mívá většinou soukromý provozovatel a patří to k "moderní době". Nebo možná má rod homo sapiens zvířatům ukázat, jak se hýbat, protože mnohá se ve výbězích jen povalují a krmí se. 😊

Naše ostravská ZOO se uvádí i jako botanický park. V Olomouci jsem našla Geologickou stezku, měla jsem z toho radost, protože geologie je můj oblíbený obor. Ty exponáty z lomů, řekněme přivezené kameny, nebo informační tabule, jsou rozesety po ploše ZOO, což je možná dobře, protože (jak jsem si všimla) většina návštěvníků ten začátek  Geologické stezky míjí, spěchají za živými exponáty - za zvířaty.

Nedaleko vchodu začíná malý a jednoduchý geopark v přírodě - na fotografii. Napadá mě, že je to hned na začátku, protože kameny jsou poměrně velké a těžké a jejich instalace byla tím pádem jednodušší. Nápad je to dobrý. I to posezení, kde si můžete odpočinout, případně posvačit, je z kamenů. Co se návštěvník může z tabulí dozvědět? Pro lepší čtení jsem udělala výřezy:

Škoda, že u těch jednotlivých kamenů nejsou cedulky s názvem, jsou očíslovány a uvedeny na tabuli, vyhledávání je tak trochu zdlouhavé. Na vzorku je hezky vidět žílu v hornině. Vznik žíly často napoví o geologickém vývoji prostředí i o jeho časovém průběhu. Žíla vzniká později než hornina, kterou pak proráží, což je důležitý poznatek pro určování relativního stáří hornin. Žíly jsou místy zvýšeného výskytu nerostných surovin a vzácných minerálů, nebo prvků, které se hromadí přímo v nich, nebo v jejich bezprostředním okolí.

S pískovcem se můžeme v Olomouci setkat na mnoha místech, nejsou to jen sochy na Sv. Kopečku, ale asi nejznámější je Sloup na Horním náměstí - památka UNESCO.

Pískovec vzniká stmelením zrn (odborně řečeno tzv. klastů – obvykle křemene, živců a horninových úlomků jako jsou např. silicity) tmelem. Tento tmel je velmi často karbonátový nebo železitý. Mezerní hmotě (např. jílovité) se říká matrix. Složení pískovce se liší podle místa výskytu.

Pískovce jsou společně s písky jedněmi z nejrozšířenějších sedimentárních (usazených) hornin – společně tvoří více než čtvrtinu všech známých sedimentů na povrchu Země.

Pískovec často tvoří celá skalní města, tabulové plošiny, lemované pásy bohatě členěných skal. Na tváři krajiny zapracovaly slunce, mráz, vítr a voda a vytvořily známá pískovcová skalní města. Počasí způsobuje svojí proměnlivostí (déšť, mráz, tání ledu) také zvětrávání hornin, vznik zvětralin, jejich transport a usazování na jiném místě. Tektonikou a procesy zvětrávání byly z pískovcových desek vymodelovány krajiny skalních pískovcových měst. 

V Česku na severu nad hlubokým údolím Jizery se tyčí skalní města Klokočské skály, Betlémské skály, Besedické skály a Drábovny na severovýchodu ohraničuje hřeben Suché skály. Ve střední části leží Příhrazské skály, Hruboskalsko a řada menších skalních měst. Na východě jsou známé Prachovské skály. Pískovcové skály také tvoří podstatnou část Českého Švýcarska.

Na mechanickém rozrušování a chemickém zvětrávaní hornin a nerostů se podílejí rostliny. Rozrušují půdu svými kořeny a rozkládají nerosty látkami, které vylučují kořenovými vlásky. Mnozí živočichové vytvářejí v půdě a v horninách chodbičky, kterými proniká do půdy a hornin voda a vzduch. Tím se vytvářejí podmínky pro účinnější zvětrávání hornin a nerostů. Také výměšky živočichů horniny rozrušují. Na přenášení rozrušených hornin se podílejí organismy jen velmi málo. Nahromaděním odumřelých těl rostlin a živočichů nebo jejich koster a schránek se vytvářela na dně moří, jezer a močálů souvrství usazených hornin organického původu - organogenních usazenin.

 

Vápence vznikly i nahromaděním vápenatých schránek živočichů, popř. ještě zpevněním chemicky vysráženého vápenatého kalu. Vápence jsou různě zbarveny, nejčastěji světle šedě až tmavě šedě. Někdy v nich můžeme pozorovat zachované schránky organismů nebo úlomky schránek.

Zdroj: Wikipedie