Určitě znáte rčení "od píky". Může se objevit v několika spojeních. Nejčastěji se říká začínat od píky a také vypracovat se od píky.
Pro vysvětlení - píka je dlouhá pěchotní dřevcová bodná zbraň, používaná v boji s nepřátelskou pěchotou i při obraně před jízdním útokem. Nikdy nesloužila jako vrhací zbraň. V Evropě se používala od raného středověku až do začátku 18. století.
Slovo píka se do češtiny dostalo přes němčinu z francouzštiny a už na obrázku je vidět, že připomíná kopí obvykle poměrně dlouhé. Kopí se ve starší češtině nazývalo také hrále nebo sudlice, což je slovo spojené pro většinu z nás s husitskými válkami a všichni také známe pojmenování kopiníci. V období 16. a 17. století v souvislosti se změnou boje se kopí ještě prodloužilo a bylo opatřeno bodcem, který je možno zarazit do země a s upravenou zbraní přichází i nový název.
Vojáci, kteří s píkou bojovali, pikenýři, byli prostí, byli to pěšáci, představovali ve vojsku nejnižší skupinu. Začínali tedy od nuly, od píky, a pokud postupovali výše, bylo to díky jejich vlastnímu přičinění.
________________________________________
Nahlédnutím do etymologického slovníku zjistíme, že slovní kořen pik má asi onomatopoický (zvukomalebný) původ a v evropských jazycích označuje často hrot, také vrchol hory, např. Pik Agasis - hora v Tádžikistánu. V češtině jsou od kořenu pik odvozena slova jako piky (barva v kartách), podle tvaru špičky, také pikantní, ostrý, píchající, chuťově dráždivý a souvislost nacházíme i u slovesa píchat. Zbraň používali prostí vojáci. Slovo píka pochází z francouzského slova pique = kopí, hrot.
Základ slova je praevropský - pik- = bodat hrotem, odtud vznikl i románsko - germánský tvar pic = hrot, vrchol (hory).
Hani díky za osvětu, to jsem nevěděla ani o tom nepřemýšlela. Měj se moc hezky, Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Leni, běžně se o podobných výrazech nepřemýšlí, já na to většinou narazím při svém psaní. Tak se zrodí nápad.
VymazatPřeji Ti hezký lázeňský pobyt a vše nej k narozeninám. 😊
Zajímavý článek. Hezký den Hani
OdpovědětVymazatDěkuji za pochvalu a také přeji hezké dny.
VymazatZajímavý článek. Hezký den Hani
OdpovědětVymazatHanko, také jsem nikdy nepřemýšlela o tom, jak vzniklo tohle rčení. Díky, zase budu chytřejší. Měj se hezky, pá 😀😊
OdpovědětVymazatEvi, většinou se nad rčením nepřemýšlí, ale třeba v tomto případě bývá zajímavým zjištěním, jak to celé vzniklo.
VymazatTaké se měj hezky, pozdrav do Prahy. ☺
Tak to je hodně zajímavé,že je to odvozeno od zbraně by mě nenapadlo.
OdpovědětVymazatHani,měj hezký den
Jituš, ani mě původně nenapadlo, že to může souviset. Ale logiku to má.
VymazatDěkuji a přeji příznivý víkend. 😊
Hani, myslím, že nám to říkali na nějakém zámku, ale šťastně jsem to zapomněla...
OdpovědětVymazatDěkuji za připomenutí a přeji pohodový den. Helena
Helenko, my také po zámcích chodíme pravidelně a vůbec mi nevadí opakovaná návštěva v některých. Vlastně mi to i pomůže, to prostředí mě přitahuje a já si to lépe uvědomím za tu krátkou chvíli. Samozřejmě, za ty roky si troufám říci, že po několika větách odhadnu průvodce - většinou to bývají ženy. A některé si pamatuji dosud a to je případ zámku Zbiroh a vyprávění o templářích. To si člověk pamatuje i po letech.
VymazatDěkuji a přeji pohodovou sobotu. 😊