Byli jsme u moře

V létě lidé rádi míří k vodě. Nejsem přímo vodní živel, ale párkrát za léto vyrazíme k moři. Není to daleko, nemusíme tedy objednávat nic dopředu u cestovky nebo řešit dopravu. 😎 Sbalíte "pět švestek" a brzy můžete být u moře. 👍 (Já vím, že je to nesrovnatelné...)

Karvinské moře je v regionu známé jezero a brzy se pro návštěvníky stalo atraktivním. Je tam písčitá pláž, tři mola, přibyly lavičky, slunečníky a návštěvníci mohou využít převlékárny. Stále se to vylepšuje, tady se neplatí. Kolem vede cyklostezka a když to obejdete pěšky, dělá to asi 4,5 km. Voda je v Karvinském moři čistá a prý tam žijí i sladkovodní medúzy.

 

 

Karviná je lázeňským městem. Léčivé prameny v Darkově (část Karviné) vytryskly při hledání uhlí. Lázně zahájily provoz r. 1867 a patří k nejstarším jodovým lázním v Evropě. Využívají tzv. jodobromovou solanku, která má vysoký obsah solí jodu a bromu. 

Zní to jak pohádka: Za Marie Terezie v roce 1776 bylo na karvinském panství hraběte Jana Erdmanna Floriana Larische objeveno kamenné uhlí. To je černé uhlí, vytvořené v prvohorách, kdyby někdo netušil. Larischové si postavili sídlo tak reprezentativní, že tam opakovaně zavítal i pruský císař Vilém II. :

Asi byste netipovali, že takový zámek stával v Karviné. Před hlavním průčelím zámku byl  bazén ve tvaru čtyřlístku s vodními rostlinami. Bylo to rodinné sídlo Larisch-Mönnichů, dnes už neexistující zámek Solca. Foto Státní okresní archiv Karviná

Mít "černé zlato" na panství slibovalo velké zisky,  proto se hrabě Larisch pustil do kutání uhlí poté, co se na vrchu Čechovice u Karviné objevily dvě nad sebou ležící kamenouhelné sloje, které místy vycházely i na povrch. To musela být radost, ale s těžbou tehdy nikdo neměl zkušenosti a každá nová věc přináší nedůvěru. Soustavná těžba začala v r. 1794. 

Na místě dnešního Karvinského moře byla poklidná vesnice Darkov s pár obyvateli, která se po otevření dolu začala rozrůstat, když sem přicházeli horníci za prací v dolech. V r. 1910 tu žilo už přes dva tisíce obyvatel. Jak šly roky a desetiletí, těžilo se stále víc a lidé s překvapením zjišťovali, že jejich území je poddolované a co to dělá s jejich domy. Budovy i kostely začaly praskat, nachylovat se a vše bylo nakřivo. Co bylo horší, začaly se propadat a co bývalo dříve na kopci, postupně už stálo na rovině a z doliny se stala "díra". 

Zjistili to i Larischové, jimž jejich krásný zámek Solca začal také praskat, bortil se jako běžné domy. Když ho v r. 1944 obsadila německá armáda, brzy vyhořel, kdoví, jak to bylo. Už se nedal opravit a nakonec byl zbourán. 

Na poddolovaném území se projevily poklesy tak, že třeba u známého "šikmého kostela" v Karviné je uváděn pokles 37 metrů. 

 

A teď to už pohádkově nezní - nastaly plošné demolice domů a obyvatelům nezbylo, než se vystěhovat. Ono se to napíše jednou větou, ale změnilo to osudy tisíců lidí... Když se země propadne, zrovna na Karvinském moři vidíte, že prodající se země klesla na úroveň spodních vod a ty tu obří díru zaplavily. Voda tady vyvěrá zespodu a příroda to takhle sama "zařídila". Podobných jezer je na Karvinsku hodně a když se to kolem zazelená stromy, nevypadá to nejhůře. Mezi doly Darkov a ČSM jsou vykopané poruby a do těch "ďur" ten kámen ještě pořád sedá dolů, než se usadí, zatím se moře bude ještě prohlubovat.
Ono to není jen tak, zavřít důl a fertig. V dolech se tvoří metan (výbušný plyn), ten se musí odvětrávat, a jsou tam milióny kubíků vody. Je otázka, jak ji využít. Důlní voda má teplotu asi 27° C, takže je teplá a taky slaná, má i "specifické" vlastnosti uvedené pod mapkou výše. Důl Žofie v regionu je jedním z čerpacích míst teplé a slané důlní vody.

Toto psaní asi moc lidí z neuhelných oblastí zajímat nebude, nejspíš řeknou "to je v Karviný a to já neznám". 😃 Já jsem zvědavá, jak dlouho se bude odčerpávat z podzemí velké množství důlní vody...

Pojďme se podívat ke Karvinskému moři. Auto můžete nechat na parkovišti a dál pokračujete k vodě:

 

Karvinské moře je ukázkou rekultivace krajiny po ukončení hlubinné těžby černého uhlí. Vodní plocha má hloubku až 25 metrů a rozlohu 32 hektarů.

  

Výhled na šachty při koupání připomíná, že Karvinské moře vzniklo na poddolovaném území mezi doly Darkov a ČSM.

 

 

  

Karvinské moře slouží jako rekreační zóna.

 

Darkovský most je technická památka. Je to železobetonový obloukový most, letos uplynulo 100 let od jeho vybudování.

Na památku si můžete v Karviné koupit keramický nebo plechový hrneček s Darkovským mostem nebo kašnou, která má letos 125. výročí. 

 

 

V r. 1997 most poškodila povodeň a měl být stržen. Nakonec byl opraven, bylo nutné celý most pomocí hydraulických zvedáků pozvednout přibližně o dva metry. Nyní už spojuje oba břehy Olše pro pěší a cyklisty.

Dva podélné oblouky nesou celou mostovku podle mostů, které se v té době stavěly v Belgii. Projekt vypracoval vídeňský architekt ing. Franz Rabe, stavbu provedla opavská firma AST. Horní oblouk je tvořen tzv. Vierendeelovým nosníkem.

Darkov byl značně poškozen při těžbě uhlí a následném poddolování. Z původního Darkova zůstaly pouze staré lázně, lázeňský park a několik domů. Budova na snímku je pronajata jisté společnosti pro léčbu pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Léčivá voda z Lázní Darkov se využívá k léčivým koupelím, má blahodárné účinky na pohybový aparát.

 

  

V létě to tady víc žije. U mostu je bistro a cukrárna, vede tudy cyklostezka, jezdí sem i cyklisté z Polska, mají to kousek.

Karvinou protéká řeka Olše, která pramení nedaleko v Polsku u vesnice Jistebná ve Slezských Beskydech. Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Vlévá se do řeky Odry.

 

V minulosti poblíž Olše stálo několik hradů a zámků: Šance, Hrádek, hrad a zámek v Těšíně, zámky Ráj, Solca, Fryštát v Karviné a Petrovice u Karviné. Tohle, myslím, málokdo ví.

Přeji vám příznivé počasí a mávám s pozdravem výletům "Zdar"! 😊