Komentovaná prohlídka kostela sv. Vojtěcha

ni manželství s Georgem Adamsonem nebylo příliš šťastné

Více na https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-pribehy/130485/joy-adamson-selmy-ji-milovaly-lide-nenavideli.html?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copyakonec ji začátkem r. 1980

Opavu jsem částečně už představila ZDE, dnes se vydáme do kostela na Dolní náměstí v Opavě, které je pravděpodobně nejstarším jádrem města. Dnešní domy tu byly vybudovány na úzkých středověkých parcelách těsně vedle sebe. Později, nejčastěji po požárech, docházelo k přestavbám a byla šance dům i zvětšit. 

Ničivý požár v r. 1431 zničil téměř celé město, nová přestavba náměstí se nesla v duchu renesančním ještě v 15. století. V dalším století však přišel jiný styl staveb a majitelé své domy zase upravili tak, aby se přizpůsobili dobovým požadavkům. Podloubí už byla nemoderní, mnohá byla zbourána, nahradily je mázhausy, což jsou prostorné dolní síně. 

 

Dominantou Dolního náměstí je kostel. Po třicetileté válce nastala rekatolizace, kdy kostely získali přednostně jezuité, tento původně gotický kostel získali od velmistra Řádu německých rytířů (1655) a nový velmistr řádu jim to o 22 let později potvrdil. A tak členové Tovaryšstva Ježíšova v čele s rektorem koleje Tobiášem Geblerem měli volnou ruku, původní gotický kostel nechali zbourat, protože jim připadal malý, jednoduchý, prostě nevyhovující. 

Ono to bylo poněkud složitější. Jezuity povolal do Opavy už r. 1625 Karel I. z Liechtenštejna, který byl čerstvým majitelem opavského knížectví a po Bílé hoře konvertoval ke katolictví. To znamená, že původně katolíkem nebyl, ale pochopil, že být katolíkem mu přinese výhody. Doba byla zlá a takhle po bitvě na Bílé hoře postupovali mnozí šlechtici. A proč byl čerstvým majitelem panství? Většina obyvatel opavského knížectví se totiž před Bílou horou hlásila k evangelickému vyznání, což vadilo Olomouckému biskupství. Přemýšleli, co s evangelíky, ti dobrovolně na jinou víru nepřestoupí. Panství obsadilo vojsko a svěřili ho Karlovi I. z Liechtensteina, však on si s evangelíky poradí.

Když čtu mezi řádky, tak ... byly čtyři roky po popravách 27 pánů na Staroměstském náměstí, není těžké uhodnout, proč se tak Liechtensteinové chovali - báli se o majetek, vždyť mnoha šlechtickým rodům byl majetek zkonfiskován - některým v plném rozsahu, některým částečně. Proto šlechtici změnili taktiku, neváhali přidat se na stranu vítězů a přestoupili na katolictví, začali jezuity podporovat. A Karel I. z L. je rovnou povolal do Opavy.

To byl první krok. Karlův bratr Maxmilián z L. poskytnul jezuitům několik domů právě poblíž gotického kostela. Když pak byla r. 1642 jezuitská rezidence povýšena na kolej, v zakládací listině se tento kníže zavázal, že poskytne jezuitům na stavbu kostela a jezuitské koleje částku 10 tisíc rýnských zlatých. Možná i proto v kostele byly pohřbeny některé příslušnice rodu Liechtensteinů. 

Jezuitům se částka zdála malá, městská rada jim odstoupila řadu dalších domů. Tohle by jiný nedostal. Stále to nestačilo, jejich finanční situace se vyřešila po zakoupení nedalekého panství Šilheřovice, které jim zabezpečilo stálý výnos a hmotné zabezpečení. Peníze k zakoupení šilheřovického statku jezuitům poskytl kdo?? ... opět kníže Karel Eusebius z Liechtensteina. S jídlem roste chuť - víra nevíra, takže nakonec jezuité dosáhli toho, že velmistr řádu nechal převést ten původní gotický kostel do jejich vlastnictví. 

To sem píši hlavně proto, abychom při obdivování tohoto kostela také přemýšleli a uvědomili si, jak to všechno vznikalo a že výstavba tohoto kostela neproběhla z nějakého dobrodiní, je to obraz doby. Když slyšíme, že kostel "postavili jezuité", abychom si uvědomili, že to z velké části platil někdo jiný, i pozemky získali výhodně. 🙇  Joo, když si čtete v dokumentech v Zemském archivu, tam se dočtete věcí...

 

V Opavě byl tedy mezi léty 1675 až 1681 na Dolním náměstí vystavěn nový barokní chrám s klášterní budovou. Od těch dob náměstí dominuje kostel sv. Vojtěcha. Na staré pohlednici je zachycen takto:

 

 

  

Kolikrát si říkáte, že kostel je pěkný, jen nemáte možnost podívat se dovnitř a vyfotit si to tam? Mnohé kostely jsou přístupné jen o bohoslužbách. V tomto kostele bývají komentované prohlídky, lákala mě příležitost k nafocení interiérů, ale hlavně tyto prohlídky pořádají odborníci ze Zemského archivu v Opavě, který sídlí vedle. 👍 Zakoupíte si vstupenku (100/80 Kč) a pak už můžete hodinu a půl vnímat průvodcovské slovo historika: 

 

   

Opava se může pochlubit chrámem, který patří do Ostravsko-opavské diecéze. Je to kostel sv. Vojtěcha na Dolním náměstí, jehož varhany mají téměř 5 a půl tisíce píšťal. Nástroj starý 300 let po několika úpravách už nepohánějí vzduchové měchy a kostel má nádhernou akustiku. V celé diecézi je v kostelích zhruba 4 tisíce varhan. Ty ze sv. Vojtěcha patří k nejpoužívanějším, protože kromě tří bohoslužeb týdně se v kostele konají koncerty nebo varhanní soutěže. Největší píšťala kostelních varhan má přes 6 metrů a ta nejmenší asi 5 milimetrů. 

 

Jednolodní chrám byl při Ostravsko-opavské operaci v dubnu 1945 ze všech opavských kostelů poškozen nejvíce. Dopadla tam letecká puma a její výbuch zničil mnohé nástěnné malby, dochovaly se pouze fresky bočních kaplí. Já dodám - alespoň tak, mohlo to dopadnout hůř. Kostel byl renovován v letech 1946 až 1947.

 

Zanikl iluzivní oltář J. G. Lehnera, proto byl v 60. letech do kostela převezen nový hlavní oltář z kapucínského kláštera ve Fulneku, jehož obrazy zhotovil malíř F. I. Leicher.  

 

Kdysi jsem jezdila pravidelně bádat vedle do Zemského archivu v Opavě, takže tento kostel mám z venku nafocený mockrát v různých ročních obdobích. Na první fotografii vpravo je zmíněný zemský archiv.

 

Portál chrámu zdobí sochy světců v nikách a kostel je zakomponován do budovy jezuitské koleje. Ta byla dokonce místem, kde zasedal Slezský zemský sněm.

Dnešní podoba kostela je výsledkem generální opravy v roce 1995, kdy byla snaha o co největší přiblížení se původní podobě kostela. V opraveném interiéru z výše uvedených důvodů chybí nástropní malby.

 

 

 Staviteli a zřejmě i autory jejich konečné architektonické podoby byli bratři italského původu Mikuláš a Jakub Braschové.

 

Obraz opavské Panny Marie se těšil velké úctě Opavanů, počátkem 18. století dosahoval počet poutníků až 100 000 ročně. Hlavní pouť se konala vždy v sobotu po slavnosti Nanebevstoupení Páně. Podle zprávy z roku 1732 byly hlavy Panny Marie a Ježíška na obraze ozdobeny zlatými korunami s drahými kameny. Celý obraz byl pokrytý stříbrným a zlatem vykládaným plechem.

 

 

zdroj: Tomáš V. Bílek, Statky a jmění kolejí jesuitských, klášterů, kostelů, bratrstev a jiných ústavů v království českém od císaře Josefa II. zrušených, Praha 1893, 

Miroslav Klos - Ivo Stratil, Jezuité v Opavě. (1480) 1625 - 1773, Opava 1994,