Stonávka - řeka pramenící v Komorní Lhotce

 

Chci na blogu představit některé vodní toky - řeky a říčky našeho kraje. Nebudu to brát abecedně, ale začnu řekou, o které jsem se zmínila už v článku o Těrlicku. V našem kraji je to tedy dost důležitá řeka, na které byla vybudována přehradní nádrž. Osobně znám dost dobře několik míst na Stonávce. 

Naše řeky v regionu patří k úmoří Baltského moře. Je to dáno sklonem terénu, proto  všechny toky se svým spojením s dalšími většími toky nakonec dostanou do Odry, která tyto moravskoslezské vodní toky nakonec odvede do Baltu. Tak je to i se Stonávkou, která je po Petrůvce druhým největším přítokem řeky Olše. 

 

Pramení v nadmořské výšce 695 m n.m. v těšínské části Moravskoslezských Beskyd na katastrálním území obce Komorní Lhotka v prostoru pod horským hřebenem Kotař – Čupel. Na snímku nedaleko od pramene.

   

Celková délka toku činí 33,215 km, povodí má plochu 131,3 km2. V pramenném úseku  (ř. km 31,7 – 33,215) protéká Stonávka úzkým zaříznutým údolním dnem tvaru V, typickým pro karpatské bystřiny. Pouze v pramenném úseku protéká Stonávka typickou lesní krajinou Moravskoslezských Beskyd. Další úseky jsou ovlivněny  nejprve nesouvislou venkovskou zástavbou obce Hůra a posléze souvislejší zástavbou Komorní Lhotky.

  

Nad soutokem s Ráztokou nad Komorní Lhotkou existuje na Stonávce řada bystřinářských úprav (mj. s dřevěnými stupni a prahy, km 28,8)

V tomto úseku je povodí součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Odtud teče severním směrem, protéká údolní nádrží Těrlicko a celkově po 33,3 km délky toku od pramene se vlévá do Olše v území mezi starou částí okresního města Karviné (Karviná II – Doly) a části jeho dnešního centra (Karviná - Fryštát). Významné jsou na Stonávce vlivy poddolování.

Z nejvýznamnějších přítoků, které do Stonávky ústí, jsou to Černý potok, do nějž je zaústěn přivaděč vody ze sousedního povodí Ropičanky. Na dolním toku je to pak Chotěbuzka, ústící zprava pod obcí Albrechtice u Českého Těšína.

Mimo Karviné neprotéká Stonávka žádným z dalších větších sídel, z těch menších je možno jmenovat Komorní Lhotku, Hnojník, Třanovice, Těrlicko, Albrechtice u Českého Těšína a Stonavu.

 

Kamenný stupeň v Hnojníku (km 25,9 - z roku 1960) je nezvyklého tvaru svého přelivu, dosud však funkční a stabilní.

 

Na Stonávce existují snad nejstarší balvanité skluzy na území ČR. Tento typ objektů byl zde Státními lesy poprvé použit začátkem 60. let min. stol. ke snížení přísunu splavenin do níže budované nádrže Těrlicko. Po doplnění balvanů jsou skluzy (i ten na obr. - km 24,9) funkční dodnes.

Z chráněných živočichů se vyskytuje ve dvou úsecích střevle potoční nad nádrží vodního díla Těrlicko a v úseku od Albrechtic k ústí. 

Střední a dolní část toku je lovištěm ledňáčka a vydry, v posledních letech byl zaznamenán i výskyt bobra evropského. Rybí společenstvo je od pramene po most silnice I/48 v Třanovicích (km 23,1) tvořeno druhy pstruhového pásma.

Nad nádrží Těrlicko bylo nutno zásahy do řeky provádět v mnohem intenzívnější podobě. Už více než před sto lety až do 30. let min. století byla v horních tratích postupně provedena řada bystřinářských úprav sledujících stabilitu toku a činnost v tomto směru byla zintenzívněna ještě na přelomu 50. a 60. let. Tehdy bylo rozhodnuto o výstavbě Těrlické přehrady pro zásobení průmyslu na Karvinsku a Třineckých železáren (TŽ) vodou, takže koryto Stonávky bylo třeba sklonově stabilizovat, aby se zmírnil přísun splavenin ze zdivočelých úseků toku do budované přehrady. 

 

Úsek bystřinného úseku s brodem v trati nad nádrží Těrlicko (km 23,4 - po toku)

Stonávku původně lemovala soustava přibližně 15 rybníků od Stonavy (místní části Smolkovec na úrovni cca km 9,0) směrem po vodě k severu až po její ústí. Soustava rybníků časem ustoupila jednak rozvoji zástavby a v druhé polovině 20. stol. pak ve vyústním úseku celkové degradaci území v důsledku důlních poklesů. Poklesy se nejvíce projevovaly v místech, kde do Stonávky zleva ústil Karvinský potok. Potok byl těžbou ovlivněn snad nejvýrazněji ze všech vodních toků v oblasti Ostravsko - karvinského revíru (OKR). Karvinským potokem se odvádějí čerpané slané důlní vody až do míst pod průmyslové odběry vody z řeky Olše. 

Pomineme-li již zmíněnou historicky vzniklou rybniční soustavu na Stonávce, která vývojem zanikla, nejvýznamnější akumulaci vody dnešní doby na tomto toku je údolní nádrž Těrlicko.

  

Přehradní hráz údolní nádrže Těrlicko na řece Stonávce (stav v r. 2015 po předchozí rekonstrukci). Koruna sypané zemní hráze údolní nádrže Těrlicko (km 12,4)

Nádrž ovládá celkovou plochu povodí v rozloze 82 km2 v severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd, což je necelých 8 % z celkového povodí Olše. Přehrada je klíčovým zdrojem provozní vody pro karvinskou část OKR a pro TŽ, i pro odběr vody z řeky Olše pro Elektrárnu Dětmarovice. 

Pod nádrží (pod km 12,4) se vesměs delší část úseku toku obešla bez větších systematických regulačních opatření a nachází se v přirozeném stavu. Pouze zcela spodní úsek a trať podél Dolu Darkov bylo v minulosti třeba regulovat.

Pokud jde o výstavbu přehrady, zájem o její zřízení vyvolala krizová zkušenost s nedostatkem vody na Ostravsku během 2. světové války. Po válce báňský průmysl začátkem 50. let, předpokládající až trojnásobné zvýšení těžby uhlí proti předválečné úrovni, došel ke zjištění, že jeho dosavadní zdroje vody nebudou jeho potřebám ve východní části OKR výhledově stačit, výstavba Těrlické přehrady se tak stala vysoce aktuální a její příprava nabyla na rychlosti. Volba velikosti nádrže byla ovlivňována  požadavky na množství provozní vody (pro průmysl, doly a energetiku) a stavba přehrady byla zahájena v r. 1958.

   

Zátopa nádrže Těrlicko je jedinou vodní plochou v povodí Odry, na nímž je povoleno vodní lyžování (v části zátopy)

  

Pod přehradou protéká Stonávka převážně neregulovaným korytem. Upravena je jen v krátkých soubězích s komunikacemi, mj. s tratí ČD Ostrava - Č.Těšín (v Albrechticích u Českého Těšína, km 9,2 - po toku)

  

Upravený úsek podél areálu Dolu Darkov

 

Zatápěná poklesová kotlina v důsledku vlivů poddolování podél řeky Stonávky (místní část Lipiny), byla po plošné sanaci přetvořena na golfový areál (v pozadí důl Darkov a řeka Stonávka s porosty směrem proti vodě)

 

Stonávka ústí do řeky Olše zleva

Zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry , YouTube