Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 5. září 2021

Ostravice - řeka opět plná života


Máte řeku, která vás provází životem? Myslím to tak, že žijete v její blízkosti od narození, často procházíte po mostech a tak sledujete tok i kvalitu vody v řece. Tak u mne je to Ostravice. Znám ji od malička a vždy mě bavilo koukat z mostu do řeky a pozorovat, jak řeka žije. A po pravdě, kdysi to nebyl zrovna veselý pohled. Řeka bývala hodně znečištěná (to je slabé vyjádření), naštěstí ty doby jsou dávno pryč. 

 

Řeka Ostravice vzniká spojením Bílé a Černé Ostravice, přičemž za pramennou se považuje  Bílá Ostravice. Pramení v lokalitě Bílá – Hlavatá na moravsko - slovenském pomezí přibližně v nadmořské výšce 720 m n.m., odtud odtéká severovýchodním směrem a po 9,7 km se stéká s Černou Ostravicí, která do ní ústí zprava. 

Pod soutokem už nese společný název  Ostravice, její trasa se láme a obrací k severu, a po 54,2 km ústí do řeky Odry v Ostravě přibližně  201 m n.m. Z uvedené délky okolo 6 km tvoří zátopa přehrady Šance (km 45,8 - 51,7).

Řeka Ostravice je karpatský větvící se štěrkonosný tok. Do doby vybudování přehrad ve Starých Hamrech a Morávce (50. – 60. léta 20. století) se řeka chovala, jak říkají odborníci, podle starého říčního vzorce. Od pramenů byly Ostravice i přítok Morávka bystřinami se silnou erozí dna i břehů. Řeky unášely množství splavenin, které v minulosti ukládaly v rovinatých úsecích od Starého Města po ústí do Odry. Ostravice se prodírala štěrkovými naplaveninami, neustále vytvářela nová koryta a rozdělovala se do více ramen, protože zanášela své koryto. Povodně a záplavy přicházely velmi rychle a živelně. Ostrovy jsou unikátním domovem pro řadu drobných i větších druhů střevlíčků. Většina z nich patří k ohroženým a reliktním druhům (přežívajících dnes jen na určitém území). Společenstva speciálních rostlin a hmyzu jsou závislá na pohybu a přeplavování štěrkových a štěrkopísčitých náplavů.

O řece Ostravici je nejstarší dochovaná písemná zmínka z roku 1256 v listině, kterou se určují hranice mezi českým a polským státem. Řeka Ostravice množstvím a kvalitou vody vytvářela velmi příhodné podmínky pro osídlení a s ním pro ekonomický rozvoj území. Přivádění vody z řeky bylo v počátcích řešeno pomocí náhonů, např. Mlýnskou a Valchařskou strouhou, které zásobovaly město i rybniční soustavu a mlýny. Na obr. Valchařská strouha na Nádražní ulici (střed města), přibližně v místě Hotelu Nikolas - kolem roku 1900.

 

Vítkovická ‚struha‘ byla důležitá pro průmysl Vítkovic, ale sloužila obyvatelům, hlavně dětem. Můžete si poslechnout. 

Můstek přes struhu před válkou
Vítkovická struha v potrubí 
 
Podle staré literatury byla vítkovická struha původně mlýnským náhonem, který pokračoval do centra Ostravy a navazoval na další strouhy. Pro tehdejší děti to byl vodní svět.

Snahy o stabilizaci toku divoké Ostravice, prokopáním meandrů, stavěním hrází z hlíny a kamení, jsou doloženy od počátku 16. století. Spotřeba vody pro těžký průmysl i obyvatelstvo v 19. století způsobila její nedostatek a zhoršení kvality. Před 1. světovou válkou Vítkovice zřídily čisticí stanici odpadních vod, levý břeh Ostravice byl upraven kolem Rudolfovy hutě a železárenských výsypek. Problémy v korytě nastaly poklesem krajiny hlubinnou těžbou již počátkem 20. století. Roku 1901 bylo ve Vídni definitivně rozhodnuto o regulaci Ostravice. Poslední zlepšení kvality vody i životního prostředí pro divoce žijící živočichy a rostliny bylo provedeno v rámci revitalizace toku v Moravské Ostravě v roce 2015.

OSTRAVICE – ŘEKA PLNÁ ŽIVOTA

V 70. letech 20. století patřila Ostravice k nejvíce znečištěným řekám a byla téměř mrtvou řekou. Až s útlumem velkých průmyslových komplexů na Ostravsku od 90. let (např. vratimovská celulózka, Válcovny plechu Frýdek-Místek, Nová huť aj.) se čistota vody v Ostravici začala postupně zlepšovat.

Dnes už je Ostravice „zdravou“, zarybněnou řekou, ve které žije na 20 druhů ryb. Potvrzen byl i výskyt raka říčního (bioindikátor čistoty vody). Z ryb je nejpočetněji zastoupen jelec tloušť a parma obecná, dále např. plotice obecná, perlín ostrobřichý, ouklej obecná, cejnek malý, karas stříbřitý, ostroretka stěhovavá. Z dravých ryb žije v Ostravici pstruh obecný, okoun říční, bolen dravý a v některých úsecích i menší štiky nebo úhoři. Na obr. ostroretka stěhovavá a pstruh obecný:

 Ostroretka stěhovavá – Rybářství - s námi vás rybaření chytne

https://www.crsmsodry.cz/wp-content/uploads/2018/07/Salmo_trutta_pstruh_obecny_04.jpg

Parma obecná (Barbus barbus)

Za „vlajkovou loď“ rybí obsádky v Ostravici lze označit parmu obecnou, která zde tvoří početnou část rybí populace (proto také úsek Ostravice v našem městě spadá do tzv. parmového pásma vodních toků). Její štíhlé, protáhlé tělo je přizpůsobeno k životu v proudící vodě, kde u dna vyhledává potravu. Vyhovují jí proudící úseky s tvrdým štěrkovým nebo kamenitým dnem, které se nachází také v Ostravici. Parmy lze pozorovat třeba z mostu Miloše Sýkory v centru Ostravy.

Spolu s rybami začali Ostravici postupně osídlovat také vodní ptáci, kteří v ní nacházejí  bohatý zdroj potravy. Nejčastěji uvidíme kachny divoké a racky, včetně některých velkých, tzv. „mořských“ druhů. Kachna divoká:

Kachna Divoká

Nejvíce ptáků na Ostravici můžeme pozorovat v zimním období. Kromě kachen divokých, lysek černých a racků zde za potravou přilétají rybožraví kormoráni, vzácně lze zastihnout také orla mořského. Na lov ryb zalétá na Ostravici i volavka popelavá nebo ledňáček říční. V hnízdním období můžeme na příhodných místech zahlédnout také malé druhy bahňáků - kulíka říčního a pisíka obecného:

...Kulíkovo koupaliště...

Pisík obecný

Jde-li o chráněné živočichy, kteří v řece Ostravici nebo na jejích březích sídlí, je to z ryb střevle potoční (shora od Čeladenky po soutok s Odrou), mihule potoční (od Hodoňovic až po Kunčičky u Bašky), mník jednovousý (nad vodním dílem Šance) i oba druhy vranek (na dolním toku). 

Mník jednovousý 
https://www.mrk.cz/Data/Fotky/87306.jpg

Dolní část Ostravice je biotopem a významným lovištěm i ledňáčka, na středním toku vzácně se také vyskytuje vydra říční.

Akumulací vody velkého významu na řece Ostravici je od 70. let min. století údolní nádrž Šance. Ta leží v centrální části Moravskoslezských Beskyd a svou polohou je situována zhruba na dolním konci horní třetiny řeky Ostravice s umístěním přehradní hráze v km 45,8. Hlavní funkcí nádrže je zásobování pitnou vodou a přehrada tak patří k jednomu z hlavních zdrojů OOV (Ostravský oblastní vodovod), zásobujícího v komplexu spolu s nádržemi Kružberk a Morávka přibližně 1,2 mil. obyvatel severní Moravy a Slezska. Přímý vodárenský odběr z přehrady Šance vede asi 7,5 km dlouhým přívodním řadem do úpravny v Nové Vsi, která je situovaná na předměstí Frýdlantu n/O.

POVĚST O VZNIKU OSTRAVICE


„Před dávnými a dávnými časy pásl jeden ovčák své ovce pod Lysou horou. Byl to čilý a veselý hoch, schopný v každé chvíli nějakého šelmovství. Neměl ve zvyku sedět stále u stáda, ovečky mu hlídal pes, ale protože miloval přírodu, bloudíval lesem a pozoroval, co mu jen padlo do očí. Když opět jednou pronásledoval veverky a barevné motýly, dostal se do hustého křoví, odkud nemohl ani vpřed, ani vzad. Odpočinul si a počal hledat východ. Tu spatřil před sebou na zemi veliký běloskvoucí čtyřhranný kámen, vyhlížející tak, jako by bylo pod ním něco zazděno. „Tu bude jistě nějaký poklad!“, pomyslil si hoch a již se opřel do kamene, aby jej odvalil. Trvalo to dosti dlouho, než se mu podařilo kamenem hnouti. Ale ó běda! Zpod kamene vytryskl mohutný proud vody a porazil zvědavce k zemi tak, že ho málem zabil.

A nyní stékala neustále voda dolů z hory a za několik dní bylo celé údolí mezi Ondřejníkem, Kněhyní, Smrkem a Lysou horou zaplaveno. Konečně se podařilo jednomu poustevníkovi otvor ucpat tajemným začarovaným mechem a proud vody byl slabší. Po nějakém čase prorazila si voda cestu k severu a teče tak dodnes. Pastýř, který děkoval jen šťastné náhodě, že velkou vodu přežil, pojmenoval tento proud vody, jenž tak ostře teče a vše trhá, „Ostravicí“. Toto jméno již řece zůstalo a podle ní byly zřejmě pokřtěny obě Ostravy – Slezská a Moravská.“

(Převzato ze STEHLÍKOVÁ, Marcela: Pověsti Ostravska aneb na každém šprochu pravdy trochu. Ostrava 2005, s. 20–21.)

 

Bílá Ostravice (km 4,7) je považována za pramennou část Ostravice, název Ostravice nese od soutoku s Černou Ostravicí směrem k ústí

Rozsah úprav břehů nad záplavou údolní nádrže Šance se omezuje na souběhy s komunikacemi, většinou v podobě opěrných zdí (km 53,0)

 

Sypaná zemní hráz údolní nádrže Šance typu „rockfil“ (km 45,8) a odběrná věž z nádrže

 

Těsný souběh řeky s tratí ČD Frýdlant n/O – Ostravice (km 41,2 - proti vodě), v němž je z doby po povodni r. 1997 zabezpečen břeh kamennou patkou a nasazenou rovnaninou

 

Chráněný přírodní výtvor Peřeje (km 39,9) vznikl zahloubením koryta ve vesnici Ostravice

 

Soutok Ostravice s Čeladenkou (km 37,5)

Jez v Pržně (km 33,0) s rybím přechodem 

  

K zajištění sklonové stability toku je na Ostravici mezi Pržnem a Frýdkem-Místkem vybudováno několik balvanitých skluzů (km 27,2).

 

Úsek přes Frýdek – Místek s frýdeckým zámkem na pravém, slezském břehu. Ostravice zde tvoří historické zemské hranice mezi Moravou a Slezskem

Jez v Lískovci u Frýdku zásobuje provozní vodou Válcovny plechu (km 22,6)

Vítkovický jez (km 8,8) patřil od čtyřicátých let 20. stol. ke klíčovým odběrným uzlům, zásobujícím vodou podniky ostravského těžkého průmyslu. V současné době zásobuje energetiku Vítkovických železáren

Úprava břehů pod slezskoostravskou radnicí vpravo

Voda za zvýšených průtoků v Ostravici svědčí v místě soutoku s Lučinou o tom, že Lučina protéká na větší délce meandrujícím úsekem tvořeným hlinitými břehy

Součástí humanizace bylo i zřízení stezek pro pěší a ploch pro slunění v předhrází regulovaného toku

 zdroj: Ostravské muzeum, Atlas vodních toků povodí Odry, Muzeum Mlejn,internet

13 komentářů:

  1. Hani,krásné psaní i fotečky!Krásný den!Zdena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Zdeni, vítej na mém blogu! Děkuji za pochvalu článku, strávila jsem týden ve Tvém regionu.
      Přeji Ti příjemný nový týden. ☺

      Vymazat
  2. Hani, díky za zajímavý článek. Hodně věcí z něho je mi blízkých. Ostravice ve F-M, OOV ( pracovala jsem v SmVaK ). Vyčištěné vody z ČOV F-M vytékají do Ostravice u Lískovce, je to vidět z vlaku a jsou čisté! Katastrální hranice, vedoucí uprostřed řeky rozděluje město na dvě části frýdeckou a místeckou... Měj se pěkně. Hela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, ty řeky, ať chceme nebo nechceme, nás provázejí životem a tyhle organizace, které uvádíš, se o ně starají, hlavně na té čistotě je to vidět. Pokud někdo zažil Ostravici v té podobě, jako já kdysi, je to rozdíl "nebe a dudy".
      Pravdou je, že Ostravice dělí město na Frýdek - je ve Slezsku a Místek, který leží už na Moravě. Bývaly tam na řece labutě, nevím jak teď.
      Příjemný nový týden, Heli. ☺

      Vymazat
  3. Haničko, díky za hezké vyprávění o řece. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, Leni, za pochvalu článku. Musím říci, že Ostravice mi přirostla k srdci, i když jsou jistě malebnější řeky.
      Také Tě zdravím a přeji příjemný den. ☺

      Vymazat
  4. Krásné vyznání, Haničko!
    Jsou to skoro přesně dva roky, manžel měl školení v Opavě, bydleli jsme v nějaké mlýně před ní. Kouzelný den, babí léto, my s Aaronem šli podél Ostravice k Brance. Nádhera!
    Zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za milý komentář, Helenko, jen pokud to byla Branka u Opavy, tam jste nešli podél Ostravice, ale tam teče Moravice ☺. Tu znám také a někdy na blogu o ní vytvořím článek. Záměna nevadí, je tam hezky a babí léto je kouzelné.
      Měj pěkný den, u nás to vypadá na pěkné počasí. ☺

      Vymazat
    2. No, to jsem to tedy pomotala…
      Ale krásně tam bylo!
      Pa, Helena

      Vymazat
  5. Hani,to je moc krásný příspěvek.Já už delší dobu uvažuji,že zmapuji moji řeku a tou je Jizera,která protéká Turnovem.Provází mě od dětství a bohužel jsem se v ní jako holka 2x topila.Ale byla jsem vždy dobrá plavkyně a tak to dopadlo dobře.Jednou jsem se sklouzla na jezu a spadla do něj.Byla jsem tam se sestrama a s kamarádkama a ty mě hned zachraňovaly.Často se touláme podél jejího toku.Pramení v Jizerských horách.
    V Beskydech jsme byli na dovolené a tady jsem se setkala i s Ostravicí.Třeba u vodní nádrže Šance,tam se mi moc líbilo.
    Hani,měj hezké dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, máš vzpomínky, na které se nezapomíná, hlavně, že Ti sestry a kamarádky tehdy pomohly. Jizeru znám jen z mapy, nikdy jsem u ní nebyla a je to výborný nápad zmapovat řeku, která Tě provází od dětství. Jistě, nemůžeš ji poznat úplně celou, ale určité úseky, kam by se dalo autem dojet, by šlo pak nafotit a nezarostlé břehy pozorovat.
      Jsem ráda, že jste byli v Beskydech, znáš i Šanci, protože na blogu budu mít články o těchto našich horách a pokud tam člověk byl, ta představa je naprosto jiná.
      Děkuji, Jitko a přeji příjemně prožitý nový týden a babí léto jako bonus. ☺

      Vymazat
  6. Mě známá z místa a přesto jsem si se zájmem vše přečetla a mnohé Hanko vyjasnila. Pokud mohu dávám 1*** a velkou pochvu za zpracování článků zde na blogu.🍀

    OdpovědětVymazat
  7. Marti, moc děkuji, tak výbornou známku jsem dlouho nedostala a pochvala potěší. ☺ ♥ ☺

    OdpovědětVymazat

Toulky českou minulostí

Slovensko: Megoňky - kamenné gule

  Pokud je možnost, ráda navštívím Slovensko. Megoňky jsou na druhé straně Jablunkovského průsmyku . Možná jste o tom už slyšeli. "Loka...