Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

středa 2. června 2021

Tajemství muže z ledu aneb kdo byl pravěký horal Ötzi

 

V září letošního roku už tomu bude 30 let, co byl jednou manželskou dvojicí v Alpách učiněn vzácný a nečekaný nález. Ti dva totiž našli mumii muže z pravěku, která podle místa nálezu dostala název Ötzi. Muž z ledu se procházel po alpských vrcholcích už dva tisíce let před vládou Tutanchamona a zhruba o tisíc let dřív, než byly vztyčeny kamenné bloky Stonehenge! Takto zachovalou mumii, včetně kostí, vnitřních orgánů a navíc se zbytky oblečení a nástrojů z pozdní doby kamenné, vědci ještě nikdy k dispozici neměli.  Hned dostal několik označení: Ledový muž, Člověk tyrolský, Zmrzlý Fritz nebo Similaunský člověk.

K jejímu nalezení přitom vedlo takové množství náhod, že jde téměř o zázrak. V roce 1991 panovalo v Alpách výjimečné počasí: Bouře zavály nad tamní vrcholky jemný písek ze Sahary, který spolu s letním sluncem způsobil masivní tání. Ötzi podle badatelů „vykoukl“ nad svou ledovou rakev za posledních pět tisíc let vůbec poprvé. Turisté Erika a Helmut Simonovi navíc mumii našli v době, kdy na ni ještě sluneční paprsky nedopadaly příliš dlouho, takže zůstala v příhodném stavu pro vědecké zkoumání.

Začneme krátkým filmem z Objektivu České televize.
odkaz na Objektiv 10:39 min 


Ötzi žil v Alpách před 5300 lety, tedy na přelomu neolitu (mladší doba kamenná) a doby měděné. Jeho mumifikované tělo posloužilo vědcům, kteří moderními metodami odhalili snad vše, co bylo možné. Ötzi zemřel ve věku asi 45 let zřejmě násilnou smrtí. Pod lopatkou mu vězel hrot šípu. V ledovci se zachoval také jeho oděv a výzbroj. Od roku 1998 Ötzi odpočívá v archeologickém muzeu v italském Bolzanu.
Snímky jsou nově k vidění na odkazu a kdo má zájem, můžete se podívat ZDE

Co vše o něm vědci zjistili od roku 1991, kdy tělo bylo nalezeno ve výšce 3210 metrů nad mořem?
Díky nejmodernějším technologiím dnes už víme, jakou měl pravěký horal DNA či odkud pocházeli jeho předkové.

Jednalo se o muže starého asi 45 let, ve své době tedy skutečného kmeta. Mumie sice měřila 154 cm, za života byl však asi 160 cm vysoký, což odpovídalo průměru u dospělého muže. 

Hmotnost ostatků činila pouhých 13 kg, ve skutečnosti ovšem mohl Ötzi vážit přibližně 50 kg. Měl velmi svalnaté tělo s minimem podkožního tuku, uvyklé zřejmě dlouhým horským pochodům. V okolí mumie se našly chomáčky vlasů. Vědci mimo jiné usoudili, že měl Ötzi tmavou „hřívu“ na ramena i tmavé, poněkud zapadlé oči. Jeho vlasy přitom obsahovaly stopy mědi a arzénu, takže se nejspíš pohyboval v místech, kde lidé tavili měď. 


Rekonstrukci podoby „ledového muže“ vytvořili na základě vědeckých výzkumů Alfons a Adrie Kennisovi

Ötzi žil v pravěku, na konci doby kamenné. Používal tedy kamenné nástroje, ale vlastnil i na svou dobu zřejmě velmi cennou technologickou novinku – měděnou sekyrku s topůrkem z tisu. Měl rovněž tisový luk měřící 182 cm, jímž dokázal zabít zvíře i člověka na vzdálenost 50 m. Našla se u něj rovněž kamenná dýka, několik pazourků k opracovávání různých materiálů a sada k rozdělávání ohně: křesací kamínek, pyrit pro vytvoření jisker a hromádka rostlin sloužících zřejmě jako troud. 

Rekonstrukce jeho oděvů naznačuje, že nosil propracované šaty z kůže a kožešin minimálně ze sedmi zvířat, včetně čepice a bot vyrobených částečně z medvědí kůže. Oděv byl dokonale uzpůsoben pobytu v horách a několikrát vyspraven.

Co všechno vědci vyčetli z mumie

Tenké ocelové sondy badatelé vsunuli drobnými zářezy mumii do zad. Pomocí počítače je pak zavedli do předem určených míst, odebrali vzorky a pořídili snímky orgánů. Vznikla tím velmi podrobná „mapa“ celého hrudníku a břicha.

Zbytky ve střevech naznačují, že těsně před smrtí pobýval Ötzi ve vesnici nedaleko dnešního italského Merana v provincii Bolzano. Podle paleobotanika Klause Oeggla z univerzity v Innsbrucku vypadaly poslední dva dny jeho života následovně: „Nejprve se pohyboval těsně podél okraje lesa. Poté se o devět až dvanáct hodin později ocitl dole v údolí a následně se vrátil do kopců, kde zhruba dvě až pět hodin před smrtí pojedl své poslední jídlo (kozorožce a chlebovou placku). Urazil přitom poměrně velké vzdálenosti, a to v relativně krátkém čase.“ 

Jelikož Ötzi ještě někdy tou dobou vdechl pylová zrna čerstvě kvetoucího habru, můžeme říct, že zemřel koncem jara či na počátku léta. Další metody – především analýza kostí a zubů – ukázaly, že jeho rodištěm bylo Jižní Tyrolsko, pocházel asi z údolí Valle Isarco (Eisacktal) a později se přesunul jen o pár desítek kilometrů dál, do údolí řeky Adiže.

Sužovaly jej bolesti zad či kloubů, a to pánve, kotníků i kolen, za což zřejmě mohly časté výšlapy do hor. V jeho žaludku navíc řádila patogenní bakterie Helicobacter pylori způsobující vředy a střeva obýval parazit tenkohlavec lidský, který u něj vyvolával úporné průjmy. 

Vědce velmi překvapila také přítomnost bakterie Borrelia burgdorferi, která z Ötziho nejspíš dělá nejstaršího známého pacienta trpícího lymskou boreliózou

Především však badatele udivilo zvláštní tetování.  Dávný tatér vytvořil celkem 61 „značek“ z lineárních čar a křížků, a to tak, že řezné rány zaplnil směsí uhlíků a bylin. Značky se nacházejí v místech, kde pravěkého muže zřejmě trápily chronické bolesti, takže je nejspíš měly magickým působením mírnit.

Tetování zdobilo velkou část mužova těla a podle vědců mohlo mít terapeutické účinky.

V roce 2005 mumie  podstoupila vyšetření počítačovou tomografií (CT), jež pod levou lopatkou odhalilo uvízlý hrot šípu. Analýza ukázala, že na něj někdo vystřelil zezadu, šíp mu patrně přeťal podklíčkovou tepnu a Ötzi během několika minut vykrvácel. Podle CT navíc krátce před smrtí silně krvácel do mozku, zřejmě následkem poranění hlavy. Vědci dospěli k několika scénářům, jak mohly probíhat poslední hodiny jeho života: Indicie jim poskytla nezhojená řezná rána na pravé ruce, žebro zlomené nedlouho před skonem, stejně jako stopy krve hned čtyř různých lidí na jeho oblečení

Podle odborníka Eduarda Egartera Vigla se den před smrtí pohyboval Ötzi v údolí, došlo tam však ke krvavé hádce. Náš předek při ní utrpěl zlomeninu pravého žebra a řeznou ránu na ruce, nicméně útočníka (či útočníky) přemohl a možná i zabil. Svědčí o tom také cizí, krátce zaschlá krev na jeho šípech a oblečení. Poté utekl do hor jen s nejnutnějšími zásobami, a vyšplhal se až k průsmyku. Někdo z agresorů ho ovšem dostihl a zezadu střelil šípem.

Útočník, který ho v horách možná překvapil, způsobil Ötzimu smrtelná zranění. Poté se k němu vyšplhal, ulomil šíp čnící ze zad a „dorazil“ oběť ránou kamenem do hlavy. Potom pravěkého kmeta shodil do žlabu i s jeho věcmi, aby jej pod ledovou pokrývkou už nikdy nikdo nenašel. Úplnou pravdu se s jistotou nedozvíme.

Památník v Ötztalských Alpách stojí na místě, kde byla mumie v roce 1991 nalezena.

Zdroj: 100+1, Tyden.cz, Objektiv ČTelevize 

2 komentáře:

  1. Ráda koukám na podobné dokumenty a nebo si ráda takové záhady přečtu.Otzi není pro mě neznámý.
    Hani,díky tobě se dozvíme hodně zajímavostí a nejen to.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Jitko, za uznání. Článek jsem vytvořila proto, že letos je to kulaté 30. výročí od nálezu a vím, že dost lidí to zná.
      Měj se také hezky. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Praha ... ve srovnání dnešních a dávných fotografií

Na staré fotografie měst mají své kouzlo. Tak které vybrat, aby se většina zorientovala? Fotografie si rozklikněte. Doplnila jsem to krátkým...