Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

pátek 16. července 2021

Toulky českou minulostí: 28. schůzka: Staré pověsti české aneb Horymír a Šemík

 

Uvízli jsme někde v 9. století. Tedy v době, kdy nám dějiny Velké Moravy nabízejí konkrétní jména, události, fakta, ba i data. Neplatí to však o dějinách Čech. Jistě, ani tady nebylo bezvládí, ani tady neběžel čas bez událostí, jmen, ba i dat. Jenomže – na rozdíl od těch moravských – jsou jména, data a události té doby v Čech legendární. Ale legendy jsou to náramné. Mezi nimi ta snad nejpůvabnější. O vladykovi Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi.

ƒ„Přemnozí vydali se hledat kovy v hlubinách země, také v potocích rýžovali zlato. Každý chtěl rychle zbohatnout. Doma všeho nechali, pole zůstávala ladem, a tam, kde dřív zrálo husté obilí, teď bujela svízel. Lidé bohatli z kovu, ale chleba nebyl. Mnozí vladykové a starostové rodů to těžce nesli, začaly se ozývat hlasy, že v dolech je zhouba polí. Někteří se odebrali až ke knížeti Křesomyslovi na Vyšehrad, v jejich čele Horymír, vladyka neumětelský.“

Smyšleno od počátku

Horymírův příběh se měl odehrát za vlády šestého Přemyslovce na českém knížecím trůně. Tím byl Křesomysl. K jeho titulu "český kníže" musíme, ač s lítostí v srdci, přidat "bájný". Za jeho panování se v Čechách děly velice divné věci. Kdy se měl vlastně případ Horymír versus Křesomysl odehrát? Nejenže nevíme kdy, ale ani a hlavně: zda vůbec. A co hlavní zdroj našich informací o starých pověstech českých, kronikář Kosmas? No tak ten žádného Horymíra nezná. Ale Křesomysla, toho ano?...

Pouze ho jmenuje, jako jednoho z řady. A Horymír? No tak toho zná až vševěd Václav Hájek z Libočan. A uvádí i data, kdy se měly události kolem Horymíra sběhnout: 846 až 847. Ovšem pozor – k závažnému dění na vnitropolitické scéně v Čechách se, jak o tom informuje pan Hájek, začalo schylovat už nějaký ten rok předtím: "Léta osmistého čtyřicátého druhého: Křesomysl kníže poslal mnoho kovkopů s rozličnými železnými přípravami na Jílové a jiné hory tu okolo ležící, aby hledali zlata."

Za Křesomysla se rozmohlo zběsilé hledání a těžba zlata. Touha po bohatství ovládla knížete, zlatokopy a prospektory. Zvlášť Křesomysl si blyštivého kovu vážil víc než chleba, proto taky podporoval rozvoj těžby, aniž chápal, že tato první zlatá a stříbrná horečka v Čechách zemi ohrožuje. Na první poslech by se snad mohlo zdát, že sloveso ohrožuje není na místě, protože těžba drahých kovů snad nemůže žádné ekonomice uškodit, ale za Křesomysla přestali lidé obdělávat pole, utíkali do Březových Hor či na Jílové, pomalu nebylo nikoho, kdo by sel a kdo sklízel.

"Někteří z vladyků Křesomysla napomínali, aby ten lid podzemní rozehnal a penězi ani chleby jim nepomáhal a víc si chleba než stříbra vážil. Tím napomínáním však nikterak nemohli knížete od toho stříbra a zlata odmluviti." Díky tomu stříbru i zlatu mohl Křesomysl postavit hrad Radostín pro své dva syny, patnáctiletého Neklana a čtyřletého Nebihosta, než je na naléhání své ženy Libušky vzal zpátky na Vyšehrad.

Fabulátor Hájek nezklamal

To bylo v roce 844, a hned v roce následujícím vypravuje Hájkova kronika o nepřátelství mezi jakýmsi Blobojem ze vsi Vřesová a jakýmsi Světlou. Z nejasných příčin Bloboj přepadl Světlův statek a zapálil ho, takže všichni i se ženou s dětmi uhořeli. Když se to dozvěděl Křesomysl, vypravil se proti němu, aby ho potrestal. Vida ho Bloboj, jak se blíží, zavřel se ve svém domě a vlastní rukou ho zapálil a s celou rodinou také uhořel.

4 komentáře:

  1. Občasné toulání historií v těchto horkých letních dnech je zpříjemnění podvečerních chvílemi. Venku sprchlo, vzduch se vycistil,hned se lépe dýchá. Hanko,přeji pohodový víkend. Fukčárinka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, Marti, já se toulám historií většinu svého života bez ohledu na počasí ☺ ☺ ... Včera bylo horko, byla jsem na oční klinice a pak na hřbitově, ale dalo se to vydržet. Na víkend je předpověď nepříznivá, hlavně, aby bouřky "něco" nepřinesly. Tak ať nám to vyjde - všem. ☺

      Vymazat
  2. Kdo byl jednou na Vyšehradě, ví... Pověst to je krásná, pamatuji si, jak náš asi pětiletý Adam kroutil na Vyšehradě hlavou :o)
    Haničko, děkuji za počtení a přeji hezký víkend, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezky jsi to, Helenko, o Vyšehradě napsala ☺. Ještě že ty pověsti máme, díky za ně, bylo by to o hodně nudnější.
      Děkuji Ti a také přeji příjemně prožitý víkend. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Klenotnice a varhany vyšehradské baziliky

K Vyšehradu tady byl článek zaměřený na interiér baziliky sv. Petra a Pavla. Zaměřila jsem se na výmalbu a sochařskou výzdobu jednotlivých ...