Trápí vás pískání v uších nebo jiný trvalý a obtěžující zvuk?

 

Tinnitus je medicínské označení pro hučení či šelest v uších. Tinnitus aneb šelest v uších dokáží lékaři zatím pouze zmírnit. Termín tinnitus je odvozen od latinského „tinnire“, což v překladu znamená „zvonit“. Je definován jako nežádoucí sluchový vjem, který nemá zvukový zdroj v okolním prostředí. Jedná se tedy o subjektivní vjem v jednom či obou uších, případně uvnitř hlavy.
Zdroj: https://www.fyzioklinika.cz/clanky-o-zdravi/tinnitus

Myslím, že tento problém je mezi lidmi docela rozšířen a co možná překvapí, řada známých osobností trpěla tinnitem. Mezi ně patřili např. Ludwig van Beethoven, Martin Luther, Michelangelo, Vincent van Gogh.

Pacienti tyto negativně vnímané zvuky označují jako pískání, zvonění, šumění, hučení, bručení, bzučení, syčení, tikání, cvaknutí, mlasknutí, jízda lokomotivy. Tyto fenomeny ale ve skutečnosti většinou neexistují. Tinnitus proto dělíme na subjektivní a objektivní. U většiny pacientů je příznakem subjektivním, a tudíž obtížně měřitelný. V menšině případů může lékař určitý zvuk detekovat z pacientova ucha, ale tento objektivní tinnitus nebývá běžný.

Zvuk může vzniknout v důsledku spasmu svalů vyvolajících kliknutí či prasknutí ve středním uchu. U některých pacientů je tinnitus synchronní a slyšitelný v souhře s krevním pulzem (pulzatorický tinnitus). Je způsoben přirozeným proudem a tokem krve či zvýšenou krevní turbulencí v blízkosti ucha (ateroskleróza).

Audio: Jde o složitý problém, který je předmětem stálého výzkumu. „Nedokážeme přesně říct, kde vzniká. Může to být od středního ucha, přes sluchovou dráhu až po vyšší mozková centra,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Bakaj.

Pacienti si většinou stěžují na trvalý a obtěžující zvuk. Popisují ho jako pískání, hučení, cvrkot cvrčků, cinkání kovových trubek, případně šumění moře. „Snažíme se ho dostat na úroveň, která je neobtěžuje a neomezuje v běžném životě,“ doplňuje MUDr. Bakaj z Kliniky otolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Olomouc.

Vyšetření zahrnuje rozhovor, během kterého lékaři zjišťují, kdy problémy začaly, co může být jejich příčinou, jestli jsou spojené s bolestmi hlavy, ucha nebo závratěmi, jaká je jejich intenzita nebo jak často klienti zvuky slyší. To všechno lékaře v diagnostice posouvá a díky tomu určují následnou léčbu.

Subjektivní tinnitus

Nejčastějším typem obtíží je subjektivní tinnitus, který tvoří zhruba 95 % všech případů. Sluchový vjem přitom nemá vazbu na žádný skutečný fyzikální zvuk, protože dané zvuky nejsou skutečné. Vnímá je tedy pouze daný pacient, zatímco okolí postiženého žádný šelest neslyší. Pro ostatní je tím pádem velice obtížně detekovatelný a měřitelný.

Objektivní tinnitus

Pokud je za rozvoj obtíží zodpovědný skutečný zdroj zvuku, který se nachází v blízkosti pacientova sluchového ústrojí, hovoříme o objektivním tinnitu. Daný zvuk tedy může slyšet nejen samotný pacient, ale i jeho okolí, přičemž obvykle mívá charakter lupání nebo třeba bručení. Tato forma je nicméně velice vzácná a lékař ji může odhalit například za použití fonendoskopu.

Akutní tinnitus

Na základě délky trvání obtíží lékaři rozlišují akutní tinnitus, který se rozvíjí poměrně rychle a náhle, není tak častý jako chronická varianta a trvá méně než šest měsíců. Po odbourání spouštěče, kterým může být například zánět, úraz hlavy nebo zvukové trauma, se nervové buňky v mozku regenerují a sluchové vjemy postupně vymizí.

Chronický tinnitus

Pokud šelest v uších přetrvává a stane se běžnou součástí pacientova života, jedná se o chronický či konstantní tinnitus. Ten je častější, trvá déle než půl roku a vzhledem k tomu, že s přibývajícími týdny a měsíci šance na jeho odstranění klesá, pacient obvykle musí šum přijmout a naučit se s ním žít.

Jak funguje lidské ucho

Zvukové vlny se šíří zvukovodem a narážejí na ušní bubínek, který začne vibrovat a přenese vibrace na tři sluchové kůstky ve středním uchu. Vibrace se přenášejí kapalinou ve spirálově tvarovaném vnitřním uchu známém jako hlemýžď a vyvolávají v něm pohyb malých vláskových buněk. Ty vnímají pohyb a přeměňují ho na chemické signály pro sluchový nerv, který pak přenáší informace do mozku ve formě elektrických impulsů, jež jsou interpretovány jako zvuk. 

Při tinnitu jsou poškozené vláskové buňky přehnaně aktivní. Stále vedou bez vnějšího zdroje šelestů impulsy do mozku, a ten je pak interpretuje jako pískání nebo šumění.

To a mnohem víc si poslechněte v pořadu Apatyka.  

zdroj: olomouc.rozhlas.cz, idnes