Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 6. února 2022

K olympijskému roku: Olympijské hry starých Řeků

 

Letos máme olympijský rok, v těchto dnech můžeme fandit našim sportovcům v Pekingu. Olympijská myšlenka je silná a má dlouhou historii. V dnešním příspěvku připomenu počátky olympijských her a také to, proč jsou zrovna "olympijské". 

https://cs.maps-greece.com/img/1200/starov%C4%9Bk%C3%A9-%C5%99eck%C3%A9-mapa-sv%C4%9Bta.jpg 

Pohled na mapu by nám měl připomenout, že to byli Řekové, kteří OH dali světu. Olympia je na západě poloostrova Peloponés

Každá civilizace počítá svůj čas od nějaké události. Ta událost představuje rok jedna jejího kalendáře. Staří Řekové svůj kalendář odvozovali od olympijských her.

Euroatlantická civilizace má za rok 1 narození Ježíše Krista. On se tedy, pokud vůbec, narodil asi 4 roky před Kristem, ale to teď není podstatné. My se chceme zaměřit na mnohem starší civilizaci starých Řeků. To, že svůj kalendář vázali k olympijským hrám je pro ně příznačné. Má to symbolický význam – a také pochopitelně nějaký důvod. Začněme u něj.

 Počátek her a počátek Řecka

 

V dávných dobách legend a mýtů žil byl polobůh Héraklés. Ten, kterak praví zkazky, založil pod horou Olymp město a zasvětil ho bohu Diovi. A protože Zeus byl uctíván všemi řeckými kmeny, jinak náramně rozhádanými, stalo se tohle město jejich středobodem a pojítkem. Právě tady se začaly pořádat slavnosti, kterých se účastnily všechny státy. První olympijské hry se konaly –patrně – v roce 776 před naším letopočtem, a to se stalo tím řeckým rokem 1. Dnešní historiografie to označí také za počátek archaického období. A jen pro kontext dodám, že až za nějaký čas založí jeden bratrovrah ve střední Itálii osadu jménem Řím (Roma).

Exkluzivita her byla podtržena faktem, že se konaly jednou za 4 roky, mimochodem vždy v období našich velkých prázdnin. Ostatně právě to období MEZI olympijskými hrami je to, čemu Řekové říkali „olympiáda“. Plyne z toho poněkud matoucí závěr, že olympijské hry nejsou olympiáda. Tu exkluzivitu podtrhuje ještě závažnější fakt: v době her si řecké poleis daly pauzu od své typické zábavy, a sice permanentní války všech proti všem. Nastal posvátný mír, zvaný ekecheiria. Ten byl dokonce stvrzen smlouvou, ratifikovanou všemi a vystavenou kde jinde než v Olympii. Jakkoliv se její text nedochoval, byla potvrzena dobovými autory, mezi nimiž vyniká Aristoteles. A co ta ekecheiria znamenala? Ukončení či aspoň přerušení válek. Zákaz vstupu do Olympie se zbraní. Bezpečný průchod sportovců přes území nepřátelského státu. A nejvíc pozoruhodné je, že to ti Řekové opravdu dodržovali! Stovky let! Tedy, výjimky potvrzují pravidlo, ale to víte: tohle je Sparta…

Atleti a ti druzí

A jak to vlastně bylo se samotnými hrami? Jeden tehdejší přeslavný filosof je použil jako analogii pro lidský život: někdo tam šel zápolit a vítězit, další vydělávat – a třetí typ lidí, ten se šel prostě bavit. Když se zaměříme na tu třetí skupinu lidí, zjistíme, že se může bavit jen někdo: muži. A svobodné ženy, či spíše dívky. Důvod? Atleti sportovali nazí – a to by nebylo pro vdané paní vhodné. Morálka nade vše… O něco liberálnější přístup panoval u cizinců: ti se mohli dívat (a platit) také. Na druhou stranu, nesměli sportovat. To se změnilo až mnohem později, v dobách římského impéria. Tou dobou se hry staly opravdu mezinárodními a Řekům tak přibyla konkurence z Asýrie, Persie, Egypta… a Řeků mezi vítězi začalo ubývat…
 
 
A co organizace tehdejších her? Z původně masové zábavy se stala profese. Profesionálové, to byli athlétes. A ti museli před hrami podstupovat hlídané diety, kvalifikace a zavazovat se k čestnému přístupu. Na vše dohlížel jakýsi olympijský výbor, který se, jak to známe i dnes, také postupně rozrůstal. A jak se hry stávaly zajímavějšími a výnosnějšími, dostavila se nezbytná korupce. A podvádělo se v dietách, v kvalifikaci i při závodech. A závody, ta slavná atletika, to nebyla jen nějaká oslava těla: to byl v tehdejších podmínkách de facto bojový trénink. Takže se sice neválčilo, ale sledovaly se dovednosti pro vedení boje. A jeden tehdejší autor napsal o olympijském vítězi v boxu, že se vrátil domů tak dobitý, že ho ani vlastní pes nepoznal. Ale asi to stálo za to, posuďte sami: věnec z olivové ratolesti, vlastní socha v Olympii – a …oproštění od daní! Kdo z vás to má? 
 
Sláva vítězům
Vítězové z her byli ve svých městech oslavováni a byli jim stavěny sochy. Odměnou za výhru jim byl olivový věnec, který většinou obětovali svým bohům.
 

zdroj: sever.rozhlas.cz, idnes

16 komentářů:

  1. Hani opět hezky sepsané. Mám pocit, že už jsem takový nebo podobný článek četla už dříve v nějaké encyklopedii. Krásnou neděli ti přeji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, olympijské hry vznikly ve starověkém Řecku, takže to bude v každé encyklopedii, zcela určitě. Tento text není z encyklopedie, už v učebnici dějepisu 6. ročník je o tom zmínka. Podobné to musí být všude, je to připomínka starých her právě ve dnech této olympiády.
      Děkuji a přeji dobrý start do nového týdne. ☺

      Vymazat
  2. Olympiáda a její historie,moc hezky napsáno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, Marti, OH mají velmi dlouhou historii. ☺

      Vymazat
  3. Jako vždycky aktuální a skvěle zpracované!
    Za sebe vidím ještě jiný rozměr - milované Řecko. Zahlédnu kousek korintského nebo dórského sloupu a jihnu a sním...
    Haničko, měj hezké pondělí, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc, Helenko. Je mi jasné, že každý má k určité zemi jiný vztah nebo se mu vybaví něco jiného. Já, když slyším Řecko, napadne mě antika ... Ale ty vzpomínané sloupy jsou bezvadné.
      Přeji, Helenko, úspěšný start do nového únorového týdne. ☺

      Vymazat
  4. Starověké olympijské hry 776 př.n.l.😊pamaruji si letopočet dodnes, pletl se mi s rokem 753 př.n.l., což bylo založení Říma😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak Tě musím pochválit, protože kolika lidem tahle spojitost s letopočty hned naskočí? Takže také fanda do historie? ☺

      Vymazat
    2. Milá zlatá, já si ji i vystudovala😂, je to můj celoživotní velký kůň, ale bohužel mě neživí😞

      Vymazat
    3. Milá zlatá, i já ji vystudovala, bylo to díky mému otci. Máme tedy společného i toho celoživotního koně, což je, aspoň doufám, vidět i na mém blogu. A kůň mě uživí. ☺

      Vymazat
    4. To ti upřímně závidím. Já se např už deset let peru s rodinným archivem. K historii mě přivedl dědeček a lásku k ní upevnili učitelé, na které jsem měla štěstí.
      A propos tvé články jsou skvělé👍

      Vymazat
    5. Nevím, co závidíš, ale možná to doplníš. Záleží, jak je váš rodinný archiv rozsáhlý, zase to ber tak, že máš vlastně štěstí, že existuje a máš k tomu přístup. Já nemám nic podobného, ono archivovat nebylo co, to je třeba přiznat. Ale bádala jsem dost dlouho v zemském archivu a to mi dalo hodně. Můj vztah k historii a vlastně i zeměpisu, a geologii a... formoval můj otec, přitom měl "jen" obchodní akademii. Učitele jsem si pochvalovala na základní škole, je vidět, že základka dala dobré "základy" a zájem upevnila a hlavně jedna učitelka Dě, asi většina spolužáků to učivo "nenáviděla" a já to hltala, podobně jako na gymplu. Ale tam naše třídní profesorka nic moc, bohužel, musím konstatovat.
      Moc děkuji za pochvalu článků, mnohé dají zabrat. ☺

      Vymazat
    6. Závidím v tom dobrém slova smyslu tj. pracovat, bádat jako historik, ale kdysi jsem se musela rozhodnout, a tak mě živí jiné mé zájmy, které mi snadněji umožnily přizpūsobit se časovému harmonogramu synů. Ale teď chlapci odrostly a já se soukromému "bádání"budu moci více věnovat😊

      Vymazat
    7. Chápu a rozumím tomu. Ono to bádání chce hodně času, zájmů je mnoho, však vidíš, jaké rubriky na blogu mám. A to není všechno. Jenže výhodu máš v tom, že se sice věnuješ něčemu jinému, ale máš přehled, to je k nezaplacení. A když se teď můžeš "věnovat bádání", jsi v tom nejlepším věku - palec nahoře. ☺

      Vymazat
  5. Hani, zdravím. Článek o olympiádě se mi líbí, zítra přečtu tátovi. Ten tím žije, vše sleduje a vše si pamatuje (na rozdíl ode mne... ). Měj se hezky. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, budu ráda, když k probíhající olympiádě tatínkovi článek přečteš, je tedy aktivní a všímá si světa kolem sebe. Prosím Tě, vyřiď mu pozdrav ode mne, že mu přeji hlavně hodně zdraví a ať na sebe dává pozor ♥.

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 202. schůzka: Praha, defenestrace pořadové číslo 1.

 „30. dne měsíce července Léta Páně 1419 purkmistr a někteří konšelé Nového Města s podrychtářem, nepřátelé přijímání z kalicha, od obecnéh...