Jedním ze sloves, u kterých se chybuje, je sloveso být ve funkci slovesa pomocného. Patří ke slovesům, která jsou velmi stará, ale hodně frekventovaná. Většinou jsou to slovesa nepravidelná, jejich tvary tedy vykazují řadu zvláštních rysů, řadíme sem slovesa být, chtít, jíst a vědět.
U slovesa být jsou tvary tvořeny z různých základů: js-/s- jsi, jsme, by- být, bu-budu. Právě při tvoření tvarů v podmiňovacím způsobu se ocitají tvary slovesa být v určité izolaci.
Často slyšíme a bohužel i v psané podobě vidíme aby jste nebo aby jsi. Tvary slovesa být ve funkci kondicionálové, tedy ve funkci vyjadřování podmiňovacího způsobu jsou pozůstatkem jednoduchého minulého času, který se užíval ještě ve staročeštině a nazýval se aorist. Jeho znakem byla hláska s nebo ch ve tvaru. Jediným pozůstatkem aoristu jsou nyní tvary kondicionálu: bych, bychom obsahující ch, bys, byste obsahující s.
Proč vzniká nespisovné aby jste, kdyby jste?
Izolace tvarů byste, abyste, kdybyste, vede k tomu, že mluvčí hledají oporu, souvislost s jinými tvary slovesa být, a tak se objevují nespisovné tvary aby jste a další jim podobné, např. aby jsem, nebo by jsme, které zdánlivě vykazují tuto hledanou souvislost ve vztahu k tvarům přítomného času. Ve skutečnosti jsou ale nesprávně tvořené a neměli bychom je ve spisovném projevu užívat.
Stejně je nespisovný tvar pro 1. osobu množného čísla: bysme, analogicky tvořený podle byste, spisovný je pouze tvar bychom.
V této souvislosti představuje poměrně starý problém i tvoření tvarů přítomného času: správně tvořený je tvar 2. osoby jednotného čísla jsi, ale tvar jseš/seš je dosud opět tvarem nespisovným, analogicky tvořeným. Užíváme ho v neoficiálních projevech, v běžně mluveném jazyce, ale ve spisovném projevu jej hodnotíme jako nepřijatelný.
Jde o jevy velmi frekventované, stále se vyskytující a stále vzbuzující pochybnosti.
Hani tak tento článek mě potěšil, protože mě mnohdy zaráží, že i mnozí komentátoři hlavně v televizi neumí používat spisovnou češtinu a tyto nespisovné výrazy často používají a to když slyším, tak doslova "rostu". Občas se s tím setkávám i v psaném textu...Tito lidé by si měli zopakovat pravopis, stejně jako si mnohdy pletou my a mi...Přeji hezký den.
OdpovědětVymazatJaruško, v názoru na používání spisovné češtiny v televizi nebo v rádiu s Tebou souhlasím. Něco jiného jsou sportovní přenosy - fotbalové nebo hokejové zápasy, tam to chápu. Dříve se na to více dbalo a nyní, kdy více sleduji rozhlas než televizi, tvrdím, že jazyková úroveň v rozhlase bývá o poznání lepší, než v televizi.
VymazatRozdíl "my a mi" = to bije do očí a hned je mi jasné, jak na tom s pravopisem dotyčný je. Bohužel...
Pěkný víkend přeji. ☺
Jeden se stále učí, je řeč o nesprávné gramatice ve veřejných prostředcích - televize, rádio. Vůbec by nebylo na škodu slyšet třeba nespisovně zprávu o tom,že se vše uklidnilo,na patřičných postech vzali lidé rozum do hrsti.
OdpovědětVymazatŘíká se, že čeština je těžká, jenže není světovým jazykem, tak i Češi jsou nuceni učit se cizím jazykům. Učíme se celý život a kdo má jazykový cit, má z poloviny vyhráno. Ovšem v televizi nebo v rádiu by se mělo dbát na kulturu řeči a psát např. články na Seznam by také neměl ten, kdo zápasí s pravopisem.
VymazatTy zprávy, které bychom rádi slyšeli, asi neuslyšíme, pořád je někde neklid a nesnášenlivost, asi je to v povaze člověka nebo některých národů.
Už před spoustou let říkala moje profesorka češtiny - správnou gramatiku nehledejte v novinách! Ta by teď asi koukala, co je možné...
OdpovědětVymazatHani, posílám pozdravy, Helena
Helenko, ta paní profesorka měla velkou pravdu! Dříve byli korektoři textu, dnes se to asi nekontroluje.
VymazatDěkuji a přeji příjemně prožitý víkend. ☺
"By jste" mě přímo nadzvedává ze židle, když to tak čtu v mnohých komentářích třeba na Novinkách.
OdpovědětVymazatMáš pravdu, znalost češtiny upadá, v komentářích od různých lidí to je vidět. Kdo dnes "sáhne" po Pravidlech českého pravopisu. Horší je, když takhle chybují někteří redaktoři, korektoři textu asi už vymizeli.
Vymazat