Sklářská a designérská společnost Lasvit z Nového Boru zase dodává trofeje pro mnoho prestižních sportovních akcí. Její díla tak má doma například loňský vítěz cyklistické Tour de France Tadej Pogačar, tenisové hvězdy Rafael Nadal a Andy Murray nebo čeští olympijští vítězové, například Ester Ledecká, Martina Sáblíková či Lukáš Krpálek.
Velký zvuk má ve světě také broušený bezolovnatý křišťál z karlovarské sklárny Moser. U zákazníků po celém světě se těší oblibě už 160 let. Už dvě desetiletí pak tato sklárna vyrábí také festivalové ceny z luxusního křišťálu pro zdejší Mezinárodní filmový festival. Měří 42 centimetrů, váží pět kilogramů a vyrábějí se ve zlaté a stříbrné variantě. Díla mistrů sklářů z Moseru se můžete prohlédnout v návštěvnickém centru v areálu firmy a zájemci mohou nahlédnout dokonce přímo do výroby a poznat taje foukání a tvarování skla.
Chtěla bych připomenout ten letošní Mezinárodní rok skla a v krajině rozprostřené od Kamenického Šenova až po Železný Brod pojďme hledat různé podoby fascinujícího příběhu šikovnosti, podnikavosti a kreativity těch, kteří tvořili a tvoří světový věhlas českého skla.
Křišťálové údolí je bezmála stokilometrový pás na severovýchodě naší země. Je to krajina podhůří Lužických a Jizerských hor, lesů a kopců. Je po staletí místem, kde člověk tvoří sklo. Přetváří křemičitý písek v jeden z nejpozoruhodnější z materiálů, který si kdy osvojil. Sklo zde na malém prostoru severního cípu Libereckého kraje dává vzniknout jak ryze užitkovým artefaktům, tak designovým předmětům i volnému umění anebo všemu v jednom celku dokonalých děl českých sklářů.
Krásu broušeného olovnatého skla můžeme vidět před návštěvnickým centrem sklárny Moser v Karlových Varech
v Kamenickém Šenově, kde objevíme fenomén českého křišťálu. A budeme Vám také vyprávět inspirativní příběh nejstarší sklářské školy v Evropě. Ve druhém díle přejedeme na druhou stranu Křišťálového údolí do Železného Brodu a otevřeme příběh zrození české hutní plastiky v polovině 50. let.
. ZačínámeŽe je tato relativně nová tradice stále živá, zjistíme v pelechovském ateliéru Zdeňka Lhotského. Ve třetím výletu zavítáme na Jablonecko, mimo jiné do Smržovky, abychom předvedli i jiný rozměr sklářství v prostředí malé drykety, tedy mačkárny knoflíků navazující na někdejší bižuterní fenomén Jablonecka – skleněný knoflík. V jabloneckém Muzeu skla a bižuterie pak objevíme nedávno instalovanou expozici ze světově nejrozsáhlejší sbírky vánočních ozdob jabloneckého muzea. Čtvrtý výlet zamíří do Jizerských hor, do někdejších sklářských osad.
Zdroj:vltava.rozhlas.cz, ceskolipsky.denik.cz
Hani, dlouho jsem nic nekomentovala, nevím proč, ale než se otevře Tvůj blog tak to trvá pěknou chvíli, a komentář přidat, je další dlouhé čekání, tedy u mne,nevím, jak jinde. Jen jsem chtěla napsat, že skláři o kterých zde píšeš, jsou opravdoví umělci. Tady u nás , tedy v mém rodném kraji jsou sklárny užitkového skla, plochého skla, ap. Je tu skláren dost. Umělecké bylo ještě nedávno v Chřibské, která byla založena dokonce v 15.stol. Zdravím a přeji krásné ještě babí léto. Zdenka
OdpovědětVymazatHanka/kaleidoskop-podle-hanky.blogspot.com
VymazatVítám Tě, Zdeni, po delším čase. To, že se můj blog hned neotevře, mě samozřejmě mrzí, ale těžko s tím mohu něco dělat. Nejsi sama, kdo mi to píše, sama někdy chvíli čekám, ale u mne zase "dlouhé" čekání není. Kdo chce, ten se sem dostane.
České sklářství má zvuk, je dobře, že stále sklárny jsou a fandím jim. Proto i na svůj blog takový materiál dávám. Měli bychom o tom vědět a předávat informace dál.
Děkuji za komentář a přeji také příjemné babí léto. Snad bude. ☺
Hani, úplně ve mě zatrnulo, když čtu to slovo bývalá! něco se asi už nevrátí, ale v trochu jiné podobě české sklo žije a sklízí obdiv a úspěchy dál. Vybrala si úžasné exponáty, já byla nedávno na výstavě Martina Janeckého, reportáž dám určitě na blog, byla to podívaná, kterou mám a budu mít v hlavě ještě dlouho.
OdpovědětVymazatMěj hezký den. Helena
Hanka/kaleidoskop-podle-hanky.blogspot.com
VymazatMám upřímnou radost, Helenko, že české sklo stále žije a sklízí obdiv. Snažila jsem se vybrat exponáty, které běžný občan nemá šanci vidět na vlastní oči, možná ani vědět o nich. Ta výstava musela být báječná, ráda se pak na Tvoji reportáž podívám.
Moc děkuji a přeji příjemný a úspěšný den. ☺