Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

středa 7. září 2022

Smírčí kříže a putování Podkrkonoším za kamennými památkami

 

Dnes trochu změním téma, je to takový klínek mezi ty moje "Jeseníky". Bude to víc pro vás, co žijete v Čechách. Pohled na mapku to vysvětlí, já tady toho moc zkoumat nemohu.

Narazili jste někdy při procházkách krajinou na podivný často neuměle opracovaný kus kamene, který  připomíná kříž? Teď, prosím, nemyslím tradiční a v našich oblastech častý kříž, jedná se o nižší kříže, které jsou na fotkách.  Hlavně vy, kteří žijete v Čechách? Občas lze dokonce na kříži něco obtížně rozluštit, třeba letopočet nebo symbol nástroje či nářadí. Kde se tyto tajemné drobné památky vzaly, a co připomínají? Slyšeli jste o smírčích křížích? Vlastně ani nevím, jestli tohle téma vůbec někoho zajímá, ale mě to zaujalo.

Smírčí kříž je kamenný kříž postavený nejčastěji na místě, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém takzvaného smírčího práva, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin. Podobným symbolem je křížový kámen, což je kříž vytesaný do kamene, a nemá tudíž klasický „křížový" obrys.

Středověký právní systém byl na hony vzdálený tomu dnešnímu. Dnes je trestní právo upraveno zákonem, jenže ve středověku převládala obyčejová pravidla. To, jak je trestný čin závažný a jaký trest bude vyměřen tak mnohdy záleželo na krajových zvyklostech. Neexistoval v podstatě žádný státní orgán, který by vznesl proti obviněnému žalobu. Aby došlo k soudu, musel se na něj někdo obrátit, a ten někdo byl buď přímo sám poškozený nebo pozůstalý. A pokud nebyl žalobce, nebyl samozřejmě ani soudce. Zásada oko za oko zub za zub, přežívala hluboko do středověku. Bylo tedy naprosto běžné, že příbuzní oběti vzalo spravedlnost do vlastních rukou, a pachatele zločinu pronásledovali. Cílem bylo ho co nejrychleji najít a potrestat. A v případě, že příbuzní či přátelé zavražděného chtěli záležitost řešit před soudem, museli viníka najít a k soudu dopravit na vlastní náklady.
Než se dostaneme ke konkrétním místům, musíme si něco říct o podstatě smírčích křížů.

Smírčí smlouva

Smírčí smlouvy představovaly v podstatě jedinou možnost, jak krevní mstě zabránit. Obě strany – pachatel i poškozený, ve smlouvě sepsali, co musí pachatel zaplatit a splnit do konkrétního data. Platilo, že po uzavření smlouvy není možno pachatele dále pronásledovat a trestat. Bylo v jeho zájmu, aby vše, co bylo sepsáno ve smlouvě, co nejrychleji splnil. Pro něho představovala smlouva jistou naději a odklad a pro příbuzné oběti zase záruku, že pachatel svým slibům dostojí. Pokud ale své závazky splnit nedokázal, krevní msta mohla být dokonána. 

Smírčích smluv se nám ale do dnešních časů dochovalo velmi málo, a tak nemáme přesné informace o tom, s jakou událostí se kříže pojí. Většinou se ale ke každému kříži váže nějaká pověst či místní legenda více či méně pravdivá. Velkou záhadou jsou například symboly nástrojů či nářadí, které jsou na některých křížích vyvedené. Symbol meče či sekery, se může klidně vztahovat k vražedné zbrani, ale bochník chleba? Odborníci se v mnoha případech neshodnou, jestli symboly souvisejí se způsobem smrti nebo s povoláním zemřelého. V případě některých křížů se mohlo jednat o kříže hraniční a symbol meče nebo sekery představoval výstrahu před vstupem na sousední pozemek.

Důvodem toho, proč se nám dodnes dochovalo smírčích smluv tak málo je pravděpodobně skutečnost, že městské soudy, do nich v podstatě nijak nezasahovaly a měly povinnost archivovat pouze záležitosti týkající se majetkových sporů.

Jejich vzácně dochované příběhy i jedinečnou podhorskou přírodu představuje audio:

Uprostřed lesů a polí, při starých i zaniklých cestách a úvozech, na pokraji vsí i ve městech – tam všude se vzácně dochovaly prastaré monolity, kamenné památky, které dotvářejí paměť krajiny. Z téměř tří tisíc křížových kamenů, rozesetých po Čechách a Moravě, se jich zhruba stovka nachází v Krkonoších i v jejich podhůří, a každý z nich má svůj výjimečný příběh. Průvodci nám budou v pořadu Eliška Pilařová a  historik Martin Witkowski. To dává záruku pravdivosti, ne "jedna paní povídala".

"Kamenných křížů dnes u nás máme přes 2 800, ale můžeme je najít po celé Evropě, někde jsou zastoupeny míň, někde víc."

Martin Witkowski, archeolog a historik  (specializuje se  na Podkrkonoší)

 

Kamenné kříže na území České republiky - jak vidět, v našem regionu se téměř nevyskytují, ale někde je "překřížováno". Na začátek něco z Moravy.

Smírčí kříž v Olomouci-Topolanech, srpen 2022 

Smírčí kříž v Olomouci - Topolanech směrem na Hněvotín 

Pozornému kolemjdoucímu neunikne ani do pískovce zahloubený reliéf. Připomíná tesařskou sekeru – symbol krvavé tragédie, která se zde odehrála v 17. století. Místní legenda vypráví o důstojníkovi, jenž se měl v době osobního volna vydávat za ženou tamního sedláka. Hospodář jej ze žárlivosti zabil. Ke krveprolití mělo dojít přímo na místě, kde vrah následně vztyčil a dodnes stojí pískovcový kříž.

 

Tento je na kraji obce Příkazy

Putování v Čechách, kde je jich nejvíce, začneme na Vřešťovském chlumu, nejsevernější hranici zdejšího osídlení mladší doby kamenné, v nejvýchodnější části Hořického hřbetu, jehož kvalitní pískovec se brával na mlýnské kameny, na pověstné české baroko, i na mnohé smírčí kříže. 

 

Co se vypravuje: Kříž údajně připomíná potupnou smrt paní Maňáskové, lidové vypravěčky přezdívané „Teta Máňa“. Ta právě na tomto místě sdělovala zdejším drbnám pikantnosti ze skazky o chlípném vodníkovi a jeho snaze oženit se s krásnou Andulkou z havlovického mlýna, když jí zaskočila kůrka z chleba se sádlem, kterým se právě nacpávala. Tuto smrt udušením i následné vztyčení jejího „památníku“ prý těsně před tím předpověděl kolemjdoucí hajný. Tak tuto pověst ve své knize líčí prof. V. Preclík.
Kříž údajně svou podobou připomíná maňáska (odkaz na jméno zesnulé) nebo plochý lidský jazyk, přes který je položena chlebová kůrka (odkaz na výše uvedenou legendu). Autor článku zde ovšem vidí klasický smírčí kříž, i když podle pověsti by se mělo jednat o památku poměrně „novodobou“. Přes veškerá předchozí tvrzení zde však prý před sebou máme mezní neboli hraniční kámen ve tvaru kříže, který podle ústního podání měl oddělovat panství Vizmburků a Vlků. Původně stával na louce u rybníka a teprve před rokem 1960 byl postaven na zahradu Hejnova statku. Jako hraniční kámen je také veden v registru našich památek.

Pod osadou Skála najdeme nedaleko pravěkého rondelu jeden z nejstarších, středověkých křížů se znamením samostřílu. K jeho příběhu přidáme pověst o nešťastné svatbě u řady křížů na návsi v Třebověticích, i podobnou legendu tří křížů v Holovousích.  


Na úpatí Zvičiny, u statku v Horním Dehtově, stojí kříž nešťastné Kateřiny Jaklové, na polomu při staré císařské „Perenské“ cestě. Je to kříž se znamením dýky. Pod Šormovou studánkou je na kraji lesa ukrytý kříž Vilíma Mikše a z jižních svahů Zvičiny dohlédneme až k Jaroměři, za jedním z největších monolitických křížů u nás – za „obrem“ na Libinách.

Cestu okolím Dvora Králové začneme v Malém Libotově u kříže Josefa Hilferta; monolity i s jejich pověstmi vyhledáme v Zábřeží, v Řečici a v Doubravici. Památník zvláště odporné vraždy stojí u silnice na Vítěznou, v Huntířově u kostela kříž s legendou z napoleonských válek.

Konec smírčích křížů

Konec smírčím křížům udělal až Koldinův zákoník z roku 1579. Význam tohoto dokumentu spočívá především v tom, že sloučil městská práva a ustanovil tresty za vraždu. Zákoník nabyl pro Čechy a Moravu účinnost v roce 1697. Kříže vztyčné po roce 1700 už tedy mezi smírčí kříže nepatří, i když je svým tvarem často připomínají. Článek čerpá z níže uvedené literatury, proto jsem nechala tvary jako cestu začneme, vyhledáme...

Zdroj: vltava.rozhlas.cz
URFUS, V. a kol: Kamenné kříže Čech a Moravy. 2. vydání. Praha, 2001
PRECLÍK V.: Smírčí Kameny, Československý spisovatel, Praha 1990
Památkový katalog

8 komentářů:

  1. Veľmi zaujímavé, chcela by som putovať aspoň za niektorými :-)
    páááá

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Danka, víš, že by mě to taky bavilo? Ale v našem kraji je toho moc málo. ☺

      Vymazat
  2. Takové čtení a pátrání mě hodně baví.Občas smírčí kříže nacházíme.Když byly děti malé podnikali jsme s něma výlety do Jizerských hor a hledali křížky podle krásné Knihy o Jizerských horách.Ke každému kříži je v knize příběh a děti to hodně bavilo.
    Hani,hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, jsem ráda, že jsi tomu na stopě. Tam u vás je těch smírčích křížů podle mapky opravdu dost. A pokud Tě k tomu vede kniha, máš oporu a víš, že nejdeš "jen tak".
      Děkuji a přeji také příjemný večer. ☺

      Vymazat
  3. Anonymní08.09.22 9:09

    Hani, mám tahle místa moc ráda. Občas na ně narazíme.
    Měj hezký den. Helena
    https://sincerehelena.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, jsem ráda, že víš, o co jde, ve vaší oblasti je jich celkem dost.
      Děkuji a přeji hezký večer. ☺

      Vymazat
  4. Hani, krásné putování s Tebou. Mám to taky ráda. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní12.09.22 7:49

      Hanka//kaleidoskop-podle-hanky.blogspot.com
      Děkuji, Leni, za pochvalu, jsem ráda, že Tě to zajímá. Ve vašem kraji je těch smírčích křížů dost hodně, u nás témě žádné.
      Děkuji a měj pohodový týden. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Klenotnice a varhany vyšehradské baziliky

K Vyšehradu tady byl článek zaměřený na interiér baziliky sv. Petra a Pavla. Zaměřila jsem se na výmalbu a sochařskou výzdobu jednotlivých ...