Nevím, jestli je někomu jméno této naší malířky známé. Tipuji, že mladší ročníky ji ani neznají. Ale uvažte, jestli známe pana Josefa Ladu nebo Mikoláše Alše, i tato paní si zaslouží naši pozornost. Kdy jsem ji zaregistrovala já? Kdysi každý člen naší rodiny četl nějaký časopis a moje babička si kupovala "Naši rodinu". Opravdu příznačný název. A zjistila jsem, že časopis stále vychází.
Milovníci a znalci výtvarného umění dobře vědí, o kom je řeč, dalším
připomeneme, že česká malířka a ilustrátorka Marie Fischerová-Kvěchová
(24. března 1892, Kutná Hora - 2. června 1984, Černošice) je takový "Josef Lada v sukni". V letošním roce by paní malířka "oslavila" 130 let od narození a já jí na blogu věnuji k výročí místo.
· Marie Fischerová se narodila 24. 3. 1892, zemřela 2. 6. 1984 ve věku 92 let
· Narodila se v Kutné Hoře, v rodině c. k. berního inspektora Otomara Kvěcha a jeho manželky Marie, rozené Zavačové.
· Studovala v Praze na Uměleckoprůmyslové škole, kde jejími profesory byli například Jakub Schikaneder či Jan Preisler, poté absolvovala roční studijní pobyt v Paříži u profesora Nandina na Colarossiho akademii.
· 16. 11 1915 se provdala za lékaře Jana Fischera.
· Díky manželovu povolání se dostala do prostředí nemocnice a vznikaly její první kresby novorozenců.
· V roce 1933 se manželé přestěhovali do vily Sacrabonie v Černošicích.
· V meziválečných letech byla vyhledávanou autorkou knih pro děti.
· Po roce 1948 a zákazu publikování se věnovala portrétování rodinných příslušníků, přátel a známých.
· Kromě světa dětí byly malířčinou inspirací příroda, svoji zahradu a okolí rodinné vily mnohokrát zachytila v kresbách a akvarelech.
· Dokud mohla, ráda cestovala a navštěvovala etnografické oblasti Čech i Moravy, odkud přivezla mnoho skic lidových krojů. Za etnografickými reáliemi jezdili manželé Fischerovi i do zahraničí, na Slovensko, Podkarpatskou Rus či do Bulharska.
· MFK je autorkou a ilustrátorkou knih pro děti (především v nakladatelstvích B. Kočího, K. Kožíška nebo E. Fastra) a ilustrátorkou knih jiných autorů (Babička Boženy Němcové, Broučči Jana Karafiáta).
· Věnovala se také figurální a portrétní tvorbě, namalovala i řadu krajinomaleb, sgrafita pro dětskou opatrovnu ve Dvoře Králové, nástěnné obrazy pro školy, její kresby našly uplatnění i v oblastech užitého umění, objevují se na dopisnicích, propagačních tiskovinách, kalendářích či dětských hracích kostkách.
· Vytvářela návrhy dětského oblečení a jídelních servisů, vystřihovací dětské panenky či vystřihovací lidový betlém. Inspiraci lidovým uměním uplatnila v desítkách studií lidových krojů či ilustracích lidových písní.
· Aktivně se podílela na činnosti Zádruhy, družstva umělecké rukodělné výroby, pro které navrhovala především na návrhy dětského svérázového odívání.
· Za své dílo byla oceněna Zlatou medailí na výstavě dekorativních umění v Paříži roku 1925.
· Její tvorba se dodnes šíří pomocí pohlednic, které jsou cenným sběratelským artiklem.
Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/marie-fischerova-kvechova-hlavu-vzhuru-furt-se-de-aneb-umlcena-autorka-jejiz-ilustrace-stejne-vychovaly-generace/
- Po studiích na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (profesoři Jakub Schikaneder či Jan Preisler) MFK absolvovala studijní pobyt v Paříži u profesora Nandina na akademii Colarossi (od r. 1881 zde studovala Zdenka Braunerová)…
- V nemocnici, díky povolání manžela – lékaře, začala MFK s prvními kresbami novorozenců…
- Od roku 1933 se svou rodinou (3 děti) žila MFK ve vile Sacrabonie v Černošicích…
- Ve sbírce MFK nalezneme celou řadu unikátů – např. i sběratelsky velmi cennou plstěnou panenku „Lenci“, která má ručně malovaný obličej vystihující její povahový rys (od r. 1928 se na její výrobu zaměřila italská rodinná firma Lenci se sídlem v Turíně, nejznámější evropský výrobce textilních panenek)…
- Za etnografickými reáliemi jezdili manželé Fischerovi i do zahraničí, nejraději na Slovensko, Podkarpatskou Rus či do Rumunska…
- MFK se aktivně podílela na činnosti družstva umělecké rukodělné výroby Zádruha, pro které navrhovala dětské odívání…
Do paměti několika generací se otiskly roztomilé obrázky dětí, zvířátek i postav z vystřihovacího betléma.
Mnozí možná skládali kostičky s pohádkovými motivy Popelky nebo Budulínka. Poslouchejte on-line po dobu pěti týdnů po odvysílání.
Její vystřihovací betlém zdobí dodnes mnohou sváteční domácnost a slabikář Poupata těšil generace dětí školou povinných, ale ještě více možná působil radost těm, kteří už vzdělávací systém dávno opustili.
Proslulá vila Sakrabonie
Černošická Vila Sakrabonie byla po desetiletí středem společenství jedné z větví rodiny Fischerových. Těch, kteří v Libčicích nad Vltavou, vybudovali prosperující cihelnu a prosluli především jako první a největší česká firma, věnující se nejednoduché a složité výstavbě továrních komínů a komínů s vodojemy.
Po únoru 1948 byly jako vše, i skvělé podniky Fischerových znárodněny.
Marii Fischerové-Kvěchové bylo následně příznačně pro onu temnou dobu, zakázáno veřejně prezentovat svoji tvorbu a byla dokonce označena za vládní malířku první republiky (myšleno hanlivě, tehdy, dnes jednoznačné ocenění a poklona).
A následky byly typické. Autorčiny knihy musely zmizet z veřejných knihoven i antikvariátů. Ale marná snaha kulturtrégerů té doby. Tisíce výtisků se listovaly ve statisících domácností, téměř jako kulturní samizdaty a dětská očka a mysl namísto zgajšaltované kultury socialistického realismu, oslovovala a vychovávala krása a něha vtělená do ilustrací Marie Fischerové-Kvěchové dál. A hlouběji. Ať „souzi“ chtěli sebevíc, bohatá ilustrátorská činnost autorčina měla dál mimořádně silný vliv na utváření estetického cítění dětí několika generací.
Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/marie-fischerova-kvechova-hlavu-vzhuru-furt-se-de-aneb-umlcena-autorka-jejiz-ilustrace-stejne-vychovaly-generace/
Autorské knihy:
- Našim dětem, 1916
- Denní život batolátka, 1920
- Hračky malé Manči, 1922
- Památník našeho děťátka, 1922
- Poupata, 1929
- Můj památníček II., 1932
- Našim dětem, 1933
- Naše koledy, 1937
- leporelo Paci, paci pacičky, 1938
- leporelo K Ježíškovi, 1941
- Pro naše mámy a děti, 1943
- Můj památníček III, 1972
Ilustrace knih jiných autorů:
- J.V. Sládek:Skřivánčí písně, 1923
- F. Procházka: Obžínky, 1924
- J. Dostál: Školákova první knížka, 1930?
- L. Mašínová: Malá máma, 1939
- B. Němcová: Babička, 1940
- Jan Karafiát: Broučci, 1941
- Karel Sabina: Prodaná nevěsta, 1945
- Šípková Růženka, 1992
Hani, díky za pěkný článek a připomenutí nádherných obrázků našeho dětství. Já jsem ještě donedávna přechovávala kostičky s Budulínkem. Určitě se dají koupit pohlednice. Obrázky paní Kvěchové jsou takové pohlazení...
OdpovědětVymazatJsem ráda, Helenko, že se Ti článek líbí a připomněl ty milé chvíle s obrázky nebo kostkami paní Kvěchové.
VymazatDěkuji a přeji Tobě i Tvé rodině úspěšný nový rok. 👍
Její obrázky jsou krásné-hned se dají poznat.Vždy jsem je měla moc ráda.
OdpovědětVymazatPamatuji si(to je zázrak):chodila jsem do takové dopolední školky(a moc ráda),Bylo to přibližně v roce 1952.
Na zadní stěně byly namalovány její obrázky dětiček.
Pohlednice s jejími obrázky jsem níkde neviděla-škoda.
Přeji krásný rok 2023 ☺♥
Evi, takže máš ještě vzpomínku ze školky. Je fakt, že tehdy to asi mohlo viset veřejně, jak jsem se dočetla, později se už tvorba MFK nevystavovala, což byla škoda. Možná i proto se neprodávaly pohlednice s jejími obrázky, na rozdíl od Jos. Lady, jehož pohlednice se prodávají dosud.
VymazatDěkuji za vzpomínku a také přeji co nejlépe prožitý nový rok. 👍
Ahoj Hani to víš že vím, o koho jde... Marii Fischerovou Kvěchovou a její tvorbu miluju ! Mám doma od ní knížky, kostky, pohledy... I papírový betlém jsem si od ní vystříhala, každé Vánoce se z něho raduju, mám ho i na blogu (listopad 2020). Nejcenější je pro mě ale Milá knížka pohádek od F. Kárníka, kterou ilustrovala a je z r. 1937. Moje babička z ní četla opravdu krásné pohádky s půvabnými ilustracemi svým dětem, potom mě a já zase svým dětem a teď vnučkám... Už je celá ušmudlaná, otrhaná a sešitá provázkem (od babičky) a holky ji znají nazpaměť stejně jako já. Někdy ukážu na blogu. Posílám pozdrav, Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Ahoj, Leni, je vidět, že tvorbu paní MFK znáš možná nejlépe. Já mám jen pár obrázků, které jsem si kdysi vystřihla ze starých čísel Naší rodiny. Pokud najdeš čas, ukaž nám někdy na blogu tu knihu, já mám také staré knihy po rodičích a možná také něco zveřejním.
VymazatDěkuji za pěkný komentář k "věci" a přeji vám všem úspěšný vstup do nového roku. 👍
Hanko,děkuji, že jsi zde připomenula tak významnou ilustrátorku. Opravdu něžné,obohacující malby.
OdpovědětVymazatMarti, máš pravdu, že kresby paní MFK jsou něžné a obohacují dnešní svět. Ráda jsem paní malířku připomněla, protože se o ní vůbec nepíše, i když už není "zakázaná" a jak píši v úvodu, pokud známe pana Ladu nebo Alše, proč neznat paní Kvěchovou, že?
VymazatDěkuji za pochvalu a vám oběma přeji úspěšný a hlavně "zdravý" rok 2023 👍.
Hani, tohle musím dát přečíst své mamince. Paní Kvěchovou potkala v dětství, když byla v Kladrubech nad Labem na letním bytě. Milovala její Broučky, Babičku, ty ilustrace jsou opravdu krásné.
OdpovědětVymazatDěkuji a přeji příjemný den. Helena
Helenko, tak to je ta nejlepší vzpomínka, potkat se s takovou umělecky založenou ženou. Uvedené knihy jsou "poklady", a vidíš, v tom je kouzlo číst papírové knihy a ne přes čtečku, přece jen obrázek "na papíře" působí lépe, aspoň můj názor.
VymazatDěkuji za pěknou vzpomínku a přeji pohodovou středu. ☺
Její obrázky jsou mi povědomé,hlavně z dětství.Možná,že nějakou jí ilustrovanou knížku doma mám.Mám ještě knížky z dětství po tatínkovi.
OdpovědětVymazatHani,měj hezký začátek nového roku
Dovedu si představit, že z dětství si ty obrázky budeš, Jituš, pamatovat, pak přišla doba, kdy paní MFK byla "zakázána", jak píšu v článku. Z toho důvodu ji dost málo lidí zná a mladá generace asi vůbec. Teď by se mohly její knížky šířit, ale děti jsou už na jiné vlně a mají zájem o jiné věci.
VymazatKnížky po tatínkovi i pár po mamince mám taky a je to možná tip na článek.
Také Ti, Jituš, přeji úspěšný nástup do nového roku a zdraví především. ☺