Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 12. března 2023

Pověst: Na Petrově zvoní zvony poledne už v 11 hodin

  

... aneb Finta z roku 1645 posunula poledne na 11. hodinu. 👍

Dnešní pověst se ještě váže k době třicetileté války, která byla připomenuta nedávno. Mnoho měst s tím mělo velké problémy a Brno je toho dokladem. Mělo totiž za úkol chránit cestu na Vídeň. Navštívíte-li v poledne jako turista Brno, může se stát, že nevěřícně kroutíte hlavou a hledíte na hodinky. Je s tím spojena událost z dějin i pověst. K pochopení pověsti slouží tento historický úvod:

Třicetiletá válka je v plném proudu. Na Moravu přitáhl švédský vojevůdce Lennart Torstenson. Švédové porážejí císařskou armádu habsburského mocnářství, dobývají opevněnou Olomouc, Prostějov, Kroměříž, Holešov, Vyškov a další města. V březnu 1645 Torstenson rozdrtil císařskou armádu u Jankova a otevřel si tím cestu přes Moravu k Vídni. Města Jihlava, Znojmo, Lomnice i Mikulov padly. Na cestě na Vídeň už zbývala jen jediná překážka: město Brno. Pokud si koupíte jednu z komentovaných prohlídek na Špilberku, průvodkyně o tom také hovoří. 

Vojenským velitelem města Brna byl císařem jmenován plukovník francouzského původu Jean Louis Raduit de Souches. Velitel města nařídil obnovit a vybudovat nové opevnění a příkopy. Všechny budovy, které stály 600 kroků od městských hradeb byly zbourány. Krytou cestou pak bylo spojeno vlastní město se Špilberkem. Počet obránců města byl velmi malý, ve zbrani bylo 1 475 mužů, z nichž bylo pouze 426 vojáků, zbytek byli civilisté. Všichni byli přesto odhodláni čelit několikanásobné převaze obléhajících Švédů (asi 28 tisíc). Obléhání Brna trvalo od 3. května 1645 a trvalo přes čtyři měsíce.

Na jaře L.P. 1645 se usadili švédští vojáci v Zábrdovicích a na Královské louce u Komárova. Zde Torstenson rozbil svůj hlavní stan. Byl přesvědčen, že od velkého vítězství jej nebude dělit víc než týden. Tentokrát se pořádně přepočítal. Jeho posádka byla už před Brnem čtvrtý měsíc, ale obyvatelé se pořád nevzdávali a bránili se jako lvi. Švédové už měli plno raněných a velice reptali. Nejvíc dopálen byl sám Torstenson. Jeho vojákům nebylo široko daleko rovno, a přece Brňany dosud nepokořil. Proto se rozhodl. Svolal do blízké předměstské hospody své důstojníky a řekl jim: "Zítra naposledy udeříme na město. Ještě dřív, než na Petrově bude zvonit poledne, musí být Brno naše. Jestli ne, odtáhneme." Hospodský, co musel obsluhovat švédské vojáky, už za tu dobu ledasčemu rozuměl. Když pochopil, co švédský vojevůdce říká, věděl, že se tuto důležitou zprávu musí ve městě dozvědět co nejrychleji. Dostal se tajnými chodbami do města až k samému veliteli Souchesovi a vše mu pověděl. Časně ráno 15. srpna začala bitva na život a na smrt. Obránci města i obyvatelé bojovali ze všech sil. Když však na několika místech začali Švédové prorážet hradby a dostávat se do města, Souches hned věděl co udělá. Poslal stařičkého zvoníka, aby začal na spatopetrském chrámu zvonit poledne. Ačkoliv dělové koule věž notně poškodily, zvoník na ni z posledních sil vylezl a zatáhl za provaz. Bylo právě jedenáct hodin, když se z věže na všechny strany do bitevní vřavy začal rozléhat hlas zvonu. Ohlašoval všem poledne. Jak Švédové uslyšeli zvonění, přestali bojovat a pomalu se začali stahovat. Než nastala noc, byli pryč. Brno a Brňané byli zachráněni. Od těch dob se na památku té šťastné záchrany zvoní na Petrově poledne už v jedenáct hodin. 

Památník veliteli Souchesovi na Špilberku

12 komentářů:

  1. Hani, v Brně jsem byla mnohokrát, mám tam kamarádku. Centrum mám prochozené, byla jsem i na Špilberku. Vůbec jsem jsem nezaregistrovala, že na Petrově se zvoní o hodinu dříve. Až zase do Brna zavítám, budu na to myslet.
    Opět moc hezký článek, díky kterému jsem zase o něco málo moudřejší, či poučenější.👍
    Měj hezké dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, moc děkuji za pochvalu článku, mám radost, když to někoho poučí. ☺ Brno je zajímavé a pěkné město s bohatou historií, což není fráze, ale hluboká pravda. Tobě, jako zkušené cestovatelce, napíši něco, co nelze napsat každému. Zajet si do Brna, ne na návštěvu nebo na úřad, ale abych poznala město, chce nejdříve si něco "nastudovat". A kdo na tohle není zvyklý nebo se mu nechce, pak sice uvidí Jošta na koni, udělá si fotku, ale vůbec neví, proč tam Jošt je, kdo to byl a že je hned vedle v kostele pohřben. To jen jako příklad, Brno tu ještě představím a nejen jeho pověsti.
      Děkuji a zdařilý letos poslední zimní týden přeji. ☺

      Vymazat
  2. To je moc pěkný a zajímavý článek.V Brně jsem nebyla už hodně dlouho,ale kdyby náhodou nebudu se v 11 hodin divit.
    Hani,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, moc děkuji za pochvalu článku 👍. Brno má hodně zajímavostí a pověsti patří k těm pěkným věcem, jinak zažilo velké obléhání během třicetileté války, což je v textu také zmíněno. Je fajn, že Brno znáš a kdyby to šlo, jistě se návštěvě této moravské metropole nebudeš bránit.
      Přeji Ti také pěkné dny. ☺

      Vymazat
  3. V páté třídě jsem dostala knihu Brněnské kolo a drak a tam je i tato pověst. Když jsem pak jela s rodiči do Brna, tak jsme stáli pod Petrovem, tak dlouho, dokud nebylo jedenáct a já si to mohla ověřit, že je to pravda:-))). Pohodové dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jari, podle napsaného soudím, že jsi někde z okolí Brna, myslím z již. Moravy? Pověst o drakovi a brněnském kole je i na tabuli v průjezdu radnice, kde jsi určitě také byla.
      Děkuji za pěkný zážitek z dětství, já jsem se do Brna poprvé dostala se školním výletem.
      Také přeji pohodové dny. 👍

      Vymazat
  4. Hani to je zajímavý článek. Teď, až se koncem měsíce zase posune čas, tak v tom pak máme také "pěkný guláš"...To jim vlastně bude zvonil poledne už v deset hihihi. Přeji Ti krásné dny ve zdraví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jari, řeknu Ti, že každoročně na tu změnu času láteřím, sice mi to nepomůže, ale nemám ráda tohle umělé posouvání času. Hezkou zvonkohru mají i na Špilberku, ale ta hraje turistům v určitý čas.
      Děkuji a také přeji hlavně zdraví. 👍

      Vymazat
  5. Hani, právě při mé nedávné návštěvě Petrova jsem se o téhle pověsti dozvěděla. Dobrá finta :o)
    Přeji pohodový den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, vyšlo to hned za sebou ty naše články, ale já tady Brno ještě víc představím, po částech. Petrov nelze přehlédnout, ten ční nad to ostatní a je vidět i z vlaku. Finta se mi líbí také, stejně jako jejich hantec a ta moravština je tam pořádně "cítit". 👍
      Děkuji a pokud ještě něco k Brnu zveřejníš, ráda si to přijdu prohlédnout. ☺

      Vymazat
  6. Hanko,pověst znám a je moc pěkná a pokud by pomohlo,zazvonila bych také poledne dříve,občas si připadám poslední dobou v tomto světě nepatřičně
    😱

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, bodejť by ne, Ty jako jihomoravačka jsi to určitě poznala dříve než já. ☺ Myslím tu pověst, ještě přibudou další, ale to, co píše v závěru, mohu jen potvrdit, některým věcem nějak nerozumím, nebo to lidem nerozumím? ☻ Ale to, že už chodíš na blog, svědčí o tom, že jsi (aspoň doufám) na tom zdravotně lépe.

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 202. schůzka: Praha, defenestrace pořadové číslo 1.

 „30. dne měsíce července Léta Páně 1419 purkmistr a někteří konšelé Nového Města s podrychtářem, nepřátelé přijímání z kalicha, od obecnéh...