Tedy pro upřesnění, astronomické jaro samozřejmě ještě není, ale ten pocit jara už zažíváme. Slunečné dny a jarní teploty posledních dní probouzí sněženky a zlepšují náladu nejen lidem, ale i ptactvu. Po dlouhém čase je tu příspěvek do rubriky "Hlas pro tento den". Dnes tady švitoření špačka uslyšíme. U nás moc ptáčků zpěváčků není, možná je to životním prostředím, které je poznamenáno průmyslem. Jenže dříve tady toho průmyslu bylo určitě více a ptáci tu byli v hojném počtu. Ale aspoň tu máme kavky, nějakého kosa a když plodí naše třešeň, tady je špačků... Špaček je zajímavý tím, že podle tabulky odlétá až v listopadu a přílet tu je zaznamenán v únoru. Vždyť mu to ani nestojí za tu cestu 😊, ale příroda jistě ví, co dělá. První a menší skupinky špačků se u nás letos objevují od konce února a nyní se dá očekávat, že pokud vydrží předjarní počasí, tak nastane hromadný přílet nejen špačků, ale i skřivanů, konipasů, drozdů zpěvných a holubů hřivnáčů.
Tuto pranostiku zná každý, ale je potřeba vysvětlit, jak to vzniklo.
Střední doba příletu na jižní Moravu připadá na 24. února. Přitom známá pranostika spojená s 2. únorem hlásá, že „Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout“. Mezi lidmi však mohlo dojít k omylu, protože mohlo jít o chocholouše, je mu podobný. Jaká je vlastně historie této pranostiky?
Nejstarší zmínka o skřivanech ve spojení s Hromnicemi pochází ze spisu pana Ctibora Tovačovského z Cimburka „Hádání pravdy a lži o kněžské zboží a panování jich“ z roku 1457. V té době byl užíván tzv. juliánský kalendář, a tak tehdejší 2. únor (Hromnice) odpovídal dnešnímu 11. únoru. Až přechodem na gregoriánský kalendář v roce 1584 se Hromnice posunuly na současný, pro skřivana nepříznivý termín.
Na polích, kde vznikají kaluže z roztátého sněhu, se objeví i čejky chocholaté - bahňáci, kteří u nás hnízdí na vlhkých loukách nebo na podmáčených polích. Každým dnem bude přilétat více ptáků a nejvíce jich bude vidět kolem rybníků a vodních toků. Zde totiž nacházejí nejvíce potravy v podobě vodního hmyzu a rostlin.
Z vodních ptáků přilétají na hnízdiště jako první rackové chechtaví, poláci velcí a chocholatí, potápky roháči a husy velké. Naopak, k severu a severovýchodu se vydají u nás zimují husy polní a běločelé, brkoslavi severní, havrani polní a kavky.
Přílety a odlety stěhovavých ptáků seřazené podle abecedy. Každý si může v tabulce najít ptáčky, které ve vašem bydlišti pravidelně jsou. U každého
stěhovavého ptáka je uvedený měsíc odletu do teplých krajin a příletu
zpět. Číslovka označuje měsíc v roce.
K nám na zahradu už několik let každoročně přilétá párek holuba hřivnáče. Minulý týden byl manžel na chatě a hlásil jejich přílet. Hezký víkend, pá 😉
OdpovědětVymazatMyslím, že to máte dobrou společnost, i když mnohá města u nás své holuby spíše likvidovala. Docela si toho všimnu, když někam vyrazím. Tak vám přeji, aby se vás ti hřivnáči stále drželi. 😊
VymazatHani, musím se přiznat, že mám značné mezery v ptactvu. Asi jsem v té době chyběla ve škole. Některé druhy ptactva poznám, ale nejsou to znalosti k chlubení. Špačka kupodivu poznám. Včera ráno, když jsem vypravovala malá vnoučata do školy, byla u nás na plotě hrdlička. Malé ptactvo se u nás vyskytuje poskrovnu, dříve tu bývali vrabci, ale spoustu let jsem je tu neviděla. Co tu však je, jsou straky. Nádherní ptáci pravděpodobně způsobili, že ti malí se sem bojí. V létě tu jsou pravidelně drozdi.
OdpovědětVymazatObdivuji všechny, kteří se v ptactvu vyznají. hlavně Járu D,, jejíž znalosti jsou encyklopedické.
Děkuji za hezký článek s audioportrétem a přeji hezké dny. 🍀
Ali, mě sice přírodopis bavil, ale k mým prioritám patřily a stále patří jiné obory. Bydlíte na okraji, možná tam máte víte ptáků než my tady. Dříve tu bývalo dost různých druhů a exhalací bylo více, průmysl rozvinut, ne jako teď. A přece ptáků ubylo - že by jim čistší vzduch vadil? Když my jsme přijeli do Jeseníků, hned jsem řekli, že tento vzduch je na nás moc čistý. Smích, samozřejmě. 😊
VymazatDěkuji za pochvalu článku a také přeji příjemně prožitý týden.
U nás je ptáčků rok od roku méně.Letošní zimu jsem některé druhy vůbec neviděla.Ale dnes se na krmítku objevila čížkové.
OdpovědětVymazatHani,měj hezký večer
Jituš, tak to se divím, vždyť vy žijete v Českém ráji! To kdybys přijela sem, to by ses divila - fotit ptáky tu těžko dokážeš. Doufám, že tento trend nebude pokračovat. U nás čížky neuvidíš...
VymazatDěkuji a ať nám ta příroda prosperuje. ☺
Hani, v ptactvu se fakt moc nevyznám, ale musím konstatovat, že už tak 14 dní slyším z naší a okolních zahrad celkem silné ptačí cvrlikání :o)
OdpovědětVymazatPřeji hezkou neděli, Helena
Helenko, také se nepovažuji za "ptákoznalce" 😊, ale aspoň občas sem nějaký příspěvek toho druhu dám, pro připomenutí ostatním. Přeji vám, že máte s ptáčky veselo, my "ožijeme", když z okna zahlédneme párek strak, které tady jsou. V létě hejno kavek a v době třešní plno špačků - a máme "po ptákách". 😊
VymazatDěkuji a přeji úspěšný nový týden.
. Počasí je bláznivé a ptactva poskrovnu. Jaro,jaro,kde jsi 🍀
OdpovědětVymazatJe to tak, já dnes tady pozorovala kosa a dříve jich tu bylo dost. Ale nějaké švitoření už je ráno slyšet, asi na ptáky jde jaro. 😊
OdpovědětVymazat