Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

sobota 11. března 2023

Špačci a skřivani nám přinášejí jaro


Tedy pro upřesnění, astronomické jaro samozřejmě ještě není, ale ten pocit jara už zažíváme. Slunečné dny a jarní teploty posledních dní probouzí sněženky a zlepšují náladu nejen lidem, ale i ptactvu. Po dlouhém čase je tu příspěvek do rubriky "Hlas pro tento den". Dnes tady švitoření špačka uslyšíme. U nás moc ptáčků zpěváčků není, možná je to životním prostředím, které je poznamenáno průmyslem. Jenže dříve tady toho průmyslu bylo určitě více a ptáci tu byli v hojném počtu. Ale aspoň tu máme kavky, nějakého kosa a když plodí naše třešeň, tady je špačků... Špaček je zajímavý tím, že podle tabulky odlétá až v listopadu a přílet tu je zaznamenán v únoru. Vždyť mu to ani nestojí za tu cestu 😊, ale příroda jistě ví, co dělá. První a menší skupinky špačků se u nás letos objevují od konce února a nyní se dá očekávat, že pokud vydrží předjarní počasí, tak nastane hromadný přílet nejen špačků, ale i skřivanů, konipasů, drozdů zpěvných a holubů hřivnáčů. 

 
Skřivan polní v letu. 
  
Skřivan polní je velký 18 cm a poznáte ho podle toho, že zpívá nad polem při třepotavém letu, takřka na jednom místě. Od dubna do července hnízdí dvakrát až třikrát v polích. Hnízdo má vždy na zemi v zemědělských plodinách. Mladí skřivani opouštějí hnízdo ještě v době, kdy neumějí létat a ukrývají se porostu v okolí hnízda. Skřivani živí mláďata hmyzem a v dospělosti semeny různých plevelů. 
 
 „Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout!“

Tuto pranostiku zná každý, ale je potřeba vysvětlit, jak to vzniklo.

Střední doba příletu na jižní Moravu připadá na 24. února. Přitom známá pranostika spojená s 2. únorem hlásá, že „Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout“. Mezi lidmi však mohlo dojít k omylu, protože mohlo jít o chocholouše, je mu podobný. Jaká je vlastně historie této pranostiky?

Nejstarší zmínka o skřivanech ve spojení s Hromnicemi pochází ze spisu pana Ctibora Tovačovského z Cimburka „Hádání pravdy a lži o kněžské zboží a panování jich“ z roku 1457. V té době byl užíván tzv. juliánský kalendář, a tak tehdejší 2. únor (Hromnice) odpovídal dnešnímu 11. únoru. Až přechodem na gregoriánský kalendář v roce 1584 se Hromnice posunuly na současný, pro skřivana nepříznivý termín.

Bohužel nemáme přesné informace o tom, jak se měnilo klima během posledních 500 let. Je možné, že jaro v tehdejších časech začínalo o 14 dní dříve, vždyť je známo, že Karel IV. už jedno století před první zmínkou o této pranostice úspěšně zakládal ve středních Čechách vinice.
 
 
Špaček obecný je menší než kos, měří 20 až 22 cm. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, které mají vletový otvor o průměru nad 5 cm. Ihned po příletu obsazuje hnízdiště a intenzivně zpívá. Jeho zpěv je směsicí hvízdavých a vrzavých tónů. Často napodobuje zpěv i jiných druhů ptáků, vrzání vrat i mňoukání kočky. Občas plete i ornitology, když na jaře zpívá jako žluva hajní, která k nám přilétá až v květnu.
 

Na polích, kde vznikají kaluže z roztátého sněhu, se objeví i čejky chocholaté - bahňáci, kteří u nás hnízdí na vlhkých loukách nebo na podmáčených polích. Každým dnem bude přilétat více ptáků a nejvíce jich bude vidět kolem rybníků a vodních toků. Zde totiž nacházejí nejvíce potravy v podobě vodního hmyzu a rostlin.

Z vodních ptáků přilétají na hnízdiště jako první rackové chechtaví, poláci velcí a chocholatí, potápky roháči a husy velké. Naopak, k severu a severovýchodu se vydají u nás zimují husy polní a běločelé, brkoslavi severní, havrani polní a kavky.

Přílety a odlety stěhovavých ptáků seřazené podle abecedy. Každý si může v tabulce najít ptáčky, které ve vašem bydlišti pravidelně jsou. U každého stěhovavého ptáka je uvedený měsíc odletu do teplých krajin a příletu zpět. Číslovka označuje měsíc v roce.

 
Zdroj: www.porad.cz, www.rozhlas.cz

10 komentářů:

  1. K nám na zahradu už několik let každoročně přilétá párek holuba hřivnáče. Minulý týden byl manžel na chatě a hlásil jejich přílet. Hezký víkend, pá 😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že to máte dobrou společnost, i když mnohá města u nás své holuby spíše likvidovala. Docela si toho všimnu, když někam vyrazím. Tak vám přeji, aby se vás ti hřivnáči stále drželi. 😊

      Vymazat
  2. Hani, musím se přiznat, že mám značné mezery v ptactvu. Asi jsem v té době chyběla ve škole. Některé druhy ptactva poznám, ale nejsou to znalosti k chlubení. Špačka kupodivu poznám. Včera ráno, když jsem vypravovala malá vnoučata do školy, byla u nás na plotě hrdlička. Malé ptactvo se u nás vyskytuje poskrovnu, dříve tu bývali vrabci, ale spoustu let jsem je tu neviděla. Co tu však je, jsou straky. Nádherní ptáci pravděpodobně způsobili, že ti malí se sem bojí. V létě tu jsou pravidelně drozdi.
    Obdivuji všechny, kteří se v ptactvu vyznají. hlavně Járu D,, jejíž znalosti jsou encyklopedické.
    Děkuji za hezký článek s audioportrétem a přeji hezké dny. 🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, mě sice přírodopis bavil, ale k mým prioritám patřily a stále patří jiné obory. Bydlíte na okraji, možná tam máte víte ptáků než my tady. Dříve tu bývalo dost různých druhů a exhalací bylo více, průmysl rozvinut, ne jako teď. A přece ptáků ubylo - že by jim čistší vzduch vadil? Když my jsme přijeli do Jeseníků, hned jsem řekli, že tento vzduch je na nás moc čistý. Smích, samozřejmě. 😊
      Děkuji za pochvalu článku a také přeji příjemně prožitý týden.

      Vymazat
  3. U nás je ptáčků rok od roku méně.Letošní zimu jsem některé druhy vůbec neviděla.Ale dnes se na krmítku objevila čížkové.
    Hani,měj hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, tak to se divím, vždyť vy žijete v Českém ráji! To kdybys přijela sem, to by ses divila - fotit ptáky tu těžko dokážeš. Doufám, že tento trend nebude pokračovat. U nás čížky neuvidíš...
      Děkuji a ať nám ta příroda prosperuje. ☺

      Vymazat
  4. Hani, v ptactvu se fakt moc nevyznám, ale musím konstatovat, že už tak 14 dní slyším z naší a okolních zahrad celkem silné ptačí cvrlikání :o)
    Přeji hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, také se nepovažuji za "ptákoznalce" 😊, ale aspoň občas sem nějaký příspěvek toho druhu dám, pro připomenutí ostatním. Přeji vám, že máte s ptáčky veselo, my "ožijeme", když z okna zahlédneme párek strak, které tady jsou. V létě hejno kavek a v době třešní plno špačků - a máme "po ptákách". 😊
      Děkuji a přeji úspěšný nový týden.

      Vymazat
  5. . Počasí je bláznivé a ptactva poskrovnu. Jaro,jaro,kde jsi 🍀

    OdpovědětVymazat
  6. Je to tak, já dnes tady pozorovala kosa a dříve jich tu bylo dost. Ale nějaké švitoření už je ráno slyšet, asi na ptáky jde jaro. 😊

    OdpovědětVymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 202. schůzka: Praha, defenestrace pořadové číslo 1.

 „30. dne měsíce července Léta Páně 1419 purkmistr a někteří konšelé Nového Města s podrychtářem, nepřátelé přijímání z kalicha, od obecnéh...