Líbí se vám velikonoční zajíček? Ptám se proto, že dnešní článek bude o tom, jak se toto zvířátko stalo symbolem velikonočních svátků.
Zajíc má místo v mnoha mytologiích - v egyptské, řecké, čínské a symbolizuje obvykle štěstí, stejně tak ovšem i čas, který je vyměřený životu. V současné době děti dostávají čokoládového zajíčka, nebo jim maminka upeče zajíčka místo beránka, protože má formu. A také proto, že je hezký. Pak se věří, že právě on přináší dětem čokoládová vajíčka.
Bible řadí zajíce mezi tvory maličké na zemi a moudřejší nad mudrce, takové, kteří symbolizují skromnost a pokoru. V lidovém pojetí se zase zajíček považuje za symbol zmrtvýchvstání. A to proto, že nikdy nespí, nemá totiž oční víčka.
Je třeba připomenout, že k velikonočním svátkům patří i jiné typické zvíře - beránek. Možná překvapí, že starší než beránek je velikonoční zajíček. Zajíček se k nám dostal z germánského prostoru. Ale i Germáni ho převzali – od Keltů. Zajíc se však objevoval již v pohanské mytologii spojené s příchodem jara. Podle ní bohyně plodnosti Ostara proměnila umrzlého ptáčka v zajíce, který pak vždy na začátku jara kladl vejce (ano, jako pták). Zajíc také patří mezi velmi plodná zvířata, proto symbolizuje jaro, probouzející se přírodu a s tím související příchod mláďátek na svět. Protože zajíček nebo králíček byl takovým obřadním zvířátkem, které pomáhalo keltské bohyni spojené s jarním obdobím, Ostaře. Od toho jsou i svátky Ostern.
V podstatě je to symbol plodnosti, symbol probouzející se přírody. Stejně tak je doložena liška. Třeba u nás v Čechách a na Moravě ta první postní neděle se jmenovala liščí a to zase měla mít svatbu liška a darovat, nebo poztrácet dětem preclíky, které maminky pekly po nocích, pak je schovaly na zahradu a malé děti to pak hledaly.
Zvyk hledání velikonočních vajec od zajíčka
byl doložen u protestantských měšťanů už kolem roku 1700. Pokud se ptáte, proč právě
zajíc může za tajné roznášení sladkých dobrot po zahradách a domech,
odpověď je jednoduchá. Zajíc se zjara velice často dostává do blízkosti
lidských obydlí, protože tu hledá potravu. Mohu to potvrdit, u nás na sídlišti můžeme vidět ušáky, i když to většinou jsou králíci.
V moderní době německý spisovatel Christoph von Schmidt (1768 až 1854) napsal povídku s názvem Kraslice o velikonočním zajíčkovi, který hodným dětem nosí malovaná vejce do pelíšku. Jeho zásluhou dnes hledají nadílku schovanou v domě nebo na zahradě miliony dětí po celém světě a velikonoční zajíček měl své vlastní muzeum. Bylo v Mnichově a bylo tam více než dva tisíce exponátů. Na počátku 90. let minulého století bylo v Mnichově otevřeno Muzeum velikonočního zajíčka. Jeho zakladatelem byl sběratel Manfred Cloud. Muzeum si získalo oblibu zejména o velikonočních svátcích. Bohužel, sběratel zemřel při autonehodě, ke které došlo v roce 2000. Po nějaké době byly některé figurky prodány dědici, ale i tak muzeum fungovalo dál. K definitivnímu uzavření muzea došlo v roce 2005. Takže ho tam už nehledejte. Ale existuje zajímavá legenda, která vysvětluje vzhled velikonočního zajíčka. Říká se v ní, že během Velké potopy se Noemova archa vznášela na vlnách, narazila na vrchol hory, v důsledku čehož se na jejím dně vytvořila díra. Archa by utrpěla nevyhnutelnou smrt, kdyby nebylo králíka, který ucpal díru ocasem. Od té doby se králík stal uctívaným zvířetem.
V mnoha krajích České republiky byl zajíček symbolem Velikonoc už dávno. Například kolem Příbrami se po desetiletí místo beránka peče piškotový zajíc a mají tu na něj speciální formy. Býval zobrazován jako bílý zajíc u nohou Panny Marie - symbol čistoty nad tělesným pokušením. Symbolizuje chudé, skromné a pokorné. Zajíc je však i první zvíře, které zjara vyvádí mladé, a tím si mohl spojení s Velikonocemi rovněž "vykoledovat".
I v našich krajích patřilo ke starším velikonočním zvykům honit zajíce. Znamenalo to hledání vajec ukrytých v poli. Zajíček navíc nutně nemusí obdarovávat svými sladkostmi pouze na Velikonoční pondělí a navíc na roznášku není sám.
Na Olomoucku objevovaly děti na zahradě vajíčka od Pánbíčkových slepiček už na Zelený čtvrtek. Děti v západních Čechách zase v tentýž den usilovně hledaly v zahradách červená vejce od kohouta, který je snášel údajně jedenkrát do roka, právě pro tuto příležitost. Ve Slezsku na Velikonoční pondělí hledaly děti v brázdách polí sladkosti, které jim tam nadělil skřivánek. Ve středních Čechách pro změnu nadělovala liška.
Hani, další zajímavý článek. 👍👍 V dětství jsem měla kamarádku, jejíž maminka byla Němka. V pohraničí, kde jsem se narodila, to nebylo nic výjimečného. V rodině mé kamarádky pokaždé na Velikonoce kraloval zajíček a když jsem se jako dítě zmínila, že bych to chtěla také, rodičům se to nelíbilo, protože to bylo německé. Tatínek byl za války v lágru, maminka byla totálně nasazená v Německu, takže jsem se zajíčkem měla smůlu.
OdpovědětVymazatMěj hezké dny. 🍀
Ali, moc děkuji za pochvalu i za komentář, který je opravdu k věci. Po pravdě jsem něco podobného čekala, že se tu něco podobného objeví, protože já tyto důvody chápu a asi bych s tím také měla problém. U nás v rodině také došlo k podobným "záležitostem", někdy o tom napíšu a ještě štěstí, že za mého dětství k nám tyto informace o zajíčkovi nedorazily. Ty vlivy, které se nakonec stmelily ve "zvyky", se utvářely dlouho a mnozí vůbec nepřemýšleli, odkud to přišlo. Jako tady na Vánoce si některé ženy dávají adventní věnec na dveře, protože se jim to líbí, ale nějaký důvod, proč se tohle dělalo/dělá, jde naprosto mimo ně.
VymazatDíky a přeji už dobře prožitý Velký pátek. 👍
To je hezké čtení a že je tak zajíček vážený jsem vůbec nevěděla.Mám na výzdobu čtyři ušáky,porcelánový.
OdpovědětVymazatKdybych tu měla vnučky určitě bychom tvořily,ale asi jenom ta menší.Utíká to.
Hani,měj se hezky
Zajíček je jednak vážený, ale je to symbol z Německa, který se u nás rozšířil, to je také dobré vědět. Určitě máš krásnou velikonoční výzdobu.
VymazatMěj pěkné velikonoční svátky. 👍
Článek je zajímavý a hezký. Přeji Ti krásné a pohodové Velikonoce v kruhu rodiny a těch, které máš ráda.
OdpovědětVymazatDěkuji za pochvalu článku a také přeji co nejlepší Velikonoce u vás v rodině. ☺
VymazatHaničko, i u nás jsou Velikonoce ve znamení ušáků, ráda jsem si početla něco z historie.
OdpovědětVymazatKdysi jsem s dětmi stále něco vyráběla, občas mi to docela chybí...
Přeji příjemný pátek. Helena
To u vás bude přímo ušákovský ráj, my tu máme živé a nás těší je pozorovat. Já už také podobné věci nevyrábím a zdobím minimálně. Čím méně, tím lépe. 👍
VymazatDěkuji a přeji příjemné sváteční dny, Helenko.