Velikonoce jsou pro většinu lidí předzvěstí jara, i když samozřejmě vědí, že jde o nejdůležitější křesťanský svátek. Pojďme si připomenout pašijový týden den po dni a zvyky s nimi spojené. Všechno začíná Modrým pondělím.
Modré pondělí
Na Modré pondělí se kostely
zdobily modrým nebo fialovým suknem, žádné zvláštní obřady se ale
nekonaly. Jinak vrcholil půst, takže se výrazně omezoval jídelníček.
Jedlo se méně a jídla se nemastila. Míň naloženo dostal také dobytek a
drůbež. Hospodář přestal kouřit a šňupat. Tak by mě zajímalo, jestli i ten váš "hospodář" práskl s kouřením. 😎
Oblíbeným jídlem byla tenkrát pučálka, tedy naklíčený hrách. Recept je ZDE. Použít se dá celoročně.
Šedivé úterý
Před Škaredou středou bychom měli upravit hlavně zahrádku a okolí domu. Hospodyně uklízely i doma v kredenci a myly okna. Na Šedivé úterý se uklízelo a vymetaly se pavučiny z koutů. Pro nadcházející dny bylo také nutné připravit i sváteční šaty.
Naše babičky posílaly různá přání, ke kterým
přikládaly pomlázky z proutí nebo velikonoční pečivo. Udělat radost
lidem, na které jste si už dlouho nevzpomněli, můžete i vy. Stačí jim
poslat hezkou pohlednici. No dobře, těch se posílá už málo, tak SMS. 💁
Škaredá středa
Zatímco Modré pondělí a Šedé
úterý bývaly celkem obyčejné dny, ve středu se na vsi naplno rozběhly
předsváteční přípravy. A proč se středě říká Sazometná nebo Škaredá?
Právě ve středu zradil Jidáš Ježíše a prodal ho za oněch 30 stříbrných.
Svoji zradu nakonec neunesl a spáchal sebevraždu. Někde si proto tuto
událost připomínají pečivem, které má tvar písmene J jako Jidáš. Recept na jidáše je ZDE.
Na Škaredou středu hospodyňky chystaly chutné, avšak nevzhledné jídlo. Často se připravovaly bramboráky, které kuchařka schválně potrhala, aby nebyly tak pěkné. Koledníci se začali pomalu chystat na koledu a vyráběli si řehtačky.
Zelený čtvrtek - jezte zeleninu a nehádejte se
Na Zelený čtvrtek odletěly zvony do Říma a měl by to být den odpuštění. Ve staveních se uklízelo a lidé věřili, že když smetí odloží na křižovatce cesty, nebudou se v domě držet blechy. Hmyz a myši vyženete nejlépe bušením paličky o hmoždíř. Omývání rosou prý zase zažene lišeje a kožní nemoci.
Je známo, že o Zeleném čtvrtku byste měli jíst špenát, zelí nebo třeba salát z kopřiv, abyste byli po celý rok zdraví, jak tvrdí jeden z velikonočních zvyků. Podle jiné pověry byste se měli postit a jíst pouze zeleninu.
O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když na zahrádce ještě před rozedněním zatřesete stromy, měly by urodit více ovoce.
V ten den si křesťané připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Jejich zvuk prý vyhání nečisté síly z domů a stavení.
V minulosti mívali lidé odpoledne volno a pekli jidáše, sladké pečivo z kynutého těsta, které se nakonec potřelo medem. Kdo snědl jidáše, měl být zdravý.
Na Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista.
Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady. Základním církevním zvykem je půst. Ostatní zvyky, které se v tento den dodržují, jsou pohanské.
Na Velký pátek se dějí zázraky – hory se otevírají, aby ukázaly své poklady. I v dnešní době plné moderní techniky se dobrodruzi vydávají do přírody. Při hledání pokladů jim pomáhá detektor kovů. V minulosti se věřilo, že se voda z horských pramenů mění na víno.
V kostelech se na Velký pátek zakrývaly všechny okrasy a jen ve výklenku pod oltářem býval otevřený „boží hrob“ s figurkou mrtvého Krista. Hlas zvonů nahradily řehtačky. Děti chodily po vsi a honily Jidáše.
Bílá sobota - příprava pomlázky a vajíček
Bílá sobota symbolizuje den, kdy Ježíšovo mrtvé tělo leželo v hrobě. Pro věřící je dnem ticha a očekávání. Křesťané se stále postí a oplakávají Ježíše Krista ležícího v hrobě. Po celý den se nekonají žádné liturgické obřady. Lidé chodí do ztichlých chrámů navštěvovat takzvané Boží hroby a vše směruje k večerní vigilii, samostatné liturgii připomínající a zpřítomňující Kristovo zmrtvýchvstání. Přes den se žádné bohoslužby nekonají. Noc ze soboty na neděli je nazývána Velká noc či Velikonoční vigilie a je vyvrcholením svátečního týdne. Tmu a ticho v kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany.
Hospodář na Bílou sobotu sázel ovocné stromky, což mělo zajistit, že ponesou hodně ovoce. Hospodyně zase dopoledne zadělávala na mazance a koláče. S rukama od těsta pak vyšla do sadu a poplácala usychající stromy, aby znovu vykvetly.
V sobotu odpoledne už muselo být všechno jako z cukru. Každý měl mít na sobě něco nového, aby ho nepokakal beránek.
Označení Bílá se odvozuje od barvy roucha nových křtěnců, kteří bývali v rané církvi přijímáni do společenství věřících v předvečer Kristova zmrtvýchvstání. Bílá barva symbolizuje čistotu, naději a také nový život.
O sobotě se ale také bílilo, uklízelo. Příprava na
Hod boží velikonoční musela být důkladná. V žádné domácnosti nesměl
chybět prostřený stůl, velikonoční beránek a jidáše. O Bílé sobotě
můžete začít s pletením pomlázky nebo zdobením vajíček.
Neděle Boží hod - upečte beránka
Velikonoční neděle je pro křesťany nejvýznamnější svátek roku. Křesťané oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
V noci ze soboty na neděli nastává vzkříšení Spasitele. Noc byla proto označována za „velkou“. Odtud tedy také pochází název Velikonoce. Celý křesťanský svět se raduje ze svého vykoupení.
O Božím hodu se nepracovalo. Hospodář jen nakrmil dobytek a hospodyně uvařila. Nádobí ale nechali neumyté. Kdo by dnes šil nebo vzal do ruky jehlu či žehličku, tomu by se podebraly prsty.
Tento den byl také ve znamení pojídání dobrých pokrmů - například klobás a na stole nesměla chybět ani nádivka.
V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přichází Velká noc a po ní Boží hod velikonoční. Křesťané se v ten den radují z příchodu Pána.
Na Boží hod se pekly a světily velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). A kdo v ten den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích.
Hani,to je hezké počtení.Neznám všechny ty zvyky.Hospodář už nekouří přes 20 let,když se měl narodit první vnuk.Kvůli němu přestal.Posílám krásné velikonoční přáničko,co mi udělala kamarádka a těším se na pečení a koledníky.Baví mě jarní úklidy,aspoň pořádně protáhnu tělo.Velikonoce mám ráda.
OdpovědětVymazatMěj se hezky
Jituš, hlavní moje pochvala směřuje hospodáři, dvacet let nekouřit je bezva počin a je vidět, že když se chce, jde to dokázat! Na Velikonocích mám nejraději to, že končí zima a přichází jaro. Stále posílám pár tradičních pohlednic.
VymazatMěj se také hezky. ☺
Hani, je dobře, že jsou tradice včetně pašijového týdne zachovány. Sice u nás ve velkoměstě skoro vůbec a je to škoda. Já tohle znám díky své hluboce věřící babičce, která opravdu dodržovala vše. Tuším, že uklízela až o sazometné středě.
OdpovědětVymazatJá dnes místo úklidu domu zavítala do svého rodiště a umyla hrob rodičů a dala tam mísu s jarními květinami. Je mi jasné, že to asi zmrzne. Před chvílí jsme dorazili domů, Praha byla beznadějně ucpaná, doprava v tunelu Blanka regulovaná a před ní fronty aut.
Měj hezké dny.
Ali, čím větší město, tím se ty tradice méně dodržují. To je moje zkušenost. V našem regionu se ty tradice také moc nedodržují. Na hřbitově jsme také byli, staráme se o dva hroby na různých hřbitovech a při tom také posvítím lidem, kterých jsem si vážila nebo znala. Ještě jsme to vychytali, ve čtvrtek to počasí ještě bylo dobré.
VymazatMěj pěkné velikonoční svátky. 🍀
Hanko,je dobré si připomenout tradice 👍 Moc hezky zpracované Velikonoční zvyky.
OdpovědětVymazatMarti, děkuji za pochvalu, tradice ráda připomínám a člověk vždy najde i něco nového. Přeji hezké Velikonoce u vás. ☺
VymazatHani, tohle je moc hezké čtení a připomenutí všech tradic a zvyků. Na zítra připravená jsem, pracovně odjíždím celkem brzo a tak jsem tu pro syna nachystala špenátové lasagne, ty on miluje a snad mi trochu nechá :o)
OdpovědětVymazatMěj se moc hezky, Helena
Helenko, také si říkám, že ty naše tradice i zvyky by se měly připomenout. Možná si to někdo i rád přečte, patří to i k historii národa. Špenátové lasagne byly skvěle načasované na tu dobu předvelikonoční a teď už vám doma přeji krásné Velikonoce. 👍
Vymazat