Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

sobota 1. dubna 2023

Zítra je Květná neděle: Kočičky a plno zvyků i pověr

 

Květná neděle je prvním dnem pašijového předvelikonočního týdne. Začíná takzvaný Svatý týden. Křesťané si v něm připomínají poslední dny pozemského života Ježíše Krista, jeho smrt na kříži a následné zmrtvýchvstání. Celá bývala ve znamení svěcení kočiček, které měly podle lidové tradice ochrannou moc. V polabských vesnicích se v tento den dodržovala "slavnost růženek". Dívky z okolí se sešly, natrhaly sněženky, kterými si ozdobily hlavy. Z nich se pak volila ta nejkrásnější dívka. Tato tradice inspirovala spisovatele Bohumila Hrabala, který podle ní pojmenoval knihu "Slavnosti sněženek". Film jistě všichni známe. 😎 

Ale pozor, milé dívky a ženy, které to čtete: v tento den bychom měly obléci nové šaty!! 👍👍  Někde se ale říká, že na Květnou neděli si měl každý obléknout nové šaty, aby v nich člověk rozkvetl jako příroda na jaře – a čím pestřejší a barevnější oblečení, tím lepší. Kdoví, možná že odtud pochází pověra, že bychom si měli o Velikonocích koupit něco nového na sebe, aby nás nepokakal beránek. 😊

Už když na vesnicích slezl sníh, chlapci se vypravili na "kočičky" do lesa. Věděli, kde jívy rostou a nařezali si plno větví, které teprve pučely. Ale věděli, jak na to. Doma tyto větvičky dali do hrnce s vodou a vše umístili na teplé místo, aby se do Květné neděle stihly rozvinout. Někde řezali ke kočičkám i větve břízy nebo angreštu. V sobotu před Květnou nedělí se ještě řezal tis a akátové pruty, které měly trny. 

Na Květnou neděli většinou otec pomohl chlapcům z těch větviček vyrobit pěkné košťátko. Vytvářely se kytice z jívových větví, často umně propletené svazky větví se zeleným angreštem, k tomu pruty jasanu, dubu, lísky, klokočí... Když bylo těch větviček mnoho a už to nešlo vzít do ruky, vše se nasadilo na hůl a odspodu se to přivazovalo různými provázky a pentlemi, až vzniklo "košťátko" (palma, ráhno, bahníř, beran), bylo to vysoké i několik metrů.  

Někteří nedočkavci o Květné neděli, kdy se v kostele čtou pašije, vycházeli hledat poklady. Měli v kapse připraveny drobečky z chleba, které bylo nutno hodit na to místo, kde se ukáže namodralý plamínek, který prozrazoval ukryté poklady. Vhodí-li se chlebové drobty na takový plamen, nemohou poklady shořet a pak se také o nalezeném pokladu nesmělo nikomu povědět, jinak by se ztratil... Ale víte, co je poklad? Zdraví, to je poklad pravý. 👏

Kdo na Květnou neděli měl vejce od černé slepice, měl ho zahrabat do slámy a uříznout si vrbový proutek. Před půlnocí pak měl vejce i proutek vzít, jít na křižovatku lesní a polní cesty a tam vejce položit. Když zamával vrbovým proutkem postupně k jihu, na sever a k východu, zjevil se mu duch a vyplnil mu každé přání. 

Květná neděle je prvním dnem pašijového předvelikonočního týdne. Celá byla ve znamení svěcení kočiček, které měly podle lidové tradice ochrannou moc. A neobyčejné schopnosti mají prý také lidé, kteří se právě v tento den narodili.

Více na https://prozeny.blesk.cz/kvetna-nedele-velikonoce?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Letos Květná neděle vychází na 2. dubna 2023. Říká se jí také Palmová, latinsky Palmare. V tento den si totiž křesťané připomínají slavný příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a název je odvozen od palmových listů, jimiž ho lidé vítali. U nás palmy běžně nerostou a tak je lidé nahradili kočičkami z kvetoucí jívy, odtud pochází pojmenování Květná neděle. Moje babička také mívala doma kočičky, posvěcené v kostele. Já jsem se divila, proč je nevyhodí, když jsou už suché? No proč... měly své "kouzlo". 😌

Vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Freska v Kapli rodiny Scrovegniů v Padově, počátek 14. století. Autorem je Giotto di Bondone (1267-1337) 
 

Ke kočičkám se váží rituály spojené s tímto dnem. V kostele se během mše proutky s kočičkami světily a lidé jim připisovali ochrannou moc. Na co se proutky používaly? 

Tři svěcené kočičky dostávaly děti k spolknutí před obědem proti zimnici a bolení v krku. Také si kočičkami potíraly oči, aby je nebolely. Kočičky se také přidávaly k různým bylinkám a připravoval se z nich léčivý odvar pro nemocné, ale to raději bez porady s odborníkem nezkoušejte. 

Hospodyně dávaly posvěcené kočičky během letní bouřky za okna, aby je ochránily proti blesku a krupobití. 

Proutky kočiček se také zastrkávaly za obrazy, což mělo fungovat proti čarodějné moci. Hospodáři jako ochranu proti zlým silám dávali po proutku ještě pod krov obytného stavení a do stodoly. O Filipojakubské noci se zastrkávaly posvěcené proutky kočiček do dveří a pod práh, aby čarodějnice nemohly vstoupit do domu. 

Další tradice se týkají tradic spojených s úrodou. V tento den hospodyně nesměly nic péci z mouky, aby nezapekla stromům a obilí květ. Hospodáři mají pranostiku: Jaká Květná neděle, takové žně". Někde se pruty kočiček, které se připravovaly na mši, řezaly co nejdelší a při svěcení je drželi co nejvýše, aby se jejich obilí "tak vysoko vytáhlo".

Lidé narození o Květné neděli prý mají neobyčejné schopnosti. Rozumějí řeči rostlin a poznají, na jakou nemoc pomůže která bylinka. Věřilo se, že jen oni umějí najít čarovné koření, které pomůže na každou nemoc. 
 K tomuto dni se vztahuje i tato pranostika:
“Nečas na Květnou neděli není pro rok dobré znamení”.
Zdroj: prozeny.blesk.cz a internet

12 komentářů:

  1. Hezký článek Hani...Tak to se máme na co těšit. Tady má v neděli dokonce sněžit, ale je apríl a tak to beru s humorem. Přeji Ti krásné jarní dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu článku, Jari. U nás jsou poslední dny sychravé, je i chladno, tak teplou bundu nejde odložit.
      Také Ti přeji co nejlépe prožité jarní dny. ☺

      Vymazat
  2. Hani, ani jsem netušila, kolik zvyků na Květnou neděli bylo. Svěcení kočiček si pamatuji.
    Tak jen doufám, že zítra nebude nečas.
    Měj hezké jarní dny. 🍀💓

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, ty kočičky mívala moje babička, nečas byl pořádný - po celý den lilo, nešlo nikam jít a chladno k tomu. Uvidíme, co to přinese.
      Děkuji a také přeji jarní dny s lepším počasím. 😎

      Vymazat
  3. Hanko,znám rodiny, které zvyky dodržují. Počasí venku je jeden velký apríl. Měj pohodové dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, také vím o rodinách, které zvyky dodržují, i když v našem regionu to s těmi zvyky nikdy nebylo tak horké. Počasí musíme nějak přežít a snad bude lepší. 😎
      Pohodové dny, Marti, přeji i vám oběma.

      Vymazat
  4. Hani,ráda jsem si početla,protože tyhle zvyky vůbec neznám.Včera jsme byly s kamarádkou na kočičkách,jako bychom tu tušily.Poslední pranostika nepotěšila,od rána prší.
    Měj hezkou neděli

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je fajn, Jituš, že sis kočičky natrhala/nařezala, já jsem nikde nebyla, tak nemám. Zatím, ale budu se na svých trasách dívat kolem. 😎
      Přeji Ti pohodový předvelikonoční týden.

      Vymazat
  5. Před pěti roky jsme byli na květnou neděli v Barceloně. Nastrojené rodiny s navázanými kyticemi (součásti byl skoro vždycky palmový list) směřovaly ke kostelům. U nás se to tolik nevidí, ale mamka u kávy vzpomínala, jak vždycky dostala nový klobouček a šla s maminkou do kostela...
    Hani, přeji hezké odpoledne, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, dovedu si představit, že Španělé tyto svátky prožívají i slaví s vervou, která u nás není. Vůbec mám dojem, že my, Češi, své svátky moc slavit neumíme. Návštěvy kostela jsou asi větší v určitých regionech a na vesnicích.
      Děkuji, Helenko, za pěknou vzpomínku a přeji už hezký podvečer. ☺

      Vymazat
  6. Hani i moje babička mívala posvěcené kočičky doma ve váze a za obrázkem v kuchyni, nad stolem. Měj se hezky, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, ale jsou to krásné vzpomínky na ty naše babičky, že? Přijdu se podívat, co jsi zase vytvořila. Měj se také hezky a hlavně, buď zdravá. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Klenotnice a varhany vyšehradské baziliky

K Vyšehradu tady byl článek zaměřený na interiér baziliky sv. Petra a Pavla. Zaměřila jsem se na výmalbu a sochařskou výzdobu jednotlivých ...