Květná neděle je prvním dnem pašijového předvelikonočního týdne. Začíná takzvaný Svatý týden. Křesťané si v něm připomínají poslední dny pozemského života Ježíše Krista, jeho smrt na kříži a následné zmrtvýchvstání. Celá bývala ve znamení svěcení kočiček, které měly podle lidové tradice ochrannou moc. V polabských vesnicích se v tento den dodržovala "slavnost růženek". Dívky z okolí se sešly, natrhaly sněženky, kterými si ozdobily hlavy. Z nich se pak volila ta nejkrásnější dívka. Tato tradice inspirovala spisovatele Bohumila Hrabala, který podle ní pojmenoval knihu "Slavnosti sněženek". Film jistě všichni známe. 😎
Ale pozor, milé dívky a ženy, které to čtete: v tento den bychom měly obléci nové šaty!! 👍👍 Někde se ale říká, že na Květnou neděli si měl každý obléknout nové šaty, aby v nich člověk
rozkvetl jako příroda na jaře – a čím pestřejší a barevnější oblečení,
tím lepší. Kdoví, možná že odtud pochází pověra, že bychom si měli o
Velikonocích koupit něco nového na sebe, aby nás nepokakal beránek. 😊
Už když na vesnicích slezl sníh, chlapci se vypravili na "kočičky" do lesa. Věděli, kde jívy rostou a nařezali si plno větví, které teprve pučely. Ale věděli, jak na to. Doma tyto větvičky dali do hrnce s vodou a vše umístili na teplé místo, aby se do Květné neděle stihly rozvinout. Někde řezali ke kočičkám i větve břízy nebo angreštu. V sobotu před Květnou nedělí se ještě řezal tis a akátové pruty, které měly trny.
Na Květnou neděli většinou otec pomohl chlapcům z těch větviček vyrobit pěkné košťátko. Vytvářely se kytice z jívových větví, často umně propletené svazky větví se zeleným angreštem, k tomu pruty jasanu, dubu, lísky, klokočí... Když bylo těch větviček mnoho a už to nešlo vzít do ruky, vše se nasadilo na hůl a odspodu se to přivazovalo různými provázky a pentlemi, až vzniklo "košťátko" (palma, ráhno, bahníř, beran), bylo to vysoké i několik metrů.
Někteří nedočkavci o Květné neděli, kdy se v kostele čtou pašije, vycházeli hledat poklady. Měli v kapse připraveny drobečky z chleba, které bylo nutno hodit na to místo, kde se ukáže namodralý plamínek, který prozrazoval ukryté poklady. Vhodí-li se chlebové drobty na takový plamen, nemohou poklady shořet a pak se také o nalezeném pokladu nesmělo nikomu povědět, jinak by se ztratil... Ale víte, co je poklad? Zdraví, to je poklad pravý. 👏
Kdo na Květnou neděli měl vejce od černé slepice, měl ho zahrabat do slámy a uříznout si vrbový proutek. Před půlnocí pak měl vejce i proutek vzít, jít na křižovatku lesní a polní cesty a tam vejce položit. Když zamával vrbovým proutkem postupně k jihu, na sever a k východu, zjevil se mu duch a vyplnil mu každé přání.
Více na https://prozeny.blesk.cz/kvetna-nedele-velikonoce?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy
Letos Květná neděle vychází na 2. dubna 2023. Říká se jí také Palmová, latinsky Palmare. V tento den si totiž křesťané připomínají slavný příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a název je odvozen od palmových listů, jimiž ho lidé vítali. U nás palmy běžně nerostou a tak je lidé nahradili kočičkami z kvetoucí jívy, odtud pochází pojmenování Květná neděle. Moje babička také mívala doma kočičky, posvěcené v kostele. Já jsem se divila, proč je nevyhodí, když jsou už suché? No proč... měly své "kouzlo". 😌
Ke kočičkám se váží rituály spojené s tímto dnem. V kostele se během mše proutky s kočičkami světily a lidé jim připisovali ochrannou moc. Na co se proutky používaly?
Tři svěcené kočičky dostávaly děti k spolknutí před obědem proti zimnici a bolení v krku. Také si kočičkami potíraly oči, aby je nebolely. Kočičky se také přidávaly k různým bylinkám a připravoval se z nich léčivý odvar pro nemocné, ale to raději bez porady s odborníkem nezkoušejte.
Hospodyně dávaly posvěcené kočičky během letní bouřky za okna, aby je ochránily proti blesku a krupobití.
Proutky kočiček se také zastrkávaly za obrazy, což mělo fungovat proti čarodějné moci. Hospodáři jako ochranu proti zlým silám dávali po proutku ještě pod krov obytného stavení a do stodoly. O Filipojakubské noci se zastrkávaly posvěcené proutky kočiček do dveří a pod práh, aby čarodějnice nemohly vstoupit do domu.
Další tradice se týkají tradic spojených s úrodou. V tento den hospodyně nesměly nic péci z mouky, aby nezapekla stromům a obilí květ. Hospodáři mají pranostiku: Jaká Květná neděle, takové žně". Někde se pruty kočiček, které se připravovaly na mši, řezaly co nejdelší a při svěcení je drželi co nejvýše, aby se jejich obilí "tak vysoko vytáhlo".
Hezký článek Hani...Tak to se máme na co těšit. Tady má v neděli dokonce sněžit, ale je apríl a tak to beru s humorem. Přeji Ti krásné jarní dny.
OdpovědětVymazatDěkuji za pochvalu článku, Jari. U nás jsou poslední dny sychravé, je i chladno, tak teplou bundu nejde odložit.
VymazatTaké Ti přeji co nejlépe prožité jarní dny. ☺
Hani, ani jsem netušila, kolik zvyků na Květnou neděli bylo. Svěcení kočiček si pamatuji.
OdpovědětVymazatTak jen doufám, že zítra nebude nečas.
Měj hezké jarní dny. 🍀💓
Ano, ty kočičky mívala moje babička, nečas byl pořádný - po celý den lilo, nešlo nikam jít a chladno k tomu. Uvidíme, co to přinese.
VymazatDěkuji a také přeji jarní dny s lepším počasím. 😎
Hanko,znám rodiny, které zvyky dodržují. Počasí venku je jeden velký apríl. Měj pohodové dny.
OdpovědětVymazatAno, také vím o rodinách, které zvyky dodržují, i když v našem regionu to s těmi zvyky nikdy nebylo tak horké. Počasí musíme nějak přežít a snad bude lepší. 😎
VymazatPohodové dny, Marti, přeji i vám oběma.
Hani,ráda jsem si početla,protože tyhle zvyky vůbec neznám.Včera jsme byly s kamarádkou na kočičkách,jako bychom tu tušily.Poslední pranostika nepotěšila,od rána prší.
OdpovědětVymazatMěj hezkou neděli
Je fajn, Jituš, že sis kočičky natrhala/nařezala, já jsem nikde nebyla, tak nemám. Zatím, ale budu se na svých trasách dívat kolem. 😎
VymazatPřeji Ti pohodový předvelikonoční týden.
Před pěti roky jsme byli na květnou neděli v Barceloně. Nastrojené rodiny s navázanými kyticemi (součásti byl skoro vždycky palmový list) směřovaly ke kostelům. U nás se to tolik nevidí, ale mamka u kávy vzpomínala, jak vždycky dostala nový klobouček a šla s maminkou do kostela...
OdpovědětVymazatHani, přeji hezké odpoledne, Helena
Helenko, dovedu si představit, že Španělé tyto svátky prožívají i slaví s vervou, která u nás není. Vůbec mám dojem, že my, Češi, své svátky moc slavit neumíme. Návštěvy kostela jsou asi větší v určitých regionech a na vesnicích.
VymazatDěkuji, Helenko, za pěknou vzpomínku a přeji už hezký podvečer. ☺
Hani i moje babička mívala posvěcené kočičky doma ve váze a za obrázkem v kuchyni, nad stolem. Měj se hezky, Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Leni, ale jsou to krásné vzpomínky na ty naše babičky, že? Přijdu se podívat, co jsi zase vytvořila. Měj se také hezky a hlavně, buď zdravá. ☺
Vymazat