Morava, jedna z největších řek v Česku, opravdu nenudí

Dnešním příspěvkem zahajuji seriál článků o Olomouci, kde jsme strávili letošní jarní dovolenou. Jakým tématem tento olomoucký seriál zahájit? Rozhodnutí padlo na řeku Moravu, která tímto hanáckým městem protéká a určitě tady byla dříve řeka než město. Olomouc je největší město, navíc krajské, které na této řece leží. Pokud přijedete do Olomouce a poznáváte město, Moravu nelze nevidět. Řeka byla už v minulosti pro město důležitá nejen z hlediska dopravního spojení, ale i kvůli obraně. Stejně jako je pro Čechy "posvátná" Vltava, je pro Moravany důležitá řeka Morava. Vždyť po ní nese celá východní část země své jméno. I vodáci tento tok milují. Prozradím, že i my jsme Moravu poznali z lodě. Ale nepředbíhejme.

Většina lidí si myslí, že řeka pramení z jednoho místa - vyvěrá z nějaké skály či studánky.  Morava, jedna z největších řek v Česku, pramení pod vrcholem Králického Sněžníku ve východních Čechách. Přestože je považovaná za tepnu moravské části naší republiky, na historickém území Moravy ani nezačíná, ani nekončí. Kdo chce vidět její pramen, musí si vyšlápnout do výšky 1380 metrů nad mořem. K prameni je možné dostat se pouze pěšky. Takže to chce nejen dobrou obuv a turistické vybavení, ale především dobrou kondici. 

 

Víte, že pramen řeky Moravy vyvěrá půl kilometru pod vrcholem Králického Sněžníku a je upravený jako studánka? Na snímku je přístupová cesta k prameni:

 

Taková vyhlídka do kraje se z tohoto místa nabízí turistům. Od pramene Moravy jsou překrásné výhledy, především do hlubokého údolí, které odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. Bystřina tímto údolím po příkrém svahu stéká k obcím a osadám Horní, Velká a Dolní Morava. Je tam i naučná stezka.

 

 

Říční kilometry se počítají od soutoku směrem k prameni. Pojďme tedy putovat podél řeky Moravy od 354. kilometru až ke kilometru nultému. 

 

 

354.km: pramen Moravy na úbočí Králického Sněžníku.

Králický Sněžník je z pohledu hydrografie zajímavý tím, že na něm pramení tři řeky: Morava, Liptovský potok a Kladská Nisa a každá z těchto řek odtéká do jiného moře. Morava patří do úmoří Černého moře, Liptovský potok do úmoří Severního moře a Kladská Nisa do úmoří Baltského moře.

 

 

Pramen Moravy byl upraven a připomíná studánku.

Z pohledu geografie je zajímavé, že ačkoli řeka dala jméno celé historické zemi Moravě, pramen Moravy se nachází v Pardubickém kraji a soutok s Dunajem na hranici Slovenska a Rakouska. Opakování je matka moudrosti, že? 😎 

 

 

Pro turisty: Jedna z nejhezčích tras k prameni Moravy vede přes vrch Klepáč, odkud vody stékají do tří evropských moří. Proto se také někdy nejen hoře Klepáč, ale i celému pohoří Králický Sněžník říká střecha Evropy. 

Labe a Vltava odvádějí vody z našeho území do Severního moře, Morava se vlévá do Dunaje a ten ústí do Černého moře. Bílá plocha označuje úmoří Baltského moře - viz mapka: 

 

Zatímco Morava pod vrcholem Králického Sněžníku ze země vyvěrá jen nesmělým pramínkem, už po pár stech metrech se velmi rychle mění v horskou bystřinu. Přibližně po kilometru už je z ní potok a v obci Dolní Morava se stává skutečně dravou řekou.

Říká se, že kolik je v roce dní, tolik má Morava pramenů. Oficiální pramen je jen jeden, ale na svazích Králického Sněžníku má Morava opravdu velké množství vedlejších zdrojnic, pramínků a potůčků. Stékají se v tzv. zdrojnicové míse, dolní části velké strže, která je zároveň lavinovou dráhou.

V zimě se může těsně pod pramenem Moravy skutečně utrhnout lavina. Lavinová dráha, na rozdíl od strmých úseků na vedlejších či protějších svazích, je zcela bez lesního porostu. 

Morava pak v Jeseníkách přibírá tři větší toky - Krupou, Brannou a Desnou. Poté protéká Mohelnickou brázdou, kde se do ní u Zábřehu vlévá Moravská Sázava. Morava se vine především historickým územím Moravy. Jak bylo uvedeno, řeka je dlouhá 354 km, českým územím protéká v délce 284 km. Morava je významným levým přítokem Dunaje, s jeho vodami splývá pod slovenským Děvínem. Morava protéká několika moravskými městy: Litovlí, Olomoucí, Kojetínem, Kroměříží, Otrokovicemi, Napajedly, Uherským Hradištěm, Uherským Ostrohem, Veselím nad Moravou a Hodonínem. Vybrala jsem několik fotografií na ukázku: 

 

Svatojánský most v Litovli byl postaven nad řekou Moravou v roce 1592 a je nejstarším mostem na Moravě.

Od Otrokovic po Rohatec vede podél Moravy stará vodní cesta vybudovaná ve 30. letech minulého století - 52 km dlouhý Baťův kanál. Ten v současnosti slouží turistům. Můžete po něm plout na výletních lodích, motorových člunech i kánoích, kajacích či raftech. Půjčit si tu můžete rovněž hausbót. Také jsme o tom uvažovali.  

Morava se ale dovede pořádně rozvodnit. Na snímku rozvodněná řeka v Otrokovicích 15. 10. 2020:

Baťův kanál neboli Průplav Otrokovice–Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1935–1938 v délce 52 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem. Částečně vede po řece Moravě, jinak uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami, kterých je 14, a dalšími vodními stavbami a technickými prvky. 

 

Zdymadla na křížení Baťova kanálu s říčkou Veličkou u Strážnice jsou důmyslným technickým dílem. Zdymadla regulují výšku vody v kanále na úroveň řeky.

 

V Olomouci, kde jsme byli na dovolené, začíná dolní úsek. Tady už je Morava mírnou nížinnou řekou, ideální pro rekreační kanoisty nebo majitele kajaků, kterým nevadí tzv. „volej“ =  řeka bez proudu.

Od Bzence až po Rohatec se řeka vlní krajinou známou jako Moravská Sahara. Tomuto meandrujícímu úseku se říká Osypané břehy a je chráněn jako přírodní památka právě kvůli zákrutám řeky. Jde totiž o poslední místo, kde se zachovalo přirozené koryto a řeka tu vytváří až třináct metrů vysoké pískové stěny. Je tady oblast vátých písků.

Tok řeky si zde vyřezal několik velkých  a hlubokých meandrů, které zůstaly doposud zachovány. Zvláštností je asymetrický břeh – zleva je nižší a tvoří jej nivní sedimenty, zprava je vyšší a tvoří jej váté písky. Koryto je divoké s množstvím spadlých a nanesených stromů. Na hraně bzenecké pískovny se nachází PP Osypané břehy, kde žijí břehule říční. 

 

Obydlená kolonie břehulí říčních.

 

Po dalších meandrech se tok zklidňuje a vtéká do nového koryta. Z levé strany se původním korytem vlévá říčka Velička a řeka Morava teče dále směrem k Rohatci a Hodonínu. 

 

  

Přírodní památka Osypané břehy. Řeka Morava se zde zakousává do mocných nánosů vátých písků. 

 

Unikátním přírodním výtvorem u Strážnice je 13 metrů vysoká písečná stěna v nárazovém břehu meandru, která vznikla zaříznutím řeky do vátých písků. 

 

V budoucnu se může stát, že řeka břeh pravděpodobně prorazí a celý meandr se stane přírodním slepým ramenem. Následující meandr je impozantní, řeka se zde zařezává do čela písečné duny porostlé borovým lesem. Na opačném břehu je na naše poměry velká písečná pláž. Po dalších meandrech se tok zklidňuje, vtéká do nového koryta. Z levé strany se původním korytem vlévá Velička a řeka teče směrem k Rohatci a Hodonínu. 

 

Letecký pohled

Natáčel se tu film Karla Zemana Cesta do pravěku. U Rohatce, kde řeka začíná tvořit státní hranici se Slovenskem, vodáci většinou svou pouť po řece Moravě končí.

 

Dvoubarevný soutok Dunaje a Moravy z vyhlídky horního hradu Devína.

 

Soutok Dunaje a Moravy se odtud jeví jako výrazně dvoubarevný – Dunaj má vodu zelenomodrou, zatímco Morava až hnědočernou. Příčinou však není znečištění, ale přírodní podmínky v povodích, kde obě řeky sbírají vodu. Zatímco voda v Dunaji pochází z velké části z alpských bystřin a ledovců, moravská voda v sobě obsahuje bahnité nánosy z nížin, kterými řeka na dolním toku z velké části protéká. 

Blíží se doba dovolených a pokud byste si chtěli návštěvu Devína zpestřit dalším poznáváním, pak je pěkná vycházka do nedalekého chráněného území Devínska Kobyla s rozmanitými druhy rostlin a živočichů anebo k paleontologické lokalitě Sandberg, kde se v písečných nánosech třetihorního moře ukrývá spousta zkamenělin. 

Zdroj: www.denik.cz, kudyznudy.cz, moravske-karpaty.cz, idnes.cz