Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

sobota 13. května 2023

Pěnišníky a šeříky k máji patří. Jsou i v ZOO.

 

Naše nejbližší ZOO Ostrava už několik let funguje i jako Botanický park. Jako návštěvník řeknu, že to tam je opravdu vidět.


V určitých měsících roku je příjemné zajít nejen za zvířátky, ale také pokochat se krásou kvetoucích keřů. Mezi ozdoby zoologické zahrady patří pěnišníky. Pěnišníku  se česky také říká rododendron nebo azalka. Je to rod rostlin z čeledi vřesovcovité. Dnes na fotografiích uvidíte, jaké pěnišníky vykvetly v Botanickém parku. Fotografie si rozklikněte.

Jak se pěnišníky šířily? Než se dostaly k nám a možná i k vám (do zahrady), uběhlo hezkých pár století, určitě alespoň tisíc let. Od roku 552 př. n. l. až do 8. století se o rozšíření pěnišníků zasloužili korejští a čínští mniši a jeptišky, kteří navštěvovali Japonsko. Kdo by si pomyslel, že tak cestovali. Při svých cestách převáželi oblíbené rostliny mezi Čínou, Koreou a Japonskem. To se snadno napíše. Ale dnes, když chci vyrýt nějaký keř, potřebuji pořádný rýč, vyrytá rostlina musí mít kořenový bal, takže to zabalím do fólie, aby to mělo i trochu zeminy, cesta byla jistě dlouhá, pak museli udržovat i správnou vlhkost... Tito mniši přivezli do Japonska řadu oblíbených stromů a keřů. Čínští mniši pěstovali své oblíbené květiny v chrámech a na jiných posvátných místech. 

 
Ilustrace pěnišníku se zobrazením vegetativních orgánů.

Jako první popsal všechny (tehdy známé) pěnišníky francouzský botanik Tournefort, ale on popsal všechny tehdy známé druhy rostlin. Bylo jich asi 800. To musela být prácička, bez foťáku, počítače..., co? A do mobilu "asi" také nekoukal, akorát si mohl vzít kus plochého kamene 😃.

 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Tournefort_Joseph_Pitton_de_1656-1708.jpg/800px-Tournefort_Joseph_Pitton_de_1656-1708.jpg 
Joseph Pitton Tournefort (1656–1708), francouzský botanik.

Český název pěnišník pochází pravděpodobně od Presla, který název použil ve Wšeobecném rostlinopisu (1846).  Pravděpodobně byl ovlivněn starým ukrajinským názvem pjanišník. Názvy rostlin a stromů běžně používáme, přitom málokdo ví, kdo tyto názvy zavedl. 

 
Jan Svatopluk Presl (1791  – 1849) byl rakouský a český vysokoškolský pedagog, profesor zoologie a mineralogie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a jeden z nejvýznačnějších českých přírodovědců 19. století.

Bratří Preslové (o tři roky mladší byl Karel Bořivoj), tvůrci českého názvosloví přírodnin, se inspirovali v příbuzných jazycích. Na jihu Ukrajiny roste druh rododendronu, jehož části obsahují alkaloidy, způsobující otravu připomínající opilost. Pro tento druh existuje v ukrajinštině název pjanišník – od slova pjanyj = opilý. Počeštěním vzniklo slovo pěnišník pro celý rod.





 
K máji patří i rozkvetlé šeříky - kvetou spolu s pěnišníky. Šeřík obecný (Syringa vulgaris) je rostlina z čeledi olivovníkovité.  Původem pochází z jihovýchodní Evropy a poloostrova Malá Asie. Rostlina byla dovezena přímo z Konstantinopole do Vídně císařským velvyslancem Ogier Ghislain de Busbecq. Šeřík získal popularitu a začal být šlechtěn.




Plod, kůra, listy a kořeny šeříku obsahují látku syringin, která při styku s lidskou pokožkou může působit dráždivě a vyvolat alergickou reakci. Syringin dráždí také sliznici a nalezneme jej také v mnoha dalších rostlinách, které mohou být člověku jedovaté. Dříve však byl v lidovém léčitelství užíván proti horečce.



Pěnišníky jsou pozůstatkem flóry třetihor, třetihorním reliktem. V tomto období zasahoval i do Evropy areál teplomilných druhů. Rozšíření pěnišníků bylo mnohem širší a předpokládá se, že souvislé. Čtvrtohorní klimatické změny ale vedly k jejich přežití ve specifických podmínkách. 
 

On prý nikdo ty texty nečte, ale některé informace jsou důležité. Např. tohle: Některé druhy jsou jedovaté pro dobytek i volně žijící zvířata. Tyto rododendrony obsahují andromedotoxin (ze skupiny diterpenických grayanotoxinů), je obsažen v listech, ale také v nektaru a pylu. Staly se již případy otrav u člověka po nadměrném požívání medu z nektaru Rhododendron ferrugineum a Rhododendron ponticum. Lidem je dlouho známo, že lze onemocnět z pojídání medu včel opylujících rododendrony a azalky
Xenofón (zemřel ve 4. st. př. n. l.) popsal podivné chování řeckých vojáků po konzumaci medu ve vesnici obklopené rododendrony. Později bylo známo, že nektar z těchto rostlin má mírně halucinogenní a projímavé účinky. Při těžké otravě může být zpomalená srdeční činnost, puls slábne až nastane kóma a smrt ze zástavy dýchacího systému. 
Rododendron je velmi toxický pro koně, některé ze zvířat hynou během několika hodin, i když většina koní má tendenci se konzumaci pěnišníku vyhnout, pokud mají přístup k dobré píci. I pokud byl odstraněn pěnišník, toxický humus nasycený alelopatickými látkami zůstává. Jediné řešení je odstranit jej.


 
Pěnišník žlutý je doporučeným druhem pro začátečníky. Od mnoha jiných druhů nevyžaduje tolik péče, vydrží silné mrazy a snese jak stín, tak přímé slunce. Jde až o tři metry vysoký, opadavý keř s dlouhými listy a žlutými, silně aromatickými květy, které rostou ve skupenství – hroznech, po pěti až dvaceti.
 
Pěnišníky se v některých státech považují za státní rostlinu: Rhododendron ponticum je státní květina indické oblasti Kašmíru a Pákistánu, který ovládá také část Kašmíru. Pěnišník Rhododendron arboreum je národní květina Nepálu. Rhododendron niveum je státní strom Sikkimu v Indii. Rhododendron je také státní strom indického státu Uttarákhand. Rhododendron catawbiense - převládající pěnišník v Appalačských horách, je státní květina státu Západní Virginie a je na její vlajce. Zde je to vidět: 
 
Rhododendron macrophyllum - převládající rododendron na tichomořském pobřeží a v Kaskádových horách, je květ státu Washington.  
Zdroj: cs.wikipedia.org, atlaso.cz



Aby byl pěnišník plný velkých květů, lze zajistit odlamováním odkvetlých květenství. Rostlina se tak nebude unavovat tvorbou semen.
  • Ideální dobou pro vysazování pěnišníků je březen až květen. Půda musí být propustná a vlhká, a jáma spíš mělká, akorát hluboká, aby úroveň zeminy dosahovala ke kořenovému krčku.
  • Pěnišník potřebuje kyselou půdu s nízkým pH (kolem hodnoty 4,5 – 5). Pokud pěstitel takovou půdou nedisponuje, zeminu lze okyselit rašelinou. Zároveň musí být půda humózní, plná živin.
  • Vhodným stanovištěm je stinné nebo polostinné místo. Dobré je zasadit pěnišník tam, kde slunce nedosahuje takové intenzity, takže třeba u severní strany domu.

15 komentářů:

  1. Máš pravdu. v ZOO Ostrava jsem byla právě v době květu rododendronů a a azalek a je to nádhera. Překvapilo mne, jak je tento keř starý svým původem. Já mám na zahradě jeden rododendron a jednu azalku a moc se jim nedaří. Prostě nemá to správné složení půdy. Všimla jsem si, že v Ostravě a i třeba v kroměřížské podzámce rostou pod stromy ve stínu. Zkusím těm našim dodat živiny a rašelinu. sice kvetou každý rok, ale listy jsou světlé neduživé.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Od doby, kdy jsem zjistila, že v naší ZOO ty rododendrony jsou, snažím se vždy načasovat návštěvu. S pěstováním nemám zkušenosti, měli jsme před domem pěkný malý keř, ale byl tu krátce, někdo ho prostě během dne ukradl... Měl smůlu, že byl pěkný. Četla jsem několik rad k pěstování a všude se shodli na tom, že rodod. nemá být na přímém slunci, někdy listy spálí, pak nemá být zasazen příliš hluboko (takovou zkušenost mám s pivoňkami, vykopala jsem hlubší jámu a ony nekvetly). Bylo by dobré zjistit, jakou půdu máte v zahrádkářské kolonii, jaké má pH a to by pak bylo dobré vědět i pro ostatní rostliny. Na začátek dodat rašelinu jistě neuškodí.

      Vymazat
    2. Maru, chtělo by to asi pod ně dávat chvojí? Jiřina z N.

      Vymazat
  2. Hani to je nádherné ty rozkvetlé keře. tady je takové arboretum u Sněžné, ale ani u nás ve městě ještě rododendrony nerozkvetly, tak že si musíme ještě nějaký čas počkat. Loni jsme se bylo podívat v německém Kromlau, kde je rododendronový park a bývají tam i slavnosti. Je to tam nádherné. Stejně krásné to máte ve vašem Botanickém parku. Škoda, že je to k vám od nás tak daleko... Krásné jarní dny ti přeji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jari, u vás je možná vyšší nadmořská výška a je to na severu, pokvete to později. Arboreta a parky jsou krásné. Ano, je to daleko, i od nás k vám. 😀
      Krásné májové dny přeji i Tobě, Jari.

      Vymazat
  3. Hani, nádherné fotky pěnišníků z Ostravské ZOO. 👍👍👍 My tam byli v srpnu a to už byly dávno odkvetlé. Jak už jsem psala, ZOO Ostrava se nám moc líbila.
    V Plzni je ZOO spojená také s botanickou zahradou a navíc je tam i Dinopark. Takže s vnoučaty jsme většinou tu botanickou prolétli, ač já bych se tam zdržela určitě déle. 😀 Prckové měli jiné priority.
    My jezdíme za pěnišníky do Průhonic, kde jich je touhle dobou obrovské množství. Park je obrovský, v části u zámku bývá vždy hodně lidí. Navštěvujeme zadní část Labešku, kde to teď kvete, stejně jako u zámku.
    Měj hezké květnové dny. 🌞🌸🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, vy jste toho projezdili hodně, já jsem navštívila také více ZOO, např. v Praze jsem byla 3x, taktéž Dvůr Králové nebo Lešná u Zlína. Jsou to krásné ZOO, ale myslím, že naše ostravská se neztratí, hodně se tam toho zlepšilo a stále ji upravují.
      Průhonice neznám, tedy byla jsem tam jednou a je to dlouho, důvodem je vzdálenost od nás. Spíš se teď zaměříme na Moravu. I tady máme hezká místa.
      Děkuji a také přeji příjemný květen. ☺ 👍

      Vymazat
  4. Hanko, už jsme byli v kdejaké ZOO, ale v Ostravě ještě ne, to by chtělo dát vydělat České Dráze...a ty rododendrony máte opravdu krásné, - jak píše Alenka, v Průhonicích se člověk krásy nabaží.
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, vlakové spojení je do Ostravy dobré, my jezdíme v opačném směru na Prahu a jsou tu nejen ČD, ale jezdí i žluté vlaky, jenže rododendrony kvetou jen v květnu.
      Hlavně je dobře, že tu krásu vnímáme a obohacuje nás to. Přeji hezký květen. 👍

      Vymazat
  5. Nádhera, Hani. Slušnou sbírku azalek mám sousedka, u nás kvete bílý plnokvětý šeřík - kocháme se navzájem :o)
    Přeji hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, přiznám se, že jsem čekala, že napíšeš, že také máte rododendron, ale máte plno jiných květin, takže já chodím do Botanického parku a vy zase do vaší zahrady. ☺
      Děkuji a přeji hezký začátek nového týdne. 👍

      Vymazat
  6. Anonymní14.05.23 7:50

    Krása rododendronů nás vždy fascinuje,kochame se příležitostně. Nádherné scenérie určitě ZOO Ostrava nabízí . Ač to máme blízko,dlouho jsme tam Fukcarinka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, ostravská ZOO se v mnohém zlepšila, ještě o ní budu mít články, mají tam i trasy na procházky, např. Cesta lesa nebo Cesta vody. Je to rozsáhlá plocha, chce to dobré nohy.
      Přes léto si tam zajeďte, jezdí tam vláček.
      Mějte pěkné květnové dny. 👍

      Vymazat
  7. Hani, v Zoo v Ostravě jsem nikdy nebyla, obdivuju moc krásné kvetoucí keře. Opravdu nádhera! Měj se dobře, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, myslím, že máte blíž do Dvora Králové, tam jsem byla 3x, ale ostravská ZOO se mi líbí a pěnišníky jsou výborné.
      Děkuji za pochvalu a také se měj co nejlépe. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 168. schůzka: Třetí vláda Václava IV.

  Z minulého dílu: Českého krále Václava máme zase na svobodě, a zdá se, že během svého druhého věznění měl přece jenom možnost přemýšlet, ...